Zákon o policii, regulační poplatky ve zdravotnictví a co je všechno pravda

Regulační poplatky ve zdravotnictví

Upravuje je zákon 261/2007 Sb. o stabilizaci veřejných rozpočtů (jehož název by možná správněji měl znít „zabraňme nejhoršímu“), který v části čtyřicáté, novelizující zákon 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění upravuje nový § 16a, znějící „regulační poplatky“. V tomto ustanovení je v odst. 1) stanovena povinnost pojištěnce zaplatit zdravotnickému zařízení a v odst. 8) povinnost zdravotnického zařízení povinnost vybrat takovýto regulační poplatek. Pokud ne, zdravotní pojišťovna je oprávněna uložit pokutu až, až, až 50 tis. Kč. Je to tedy pravda, ovšem budeme-li formalisté, jak to ani jinak v českém právu prakticky nejde, byť i ti největší formalisté tvrdí, že jde, co když zdravotnické zařízení nevybere ? Zákon mluví jasně, vybrat. Nezaplatí pojištěnec – řešením asi bude se soudit, pojištěnci asi takové spory budou prohrávat, protože pokud soudy prvního stupně budou rozhodovat v jejich neprospěch, při této výši sporné částky nebude možné odvolání, tzn. že nebude možné zjistit názor odvolacích soudů. Pravděpodobnost, že soud prvního stupně bude hlouběji zkoumat smysl zákona a jeho možný výklad nebude příliš pravděpodobná. Za zmínku ovšem ale, myslím si, stojí sama formulace „regulační poplatek“. Nabízí se totiž otázka, co zákonodárce myslel slovem regulační. Slovník cizích slov ke slovu regulace uvádí „usměrňování, úprava, řízení; udržování sledované veličiny na hodnotě přibližně stejné, nebo měnící se podle určitých podmínek či pravidel“ dalo by se tedy říci, že zákonodárce regulačními poplatky zamýšlel omezení nadužívání zdravotní péče bezdůvodně. Pak by ovšem ale z platby tohoto „regulačního poplatku“ měli být vyňati ti pojištěnci, jejichž návštěva zdravotnického zařízení byla shledána důvodnou, nebo se mýlím ? Asi se mýlím, ale není pak tedy regulační poplatek ve skutečnosti určitým druhem platby zdravotnickému zařízení, nepodléhající zdravotnímu pojištění ? Nebo snad slovo regulační má ještě jiný význam, který mi z důvodu mé, mnou zaviněné, neinformovanosti zůstal utajen ?

Trestné body a povinné ručení

Dle denního tisku policie chce, aby pojišťovny „zohlednily zvýšením pojistného“ bodová skóre řidičů.  Toto upravuje vládní návrh zákona o policie – související předpisy, uvedeno ve  sněmovním tisku 440/0, část 1/3, část čtrnáctá, upravující změnu zákona 168/1999 Sb. o  pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, kde je navrhováno znění § 18 odst. 2 písm. h), které  by mělo znít „zpracovává pro potřeby své, svých členů nebo kanceláří pojistitelů cizích států a jejich  členských pojišťoven údaje o dopravních nehodách od Policie České republiky a o spáchaných  přestupcích proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích od Ministerstva  dopravy způsobem umožňujícím dálkový přístup k údajům.“. Tím, kdo zpracovává se rozumí kancelář  pojistitelů a oproti stávající úpravě by mělo dojít ke změně pouze v tom, že kancelář pojistitelů tak bude mít přístup k informacím o přestupcích proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu. Z logiky věci zrovna toto ustanovení bez dalšího nezní zcela nelogicky – pochopitelně bylo-li by použito logicky, tzn. nikoliv jako jedno kriterium, ale v kombinaci s kriterii dalšími, jako je hlavnš např. právě nehodovost konkrétního řidiče. Vzhledem k tomu, že činnosti pojišťovny a policie jsou přeci jen poměrně odlišné, pro pojišťovnu není rozhodující, zda řidič páchá přestupky, ale zda vyvolává dopravní nehody. Předpokládám, že smyslem této navrhované změny tedy není vytvoření dalších, jen jinak maskovaných, sankcí na řidiče, ale rozšíření možných informací pro pojišťovny, umožňujícím těmto minimalizovat jejich pojistná rizika. Jak je to ale ve skutečnosti – kdoví ?

Závěrem si myslím, že závěr není třeba, snad jen citace z jednoho českého filmu. „Píše o tom Pravda. Tak to tedy bude pravda“.