Při určení výše nároku podle ustanovení § 136 o. s. ř. jsou podkladem pro úvahu soudu takové skutečnosti, které vycházejí ze souvislostí posuzovaného případu a umožňují učinit určité kvantitativní závěry o výši uplatněného nároku; nejde tedy o určení výše nároku volnou úvahou soudu, ale úvahou kvalifikovanou.
Byla-li škoda způsobena také spoluzaviněním poškozeného, nese škodu poměrně – poškozený tím, že vědomě podstoupí jízdu vozidlem, které řídí osoba, o níž ví, že její řidičské schopnosti jsou ovlivněny požitím alkoholu, podstatně přispívá ke vzniku škodlivého následku.
Pokud mezi smluvními stranami nedojde ke změně smlouvy o dílo o rozšíření díla, nelze požadovat zaplacení ceny za poskytnuté vícepráce.
Při řešení otázky příčinné souvislosti mezi pracovním úrazem a vznikem škody nejde o otázku právní, nýbrž o otázku skutkovou, jež nemůže být řešena obecně, ale pouze v konkrétních souvislostech.
Nepřezkoumatelný je rozsudek, jehož skutkové a právní závěry vycházejí z tzv. souhrnného zjištění, jímž se zjišťuje rozhodný skutkový stav současně na základě všech provedených důkazů, aniž se uvede, na základě kterých konkrétních důkazů se to které zjištění činí a z jakých důvodů, jakož i bez vysvětlení případných rozporů mezi…
Rozsah uplatnění zásady non bis in idem ve správním řízení je dán nikoli totožností věci, ale totožností výroku rozhodnutí. Je-li výrokem rozhodnutí rozhodováno o shodných (zcela nebo částečně) právních vztazích, o nichž již bylo pravomocně rozhodnuto, správní úřad nový návrh na zahájení řízení zamítne z důvodu překážky věci rozhodnuté, nebo…
Stupeň nebezpečnosti konkrétního činu pro společnost není nikdy určován materiálním významem jen jedné, byť i závažné okolnosti, ale komplexem všech okolností případu včetně těch, které skutková podstata trestného činu nezahrnuje.
Z hlediska promlčení nároku z odpovědnosti za škodu vzniklou v důsledku neplatnosti právního úkonu jsou informacemi, rozhodujícími pro počátek běhu promlčecí lhůty, skutkové okolnosti, z nichž lze dovodit, že právní úkon (smlouva) je neplatný, a informace o subjektu, jemuž lze přičíst zavinění na způsobení neplatnosti právního úkonu…
Pokud pohledávka věřitele vznikla až v době, kdy statutární orgán společnosti či jeho člen byl v prodlení se splněním povinnosti, je škodou celý rozdíl mezi tím, co společnosti jako dlužníku zbývá splnit věřiteli, a částkou, kterou věřitel posléze obdržel v konkursu na úhradu této pohledávky.
V řízení o určení neúčinnosti právního úkonu podle ustanovení § 42a obč. zák. nemůže být vydán rozsudek pro uznání podle ustanovení § 153a odst. 3 o.s.ř., neboť v takovém případě nemůže být splněna podmínka přípustnosti jeho vydání, spočívající v možnosti uzavření a schválení smíru (§ 114b o.s.ř).
Předpokladem zřízení práva cesty soudem podle § 151o odst. 3 obč. zák. není, aby stavba nestála na cizím pozemku. Z § 151o odst. 3 obč. zák. nevyplývá, že by se postupu podle tohoto ustanovení mohl domáhal pouze vlastník stavby, který je současně vlastníkem stavbou zastavěného pozemku, nebo který má k jeho užívání jiný právní…
Nevázanost soudu předchozím pravomocným soudním rozhodnutím ve smyslu § 159a odst. 4 o. s. ř., nemůže být základem pro postup zcela ignorující skutkové a právní závěry z předchozího soudního řízení.
Jen na základě objektivně zjistitelných okolností útoku nelze automaticky předpokládat eventuální úmysl. Aby bylo možné dovodit alespoň srozumění pachatele s usmrcením poškozeného, musí být objektivní okolnosti logicky provázány s okolnostmi subjektivní povahy, jakými jsou pohnutka činu a osobní vlastnosti pachatele.
Hmotně právní závěr o naplnění formálního znaku (objektivní stránky) skutkové podstaty trestného činu podle § 171 odst. 2 písm. a) tr. zák. musí vycházet ze skutkových zjištění ohledně důsledků jednání pachatele pro průběh exekuce.
Není vyloučeno, aby účastníci kupní smlouvy ohledně více věci sjednali cenu souhrnnou bez ocenění jednotlivých věcí; taková smlouva není bez dalšího neplatná pro neurčitost. Oprávněná osoba z předkupního práva má právo na nabytí věci za cenu odpovídající příslušnému dílu ceny sjednané za všechny prodané…
Zájem, který by potomek měl o zůstavitele projevovat, je třeba posuzovat s přihlédnutím k okolnostem konkrétního případu; je-li skutečnost, že potomek trvale neprojevuje o zůstavitele opravdový zájem, důsledkem toho, že zůstavitel neprojevuje zájem o potomka, nelze bez dalšího dovodit, že by neprojevení tohoto zájmu potomkem mohlo být důvodem k…
V právním státě je zásadně nepřípustné, aby prostředky trestní represe sloužily k uspokojování subjektivních práv soukromoprávní povahy, nejsou-li vedle toho splněny všechny předpoklady vzniku trestněprávní odpovědnosti, resp. nejsou-li tyto předpoklady zcela nezpochybnitelně zjištěny.
Neodpovídá-li počet členů představenstva akciové společnosti v důsledku zániku funkce některého (některých) z nich počtu určenému zákonem (§ 194 odst. 3 obch. zák.) či stanovami a představenstvo není z tohoto důvodu schopno plnit své funkce, může být návrhem oprávněné osoby zahájeno řízení o jmenování chybějících členů představenstva soudem. Je-li…
Hodnocení důkazu znaleckým posudkem spočívá v posouzení, zda závěry posudku jsou náležitě odůvodněny, zda jsou podloženy obsahem nálezu, zda bylo přihlédnuto ke všem skutečnostem, s nimiž se bylo třeba vypořádat, zda závěry posudku nejsou v rozporu s výsledky ostatních důkazů a zda odůvodnění znaleckého posudku odpovídá pravidlům logického…
Způsobí-li jednatel společnosti s ručením omezeným škodu a neuhradí-li ji dobrovolně, nemůže uplatňovat právo o náhradu takové škody jménem společnosti, neboť jeho zájmy jsou v rozporu se zájmy společnosti a mohl by svým postupem v řízení jeho účel zmařit.
Smyslem a účelem procesních předpisů není vytváření překážek pro uplatňování práva, nýbrž zprostředkování věcného (meritorního) posouzení sporu. Aplikace procesních lhůt...
Ustanovení § 7 odst. 5 zákona č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců, ve znění účinném do 30. 9. 2025, ve slovech „, do níž se...
Rozhodování o nákladech řízení, včetně odměny zmocněnce poškozeného v adhezním řízení, je nedílnou součástí práva na soudní ochranu zaručeného čl. 36 odst. 1 Listiny...
Při rozhodování o žádosti obviněného o přiznání nároku na bezplatnou obhajobu či obhajobu za sníženou odměnu podle § 33 odst. 2 a násl. trestního řádu trestní soudy mohou...
Při rozhodování o náhradě nákladů řízení jsou obecné soudy povinny přihlédnout k tomu, zda a jak se předmět řízení v jeho průběhu změnil a podle toho také posuzovat míru...
