Soudní rozhodnutí

Spoluodpovědnost pachatele trestného činu, kterým získá cizí motorové vozidlo do dispozice, za poškození tohoto vozidla, způsobené jinou osobou, není odvislá již od toho, že pachatel získal dispozici s vozidlem, ale od toho, zda je dáno jeho zavinění (alespoň z nedbalosti) ve vztahu k protiprávnímu jednání této osoby. O takový případ se jedná…

I když vyhláška 440/2001 Sb. nestanoví, jako jedno z hledisek, zda poškozeným je muž či žena, neznamená to, že by tuto okolnost nebylo možno zvážit v konkrétním případě při stanovení výše náhrady za ztížení společenského uplatnění.

Překročení horní hranice zákonné trestní sazby některého druhu trestu uložením několika samostatných trestů tohoto druhu určitému pachateli lze považovat za uložení druhu trestu, který je v zřejmém rozporu s jeho účelem ve smyslu § 266 odst. 2 tr. ř.

Státní příspěvková organizace, která je právnickou osobou, je pasivně legitimovanou ve sporu o vydání věci, kterou neoprávněně zadržuje jako věc, která není v majetku státu a se kterou jí nepřísluší hospodařit.

Při stanovení výše přiměřené náhrady, jíž má zaplatit podílový spoluvlastník, jemuž byla přikázána dosud společná nemovitost do výlučného vlastnictví, ostatním spoluvlastníkům, v případě, kdy ke zrušení spoluvlastnictví došlo (v důsledku nesprávného rozhodnutí soudu) již dříve, se vychází ze stavu této nemovitosti k době zrušení spoluvlastnictví a…

Podmínkou trestní odpovědnosti podle ustanovení § 106 odst. 2 písm. b) tr. zák. je, že určité osobě byla konkrétním úkonem, a to v souladu se zákonem (do 31. 12. 2005 jím byl zák. 148/1998 Sb. a od 1. 1. 2005 je účinný zák. 412/2005 Sb.), ochrana utajovaných informací zvlášť uložena. Není rozhodující, zda se tato osoba o utajované informaci…

V případě, kdy je napadeno rozhodnutí policejního orgánu stížností oprávněné osoby, není možné, aby podle obecných pravidel o ní rozhodoval státní zástupce, který vykonává nad přípravným řízením dozor, neboť ten dával k takovému rozhodnutí předchozí či následný souhlas a nemohl by tedy takové rozhodnutí objektivně přezkoumat. Z povahy věci je…

Úspěšná obrana žalované, dlužníkovi blízké osoby, podle ustanovení § 42a odst. 2 obč. zák. spočívá nejen v jejím tvrzení, že o úmyslu dlužníka zkrátit odporovaným právním úkonem věřitele nevěděla a ani nemohla vědět, ale také v tvrzení a prokázání toho, že o tomto úmyslu nevěděla a ani nemohla vědět, přestože vyvinula „pečlivost“ k poznání tohoto…

Hranice okolností, jež řidič může či nemůže předvídat, nelze vymezovat jen v hypotetické rovině (neboť pak by musel předvídat v podstatě cokoliv), ale je zapotřebí vždy vycházet z existujících objektivních okolností vyplývajících z určité dopravní situace, která může být charakterizována celou řadou faktorů (tj. určitým místem, povahou komunikace…

O vztah příčinné souvislosti se jedná, vznikla-li škoda následkem nezákonného rozhodnutí, tedy je-li nezákonné rozhodnutí a škoda ve vzájemném poměru příčiny a následku, a tudíž je-li doloženo, že nebýt nezákonného rozhodnutí, ke škodě by nedošlo. Byla-li příčinou vzniku škody jiná skutečnost, odpovědnost za škodu nenastává; příčinou škody může…

K vyšší trestnosti nestačí pouhé naplnění formálních znaků okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby, vždy musí být splněn materiální předpoklad, tj. podstatně zvýšený stupeň nebezpečnosti pro společnost.

Povaha řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti zaniklé s právním nástupcem nevylučuje, ve smyslu § 107 odst. 5 o. s. ř., aby soud v řízení pokračoval s právními nástupci zaniklé společnosti.

Pro posouzení, zda je dána překážka litispendence, není významné, jak byl skutek, který je předmětem řízení, posouzen žalobcem po právní stránce. To platí i v případě, že žalobce spatřuje důvod vzniku škody v pochybení orgánů veřejné moci při nakládání se státním majetkem. Je-li požadována náhrada shodně specifikované škody a je-li shodné skutkové…

Škodou způsobenou trestným činem podvodu podle § 250 tr. zák. spáchaného uzavřením leasingové smlouvy, kdy záměrem pachatele bylo neplnit vůbec podmínky smlouvy, je cena, za kterou se obvykle prodávají věci, jež se v konkrétním případě staly předmětem podvodného vylákání, nikoli cena, kterou by postupně musel pachatel zaplatit, kdyby dodržel…

Vlastnická žaloba podle § 126 odst. 1 ObčZ nemůže být úspěšná proti tomu, kdo do práva vlastníka zasahuje na základě svého práva, které může být právem věcným (věcné břemeno, právo zástavní a zadržovací), právem obligačním (například právo nájemní) anebo může vyplývat ze zákona (například právo obecného užívání, tzv. legální věcná břemena) nebo…

Nájemné z bytu nelze rozhodnutím soudu určovat (zvyšovat) zpětně.

Mezi povinnosti nájemce vyplývající z nájmu bytu lze nepochybně zařadit jeho povinnost užívat byt, společné prostory a zařízení domu řádně, povinnost odstranit závady a poškození, které v domě způsobil, povinnost umožnit pronajímateli kontrolu, zda je předmět nájmu řádně užíván a i dodržovat při užívání bytu obecně platné protipožární předpisy a…

Jestliže mezi zůstavitelem a další osobou byla uzavřena smlouva o úschově, tento závazkový právní vztah vznikl a trval pouze mezi nimi, na této skutečnosti nemůže nic změnit ani dědická dohoda.

Pořízení záznamu vlastního telefonického hovoru není nezákonné, důkaz tímto záznamem lze ale v občanském soudním řízení provést jen se svolením fyzické osoby, která byla účastníkem tohoto hovoru.

V právním státě nemůže být na svých právech poškozen ten, kdo nemá ani objektivně možnost získat vědomost o tom, jaký předpis (právní pravidlo) reguluje jeho právní postavení. Adresát právní normy ve fungujícím právním státě musí mít možnost vědět o tom (zjistit), zda se určitým pravidlem chování (právní normou) má řídit či nikoli. Adresátovi musí…