Soudní rozhodnutí

Při posuzování přechodu práv a povinností podle ustanovení § 17 zákona č. 92/1991 Sb.o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby je nerozhodné, zda je obsah pracovněprávních vztahů mezi zaměstnancem privatizovaného podniku a takovým podnikem tvořen právy a povinnostmi zaměstnance a zaměstnavatele odvíjejícími se pouze z tohoto, právě…

Smluvní povinnost opatrovat (spravovat) cizí majetek, zakládající případně až trestní odpovědnost ve smyslu ustanovení § 255 tr. zák., vyžaduje, aby byla stanovena konkrétní smlouvou, která musí mít přesně vymezený obsah, a to např. i ve vztahu k rozsahu svěřeného majetku.

Závadné chování zaměstnance, jímž nebyly porušeny povinnosti z pracovněprávního vztahu, nemůže být posouzeno jako porušení pracovní kázně.

Nárok na odchodné, příspěvek za službu a na platové vyrovnání, jakožto nároky vyplývající z ukončení služebního poměru, jsou z hlediska ustanovení § 7 o. s. ř. „jinou věcí“, nikoli věcí vyplývající ze soukromoprávního (občanskoprávního, pracovněprávního či jiného) vztahu.

Jen z pouhé absence zmínky o dřívějším subjektu, který měl rovněž oprávnění trestní stíhání zastavit, nelze dovodit závěr, že ustanovení § 278 odst. 3 tr. ř. se nevztahuje též na usnesení dříve činěná vyšetřovatelem.

Posudkový závěr o zdravotním stavu, kterým se uznává nemoc z povolání, není rozhodnutím, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují subjektivní práva a povinnosti z pracovněprávního vztahu. Jde o rozhodnutí, vydané v mezích zákona č. 20/1966 Sb. (ve znění jeho změn a doplňků) pouze pro účely zdravotní péče, které samo o sobě ještě neznamená…

Jestliže rozhodnutí zaměstnavatele bylo opravdu přijato k dosažení změny úkolů zaměstnavatele, technického vybavení, snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo jiné organizační změny, byl splněn hmotněprávní předpoklad pro podání platné výpovědi z pracovního poměru podle ustanovení § 46 odst.1 písm.c) zák. práce; to platí…

Jako podmínka vydržení nepostačuje subjektivní přesvědčení držitele o tom, že věc nebo právo mu náleží, ale je třeba, aby držitel byl v dobré víře „se zřetelem ke všem okolnostem“. Posouzení toho, zda držitel je se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že mu věc nebo právo náleží, nemůže vycházet jen ze subjektivního hlediska (osobního…

Bezdůvodné obohacení podílového spoluvlastníka, který užívá věc nad rozsah svého spoluvlastnického podílu vzniká bez ohledu na to, zda o užívání rozhodla většina spoluvlastníků počítaná podle velikosti jejich spoluvlastnických podílů nebo bylo upraveno dohodou spoluvlastníků nebo o užívání rozhodl soud, pokud byť i z konkludentně uzavřené dohody…

Námitku započtení může uplatnit žalovaný i v řízení nalézacím, a to jako procesní obranu proti žalobě, nepřevyšuje-li pohledávka namítaná k započtení pohledávku zažalovanou. Pokud nalézací soud shledá důvodnou nejen pohledávku žalobcovu, ale i pohledávku namítanou k započtení, rozhodne výrokem rozsudku vždy jen o pohledávce žalobcově; o důvodnosti…

Žádostí věřitele k plnění ve smyslu § 340 odst. 2 obch. zák. může být i faktura, a to bez ohledu na to, na jakém základě fakturace proběhla (zda bylo fakturováno na základě smlouvy, nebo například na základě obchodních zvyklostí).

Povinnost zaměstnance podrobit se dechové zkoušce na alkohol podle zákoníku práce je, za podmínek tam uvedených, bezvýhradná a kategorická.

Spánek při plnění povinností strážní služby ve věznici je zpravidla závažným porušením příslušných strážních pravidel, vždy je ale nutné na podkladě důkazů zjišťovat, co bylo jeho příčinou.

Účastníkovi přísluší podat odvolání i v případech, bylo-li účastníkovi přisouzeno více než se domáhal, aniž šlo o případ, kde soud není vázán návrhem.

O zajišťovací převod práva jde tehdy, jestliže dlužník převede na věřitele své právo s rozvazovací podmínkou, že zajištěný závazek bude splněn. Zajišťovacím převodem práva tak dochází - byť podmínečně - ke změně v osobě nositele práva; bude-li závazek splněn, obnovuje se bez dalšího původní stav.
Kupní smlouva, která byla uzavřena za účelem, aby…

Opuštěním věci bez dalšího nedochází k zániku vlastnického práva

Důvodem pochybností o soudcově nepodjatosti nikdy nemohou být okolnosti, které spočívají buď v jeho postupu v projednávané věci, nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

Hrozí-li někdo tím, co je oprávněn provést a čím je oprávněn hrozit, nejde o bezprávnou výhrůžku, ale o oprávněný nátlak.

Skutečnosti, svědčící pro závěr o absolutní neplatnosti právního úkonu, nespadají do okruhu skutečností, jejichž existence se musí účastník dovolávat a ve vztahu k nimž (v oblasti procesních předpisů) má povinnost tvrzení (a následně důkazní břemeno) ve smyslu § 120 odst. 1, odst. 3 věty druhé o.s.ř.

Vykonat (a to i přikázáním pohledávky podle § 303 a násl o.s.ř.) lze mimořádně, výjimkou ze zásad ovládajících exekuční řízení, i rozhodnutí ukládající vydání, případně vypořádání majetkového podílu podle ustanovení § 13 odst. 3 zákona č. 42/1992 Sb., je-li tento podíl v rozhodnutí vyjádřen konkrétní peněžitou…