Soudní rozhodnutí

Při ocenění majetku pro účely předlužení nelze paušálně říci, zda má znalec vycházet z cen účetních či z cen tržních, bez zohlednění dalších skutečností. Argumentem pro použití účetní ceny je její přesná zjistitelnost. Vzhledem k tomu, že v konkursu bude majetek úpadce tvořící konkursní podstatu zpeněžen nikoli za účetní, nýbrž za tržní ceny…

Při důkazu výpovědí svědka musí soud vyhodnotit věrohodnost výpovědi s přihlédnutím k tomu, jaký má svědek vztah k účastníkům řízení a k projednávané věci a jaká je jeho rozumová a duševní úroveň, k okolnostem, jež doprovázely jeho vnímání skutečností, o nichž vypovídá, vzhledem ke způsobu reprodukce těchto skutečností a k chování při výslechu…

Uznání dluhu je po formální stránce možné prostřednictvím protokolu o předání předmětu nájmu. Forma uznání dluhu je obligatorně písemná, uznání musí být zcela jasně vyjádřeno v textu právního úkonu a nelze prakticky očekávat, že by mohlo být provedeno konkludentně ve smyslu § 35 odst. 1 věty za středníkem o.

V moderním právním státě je i důkazní břemeno limitováno požadavkem proporcionality.

Pro hodnocení dobré víry držitele pozemku je při posuzování poměru nabyté a skutečně držené plochy pozemků třeba vycházet nikoli z parcelní výměry nabytého pozemku, ale z celkové výměry pozemku, který tvoří přirozený funkční celek, byť neodpovídá geometrickému či parcelnímu ztvárnění podle příslušného katastrálního…

Fyzická osoba, jež je statutárním orgánem právnické osoby, nemá právo jednat jménem této právnické osoby ve sporu, který s ní vede; tento závěr se uplatní i v řízení o návrhu povinného na zastavení výkonu rozhodnutí.

Okolnost, že zřízení práva cesty přes přilehlý pozemek se domáhá vlastník stavby, který si nejenže nezajistil přístup ke stavbě, ale jde navíc o stavbu nepovolenou (tzv. černou stavbu), tj. stavbu, o jejíž povolení vlastník podle stavebního zákona nepožádal nebo ji stavebnímu úřadu neohlásil, je zásadně důvodem, pro který by soud věcné břemeno…

Byl-li účastníkovi zabaven majetek z důvodu veřejného zájmu v situaci, kdy tento neprovozuje typicky rizikové aktivity, má nárok jen na symbolickou výši náhrady, uplatnil svá práva před uplynutím restituční tečky a naplňuje účel zákona o půdě, kterým je veřejný zájem na péči o zemědělskou půdu a na hospodářském rozvoji venkova, nelze než uzavřít…

Zkoumání pasivní věcné legitimace žalovaného nepatří mezi předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání a nejde ani o věc, v níž nelze uzavřít smír. Otázka pasivní věcné legitimace je hmotněprávním institutem, nikoliv podmínkou řízení.

Předpokladem objektivní odpovědnosti státu za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím je podle zákona 58/1969 Sb. skutečnost, že pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno příslušným orgánem (§ 4 odst. 1 zákona), a to i když jde o pravomocné rozhodnutí o zadržení řidičského průkazu do konečného rozhodnutí vydávané správním orgánem podle…

Pohledávka na vyplacení vypořádacího podílu společníka společnosti v konkursu vzniká ke stejnému okamžiku, ke kterému se již existující pohledávky úpadce stanou splatnými, tzn. tato pohledávka není splatnou prohlášením konkursu, neboť k tomuto datu pohledávka ještě neexistuje.

Podle § 154 o. s. ř. sice platí, že pro soud je rozhodující stav v době vyhlášení rozsudku, avšak není tím míněno, že soud rozhodující o uložení povinnosti žalovaného na základě hmotněprávního úkonu učiněného v minulosti může odepřít takovému účastníkovi právo na soudní ochranu jen formalistickým odkazem na § 154 o. s. ř. Skutečnost, že pro…

Porušením zásady ne bis in idem – práva nebýt souzen a trestán dvakrát za týž čin – je ve smyslu § 11 odst. 1 písm. j) tr. ř. ve spojení s článkem 4 odst. 1 Protokolu č. 7 k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod i vedení trestního stíhání a odsouzení obviněného za čin, který příslušný správní orgán v přestupkovém řízení posoudil tak…

Rozsudek je aktem rozhodovací činnosti soudu a nelze ho pokládat za jednostranný hmotněprávní úkon smluvní strany.

Okolnost, že u osob, jež odvolání nepodaly, a jímž odvolací důvod prospívá, mezitím rozhodnutí nabylo právní moci, není procesně významná, neboť aplikace zásady dle § 261 tr.ř. je průlomem do právní moci rozsudku. V takovém případě je takovéto pravomocné a vykonatelné rozhodnutí zrušeno.

Znak trestného činu nedovoleného překročení státní hranice podle § 171a odst. 1 tr. zák. (ve znění účinném do 11. 7. 2007) vyjádřený slovy „státní hranice“, je třeba chápat tak, že jde pouze o státní hranice České republiky se sousedními státy, nikoliv tedy o jakékoliv státní hranice mezi kterýmikoliv státy.

Za „okolnosti případu“ ve smyslu § 40 tr. zák. se považují všechny skutečnosti, které mají vliv na stupeň nebezpečnosti činu pro společnost a možnost nápravy pachatele. Mezi takové skutečnosti lze zahrnout především okolnosti, jejichž význam z hlediska naplnění znaků skutkové podstaty výrazněji vybočuje z obvyklých případů určitých trestných činů…

Členy nového družstva se (za předpokladu splnění podmínek pro vyčlenění) stávají všichni členové družstva dosavadního, kteří jsou nájemci či vlastníky bytových nebo nebytových jednotek v budově, jíž se vyčlenění týká, bez ohledu na to, zda projevili s vyčleněním souhlas. Přechod vlastnického práva ve smyslu ustanovení § 29 odst. 3 zákona o…

Ustanovení § 153a odst. 12, věty třetí a čtvrté obch. zák. je nutno vyložit tak, že nástupnická společnost se může stát majitelem vlastního obchodního podílu pouze tehdy, nedojde-li takovým postupem k „majetkovému poškození“ společníků. Stejný závěr lze učinit i ve vazbě na ustanovení § 220a odst. 5 obch. zák. Takový stav však přichází v úvahu…

Nároky podle § 11 odst. 2 zákona o půdě mají přednost před postupem prodejem pozemků podle zákona 95/1999 Sb. Pokud nárok podle zákona o půdě nebyl dlouhodobě uspokojen, mají soudy zkoumat, zda nešlo se strany žalovaného o libovůli či dokonce svévoli při plnění jeho závazku, a žaloba na převod konkrétního pozemku může v takovém případě…