Soudní rozhodnutí

Zavinění z nedbalosti není vyloučeno spoluzaviněním jiných osob, včetně poškozeného (poškozených). Kritériem nedbalosti je zachování určité míry opatrnosti, která je určována jednak objektivními okolnostmi spojenými se skutkem, jednak subjektivními dispozicemi konkrétního pachatele při předvídání možnosti způsobení poruchy. Objektivní vymezení…

Odvolací soud může potvrdit rozhodnutí soudu prvého stupně, jehož výrok je věcně správný, i když založí své rozhodnutí na zcela jiném právním posouzení věci. I v takovém případě je ale povinen s takovým právním názorem účastníka řízení seznámit.

Pravomocný rozsudek o žalobě o určení, zda tu právo nebo právní vztah je nebo není, nevytváří - zásadně - překážku věci rozsouzené pro žalobu na plnění, vycházející ze stejného skutkového základu; tuto překážku tvoří jen ve vztahu k nové žalobě na určení. Naopak platí, že pravomocný rozsudek o žalobě na plnění vytváří z hlediska identity předmětu…

Předmětem vypořádání zaniklého společného jmění manželů může být investice, která byla vynaložena za trvání manželství účastníků do majetku třetí osoby (pronajímatele bytu) s tím, že investovaná částka bude postupně umořována v předem dohodnuté výši na úhradu pravidelného měsíčního nájemného.

Zákon nepředepisuje soudu prvního stupně, aby výkon rozhodnutí (exekuci) nařídil po jednání, přistoupí-li však k dokazování, tedy zjišťuje-li skutečnosti o okolnostech doručení šetřením, musí i v případě uvedeném v § 253 odst. 1 o.s.ř. nařídit jednání.

Při posuzování trestnosti jednání je nutno vycházet z toho, že pachatel si přisvojí cizí věc, která mu byla svěřena, jestliže s věcí naloží v rozporu s účelem, k němuž mu byla cizí věc dána do opatrování nebo do dispozice, a to způsobem, který maří základní účel svěření. O cizí věc ve smyslu ustanovení § 248 odst. 1, 3 tr. zák. nejde, pokud mezi…

V právním vztahu mezi pronajímatelem a nájemcem je ustanovení § 667 odst. 1 o.z. aplikovatelné pouze za předpokladu, že nebytové prostory byly zhodnoceny na náklady nájemce (ustanovení proto dopadá pouze na vztah mezi pronajímatelem a nájemcem). Uskutečnil-li však změny na pronajatých nebytových prostorách na své náklady podnájemce (subjekt…

Z hlediska naplnění formálních znaků trestného činu zanedbání povinné výživy nelze vycházet jen z ustanovení § 85 odst. 1 zák. o rodině, ale je nutné vznik a trvání vyživovací povinnosti posuzovat i z hlediska ustanovení § 96 odst. 2 zák. o rodině, podle něhož výživné nelze přiznat, jestliže by to bylo v rozporu s dobrými…

Pro účely náhrady škody, způsobené tím, že se pohledávka stala nedobytnou, není nezbytné, aby závěr o nedobytnosti pohledávky byl učiněn v soudním řízení proti dlužníkovi. Pro závěr, že se jedná o nevymahatelnou pohledávku, je rozhodující objektivní zjištění, že se věřitel skutečně svého práva nedomůže. Ke vzniku škody dochází okamžikem, kdy je…

Majorizaci je možno respektovat pouze v případech, v nichž není výsledek v extrémním nesouladu s principy spravedlnosti a neporušuje základní práva menšinových spoluvlastníků. Pokud je nájemné sjednáno většinovým spoluvlastníkem ve výši, která je neúměrně nízká, je tím zasažena sama podstata vlastnického práva menšinového spoluvlastníka; fakticky…

Jakkoli vysoký stupeň podezření sám o sobě není s to vytvořit zákonný podklad pro odsuzující výrok. Trestní řízení vyžaduje v tomto ohledu ten nejvyšší možný stupeň jistoty, který lze od lidského poznání požadovat, alespoň na úrovní obecného pravidla „prokázání mimo jakoukoliv rozumnou pochybnost.“ Obecný soud musí dodržet vysoký standard, i pokud…

Listinné důkazy z doby před padesáti a více lety nelze vždy dohledat, zvláště jde-li o dobu, kdy význam vlastnických práv k zemědělské půdě byl po roce 1948 potlačen a nahrazen silnějšími právy uživatelskými. Nelze proto vyloučit situace, kdy ke vzniku vlastnického práva došlo, ač vlastník nemůže tuto právní skutečnost doložit příslušnou nabývací…

Bezdůvodné obohacení představuje závazkový právní vztah, z nějž pohledávka vzniká tomu, na jehož úkor se jiný bezdůvodně obohatil, a dluh tomu, kdo obohacení získal. Bezdůvodné obohacení patří mezi nároky, u nichž není zákonnou úpravou stanovena splatnost pohledávek vzniklých z tohoto právního titulu a doba plnění je u nich obvykle vázána na výzvu…

Vypořádání mezi družstvem a členem družstva, jehož členství za trvání družstva zaniklo, má být poctivé tak, aby hodnota vypořádacího podílu odpovídala hodnotě majetku připadajícího na jeho členský podíl.

Po účastníkovi silničního provozu nelze spravedlivě požadovat, aby bez dalšího předpokládal možné porušení pravidel tohoto provozu jinými účastníky a tomu přizpůsobil své počínání. Není-li z okolností, které může průměrně disponovaný účastník silničního provozu běžně vnímat či předvídat, zřejmé, že jiný účastník téhož provozu porušil své…

Došlo-li v konkursu k rozvrhu výtěžku zpeněžení zástavy, nemůže se nároku na vyplacení části výtěžku zpeněžení, odpovídající jeho zajištění, úspěšně domáhat ten zástavní věřitel, který do konkursu svou pohledávku nepřihlásil, nebo u ní neuplatnil právo na oddělené uspokojení.

Pro naplnění skutkové podstaty trestného činu zneužívání informací v obchodním styku podle § 128 odst. 2 tr. zák. je mimo jiné nutné, aby pachatel buď sám uzavřel určitou smlouvu, nebo dal popud k jejímu uzavření, a aby tak učinil v rámci své účasti na podnikání dvou nebo více podnikatelských subjektů, které mají stejný nebo podobný předmět…

Jsou-li vady díla důsledkem skutečností, o kterých zhotovitel věděl nebo musel vědět v době předání předmětu díla, nebrání přiznání práv z odpovědnosti za vady díla v soudním řízení ani uplynutí objektivní lhůty stanovené v § 562 odst. 2 ObchZ pro podání zprávy zhotoviteli o vadách díla.

Za vylákání daňové výhody ve smyslu § 148 odst. 2 tr. zák. nelze považovat pouhé neoprávněné snížení skutečně existující daňové povinnosti, které je zkrácením daně ve smyslu § 148 odst. 1 tr. zák., ale fingované předstírání skutečnosti, z níž má vyplývat povinnost státu poskytnout neoprávněné plnění tomu, kdo zpravidla ani není plátcem příslušné…

Pokud je splněna podmínka odkázanosti výživou na osobu zemřelého, nelze bez dalšího odpírat odškodnění podle § 27 zákona č. 119/1990 Sb. jen z důvodu formálního rozlišení období, v němž odsouzený a později plně rehabilitovaný vykonával až do své smrti bez přerušení trest odnětí svobody.