epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    5. 3. 2010
    ID: 60634

    Neplatnost usnesení valné hromady společnosti

    Při úvahách o aplikaci ustanovení § 131 odst. 3 písm. a) obch. zák. hraje roli nejen to, jak závažné právní následky mělo porušení zákona či stanov společnosti v právní sféře konkrétního navrhovatele, ale i to, zda a jaké právní následky takové porušení obecně vyvolalo uvnitř společnosti či ve vztahu ke všem osobám, kterých se vnitřní poměry společnosti dotýkají, včetně ostatních osob aktivně legitimovaných k podání návrhu podle § 131 odst. 1 obch. zák., byť by tento návrh v konkrétním případě nepodaly.

    (Usnesení Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 29 Cdo 4089/2009, ze dne 24.11.2009)

    Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci navrhovatele Ing. A. H., zastoupeného Mgr. L. Z., advokátem, sza účasti P., a. s., s zastoupené JUDr. M. H., advokátem, o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady ze dne 29. června 2007, vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 13 Cm 1227/2007, o dovolání navrhovatele proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 26. března 2009, č.j. 7 Cmo 444/2008-204, tak, že usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 26. března 2009, č. j. 7 Cmo 444/2008-204, a usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 2. července 2008, č. j. 13 Cm 1227/2007-173, se zrušují a věc se vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

    Z odůvodnění:

    V záhlaví označeným usnesením potvrdil Vrchní soud v Praze usnesení ze dne 2. července 2008, č. j. 13 Cm 1227/2007-173, jímž Krajský soud v Českých Budějovicích zamítl návrh na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti P., a. s. (dále jen „společnost“) konané dne 29. června 2007, kterým byla schválena účetní závěrka za rok 2006.

    Vyšel přitom z toho, že dne 29. června 2007 se konala valná hromada společnosti, na níž bylo pod bodem 6 rozhodováno o schválení účetní závěrky za rok 2006. Navrhovateli byla doručena pozvánka na předmětnou valnou hromadu, jejíž součástí sice bylo i uvedení vybraných údajů účetní závěrky za rok 2006, která však - v rozporu s ustanovením § 192 odst. 1 zákona 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“) - neobsahovala údaj o datu a místu, kde lze do účetní závěrky nahlédnout.

    Odvolací soud posuzoval, zda v daném případě ve vztahu k navrhovateli, jakožto akcionáři společnosti, mohl nedostatek informací o době a místě, kde lze do účetní závěrky nahlédnout, podstatným způsobem porušit práva navrhovatele. Konstatoval, že v daném případě nešlo o podstatné porušení práv navrhovatele, neboť, „jak je odvolacímu soudu z jeho činnosti známo, navrhovatel je o všech svých akcionářských právech velmi dobře informován, včetně práva na nahlížení do účetní závěrky“. Společnost sice porušila zákon, konkrétně ustanovení § 192 odst. 1 obch. zák., ale ve vztahu k navrhovateli šlo jen o nepodstatné porušení zákona, které samo o sobě nemůže být důvodem pro vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady o schválení účetní závěrky za rok 2006.

    Relevantními pak odvolací soud neshledal ani námitky navrhovatele, podle nichž mu v rozporu s ustanovením § 180 odst. 1 obch. zák. nebylo poskytnuto vysvětlení ohledně „nevýhodných obchodů“ společnosti, když uzavřel, že navrhovatelem tvrzená nevýhodnost realizovaných obchodů společnosti, které byly promítnuty do účetní závěrky společnosti, nemůže být důvodem pro prohlášení usnesení o jejím schválení za neplatné, ale toliko pro vymáhání náhrady škody vůči členům představenstva.

    Proti usnesení odvolacího soudu podal navrhovatel dovolání, namítaje, že spočívá na nesprávném právním posouzení věci, tedy, že je dán dovolací důvod podle § 241a odst. 2 písm. b/ zákona 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), a navrhuje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí soudů obou stupňů zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k novému projednání.

    Zásadní právní význam napadeného usnesení dovolatel spatřuje v řešení následujících otázek:
    1) „Je v souladu se zákonem a s právem na spravedlivý proces ve smyslu hlavy páté Listiny základních práv a svobod, aby odvolací soud“ (který konstatoval, že „..z jeho činnosti je mu dostatečně známo, že navrhovatel je o všech svých akcionářských právech velmi dobře informován“), „argumentoval tímto způsobem, kdy není zřejmé, z jakých skutkových okolností soud vychází“?
    2) „Je souladné se zákonem, aby soud posuzoval intenzitu a závažnost porušení zákona jen individuálně, bez přihlédnutí k obecné situaci ve společnosti a obecným poměrům všech akcionářů? Není právo napadnou neplatnost valné hromady nástrojem obecné ochrany zákonnosti, neměl by soud zkoumat, jaké následky vyvolalo porušení zákona obecně uvnitř společnosti či ve vztahu k osobám, kterých se vnitřní poměry společnosti dotýkají?“
    3) „Je možné, aby soud v nesporném řízení neprovedl důkazy navržené navrhovatelem a došel jen na základě neúplných informací k závěru, že nebylo porušeno navrhovatelovo právo na informace ve smyslu ustanovení § 180 odst. 1 obch. zák.?“
    4) „Je protipólem práva na informace povinnost představenstva poskytnout pravdivé informace, nebo své povinnosti představenstvo společnosti dostojí i tím, že jeho odpověď bude jakákoliv, třeba nepravdivá?“

    Dovolatel namítá, že přístup odvolacího soudu, jenž konstatoval, že „ z jeho činnosti je mu dostatečně známo, že navrhovatel je o všech svých akcionářských právech velmi dobře informován“, dokládá „jistou zaujatost soudu a jisté předsudky soudu“. Z rozhodnutí odvolacího soudu není zřejmý vztah mezi jeho skutkovými zjištěními a právními závěry.

    Zdůrazňuje, že aplikace ustanovení § 131 odst. 3 písm. a) obch. zák. odvolacím soudem je v rozporu se závěry přijatými Nejvyšším soudem v usnesení ze dne 27. května 2008, sp. zn. 29 Odo 1400/2006, neboť odvolací soud posuzoval výlučně konkrétní sféru dovolatele a nikterak se neohlížel na obecnější vliv porušení zákona na jiné zúčastněné subjekty.

    Společnost neposkytla dovolateli žádané informace ve smyslu ustanovení § 180 odst. 1 obch. zák. Dovolatel poukazuje na to, že jeho tvrzení „se opírá o zcela zásadní důkazy“, bez jejichž provedení „si soud jen stěží může udělat obrázek o tom, nakolik bylo dovolateli na jeho dotazy odpovězeno“. Kdyby předmětné důkazy byly provedeny, soud by „zcela jistě musel dojít k závěru, že akcionáři odpůrce byli ze strany představenstva a odpůrce mystifikováni, když jim byly sděleny informace, které se prokazatelně nezakládaly na pravdě“. 

    Společnost navrhuje, aby Nejvyšší soud dovolání zamítl.

    Dovolání proti potvrzujícímu výroku usnesení ve věci samé může být přípustné pouze podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. (o situaci předvídanou v ustanovení § 237 odst. 1 písm. b/ o. s. ř. nejde), tedy tak, že dovolací soud - jsa přitom vázán obsahem dovolání (§ 242 odst. 3 o. s. ř.) - dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam.

    Poslední dovolatelem předestřená otázka založit přípustnost dovolání nemůže již proto, že dovolatel při jejím formulování vychází z jiných než odvolacím soudem učiněných skutkových závěrů („….kdyby předmětné důkazy byly provedeny, soud by zcela jistě dospěl k závěru….“). Obsahově tak vystihuje dovolací důvod vymezený v ustanovení § 241a odst. 3 o. s. ř., jehož prostřednictvím však na přípustnost dovolání podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. usuzovat nelze.

    Taktéž třetí otázka je pro úvahy o přípustnosti dovolání právně bezcenná, a to již s ohledem na způsob, jakým ji dovolatel formuluje. Závěr, podle něhož soud není povinen provést všechny účastníkem řízení navržené důkazy, nadto plyne zcela zřejmě z ustanovení § 120 odst. 1 věty druhé o. s. ř. (srov. dále např. nález Ústavního soudu ze dne 8. ledna 1997, sp. zn. II.ÚS 127/96).

    Dovolání je však přípustné k posouzení druhé dovolatelem předložené otázky, neboť její řešení v napadeném usnesení je v rozporu s judikaturou Nejvyššího soudu.

    V usnesení ze dne 27. května 2008, sp. zn. 29 Odo 1400/2006 (jež je veřejnosti k dispozici na webových stránkách Nejvyššího soudu), Nejvyšší soud vysvětil, že právo napadnout u soudu usnesení valné hromady akciové společnosti upravené  v § 131 odst. 1 obch. zák. ve spojení s § 183 odst. 1 obch. zák. není pouze prostředkem ochrany individuálních práv a právního postavení určitého navrhovatele (byť i tento účel může v konkrétním případě plnit), nýbrž především zákonem předvídaným nástrojem obecné ochrany zákonnosti ve vnitřních poměrech společnosti, resp. souladu těchto vnitřních poměrů s autonomní úpravou provedenou v zakladatelských dokumentech či stanovách, a to s ohledem na širší kontext ochrany společnosti, resp. všech osob oprávněných takový návrh podat, jakož i dalších osob, jež mohou být těmito vnitřními poměry dotčeny. V tomto širším kontextu se musí pohybovat nejen soudní přezkum napadených usnesení, nýbrž také úvaha soudu o případné aplikaci ustanovení § 131 odst. 3 písm. a) obch. zák.

    Nejde tedy pouze o to, jak závažné právní následky mělo porušení zákona či stanov společnosti v právní sféře konkrétního navrhovatele, resp. zda se takové důsledky v této sféře vůbec bezprostředně projevily. Neméně podstatné je i posouzení, zda a jaké právní následky takové porušení obecně vyvolalo uvnitř společnosti či  ve vztahu ke všem osobám, kterých se vnitřní poměry společnosti dotýkají, včetně ostatních osob aktivně legitimovaných k podání návrhu podle § 131 odst. 1 obch. zák., byť by tento návrh v konkrétním případě nepodaly. Opačný výklad by popřel účel tohoto významného práva v systému právní úpravy obchodních společností a způsobem hrubě odporujícím vůli zákonodárce by je zbavil podstatné části jeho obsahu (člen statutárního orgánu či likvidátor společnosti by např. nemohl úspěšně napadnout protiprávní usnesení valné hromady, která by se jakkoliv vážně dotýkala společnosti, nikoliv však jeho vlastních práv, což by výrazně snížilo počty případů, ve kterých by právo mohlo být uplatněno).

    V rozporu s citovanými závěry učiněnými Nejvyšším soudem při výkladu ustanovení § 131 odst. 1, odst. 3 písm. a) obch. zák. odvolací soud v projednávané věci posuzoval závažnost porušení ustanovení § 192 odst. 1 obch. zák. (absence uvedení doby a místa, v němž je účetní závěrka k nahlédnutí pro akcionáře) pouze ve vztahu k dovolateli, v důsledku čehož nesprávně (resp. předčasně) aplikoval ustanovení § 131 odst. 3 písm. a) obch. zák.

    Nadto je nutno přisvědčit dovolateli i v jeho další námitce, zpochybňující způsob, jakým odvolací soud dospěl k závěru, že v „daném případě nešlo o podstatné porušení práv navrhovatele“. Odvolací soud zde zcela nepřípadně aplikoval ustanovení § 121 o. s. ř. (jež umožňuje soudu, aby neprováděl dokazování ke skutečnostem, jež jsou mu známy z jeho činnosti), když konstatoval, že mu je z jeho činnosti známo, že „navrhovatel je o všech svých akcionářských právech velmi dobře informován, včetně práva na nahlížení do účetní závěrky“. „Informovaností“ dovolatele měl odvolací soud zjevně na mysli jeho vědomost o tom, jaká práva jakožto akcionář akciové společnosti (obecně, bez vztahu k projednávané věci) má. Taková skutečnost však z povahy věci nemůže být vyjmuta z dokazování postupem podle § 121 o. s. ř. Nadto je pro posouzení projednávané věci, v níž dovolatel (mimo jiné) namítá, že pozvánka na valnou hromadu neobsahovala zákonem požadované údaje, kdy a kde lze nahlédnout do účetní závěrky, zcela bez významu.

    Nejvyšší soud tudíž, aniž nařizoval jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.), napadené usnesení zrušil (včetně závislého výroku o nákladech řízení); jelikož důvody, pro které bylo zrušeno usnesení odvolacího soudu, dopadají i na rozhodnutí soudu prvního stupně, zrušil dovolací soud i je (opět včetně závislého výroku o nákladech řízení) a vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení (§ 243b odst. 2 a 3 o. s. ř.).


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    redakce (jav)
    5. 3. 2010
    pošli emailem
    vytiskni článek

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    • Tweet

    Další články:

    • Ochrana osobnosti, parlament (exkluzivně pro předplatitele)
    • Omezení vlastnictví (exkluzivně pro předplatitele)
    • Poplatek za ukládání odpadu
    • Společenství vlastníků jednotek (exkluzivně pro předplatitele)
    • Odmítnutí dovolání
    • Odměna advokáta
    • Náklady řízení
    • Advokátní tarif (exkluzivně pro předplatitele)
    • Bydliště dítěte (exkluzivně pro předplatitele)
    • Dokazování (exkluzivně pro předplatitele)
    • Znalečné (exkluzivně pro předplatitele)

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 20.05.2025Náhrada škody ve stavebnictví (online - živé vysílání) - 20.5.2025
    • 21.05.2025Flexinovela zákoníku práce 2025 (online - živé vysílání) - 21.5.2025
    • 22.05.2025Zavádění AI do firmy: průvodce džunglí inovací a právních pastí (online - živé vysílání) - 22.5.2025
    • 23.05.2025Nová a připravovaná legislativa v oblasti rodinného práva (online - živé vysílání) - 23.5.2025
    • 29.05.2025Švarcsystém a nastavení spolupráce s kontraktory v roce 2025 (online - živé vysílání) - 29.5.2025

    Online kurzy

    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    • Novela insolvenčního zákona – klíčové změny od 1. 10. 2024
    • Evropské právo a jeho vliv na sport
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Prohlášení a záruky v korporačních smlouvách jako cár papíru?
    • Rozhovor s Monikou Novotnou
    • Bankovní tajemství ve světle nových výzev bezhotovostní digitální éry
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • FDI v akci: První zákaz zahraniční investice v České republice
    • Byznys a paragrafy, díl 9.: Flexinovela zákoníku práce
    • ONLINE - ŽIVÉ VYSÍLÁNÍ | Sjezd českých právníků - 14.-15.5.2025
    • Kamerové systémy ve školách podle doporučení Úřadu pro ochranu osobních údajů: Jen chtít nestačí
    • ONLINE - ŽIVÉ VYSÍLÁNÍ | Sjezd českých právníků - 14.-15.5.2025
    • Zamítnutí žaloby z důvodu odlišných skutkových tvrzení v jiném řízení
    • Prohlášení a záruky v korporačních smlouvách jako cár papíru?
    • Právní obrana SVJ proti přístavbě na společném prostoru
    • Kamerové systémy ve školách podle doporučení Úřadu pro ochranu osobních údajů: Jen chtít nestačí
    • Outsourcing ICT služeb dle nařízení DORA
    • 10 otázek pro ... Olgu Kaizar
    • Byznys a paragrafy, díl 9.: Flexinovela zákoníku práce
    • Může rodič sledovat své dítě kamerou nebo prostřednictvím telefonu či hodinek?
    • Flexinovela zákoníku práce: sloučení výpovědních důvodů při ztrátě zdravotní způsobilosti
    • Mohou vlastníci nemovitostí zabránit dronům pořizovat fotografie jejich nemovitostí? Rozhodnutí soudu v QR kódu
    • Rozhodnutí NSS podstatně mění zaběhlá pravidla v daňovém řízení: Po lhůtě už jen soudní cestou
    • Právní novinky v roce 2025, část první – rodinné právo
    • Návraty zaměstnanců z rodičovské dovolené, záskoky a související otázky trvání pracovního poměru
    • Smluvní pokuta versus odpovědnost za újmu: interpretační výzvy § 2050 a § 2898 občanského zákoníku
    • Přeměny obchodních společností v roce 2025: Přehled forem, výhod, rizik a novinek

    Soudní rozhodnutí

    Ochrana osobnosti, parlament (exkluzivně pro předplatitele)

    Poslanci a senátoři požívají indemnity podle čl. 27 odst. 2 Ústavy ve vztahu k trestní a přestupkové odpovědnosti, nikoli však ve vztahu k odpovědnosti soukromoprávní. Čl. 27 odst. 2...

    Ochrana projevu (exkluzivně pro předplatitele)

    Šíření dezinformací není vyňato z dosahu čl. 17 odst. 1 a 2 Listiny; lze je omezit jen zákonem a za podmínek čl. 17 odst. 4 Listiny.

    Omezení vlastnictví (exkluzivně pro předplatitele)

    Rozhodnutí o zřízení věcného břemene je rozhodnutím konstitutivním, které zasahuje do hmotněprávní sféry účastníků tak, že zakládá, mění nebo ruší subjektivní práva a...

    Podvod (exkluzivně pro předplatitele)

    Uvedení v omyl nemusí spočívat jen v jednorázovém konání, kterým pachatel předstírá okolnosti, jež nejsou v souladu se skutečným stavem věci, ale může se skládat z dílčích, na...

    Poplatek za ukládání odpadu

    Nepřípustnou pravou retroaktivitu (rozpornou s čl. 1 odst. 1 Ústavy) představují zásadně též situace, kdy se zákonodárce pokouší novou normou regulovat právní skutečnosti, které se...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.