Insolvence a rozhodnutí ve věci samé
Usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení (usnesení odvolacího soudu je potvrzující) je sice usnesením, jímž se řízení končí, usnesením „ve věci samé“ však není.
(Usnesení Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 29 NSČR 12/2010, ze dne 8.7.2010)
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v insolvenční věci dlužníka Ing. V. S., vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. KSPH 55 INS 4089/2009, o insolvenčním návrhu dlužníka, o dovolání dlužníka proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 4. listopadu 2009, č. j. KSPH 55 INS 4089/2009, 2 VSPH 668/2009-A-18, tak, že dovolání odmítl.
Z odůvodnění:
Usnesením ze dne 14. září 2009, č. j. KSPH 55 INS 4089/2009-A-13, Krajský soud v Praze - odkazuje na ustanovení § 108 odst. 3 zákona 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona) - zastavil insolvenční řízení zahájené k insolvenčnímu návrhu dlužníka ze dne 1. července 2009, pro neuhrazení zálohy na náklady insolvenčního řízení ve výši 15.000,- Kč, k jejímuž zaplacení vyzval dlužníka (insolvenčního navrhovatele) usnesením ze dne 29. července 2009, č. j. KSPH 55 INS 4089/2009-A-10.
K odvolání dlužníka Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení soudu prvního stupně.
Dovolání proti usnesení, jímž odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně o zastavení insolvenčního řízení pro neuhrazení zálohy na náklady tohoto řízení insolvenčním navrhovatelem, není objektivně přípustné. Nejvyšší soud je proto odmítl podle § 243b odst. 5 a § 218 písm. c/ zákona 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“).
Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto v insolvenčním řízení (§ 238a odst. 1 písm. a/ o. s. ř), je ve smyslu § 238a odst. 2 o. s. ř. (zakotvujícího pro tyto případy obdobné použití § 237 odst. 1 a 3 o. s. ř.) podmíněna tím, aby šlo o rozhodnutí ve věci samé (srov. dikci § 237 odst. 1 písm. a/ až c/ o. s. ř.).
Usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení (usnesení odvolacího soudu je potvrzující) je sice usnesením, jímž se řízení končí, usnesením „ve věci samé“ však není (srov. mutatis mutandis v poměrech podle zákona 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, např. např. důvody usnesení Nejvyššího soudu uveřejněného pod číslem 58/2002 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Jiná ustanovení občanského soudního řádu přípustnost dovolání v této věci rovněž založit nemohou.
Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku se však doručuje i zvláštním způsobem.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
