epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    16. 2. 2010
    ID: 60387

    Nepřezkoumatelnost rozsudku

    Souhrnné uvedení důkazů – uvedení jednotlivých důkazů, z nichž soud vycházel, to ale bez uvedení toho, jak soud jednotlivé důkazy hodnotil a jaká skutková zjištění z kterého důkazu učinil - má za následek nepřezkoumatelnost rozsudku.

    (Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 32 Cdo 3751/2009, ze dne 10.11.2009)

    Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobce F. B., zastoupeného JUDr.  R.  J., advokátem  proti  žalované  R. T.,  společnost  s  ručením  omezeným,  zastoupené JUDr. V. H., advokátem  o 824 313,50 Kč s příslušenstvím, vedené  u Krajského soudu  v Hradci Králové, pobočky v Pardubicích pod sp. zn. 55 Cm 140/2004,  o dovolání  žalované proti  rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 10. listopadu 2005, č. j.  12 Cmo 214/2005-157, tak, že rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 10. listopadu 2005,č. j. 12 Cmo 214/2005-157, a rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové, pobočky v Pardubicích ze dne 8. března 2005, č. j. 55 Cm 140/2004-121, v rozsahu jeho třetího a čtvrtého bodu výroku, se zrušují a věc se  v tomto rozsahu vrací  soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

    Z odůvodnění :

    Krajský   soud   v   Hradci   Králové,   pobočka   v  Pardubicích   rozsudkem   ze  dne 8. března 2005, č. j. 55 Cm 140/2004-121, zastavil řízení co do částky 7 079 Kč s 2% úrokem z prodlení  z částky 4 612,10 Kč  od 1. října 2003  do  zaplacení a z částky 2 466,90 Kč od 31. října 2003  do zaplacení (bod I. výroku), uložil  žalované  zaplatit  žalobci 94 847 Kč s 2% úrokem  z  prodlení  z částky 70 359 Kč od 3. dubna 2004 do zaplacení (bod II. výroku) a zamítl žalobu v rozsahu částky 722 387 Kč s 2% úrokem z prodlení z částky 124 479 Kč od 31. října 2003 do zaplacení, od 31. prosince 2003 do zaplacení, od 31. ledna 2004 do zaplacení, od 29. února 2004 do zaplacení, od 31. března 2004 do zaplacení, od 1. května 2004 do zaplacení a 2% úrokem z prodlení z částky 15 377 Kč od 1. října 2003 do 2. dubna 2004, z  částky  6 819,20 Kč  od   31.  října 2003  do 2. dubna 2004, z  částky   7 686 Kč  od 1. prosince 2003 do 2. dubna 2004, z částky 40 477 Kč od 31. prosince 2003 do 2. dubna 2004 (bod III. výroku). Dále rozhodl o nákladech řízení mezi účastníky (bod IV. výroku) a uložil žalobci doplatit soudní poplatek ve výši 9 670 Kč (bod V. výroku). Soud prvního stupně tak rozhodl o žalobě, v níž žalobce uplatnil (po úpravách žalobního petitu a rozšíření žaloby) jednak nárok na úhradu nájemného ve výši 746 874 Kč za užívání nákladních vozidel a dále nárok na zaplacení částky ve výši 70 359,60 Kč za jejich údržbu a výměnu pneumatik.
     
    Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že dne 12. května 2003 byla mezi účastníky  uzavřena smlouva o pronájmu vozidla (dále též jen „nájemní smlouva“) podle § 630 a násl. obchodního zákoníku (dále též jen „obch. zák.“), kterou si žalovaná od žalobce pronajala dvě blíže specifikovaná nákladní vozidla za dohodnuté měsíční nájemné 51 016 Kč za jednu soupravu a jež zanikla ke dni 30. dubna 2004 na základě výpovědi žalobce. Mezi účastníky nebylo pochyb o tom, že žalovaná nájemné vyfakturované za období říjen 2003, prosinec 2003 až duben 2004 (dále též jen „rozhodné období“) a ani provedené opravy vozidel, jejichž specifikace je uvedena ve fakturách číslo 92/03, 94/03, 96/03 a 100/03, žalobci nezaplatila. Žalovaná se požadavku žalobce na úhradu nájemného bránila tvrzením, že jí najatá vozidla v období, za které je nájemné nárokováno, nemohla pro jejich časté opravy užívat, na což žalobce vždy upozornila. Soud prvního stupně dospěl po provedeném dokazování k závěru, že žalovaná  toto  své  tvrzení  prokázala. Z  výpovědí  svědků  B., F., P., Z. a řidičů žalované zjistil, že vozidla najatá od žalobce byla v rozhodné době opravována pro časté vady, což potvrdil i svědek P.. Listinnými důkazy (tzv. stazkami – záznamy o době řízení vozidla a bezpečnostních přestávkách, zakázkovými listy a fakturami vystavenými za opravy vozidel) vzal za prokázané, že nákladní vozidla najatá žalovanou byla v rozhodné době v opravě a nebylo možné je z důvodů potřeby těchto oprav užívat, a to jedno vozidlo po dobu 78 dní a druhé z vozidel po dobu 99 dní, celkem tedy 177 dní, přičemž žalobce byl na potřebu oprav a nemožnost užívání pro tyto opravy vždy bezodkladně žalovanou ve smyslu § 635 odst. 1 obch. zák. upozorněn. Vycházeje z propočtu, podle něhož činí nájemné za 183 dní celkem 746 874 Kč, tak představuje nájemné za 177 dní, které žalovaná není povinna platit, částku 722 386 Kč. Rozdíl obou uvedených částek činí částku 24 488 Kč, v níž soud prvního stupně shledal žalobní nárok na zaplacení nájemného oprávněným. Jako důvodný rovněž posoudil nárok žalobce na zaplacení částky ve výši 70 359,60 Kč za provedené opravy vozidel.

    K odvolání žalobce směřujícímu proti bodům III. a IV. výroku rozsudku soudu prvního stupně Vrchní soud  v  Praze  rozsudkem  ze  dne  10. listopadu  2005, č. j.  12 Cmo 214/2005-157, změnil rozsudek soudu prvního stupně v bodu III. výroku tak, že uložil žalované  zaplatit  žalobci  722 387 Kč  s  2% úrokem  z  prodlení  z  částky   99 992 Kč od 31. října 2003 do zaplacení, z částky 124 479 Kč od 31. prosince 2003 do zaplacení, z částky 124 479 Kč od 31. ledna 2004 do zaplacení, z částky 124 479 Kč od 29. února 2004 do zaplacení, z  částky  124 479  Kč od 31. března 2004  do zaplacení a z částky 124 479 Kč od 1. května 2004 do zaplacení. Ve zbývající části zůstal zamítavý výrok v bodu III. nedotčen (výrok I.).  Odvolací soud    dále   změnil    rozsudek   soudu   stupně  v bodu  IV.  výroku o nákladech řízení (výrok II.) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok III.).
     
    Odvolací soud se neztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že žalovaná nemohla v rozhodném období, za  něž  je nájemné požadováno, užívat najatá vozidla po dobu 177 dní, a proto není povinna platit tomu odpovídající nájemné ve výši 722 386 Kč. V této souvislosti soudu prvního stupně vytkl, že při výpočtu dní, ve kterých údajně nemohla být pronajatá vozidla žalovanou řádně užívána z důvodu jejich oprav, vyšel převážně z tvrzení svědků žalované a jí předložených listinných důkazů, aniž přihlédl k tvrzením žalobce. Důkazy, jimiž odvolací soud opakoval dokazování a které (stejně jako z nich učiněná zjištění) podrobně popsal v odůvodnění rozsudku, má odvolací soud na rozdíl od soudu prvního stupně za prokázané, že žalovaná  nemohla  jedno vozidlo  užívat  z důvodu provádění jeho oprav po dobu 2 dní v září 2003  a  1 dne  v prosinci 2003 a druhé vozidlo po dobu 2 dní v listopadu 2003 a 1 dne v lednu 2004. O tom, že žalovaná vozidla po nájemní dobu užívala, svědčí podle odvolacího soudu i množství najetých kilometrů uvedených v zakázkových listech o opravách vozidel. Prokázanou nemožnost užívání pro potřebu oprav každého z obou najatých vozidel po dobu vždy tří dní v době desetiměsíčního nájmu nelze  podle odvolacího soudu hodnotit tak, že jde o skutečnost bránící žalované v řádném užívání předmětu nájmu a odůvodňující úvahu, že žalovaná nebyla povinna platit vyúčtované nájemné ve smyslu § 635 odst. 1 obch. zák. za celou nájemní dobu, ve výši požadované žalobou. Dospěl tak k závěru, že žalobci vzniklo právo na doplacení dohodnutého nájemného za rozhodné období celkem ve výši 722 387 Kč.

    Rozsudek  odvolacího  soudu  napadla  žalovaná  dovoláním, jehož přípustnost opřela o ustanovení § 237 odst. 1 písm. a) občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“). Podle mínění dovolatelky je řízení postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí  ve  věci, napadené rozhodnutí  spočívá  na nesprávném  právním posouzení věci a vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování.

    Dovolatelka poukazuje na to, že odvolací soud vycházel ze skutkového stavu zjištěného soudem prvního stupně, avšak  z jeho pohledu nevýznamná skutková zjištění a provedené důkazy vyhodnotil zcela opačně. Podle přesvědčení dovolatelky jsou skutková zjištění odvolacího soudu v rozporu s provedeným dokazováním. Vytýká mu, že aniž opakoval dokazování výpověďmi svědků, považoval příslušné svědecké výpovědi v celém kontextu prováděného dokazování za nevýznamné a dospěl ke zcela jiným závěrům.  Podle mínění dovolatelky odvolací soud porušil zásadu dvojinstančnosti řízení, neboť žalované fakticky odepřel možnost přezkumu správnosti z pohledu soudu prvního stupně bezvýznamných skutkových zjištění. Jestliže pak odvolací soud na těchto skutkových zjištěních založil své opačné rozhodnutí, jde ve svých důsledcích o rozhodnutí vydané v jednom stupni.

    Dovolatelka navrhla, aby dovolací soud zrušil rozsudek odvolacího soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

    Ve vyjádření k dovolání se žalobce s rozhodnutím odvolacího soudu zcela ztotožnil. Podle jeho přesvědčení se odvolací soud tvrzené vady řízení nedopustil, neboť své rozhodnutí založil na jiných důkazech  než  soud nalézací, jimiž opakoval dokazování a k jejichž obsahu a věrohodnosti měli účastníci možnost se v odvolacím řízení vyjádřit. Akcentuje, že rozsudek odvolacího soudu vychází ze spolehlivě zjištěného skutkového stavu, který byl podložen důkazy, jejichž převážnou část odvolací soud zopakoval, a spočívá na odpovídajícím právním posouzení v souladu s příslušnou hmotněprávní úpravou. Proto navrhl, aby dovolací soud dovolání žalované jako zjevně bezdůvodné odmítl, případně zamítl a přiznal mu náhradu nákladů dovolacího řízení.
     
    Dovolání  je  v této věci přípustné podle § 237 odst. 1 písm. a) o. s. ř. ve znění účinném do 31. března 2005 (srov. bod 3. článku II., části první, zákona 59/2005 Sb., kterým  se  mění  zákon 99/1963 Sb., občanský  soudní řád,  ve  znění  pozdějších předpisů a některé další zákony), neboť směřuje proti rozsudku odvolacího soudu, jímž byl změněn rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé, a je i důvodné.

    Vzhledem k přípustnosti podaného dovolání Nejvyšší soud nejprve zkoumal, zda řízení netrpí vadami  uvedenými v  § 229 odst. 1,  § 229 odst. 2 písm. a) a b) a § 229 odst. 3 o. s. ř. (tzv. zmatečnostmi), jakož i jinými vadami řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (srov. § 242 odst. 3 větu druhou o. s. ř.). Vady, jež by činily řízení zmatečným, dovolací soud neshledal. Jinak tomu však je s  jinými vadami  řízení, které zakládají důvodnost dovolání podle § 241a odst. 2 písm. a) o. s. ř., neboť dovolací soud zjistil, že odvolací soud takovou vadou řízení zatížil.

    Podle § 220 o. s. ř. (ve znění před účinností novelizace občanského soudního řádu provedené zákonem 59/2005 Sb.) odvolací soud změní rozhodnutí, jestliže soud prvního stupně rozhodl nesprávně, ačkoli správně zjistil skutkový stav (odstavec 1). Odvolací soud může změnit rozhodnutí i tehdy, jestliže po doplnění dokazování je skutkový stav věci zjištěn tak, že je možno o věci rozhodnout (odstavec 2). Odvolací soud změní rozhodnutí také tehdy, jestliže schválí smír (odstavec 3).

    Podle § 221 o. s. ř. (rovněž ve znění před účinností novelizace občanského soudního řádu provedené zákonem 59/2005 Sb.) platí, že nejsou-li podmínky ani pro potvrzení, ani pro změnu rozhodnutí, soud je zruší. Podle jeho odstavce 1 písm. c) tak učiní, jestliže rozsudek není přezkoumatelný pro nesrozumitelnost nebo nedostatek důvodů.

    Podle § 157 odst. 2 o. s. ř. platí, že není-li dále stanoveno jinak, soud v odůvodnění rozsudku uvede, čeho se žalobce (navrhovatel) domáhal a z jakých důvodů a jak se ve věci vyjádřil žalovaný (jiný účastník řízení), stručně a jasně vyloží, které skutečnosti má prokázány a které nikoliv, o které důkazy opřel svá skutková zjištění a jakými úvahami se při hodnocení důkazů řídil, proč neprovedl i další důkazy, jaký učinil závěr o skutkovém stavu a jak věc posoudil po právní stránce; není přípustné ze spisu opisovat skutkové přednesy účastníků a provedené důkazy. Soud dbá o to, aby odůvodnění rozsudku bylo přesvědčivé.

    Povinnost soudů rozsudky odůvodnit (§ 157 odst. 1 o. s. ř.) a to způsobem, zakotveným v § 157 odst. 2 o. s. ř., je jedním z principů řádného a spravedlivého procesu vyplývajících z článku  36 a násl. Listiny základních práv a svobod a z článku 1 Ústavy  České  republiky,  který  představuje součást  práva   na   spravedlivý proces. Z odůvodnění musí vyplývat vztah mezi skutkovými zjištěními a úvahami při hodnocení důkazů na straně jedné a právními závěry na straně druhé.

    Stav, kdy rozsudek postrádá náležitosti uvedené v § 157 odst. 2 o. s. ř., ve svých důsledcích vede k tomu, že se stává nepřezkoumatelným.

    Nejvyšší soud již v rozsudku ze dne 19. července 2001, sp. zn. 20 Cdo 2492/99, publikovaném  pod číslem  40/2002  Sbírky  soudních  rozhodnutí  a  stanovisek, formuloval a odůvodnil právní závěr, že nepřezkoumatelný je rozsudek, jehož skutkové a právní závěry vycházejí z tzv. souhrnného zjištění, jímž se zjišťuje rozhodný skutkový stav současně na základě všech provedených důkazů, aniž se uvede, na základě kterých konkrétních důkazů se to které zjištění činí a z jakých důvodů, jakož i bez vysvětlení případných rozporů mezi nimi.

    Tato situace nastala v posuzované věci. Soud prvního stupně sice v odůvodnění svého rozsudku označil jednotlivé důkazy (od svědků až po listinné důkazy), z nichž vycházel při svém skutkovém zjištění o době, po kterou nebylo možné vozidla žalobce žalovanou užívat, neuvedl však již, jak jednotlivé důkazy hodnotil a jaká skutková zjištění z každého provedeného důkazu  učinil. Zejména není zřejmé, na  základě  kterých  konkrétních  důkazů a jakých úvah při jejich hodnocení dospěl ke zjištění, že vozidla nemohla žalovaná užívat právě v počtu 177 dní. Toto souhrnné uvedení důkazů, které – jak se podává shora – není přípustné, má za následek nepřezkoumatelnost rozsudku soudu prvního stupně. Za této situace neměl odvolací soud jinou možnost než postupovat podle shora cit. ustanovení § 221 odst. 1 písm. c) o. s. ř. a rozsudek soudu prvního stupně zrušit, neboť zde nebyly dány podmínky ani pro potvrzení, ani pro změnu rozhodnutí. Tím, že takto odvolací soud nerozhodl, zatížil řízení vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (srov. shodně právní závěry formulované v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 31. srpna 2000,  sp. zn. 20 Cdo 1045/99, uveřejněném v časopise Soudní judikatura č. 1, ročník 2001, pod číslem 14) a dovolací soud k ní ve smyslu § 242 odst. 3 věty druhé o. s. ř. přihlédl.
     
    Protože rozsudek odvolacího soudu není z důvodu shora popsané vady řízení správný, Nejvyšší soud jej, aniž  nařizoval  jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.), v měnícím výroku ve věci samé (včetně  souvisejících  výroků  o nákladech za řízení před soudy obou stupňů) zrušil (§ 243b odst. 2 část věty za středníkem o. s. ř.); jelikož důvody, pro které bylo zrušeno rozhodnutí  odvolacího  soudu, platí i  na  rozsudek soudu prvního stupně, zrušil Nejvyšší soud  i  jej (vyjma bodů I., II. a V. výroku) a věc vrátil v tomto rozsahu soudu prvního stupně k dalšímu řízení (§ 243b odst. 3 o. s. ř.). V něm bude mít dovolatelka možnost uplatnit tvrzená pochybení odvolacího soudu při provádění dokazování, jejichž oprávněnost nemohl dovolací soud přezkoumat pro shora popsanou vadu, kterou odvolací soud řízení zatížil a jejíž existence je dostatečným důvodem pro zrušení rozsudků obou stupňů, aniž bylo třeba se zabývat uplatněnými dovolacími důvody.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů , judikatura, právo | www.epravo.cz


    redakce (jav)
    16. 2. 2010

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Opatrovník
    • Společná domácnost
    • Mzda (exkluzivně pro předplatitele)
    • Náhrada za ztrátu na výdělku (exkluzivně pro předplatitele)
    • Nesprávný úřední postup (exkluzivně pro předplatitele)
    • Odpovědnost státu za újmu (exkluzivně pro předplatitele)
    • Vypořádací podíl v bytovém družstvu (exkluzivně pro předplatitele)
    • Ztížení společenského uplatnění
    • Zastavení exekuce
    • Základní kapitál
    • Skladování

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Společná domácnost
    • 10 otázek pro ... Jana Kohouta
    • Prodloužení lhůt pro dání výpovědi a okamžitého zrušení zaměstnavatelem
    • Compliance z pohledu obchodní korporace a přínos compliance programu pro obchodní korporaci
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Obchodní vedení společnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Cena zvláštní obliby – kdy má citový vztah poškozeného k věci vliv na výši odškodného?
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Obchodní vedení společnosti
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?
    • Byznys a paragrafy, díl 12.: Právní Due Diligence
    • Novinky z české a evropské regulace finančních institucí za měsíc květen 2025
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Úprava styku rodiče s dítětem nízkého věku v tzv. navykacím režimu a poté
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Nový zákon o kybernetické bezpečnosti: co se mění a jak se připravit?
    • V Mělníce by se chtěl soudit každý aneb úspěšnost návrhů na vydání předběžného opatření u okresních soudů

    Soudní rozhodnutí

    Opatrovník

    Z hlediska kolize zájmů není přípustné, pokud je opatrovníkem účastníka řízení ustanovena osoba podřízená orgánu veřejné moci (např. jeho zaměstnanec), který vede řízení, a...

    Společná domácnost

    Za přiměřené poměry manžela ve smyslu § 767 odst. 2 o. z. lze považovat takové okolnosti, které prokazují jeho potřebu bydlet v daném bytě či domě, jež musí být natolik...

    Mzda (exkluzivně pro předplatitele)

    Posuzuje-li se otázka rovného odměňování složkou mzdy, pro niž jsou podmínky (předpoklady) stanovené zaměstnavatelem ve vnitřním předpisu, je nutné v prvé řadě rozlišovat, zda...

    Náhrada za ztrátu na výdělku (exkluzivně pro předplatitele)

    Ošetřující lékař podle § 57 zákona o nemocenském pojištění vydává rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti a podle § 59 téhož zákona vydává rozhodnutí o ukončení...

    Nesprávný úřední postup (exkluzivně pro předplatitele)

    ESLP po členských státech požaduje, aby zajistily nejen ochranu dětí před samotným pachatelem, ale také trvá na důsledné prevenci před sekundární viktimizací dětí způsobenou...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.