Soudní rozhodnutí

Pro dodatečné schválení právního úkonů ve smyslu ustanovení § 33 odst.2 občanského zákoníku není stanovena zvláštní forma. Znamená to, že ke schválení právního úkonu může dojít písemně nebo ústně a že se může stát výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnosti o tom, co chtěl účastník projevit; uvedené platí i ve vztahu k právním úkonům…

Existence podkladového titulu je materiálním předpokladem nejen pro nařízení, ale i pro provádění výkonu; chybí-li potřebný titul, nelze výkon provést a – za situace, kdy byl (pravomocně) nařízen – je jeho neexistence důvodem zastavení výkonu rozhodnutí podle § 268 odst. 1 písm. a/ o.s.ř.

Režim promlčení posuzovaných nároků podle § 70 zákona 337/1992 Sb. se prosadí tehdy, když zvláštní předpis, na jehož základě byla uložena pokuta - jinak podřaditelná ustanovení § 1 odst. 4 zákona 337/1992 Sb. - tuto otázku neupravuje, nebo ohledně jejichž „vymáhání“, případně „správy“, se v něm na zákon 337/1992 Sb. přímo…

Z hlediska možnosti poskytnutí odměn podle ustanovení § 10 písm. a) nařízení vlády 253/1992 Sb. o platových poměrech zaměstnanců orgánů státní správy, některých dalších orgánů a obcí, právní předpis neumožňuje zaměstnavateli přijmout rozhodnutí o poskytnutí odměn na základě vlastní volné úvahy bez vztahu k určité vykonané práci. Teprve v rámci…

Podíleli-li se na rozvratu manželství oba účastníci, pak hledisko příčin rozvratu manželství nelze vyhodnotit jako hledisko prospívající (výlučně) jen některému z účastníků.

Místní a účelové komunikace představují určitou kvalitu pozemku, jsou názvy pro druh pozemku a představují určité ztvárnění či zpracování jeho povrchu. Nemohou tedy být současně pozemkem a současně stavbou ve smyslu občanskoprávním jako dvě rozdílné věci, které by mohly mít rozdílný právní režim či osud; nelze je od pozemku oddělovat, např.

Jestliže zaměstnanec, jednající jménem zaměstnavatele, který v úmyslu, aby jiného zaměstnance přiměl k uzavřením dohody o rozvázání pracovního poměru, tohoto zaměstnance ujistí, že může bez obav, že přijde o výplatu náhrady za ztrátu na výdělku, požádat o přiznání starobního důchodu (mimořádného starobního důchodu), ačkoliv musel vědět (při…

Při zkoumání platnosti ujednání o smluvní pokutě z hlediska dobrých mravů je nutno uvážit funkce smluvní pokuty (funkce preventivní, uhrazovací a sankční). V souvislosti s výší smluvní pokuty je třeba, aby pokuta zahrnovala všechny škody, které lze rozumně v daném konkrétním vztahu s porušením určité povinnosti očekávat, musí mít dostatečnou…

Ve výroku rozsudku, v tzv. skutkové větě, musí soud uvést všechny zjištěné skutkové okolnosti, které jsou v posuzovaném případě konkrétním obsahem zákonných znaků skutkové podstaty příslušného zákonného ustanovení, podle kterého byl čin obviněného právně posouzen. Nestačí, aby se soud při popisu jednání obviněného omezil, byť jen v některých…

Skutková podstata trestného činu zpronevěry je naplněna nejen tehdy, když pachatel věc prodá či jinak zcizí, ale i pokud si ji bez oprávnění vědomě ponechá a dlouhodobě užívá jako vlastní.

Prodej nemovitosti z vlastnictví státu do vlastnictví občanů není úředním postupem.

Postupu podle ustanovení § 107a o. s. ř. nebrání to, že ve věci byl vydán směnečný platební rozkaz, jehož záhlaví již nelze měnit. Nabude-li právní moci usnesení, jímž soud povolil vstup účastníka do řízení namísto dosavadního účastníka, stává se toto usnesení součástí směnečného platebního rozkazu pokud jde o označení účastníků, aniž by bylo…

Skutková okolnost významná z hlediska naplnění zákonných znaků trestného činu nemusí být co do doby svého vzniku zjištěna zcela jednoznačně určeným časovým momentem, ale jen stanovením určitého časového rozpětí, v jehož průběhu nastala. V takovém případě ovšem musí kterákoli alternativa spadající do tohoto rámce znamenat naplnění zákonných znaků…

Příklepem v dražbě, provedené v rámci výkonu rozhodnutí prodejem věcí movitých, spolu se zaplacením nejvyššího podání a převzetím vydražené věci vydražitelem po udělení příklepu dochází k přechodu vlastnického práva k vydražené věci na vydražitele, i když povinný nebyl vlastníkem dražené věci a její vlastník o probíhajícím výkonu rozhodnutí…

Vzhledem k tomu, že zástavní právo mohlo a může vzniknout i na základě neplatné zástavní smlouvy a že zástavní právo nevzniká ve všech případech, v nichž byla uzavřena platná zástavní smlouva a došlo podle ní ke vkladu zástavního práva do katastru nemovitostí, není případné určení neplatnosti nebo platnosti zástavní smlouvy právním prostředkem…

Jestliže příčinou vzniku jiné škody byla skutečnost, že i po skončení pracovního poměru zaměstnance nebyla jeho práce odpovídajícím způsobem vykonávána, to ale za situace, kdy k přerušení výkonu práce došlo v důsledku toho, že tento zaměstnanec přestal docházet do zaměstnání, trvala příčinná souvislost mezi porušením pracovních povinností…

Předchozí souhlas obecního (městského) úřadu podle § 3 odst. 2 zákona 116/1990 Sb., musel být dán i v případě, byla-li pronajata budova jako celek, nacházely-li se v ní místnosti určené k provozování obchodu a služeb, byť se režim takového nájmu neřídil ustanoveními zákona 116/1990 Sb., nýbrž ustanoveními § 663 a násl. obč.

Soud prvního stupně nemusí k projednání žaloby pro zmatečnost a k rozhodnutí o ní nařídit jednání, jen tehdy, jestliže žalobu zamítá proto, že není přípustná, nebo proto, že ji podal někdo, kdo k ní nebyl oprávněn, nebo proto, že byla podána po uplynutí lhůt počítaných od právní moci napadeného rozhodnutí.

V případě návrhů podle § 4a odst. 2-5 zákona o půdě soudy vycházejí nejen z listin o přídělu, ale hodnotí celkový proces přídělového řízení. Z tohoto pohledu je třeba postupovat i při posouzení vlastnictví a držby přídělce.

Rozhodnutí správního orgánu o odstranění stavby podle § 88 odst. 1 písm. b) stavebního zákona není na překážku tomu, aby o odstranění stavby rozhodoval soud v případech stanovených občanským zákoníkem.