Soudní rozhodnutí

Určitost projevu vůle uznat dluh co do důvodu a výše musí být dána obsahem listiny, na níž je zaznamenán; nestačí, že dlužníku, který jednostranný právní úkon učinil, příp. věřiteli, kterému byl tento úkon adresován, byl jasný jak důvod uznávaného dluhu, tak jeho výše, není-li to poznatelné z textu listiny. Důvod sice nemusí být vždy v listině…

Bylo-li jiné, než sjednané, plnění věřitelem přijato omylem, dluh nebyl splněn.

Odpovědnost za škodu způsobenou zaměstnancem při činnosti, která vybočuje z mezí plnění pracovních úkolů a přímé souvislosti s ním, nepředstavuje nárok z pracovněprávních vztahů a řídí se právní úpravou obsaženou především v občanském zákoníku.

Posuzuje-li se činnost jednatele při jednání jménem společnosti, ale i v rámci obchodního vedení, z hlediska jeho trestněprávní odpovědnosti, je třeba zvažovat povahu takového jednání z hlediska všech v úvahu přicházejících právních kvalifikací, a to nejen souhrnně, ale i jednotlivě ke každému konkrétnímu jednání kladenému jednateli za…

Zákaz nakládat s pohledávkou povinného až do výše vymáhané pohledávky s příslušenstvím je pro poddlužníka účinný (závazný) okamžikem, kdy mu bylo usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí doručeno. Počínaje tímto okamžikem nemají jakékoli dispozice poddlužníka s přikázanou pohledávkou vůči oprávněnému žádné právní…

Právní posouzení materiální podmínky trestnosti činu zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění přichází v úvahu teprve poté, co soudy učiní spolehlivý závěr o splnění formálních znaků skutkové podstaty podle § 125 odst. 1 alinea druhá tr. zák.

Důvod vyloučení soudce podle § 30 odst. 2 tr. ř. je koncipován tak, že se týká jen toho soudce, který v přípravném řízení rozhodoval o vazbě osoby, na niž byla poté podána obžaloba. Předpokladem vyloučení soudce tedy je totožnost osoby, o jejíž vazbě rozhodoval v přípravném řízení, s osobou, na kterou byla poté podána…

Řízení o uspokojení nároku převodem náhradního pozemku oprávněné osobě je řízením o určitém způsobu vypořádání vztahů mezi účastníky ve smyslu § 153 odst. 2 o. s. ř. Nárok oprávněné osoby tu lze uspokojit vícero způsoby a soud v řízení není žalobním návrhem vázán. Ukáže-li se v průběhu řízení, že oprávněnou osobou vybraný pozemek není k převodu…

Pouhé konstatování jedinečnosti provozu a jeho možného narušení není skutečností, která by mohla ovlivnit vydání pozemků a neodpovídá smyslu § 11 odst. 1 písm. c) zákona o půdě.

Pokud bylo podmínkou uzavření leasingové smlouvy zaplacení určité částky a pachatel ji zaplatil, pak je způsobená škoda o tuto částku menší.

Řízení o úpravu užívání věci, jež náleží do dosud nevypořádaného společného jmění manželů a které má hmotněprávní základ v ustanoveních § 145 odst. 1 obč. zák. a § 20 zákona o rodině, je řízením, v němž soud může překročit návrh účastníků a upravit vztahy mezi nimi jinak než navrhují, protože jde o případ, kdy z právního předpisu vyplývá určitý…

Porušení zásad poctivého obchodního styku je nutno zkoumat v každém případě ve vazbě na jeho konkrétní okolnosti. Vzniknou-li zúčastněným osobám proti sobě práva (a odpovídající povinnosti) z navzájem různých právních titulů, není zneužitím práva, pokud se jedna ze stran svých nároků domáhá, i když druhá strana svá práva…

Posouzení otázky, kterým právním předpisem se nárok na náhradu škody řídí, závisí na zjištění, jaká skutečnost byla příčinou vzniku škody. Příčinou vzniku škody je každé jednání nebo opomenutí, bez něhož by škoda nenastala tak, jak k ní došlo, popř. v takovém rozsahu. Příčinná souvislost je dána, je-li doloženo, že nebýt určitých pochybení, ke…

V praxi nelze vyloučit, aby charakteristické znaky trestného činu byly včleněny do popisu skutku kvalifikovaného jako jiný trestný čin.

Vymezení hypotézy právní normy závisí v každém konkrétním případě na úvaze soudu; soud může přihlédnout při zkoumání intenzity porušení pracovní kázně k osobě zaměstnance, k funkci, kterou zastává, k jeho dosavadnímu postoji k plnění pracovních úkolů, k době a situaci, v níž došlo k porušení pracovní kázně, k míře zavinění zaměstnance, ke způsobu…

Neunese-li věřitel (žalobce) ve sporu o vrácení půjčené částky břemeno tvrzení nebo důkazní břemeno, musí rozhodnutí soudu vyznít v jeho neprospěch, aniž by se soud musel dále zabývat pravdivostí tvrzení, které jsou součástí procesní obrany žalovaného dlužníka, a za tímto účelem provádět dokazování.

Určení, zda jsou v konkrétním případě splněny legální pojmové znaky díla podle autorského zákona, je jednoznačně otázkou právní. Její vyřešení tak přísluší výlučně soudu. V případech, kdy zodpovězení této právní otázky závisí i na posouzení mimoprávních skutečností, k nimž je třeba odborných znalostí, může soud před svým rozhodnutím vyžádat…

Podstatné skutečnosti zamlčí pachatel, který neuvede při svém podvodném jednání jakékoliv skutečnosti, které jsou rozhodující nebo zásadní pro rozhodnutí podváděné osoby, přičemž pokud by tyto skutečnosti byly druhé straně známy, k plnění z její strany by nedošlo, popř. došlo za méně výhodných podmínek.

Po řidiči, který je držitelem řidičského průkazu Evropských společenství, řidičského průkazu vydaného cizím státem nebo mezinárodního řidičského průkazu vydaného cizím státem a jenž v bodovém hodnocení dosáhl 12 bodů, sice nelze požadovat odevzdání řidičského průkazu, avšak podstatné je, že s ohledem na ustanovení § 123c odst. 7 věty první zák. č.

Projev vůle je neurčitý, je-li sice po jazykové stránce srozumitelný, avšak nejednoznačný - a tím neurčitý - je jeho věcný obsah (včetně předmětu ujednání), přičemž neurčitost tohoto obsahu nelze odstranit ani za použití výkladových pravidel podle § 35 odst. 2, 3 obč. zák. Jde-li o právní úkon, pro který je stanovena pod sankcí neplatnosti písemná…