Nemůže–li pachatel ovládnout nutkání požít alkoholické nápoje (např. právě pro konečnou fázi závislosti na alkoholu) a neovládá tak ani to, zda se přivede požitím alkoholických nápojů do stavu nepříčetnosti, v němž se dopustí jednání, které má jinak znaky trestného činu, nelze jej učinit vůbec trestně odpovědným, neboť je jeho trestnost vyloučena…
Skutečnou škodu ve smyslu ustanovení § 179 odst. 1 zák. práce (ve znění do 13.12.2004) může představovat také splatná pohledávka zaměstnavatele, kterou – vzhledem k okolnostem případu – lze považovat za nevymahatelnou. Pro závěr o tom, zda se jedná o nevymahatelnou pohledávku, jsou rozhodující pouze objektivní zjištění, že se oprávněný subjekt…
Pro podvodné jednání je charakteristické, že klamavým předstíráním určité vůle jednající úmyslně zastírá svoji skutečnou vůli, a tak jak jednostranná simulace určité vůle, tak i skutečná vůle jednajícího, současně zůstávají při uzavření smlouvy před druhým účastníkem skryty. Skutečná vůle jednajícího při podvodném jednání představuje pohnutku ke…
Za situace, kdy je mezi účastníky veden spor o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem, zejména když má dojít k reálnému rozdělení budovy, je provedení stavebních úprav a změny účelu užívání části budovy jedním ze spoluvlastníků zásahem, který může ovlivnit pozici těchto spoluvlastníků, jako účastníků sporu o zrušení a…
Pokud z odůvodnění rozhodnutí obecného soudu nevyplývá vztah mezi skutkovými zjištěními a úvahami při hodnocení důkazů na straně jedné a právními závěry na straně druhé, pak takové odůvodnění nevyhovuje zákonným hlediskům a v konečném důsledku takové rozhodnutí zasahuje do základních práv trestně stíhané osoby, která má nárok na to, aby její věc…
Při stanovení výše škody nelze ztotožňovat výši škody a výši neoprávněného majetkového zvýhodnění pachatele úvěrového podvodu. Ke škodě nikoli malé, kterou musí způsobit pachatel trestného činu úvěrového podvodu podle § 250b odst. 3 tr. zák., dojde nikoliv samotným vyplacením úvěru, ale až v situaci, kdy úvěr vyplacený za podmínek naplnění…
Podmínkou nutné obrany není, že se bránící nemohl vyhnout útoku jinak. Obrana ale nesmí být zcela zjevně nepřiměřená způsobu útoku. Přiměřenost obrany je třeba hodnotit především se zřetelem k intenzitě útoku a vlastní obrany, přičemž je zjevné, že obrana musí být, má-li být způsobilá k jistému odvrácení útoku bez rizika pro napadeného, silnější…
Přisvojením věci se rozumí získání možnosti trvalé dispozice s ní, aniž by bylo rozhodné, jak poté pachatel s věcí skutečně nakládá (může si ji ponechat pro sebe, ale případně ji i někomu darovat nebo ji zničit apod.). Podstatou znaku „přisvojení si cizí věci“ je totiž skutečnost, že pachatel vyloučí z dispozice s ní oprávněnou osobu. O přisvojení…
Lhůta uvedená v ustanovení § 24 odst.3 zákona o veřejných dražbách slouží k uplatnění práva na vyslovení neplatnosti veřejné dobrovolné dražby a nikoliv také k vymezení osob, které se mají (musí) řízení účastnit z pohledu pasivní věcné legitimace. Bylo-li tedy ve stanovené lhůtě zahájeno řízení o vyslovení (určení) neplatnosti veřejné dobrovolné…
Smluvní ujednání o úrocích z prodlení ve výši 1% denně z dlužné částky je nutno považovat za právní úkon, který se příčí dobrým mravům, neboť je v rozporu s obecně uznávanými pravidly slušnosti a poctivého jednání.
Je-li místo splnění závazku nebo jiného dluhu mimo území České republiky, je k řízení o úschově dána pravomoc českých soudů, má-li příjemce v České republice majetek a místní příslušnost soudu tedy je založena podle ustanovení § 86 odst. 2 o.s.ř.
Zkoumání věcné legitimace účastníků nepatří mezi předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání; otázka aktivní či pasivní věcné legitimace je hmotněprávní institut, nikoliv podmínka řízení. Věcná legitimace dává odpověď na to, kdo je podle hmotného práva nositelem tvrzené povinnosti ve vztahu k nároku uplatněnému žalobou a komu svědčí tomu…
Nejsou-li bez pochybnosti vymezeny všechny znaky skutkové podstaty hlavního trestného činu, nemůže být posouzeno ani jejich pokrytí zaviněním účastníka, tedy naplnění subjektivní stránky jeho jednání. Jestliže je trestným činem spáchaným hlavním pachatelem trestný čin podvodu podle § 250 tr. zák., pak se k trestnosti toho, kdo tomuto pachateli…
Samotná skutečnost, že se nepodařilo objektivně zjistit přesné množství alkoholu v krvi řidiče v době jízdy, ještě - bez dalšího - nevylučuje jeho trestní odpovědnost za trestný čin podle § 201 odst. 1 tr. zák. Tato odpovědnost je podmíněna stavem, který vylučuje způsobilost k výkonu řidičské činnosti. Tento stav lze v rámci souhrnu provedených…
Pokud nebyly soudem dostatečně vzaty do úvahy i skutkové okolnosti mající přímý vztah k subjektivní stránce trestného činu, tak námitky v tomto směru je třeba vztáhnout k otázkám právního posouzení skutku. Takto vznesené námitky je potom namístě mít za právně relevantní a také důvodné.
Nezbytným předpokladem pro naplnění zákonných znaků trestného činu maření výkonu úředního rozhodnutí je existence úředního rozhodnutí, tj. rozhodnutí soudu či jiného státního orgánu. Aby mohlo být maření úředního rozhodnutí sankcionováno podle trestního zákona je mj. nezbytné, aby toto rozhodnutí bylo vydáno soudem nebo státním orgánem v…
Protože registrace sdružení u MV ČR se neprovádí zápisem do zákonem určeného rejstříku ve smyslu § 19 odst. 2 obč. zák., nelze ani na zánik sdružení aplikovat tu část ustanovení § 20a odst. 2 obč. zák., podle něhož právnická osoba zapsaná v jiném zákonem určeném rejstříku zaniká dnem výmazu z tohoto rejstříku, nýbrž je třeba vyjít z jiné …
Smyslu úpravy paušálních úhrad či náhrad se protiví, je-li takový paušál nastaven nebo vykládán způsobem, který jednostranně bez rozumného opodstatnění zvýhodňuje pouze jednu stranu smluvního vztahu, v jehož rámci byl paušál sjednán.
Pokud se věc již stane součástí bezpodílového spoluvlastnictví manželů, nemůže později změnit právní režim a přejít do výlučného majetku jednoho z manželů jen proto, že dodatečně byly na její pořízení použity jen prostředky z výlučného majetku. V takovém případě má ten, jehož výlučné prostředky byly takto vynaloženy, jen právo při vypořádání…
Požadavek ustanovení § 200z odst.1 o.s.ř. spočívající v doložení zajištěné pohledávky nespočívá jen v tom, že zástavní věřitel prokáže nebo alespoň osvědčí, že mu vznikla vůči dlužníku ze smlouvy nebo na základě jiné právní skutečnosti pohledávka zajištěná zástavním právem. Zajištěnou pohledávku lze pokládat za doloženou jen tehdy, bude-li rovněž…
Postup soudu, který řádně neodůvodní své právní závěry, porušuje právo na soudní ochranu zaručené čl. 36 Listiny základních práv a svobod.
V případě § 48 odst. 3 písm. c) zák. práce „jeho smyslem a účelem je zabránit trvání pracovního poměru ve všech případech, kdy nejsou splněny zákonné předpoklady pro...
Smyslem a účelem úpravy § 581 věty druhé o. z. je především ochrana osob jednajících v duševní poruše. Ochrana osoby bez dostatečné schopnosti právně jednat má přednost před...
K uzavření dohody podle § 647 o. z. může dojít i jednáním mezi věřitelem a dlužníkem o mimosoudním řešení sporu. Bude tomu tak v případě, kdy se způsobem nevzbuzujícím...
Osvobození podle § 11 odst. 2 písm. d) zákona o soudních poplatcích se týká i žalobce, který se domáhá přímého nároku na pojistné plnění podle § 9 zákona č. 168/1999 Sb., o...
