Soudní rozhodnutí

Předchozí souhlas obecního (městského) úřadu podle § 3 odst. 2 zákona č. 116/1990 Sb., musel být dán i v případě, byla-li pronajata budova jako celek, nacházely-li se v ní místnosti určené k provozování obchodu a služeb, byť se režim takového nájmu neřídil ustanoveními zákona č. 116/1990 Sb., nýbrž ustanoveními § 663 a násl. obč.

Soud prvního stupně nemusí k projednání žaloby pro zmatečnost a k rozhodnutí o ní nařídit jednání, jen tehdy, jestliže žalobu zamítá proto, že není přípustná, nebo proto, že ji podal někdo, kdo k ní nebyl oprávněn, nebo proto, že byla podána po uplynutí lhůt počítaných od právní moci napadeného rozhodnutí.

V případě návrhů podle § 4a odst. 2-5 zákona o půdě soudy vycházejí nejen z listin o přídělu, ale hodnotí celkový proces přídělového řízení. Z tohoto pohledu je třeba postupovat i při posouzení vlastnictví a držby přídělce.

Rozhodnutí správního orgánu o odstranění stavby podle § 88 odst. 1 písm. b) stavebního zákona není na překážku tomu, aby o odstranění stavby rozhodoval soud v případech stanovených občanským zákoníkem.

Nesprávné právní posouzení věci je způsobilým dovolacím důvodem jen tehdy, jestliže právě na něm napadené rozhodnutí spočívalo.

Znalost přesné výše škody není podmínkou pro dohodu mezi škůdcem a poškozeným o způsobu její náhrady, přesná výše škody není dána samotnou fakturou za opravu věci.

Dostatečné určení předmětu kupní smlouvy, jako podmínku její platnosti podle § 37 odst. 1 občanského zákoníku, v případě prodeje věcí úhrnem nelze ztotožňovat s konkretizací (individualizací) jednotlivých věcí, které předmět takové smlouvy tvoří, nýbrž je nutno vztahovat k vymezení tohoto „úhrnu“ za použití údajů určujících např. místo, kde se…

Pro závěr o neplatnosti dohody o výši úroku z prodlení z důvodu rozporu s dobrými mravy nestačí jen samotná výše úroku bez toho, aniž by byly posuzovány další rozhodné okolnosti, které vedly k uzavření této dohody.

Bezprávnou výhrůžkou je taková hrozba, pod jejíž vlivem je osoba pohnuta k určitému právnímu úkonu. Bezprávnou výhrůžkou je výhrůžka, kterou je vynucováno něco, co nesmí být vynucováno, přičemž může spočívat v tom, že je vyhrožováno něčím, co hrozící vůbec není oprávněn provést, nebo co sice oprávněn provést je, ale nesmí tím hrozit tak, aby…

V případě, že zástavní právo slouží k zajištění závazků, uvedených v ustanovení § 9 odst. 3 písm. b) pod body aa) až nn) o.s.ř., tedy mimo jiné závazků ze smlouvy o úvěru, projednávají a rozhodují spory z právních vztahů vzniklých ze zástavních smluv a ze zástavních práv, zřízených na jejich základě, v prvním stupni - jak vyplývá z ustanovení § 9…

Jen v řízení, v němž se žalobce domáhá vydání (vyklizení) nemovitosti, může soud předběžně posuzovat otázku platnosti smluv, i když účastníky řízení nejsou všechny osoby, které smlouvu uzavřely.

O soustavné méně závažné porušování pracovní kázně se jedná tehdy, dopustil-li se zaměstnanec nejméně tří porušení pracovní kázně, která nedosahují intenzity zvlášť hrubého nebo závažného porušení pracovních povinností, mezi nimiž je přiměřená časová souvislost. O soustavné porušování pracovní kázně z hlediska přiměřené časové souvislosti jde…

Jestliže škoda spočívá ve znehodnocení pozemku pronikáním znečištění z pozemku sousedního, je zřejmé, že – je-li toto tvrzení správné a prokázané - hodnota tohoto pozemku se tím snižuje a dochází ke zmenšení majetkového stavu vlastníka pozemku bez ohledu na to, zda již vynaložil prostředky na uvedení věci do stavu před škodnou událostí či na…

Zaměstnanec je pro zaměstnavatele nadbytečný ve smyslu ustanovení § 46 odst. 1 písm. c) zák. práce tehdy, jestliže zaměstnavatel nemá s ohledem na přijaté rozhodnutí o organizačních změnách možnost zaměstnance dále zaměstnávat pracemi dohodnutými v pracovní smlouvě. Rozvázání pracovního poměru výpovědí pro nadbytečnost zaměstnance není podmíněno…

I při rozhodování ve věcech podle § 8 odst. 1 zákona o půdě je soud oprávněn na danou věc použít ustanovení § 3 odst. 1 zákona, přičemž s ohledem na znění zákona přichází v úvahu jen rozpor s dobrými mravy.

Maří-li odvolatel řádný průběh odvolacího řízení tím, že odvolání řádně nedoplní (neodůvodní je), lze takový postup – vzniknou-li v jeho důsledku ostatním účastníkům zvýšené náklady (např. tím, že odvolací argumenty přednese odvolatel ústně až u odvolacího jednání, které bude následně odročeno proto, aby druhá strana sporu měla možnost na odvolací…

Z hlediska existence vzniku práva nájmu k bytu ve smyslu § 706 odst. 2 obč. zák. je rozhodný stav ke dni, kdy tvrzené právo nájmu mělo vzniknout, nikoliv stav ke dni vyhlášení rozsudku.

Samotná okolnost, že za plnění úkolů zaměstnavatele v péči o bezpečnost a ochranu zdraví při práci odpovídají vedoucí zaměstnanci na všech stupních řízení v rozsahu svých funkcí, ještě neznamená, že vedoucí zaměstnanci musí tyto úkoly zajišťovat osobně. Není totiž ničím vyloučeno, aby plnění úkolů k zajištění podmínek pro bezpečnou a zdraví…

Ke snížení nebo k nepřiznání náhrady mzdy podle ustanovení § 61 odst.2 zákoníku práce může soud přistoupit jen tehdy, je-li možné po zhodnocení všech okolností případu dovodit, že zaměstnanec se zapojil nebo mohl zapojit do práce u jiného zaměstnavatele za podmínek v zásadě rovnocenných nebo dokonce výhodnějších, než by měl při výkonu práce podle…

Další opravný prostředek (odvolání) proti usnesení kárného senátu vrchního soudu, jímž je rozhodováno o vznesených námitkách proti rozhodnutí ministra spravedlnosti o dočasném zproštění výkonu funkce státního zástupce (soudce) není přípustný.