Zákon o Benešových zásluhách pravděpodobně Senát odmítne

    "Věta, že se Edvard Beneš zasloužil o stát, by se v případě schválení zákona stala právně závaznou i pro ty, kteří si to nemyslí," poznamenal Jaromír Volný (ODS). Ve shodě se Edvardem Outratou (za US-DEU) si myslí, že ani prvorepublikový parlament neměl přijímat podobný zákon o zásluhách Benešova předchůdce Tomáše Garrigua Masaryka. Namístě by podle nich bylo ocenit jejich zásluhy jen usnesením parlamentu.

    Předseda výboru Jaroslav Kubera (ODS) takové usnesení o Benešových zásluhách navrhoval, získal pro ně ale jen hlasy dalších dvou z deseti přítomných členů výboru. Senát už jedno takové usnesení přijal, a to loni v případě Václava Havla.

    Pod poslaneckým návrhem zákona o Benešových zásluhách jsou podepsáni Jitka Gruntová (KSČM) spolu s Radkem Martínkem a Karlem Šplíchalem (oba ČSSD). Ve sněmovně jej prosadili právě poslanci těchto stran spolu s dvacítkou občanských demokratů. Gruntová dnes senátorům řekla, že zákon má být "demonstrativní obrana" proti polopravdám a lžím, které jsou v poslední době o Benešovi publikovány.

    I prezident Václav Klaus dal před časem najevo, že se mu zákon o Benešových zásluhách nezamlouvá i s ohledem na ocenění Masaryka. "Postavení Masaryka bylo, je a bude zcela unikátní, neopakovatelné a přiřazovat k němu jakéhokoli jiného prezidenta je omylem, chybou a trošku takovou schválností a zbytečností," uvedl Klaus před časem v České televizi.

    K odmítnutí normy vyzval před časem senátory i Klause předseda sudetoněmeckého krajanského sdružení Bernd Posselt. Toto sdružení požaduje zrušení Benešových dekretů, které jsou spojeny s poválečným vysídlením Němců z českého pohraničí. Odpůrci zákona dali najevo, že jejich postoj s Posseltovou výzvou nesouvisí.