Zavádění plynu v obcích Vysočiny brzdí jeho očekávané zdražení

Zavádění plynu do malých obcí v
kraji Vysočina zřejmě zpomalí jeho očekávané dubnové zdražení.
Zavedením plynu přitom radnice chtějí zastavit odliv obyvatel a
podpořit novou bytovou výstavbu. Často ale i v plynofikované obci
převládá topení hnědým uhlím, které vyjde levněji. Mnohé obce v
kraji uvažují o alternativních způsobech vytápění.
Finanční problémy v souvislosti se zaváděním plynu hrozí Nové
Vsi na Havlíčkobrodsku. Před zahájením akce se ve veřejném
průzkumu většina ze 460 občanů vyslovila pro plyn. Obec získala
přes milion korun státní dotace s podmínkou, že do konce roku
2002 bude plyn odebírat nejméně polovina domácností. Zatím se
jich ale připojilo jen 30 procent. "Požádali jsme Státní fond
životního prostředí o prodloužení lhůty na vyúčtování o rok, ale
zatím nemáme odpověď," řekla ČTK hospodářka Helena Čermáková.
Výše dotace se blíží ročnímu rozpočtu obce a její případná
splátka zablokuje chod obce na několik let.
Do jara příštího roku musí zajistit dostatečný odběr i 13
obcí v jemnickém mikroregionu na Třebíčsku. "Někde to jde líp,
někde hůř. Budeme lidi přesvědčovat, aby se připojovali
rychleji," řekl místostarosta Jemnice Antonín Finda. Na akci za
50 milionů korun stát přispěl téměř polovinou. Pro obce, které
mají převážně do 200 obyvatel, by podle Findy bylo vracení těchto
peněz těžkou ranou. Naopak s úspěchem zavedla plyn obec Vysoké
Studnice na Jihlavsku, kde žije 340 lidí. "Když dnes řeknete, že
nemáte plyn, nikdo vám tu nový dům stavět nebude," řekla
starostka Arnoštka Ženčáková.
Menší obce se často rozhodují mezi plynem a biomasou. Topení
plynem je provozně jednodušší. Biomasa je naopak levnější, ale
několikanásobně dražší je výstavba centrální kotelny na její
spalování. Na Vysočině je nyní 16 kotelen na biomasu. Největší
komunální kotelnu na biomasu v republice přes rok provozuje
Bystřice nad Pernštejnem a loni zprovoznila centrální výtopnu
Nová Cerekev na Pelhřimovsku. O vytápění biomasou uvažuje Budišov
na Třebíčsku, mezi plynem a individuálním topením biomasou váhá
Kostelní Myslová na Jihlavsku.
Necelá tisícovka občanů Želiva na Pelhřimovsku nestojí ani o
plyn, ani o biomasu. "Po energetickém auditu jsme se rozhodli jít
cestou kotelny na biomasu. Bohužel jsme nezískali dostatečnou
podporu," řekl starosta Karel Chmel. Lidé v obci ustoupili i od
elektrických přímotopů a topí hlavně uhlím.
Příklon k topení uhlím potvrzují i prodejci kotlů. "Ještě
před pěti lety lidé při plynofikaci plošně vyhazovali kotle na
tuhá paliva. Nyní z 99 procent raději investují víc do dvou
kotlů," řekl Jaroslav Dobrovolný z jihlavského Plynoservisu.
Podle něj se v posledním roce prodej kotlů na tuhá paliva nejméně
zdvojnásobil. "Kdo má les, chce kotel na dřevo, jinak si lidé
berou kotle na uhlí," dodal.
Podle krajského úřadu však dlouhodobý vývoj v regionu směřuje
ke kombinaci elektřiny s plynem, která postupně vytlačí pevná a
kapalná paliva. Podle starších údajů žije nejvíc obyvatel v
obcích vybavených plynem na Jihlavsku, kde tento podíl přesáhl 80
procent. Naopak na Pelhřimovsku a Havlíčkobrodsku má možnost
topit plynem necelých 70 procent občanů. Průměr v kraji se
pohybuje kolem 70 procent.
Cena plynu od dubna s největší pravděpodobností opět stoupne.
Příčinou je strmý růst cen ropy a ropných derivátů, na kterých je
zemní plyn bezprostředně závislý, řekl začátkem února mluvčí
firmy Transgas Jiří Wrobel. Koncem ledna MF Dnes napsala, že cena
plynu vzroste od dubna o deset procent. Energetický regulační
úřad má změnu ceny ohlásit do konce února.

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz