Zákaz prodeje luxusního zboží na online tržištích v rozhodnutí SDEU

Luxusní značky tedy již nadále nebudou moci být bez omezení prodávány na online platformách jako je Amazon, eBay, či české a slovenské Aukro (a Allegro v Polsku). Soudní dvůr tím aproboval dřívější názor generálního advokáta Wahla[1], když stanovil, že v systémech selektivní distribuce zboží je možné omezit prodeje na internetových tržnicích, pokud je to nutné k vzhledem k zachování luxusní povahy zboží.

Soudním dvorem byl rozhodován spor mezi společností Coty Germany GmbH, dodavatelem luxusních kosmetických výrobků, mezi jejíž vlajkové lodě patří kosmetika jako je Calvin Klein a Chloé, a německou společností Parfümerie Akzente GmbH, distributorem těchto výrobků na základě uzavřené smlouvy v systému selektivní distribuce. Selektivní distribuce ve zkratce znamená, že výrobky mohou na trhu dále prodávat pouze předem schválení, tedy tzv. autorizovaní, distributoři, kteří splňují celou řadu povinností a podmínek za účelem ochrany zachování definovaných standardů prodeje těchto výrobků.

Společnost Parfümerie Akzente GmbH prodávala luxusní výrobky nejen prostřednictvím sítě různých kamenných obchodů a butiků, ale i na portálu amazon.de. Dle Coty Germany GmbH tím však byly porušeny podmínky uzavřené distribuční smlouvy. Ta sice povolovala prodej na internetu, ale pouze při dodržení striktních podmínek. Konkrétně toto omezujíc a ze strany Parfümerie Akzente namítané ustanovení znělo: „distributor je oprávněn nabízet a prodávat výrobky na internetu, avšak může tak činit pouze pod podmínkou, že internetový prodej probíhá prostřednictvím ‚elektronické výkladní skříně‘ schválené prodejny“. Jedním z hlavních požadavků společnosti Coty Germany GmbH rovněž bylo zajištění ochrany luxusní povahy výrobků – způsob a forma online prodeje měla dostatečně zdůrazňovat a posilovat luxusní charakter značek a nemohla být prováděna pod jiným obchodním názvem nebo neschváleným třetím subjektem.

Parfümerie Akzente GmbH nesouhlasila s těmito podmínkami a odmítla zastavení distribuce na Amazonu, neboť tato jí generovala nemalý obrat. Coty Germany GmbH se tak žalobou u vnitrostátního soudu domáhala zákazu distribuce výrobků sporné značky prostřednictvím platformy „amazon.de“. Vnitrostátní soud žalobu zamítl s odůvodněním, že je smluvní ustanovení upravující online prodej zakazující prodej na amazan.de v rozporu s německým zákonem proti omezováním hospodářské soutěže. Odvolací soud Oberlandesgericht Frankfurt am Main se rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru ohledně případu několik předběžných otázek, především ohledně výkladu článku 101 SFEU a jeho aplikace.

SDEU následně rozhodl[2] takto:

Systém selektivní distribuce luxusních výrobků, jehož hlavním účelem je zajistit ochranu luxusní image těchto výrobků, je s ustanovením 101 odst. 1 SFEU v souladu, pokud jsou prodejci vybíráni na základě objektivních kritérií kvalitativní povahy, tato kritéria nejsou uplatňována diskriminačním způsobem, a pokud stanovená kritéria nepřekračují meze toho, co je nezbytné. Článek 101 odst. 1 SFEU musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání předmětnému smluvnímu ustanovení o online prodeji, které zakazuje schváleným distributorům systému selektivní distribuce luxusních výrobků, aby k internetovému prodeji smluvních výrobků navenek viditelným způsobem využívali platforem třetích stran za účelem zajištění luxusní povahy uvedených výrobků, je

Reklama

Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

REGISTROVAT ZDE

stanoveno jednotně, není uplatňováno diskriminačním způsobem a je přiměřené sledovanému cíli. Článek 4 nařízení Komise (EU) č. 330/2010 ze dne 20. dubna 2010 o použití čl. 101 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie na kategorie vertikálních dohod a jednání ve vzájemné shodě musí být vykládán v tom smyslu, že za okolností vymezených v této věci nepředstavuje zákaz využívat k internetovému prodeji viditelným způsobem služeb třetích podniků ani omezení okruhu zákazníků ve smyslu tohoto nařízení, ani omezení pasivních prodejů konečným uživatelům ve smyslu uvedeného nařízení.

Výše zmíněný Rozsudek Soudního dvora znamená zajímavý přelom pro účastníky selektivních distribučních systémů, kteří prodávají výrobky na internetu. Rozsudek také řeší určité nejasnosti vyvolané předešlou judikaturou evropského soudu. Soudní dvůr nyní jasně řekl, že výrobci určitého zboží mají možnost omezit jeho prodej prostřednictvím online tržišť. Je však nutné zdůraznit, že tento závěr neplatí bezvýhradně a uplatní se pouze u zboží, jehož charakter vyžaduje selektivní distribuci (tedy zejména o luxusní nebo technologicky náročné výrobky, u nichž luxus, kvalita a správné používání jsou jedním z definičních znaků). Také bude nutné při praktické aplikaci tohoto rozsudku zvážit celou řasu dalších okolností, jako například stav distribuční sítě v konkrétní členské zemi EU, převažující formy prodeje, charakter internetových tržišť apod. Jinými slovy nelze mít za to, že tento rozsudek se do budoucna bude vztahovat na distribuci jakéhokoliv (byť i luxusního zboží) na všech on-line prodejních platformách.




JUDr. Ing. Jaroslav Tajbr


Noerr s.r.o.

Na Poříčí 1079/3a
110 00 Praha 1

Tel.:    +420 233 112 111
Fax:    +420 233 112 112


___________________
[1] Dostupné na www, k dispozici >>> zde.
[2] Dostupné na www, k dispozici >>> zde.


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz