Soudní rozhodnutí

V otázce dodržení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě nelze nalézt obecný model řešení, neboť každý konkrétní případ musí být hodnocen individuálně v závislosti na jeho okolnostech. Nápravu porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě zastavením trestního stíhání sice nelze absolutně vyloučit, ale na takové rozhodnutí je třeba…

Neplatí automaticky, že teprve dnem právní moci trestního rozsudku se poškozený (případně pojišťovna po přechodu práva podle § 813 odst. 1 obč. zák.) dozvídá o tom, že mu vznikla škoda a kdo za ni odpovídá. Datum právní moci rozhodnutí je závislé na procesních okolnostech, které nastaly v průběhu řízení, a s vědomostmi poškozeného o škodě a škůdci…

Smyslem ustanovení § 24 odst. 3 zákona o Policii České republiky je umožnit osobě, která je podezřelá z trestného činu nebo přestupku spáchaného pod vlivem alkoholu, dosáhnout provedení objektivního důkazu o tom, zda tu ovlivnění alkoholem skutečně je a jaká je jeho míra. Jestliže však dojde k tomu, že podezření na vliv alkoholu je rozptýleno…

Nesprávným úředním postupem podle zákona č. 58/1969 Sb. může být jakákoliv činnost, spojená s výkonem pravomocí státního orgánu, dojde-li při ní nebo v jejím důsledku k porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu nebo k porušení pořádku určeného povahou a funkcí postupu.

Pojem událost, z níž škoda vznikla, ve smyslu ust. § 106 odst. 2 obč. zák. zahrnuje nejen protiprávní úkon, či právně kvalifikovanou událost, které vedly je vzniku škody, ale i vznik škody samotné. Nelze tedy ztotožnit událost, z níž škoda vznikla ve smyslu ust. § 106 odst. 2 obč. zák. pouze s protiprávním úkonem či událostí, vyvolávající škodu…

Právní úkon, učiněný starostou, který směřuje k „ukončení nájmu“ nemovitostí, aniž tomu předchází rozhodnutí obecní rady o ukončení nájemní smlouvy, je právním úkonem absolutně neplatným podle § 39 obč. zák. pro rozpor se zákonem. Oprávnění rozhodnout o skončení nájemní smlouvy je vyhrazeno obecní radě a teprve poté je starosta oprávněn smlouvu…

Žaloba na vyklizení pozemku je prostředkem, který poskytuje vlastníku pozemku ochranu proti tomu, kdo má neoprávněně na tomto pozemku umístěny věci movité, příp. tento pozemek užívá; nedotýká se věci nemovité, nacházející se na pozemku a náležející tomu, kdo má pozemek vyklidit. Žaloba na vyklizení pozemku je jednou z vlastnických žalob, které…

Byla-li cesta od nepaměti veřejně užívána z naléhavé komunikační potřeby, jde o účelovou komunikaci. Účelová komunikace může vést přes pozemek v soukromém vlastnictví; nejde-li o pozemní komunikaci v uzavřeném prostoru nebo objektu, který slouží potřebě vlastníka nebo provozovatele uzavřeného prostoru nebo objektu, je účelová komunikace veřejně…

Společný nájem bytu podle ustanovení § 704 odst.1 občanského zákoníku nevznikne, jestliže manželé, kteří nezaložili společnou domácnost, prokazatelně vstoupili do manželství s úmyslem trvale žít odděleně nebo jestliže jejich záměr (zákonem předpokládaný) trvale spolu žít nebyl nikdy uskutečněn v důsledku toho, že - aniž by spolu vůbec někdy začali…

Příslušenstvím věci jsou věci, které náležejí vlastníku věci hlavní a jsou jím určeny k tomu, aby byly s hlavní věcí trvale užívány. K převodu příslušenství na nabyvatele věci hlavní je vždy třeba projevit zákonem předepsaným způsobem vůli převést i příslušenství; nebyla-li vůle převést i příslušenství věci hlavní právně významným způsobem…

Návrh na nařízení exekuce pro vydobytí pohledávky (její části), která je již vymáhána v soudním výkonu rozhodnutí, může oprávněný proti témuž povinnému podat bez zřetele na to, kdy byl výkon rozhodnutím nařízen a jak úspěšně se realizuje; pro posouzení, zda takové exekuční řízení není postiženo překážkou rei iudicatae, je určující obsah exekučního…

Zákonným předpokladem součásti věci, že nemůže být od věci oddělena, aniž by se tím věc znehodnotila, znamená fyzickou neoddělitelnost součásti, ale také neoddělitelnost a znehodnocení funkční. Součást věci sdílí to, co se po právní stránce týká věci hlavní. Tak tomu je i tehdy, jestliže se v důsledku faktického spojení stala součástí věci hlavní…

Oprávnění vystupovat jménem obce navenek přísluší výlučně starostovi a proto také pouze starosta obce (města) může jménem obce plnou moc udělit. Starosta obce však nemůže vytvářet sám vůli obce; může pouze tuto vůli navenek sdělovat a projevovat.

Vymezení hypotézy právní normy závisí v každém konkrétním případě na úvaze soudu; při hodnocení stupně intenzity porušení pracovní kázně není soud vázán tím, jak zaměstnavatel ve svém pracovním řádu (nebo jiném interním předpise) hodnotí určité jednání zaměstnance

Z hlediska předpokladu vydržení – držby řádné - stav dobré víry nastává k okamžiku vědomí či přesvědčení účastníka o tom, že ve vztahu k němu právní titul, na jehož základě měl spornou věc získat, nabyl účinnosti. Není proto dobře možné, aby oprávněný držitel věc řádně držel (při naplnění dalších předpokladů vydržení) dříve, než došlo k právní…

Došlo-li na straně konkursního věřitele, jehož nevykonatelná pohledávka byla při přezkumném jednání popřena co do pravosti, poté, co podal žalobu o určení pravosti pohledávky, k procesnímu nástupnictví formou singulární sukcese, a nabylo-li právní moci usnesení, jímž konkursní soud připustil (podle § 107a o. s. ř.), aby na místo tohoto…

Neučinil-li odvolací soud z konkrétního důkazu jiná (odlišná) skutková zjištění než soud prvního stupně, a posoudil-li tento právní úkon odlišně než soud prvního stupně, aniž by použil výkladová pravidla podle ustanovení § 35 odst. 2 občanského zákoníku či popřípadě podle § 266 obchodního zákoníku, a aniž by ověřoval skutečnou vůli jednajících…

Trestného činu podplácení podle § 161 tr. zák. se dopustí ten, kdo jinému v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu poskytne, nabídne nebo slíbí úplatek. Osobou, které je úplatek poskytnut, nabídnut nebo slíben, může být jednak osoba obstarávající věci obecného zájmu, ale též prostředník mezi pachatelem a touto osobou, nejde však o osobu…

Jestliže otci dítěte vzniknou zbytečné náklady v důsledku toho, že matka, jíž bylo nezletilé dítě svěřeno do výchovy, zmaří styk otce s dítětem, upravený soudním rozhodnutím nebo dohodou rodičů, jedná se o její obecnou odpovědnost za škodu, založenou na principu presumovaného zavinění.

Ustanovení § 213 o.s.ř. umožňuje odvolacímu soudu opakovat dokazování nebo je i doplnit, nejde-li o rozsáhlejší doplnění a lze-li je provést bez průtahů. To však nelze tehdy, pokud by tak došlo k nahrazení soudu prvního stupně a ke zbavení účastníka možnosti domáhat se přezkoumání skutkových a právních závěrů.