Soudní rozhodnutí

Pokud v době vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví je cena věci pořízené z výlučných prostředků jednoho z manželů vyšší, než byla její původní cena, lze při vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví přihlížet jen k částce, která na tuto věc byla vynaložena ze společných prostředků, nikoliv k celkové hodnotě věci, která tím…

Jako zpronevěru je možno hodnotit jen přisvojení si cizích svěřených věcí, nikoliv jiných majetkových hodnot.

Právo pravomocně přiznané lze vykonat v exekučním řízení zahájeném v desetileté lhůtě podle § 408 odst. 1 obch. zák.

Při posuzování otázky, zda jde o neoprávněnou stavbu ve smyslu občanského zákoníku, je třeba vycházet z právní úpravy platné v okamžiku vzniku stavby jako věci v právním smyslu. O neoprávněnou stavbu nemůže jít tehdy, byla-li tato stavba zřízena před 1. 1. 1992 tzv. „socialistickou organizací“.

Ve zcela výjimečných až extrémních případech lze zastavit trestní stíhání s odkazem na článek 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod za použití analogie. Takové rozhodnutí je však třeba vnímat jako zcela výjimečné řešení, jež musí být individuálně a přesvědčivě zdůvodněno s ohledem na konkrétní okolnosti případu, s …

Pokud dojde ke spáchání trestné činnosti při níž nebyl nikdo poškozen, nelze institutu narovnání k vyřízení věci užít, protože zde není osoba poškozeného, která by jednak s narovnáním vyslovila souhlas a jednak převzala od obviněného příslušné odškodnění, byť by ostatní v zákoně stanovené podmínky byly splňovány. Stejně tak při určení příjemce…

Tvrdí-li nájemce skutečnosti, které by za předpokladu jejich pravdivosti mohly vést k závěru, že pronajímatel není vlastníkem pronajaté nemovitosti, ač nájemní smlouvu uzavřel jako její vlastník, a tudíž je nájemní smlouva neplatná, může mít nájemce naléhavý právní zájem na určení vlastnictví k předmětu nájmu.

Vzhledem k tomu, že zproštění obžaloby má stejné důsledky jako zrušení sdělení obvinění, posuzuje se nárok na náhradu škody způsobené sdělením obvinění podle § 5 a násl. zákona 82/1998 Sb. jako škoda způsobená nezákonným rozhodnutím, vydaným v trestním řízení.

Ustanovení stanov o způsobu jednání právnické osoby není vnitřním omezením jednatelského oprávnění ve smyslu ustanovení § 191 odst. 2 obch. zák., ale ustanovením odchylného způsobu jednání jménem společnosti podle ustanovení § 191 odst. 1 téhož předpisu.

Zjevně nesprávné rozhodnutí státního orgánu, jímž bylo účastníku řízení přikázáno něco, co nebylo a ani nemohlo být předmětem řízení, neboť to náleželo někomu jinému, v řízení nezúčastněnému, přičemž to bylo účastníkům jako nesporná skutečnost známo, nemůže mít za následek vznik dobré víry účastníka řízení. Obecně platí, že oprávněný držitel by…

Výši bezdůvodného obohacení záležejícího v užívání nebytových prostor určí soud peněžitou částkou, která odpovídá částkám vynakládaným obvykle v daném místě a čase na užívání obdobných nebytových prostor, zpravidla právě formou nájmu, a kterou by nájemce za obvyklých okolností byl povinen plnit podle nájemní smlouvy. Bylo-li nájemné v posuzovaném…

Pravomocné rozhodnutí soudu, kterým by bylo určeno, že je neplatná zástavní smlouva, na základě které bylo zřízeno zástavní právo k nemovitosti nic nevypovídá o tom, zda na nemovitosti vázne, či nevázne zástavní právo. O takové skutečnosti může vypovídat jen pravomocné soudní rozhodnutí, které by určovalo, že tu zástavní právo…

Pro označení nemovitosti v rozhodnutí o určení majetku do dědictví je rozhodující stav označení nemovitosti v příslušné evidenci nemovitostí v době vydání (vyhlášení) rozhodnutí, nikoli ke dni úmrtí zůstavitele. Žaloba o vydání části pozemku je přesná a určitá nejen tehdy, jestliže je část pozemku označena v připojeném geometrickém plánu, ale i…

Obstarání obdobné věci znamená také její koupení. Proto při stanovení přiměřené náhrady za spoluvlastnický podíl je třeba vycházet nejen z obvyklé ceny zjištěné ze základní ceny nemovitostí podle cenového předpisu, ale přihlížet i k cenám, za něž byly prodány obdobné nemovitosti v téže lokalitě. Přiměřená náhrada tudíž musí odrážet poptávku a…

U závěti není ve smyslu ustanovení § 3 zákona 403/1990 Sb. rozhodné, zda byla závěť pořízena před tím, než došlo k odnětí vlastnického práva k nemovitým, popřípadě movitým věcem. Dědicem ze závěti není jen ten, kdo měl podle závěti obdržet pouze individuálně určenou věc nebo právo, pokud ovšem nejde přímo o věc, která byla odňata ve smyslu…

Závěr o tom, zda je v trestní věci u obviněné osoby zavinění ve smyslu trestního zákona a v jaké formě (§ 4, § 5 tr. zák.), je sice závěrem právním, ovšem tento právní závěr o subjektivních znacích trestného činu se musí zakládat na skutkových zjištěních soudu vyplývajících z provedeného dokazování stejně, jako závěr o objektivních znacích…

Zajišťovacím převodem práva dochází - byť podmíněně - ke změně v osobě nositele práva. V případě, že bude závazek splněn, obnovuje se bez dalšího původní stav. O takovou situaci však nejde v případě, kdy by vlastnické právo mělo přejít z jedné osoby na druhou teprve v případě, nebude-li vlastní závazek…

Předmětem vydržení může být jen taková věc, která může být předmětem právních vztahů. Jde-li o vydržení vlastnického práva, musí jít o věc, která může být předmětem vlastnictví. Místnost takovou věcí není a nemůže být předmětem vydržení vlastnického práva.

Žádné procesní ustanovení nebrání tomu, aby jeden a týž nárok byl žalobcem současně (samostatně) vymáhán po více žalovaných, s tím rizikem, že vůči některým (těm, jež pasivně legitimováni nejsou) ve sporu uspět nemůže.

Zavinění jako obligatorní znak trestného činu musí v případě trestného činu pomluvy zahrnovat skutečnost, že údaje sdělované obviněným jsou nepravdivé a současně způsobilé značnou měrou ohrozit vážnost osoby dotčené pomluvou. V případě trestného činu pomluvy podle § 206 odst. 1 tr. zák. postačuje existence nepřímého úmyslu podle § 4 písm. b) tr.