Soudní rozhodnutí

Ztrátou způsobilosti k provozování činnosti ve smyslu zákona zákona 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor je třeba chápat ztrátu způsobilosti k provozování podnikatelské činnosti, vykonávané buď na základě živnostenského oprávnění nebo za podmínek stanovených zvláštními předpisy. Vzhledem k tomu, že výpověď z nájmu je…

Do základního kapitálu akciové společnosti je možné, při splnění zákonem stanovených podmínek, vložit obchodní podíl ve společnosti s ručením omezeným a vkladem tohoto podílu přechází ze zákona na společnost i závazek splatit dlužný vklad příslušející k tomuto podílu.

Je nepřípustné, aby v občanském soudním řízení bylo prováděno dokazování, ke kterému by účastníci anebo jejich právní zástupci nebyli předvoláni. To platí i v případě, že odvolací soud provádí dokazování ke zjištění včasnosti podaného odvolání.

Skutečnost, že obviněný změnil místo pobytu, a že část svědků trvale žije nebo se zdržuje mimo obvod příslušného soudu, není natolik závažná, aby odůvodňovala změnu místní příslušnosti soudu ve smyslu § 25 tr.ř.

Dojde-li k zániku nájemního poměru výlučného nájemce bytu, dochází z hmotněprávního hlediska k tomu, že omezení, jímž bylo jeho právo nájmu za trvání nájemního poměru zatíženo, přechází na jeho právní nástupce.

Oznámení o svolání valné hromady společnosti v Obchodním věstníku obecně vhodným způsobem uveřejnění není; může jím být pouze za předpokladu, že složení akcionářů konkrétní společnost je takové, že Obchodní věstník je pro všechny běžně dostupným periodikem.

Pokud se osoba, jež koncipovala odvolání v jeho textu označuje jako „obhájce“ či „obhajoba“, je zřejmé, že jej podala za obviněného, v jeho zastoupení jako úkon obhajoby předpokládaný ustanovením § 41 odst. 2 tr. ř. a nikoliv sama za sebe v domnění, že disponuje samostatným odvolacím právem. Skutečnost, že pod text odvolání obhájce uvedl své…

Právnická osoba je ve smyslu ustanovení § 42a odst.2 obč. zák. osobou blízkou dlužníku, který je fyzickou osobou, je-li dlužník jejím statutárním orgánem (členem statutárního orgánu), jakož i tehdy, je-li dlužník společníkem, členem nebo zaměstnancem této právnické osoby, popřípadě má-li k ní jiný obdobný vztah, a současně, kdyby důvodně pociťoval…

Nárok zaměstnance na náhradu mzdy při neplatném rozvázání pracovního poměru vzniká nejdříve ode dne následujícího po dni, kdy měl podle neplatného rozvázání pracovního poměru pracovní poměr účastníků skončit, a to za předpokladu, že zaměstnanec oznámil zaměstnavateli, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával, a že žalobou podle ustanovení § 64 zák.

V době po přijetí nabídky na peněžitou záruku, je plně v kompetenci soudu rozhodnout o tom, jak bude s peněžitou zárukou (tedy i s penězi, které na tuto záruku složeny, resp. použity) naloženo, aniž by složitel peněžité záruky (zejména není-li jím obviněný, jehož chování je však významné pouze z hlediska rozhodnutí o připadnutí peněžité záruky…

Určují-li společenská smlouva či stanovy, že jménem společnosti jedná více jednatelů společně, nelze toto považovat za omezení jednatelského oprávnění ve smyslu ustanovení § 133 odst. 2 obch. zák., jde o určení způsobu jednání jménem společnosti podle ustanovení § 133 odst. 1 obch. zák.

Dohoda o převodu práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu musí, jako dvoustranný hmotněprávní úkon, splňovat obecné náležitosti právního úkonu podle § 34 a násl. obč. zák., písemná forma pro tuto dohodu není předepsána.

Škoda ve smyslu ustanovení § 172 a 179 zák. práce není pouhým souhrnem ztrát, které vznikly zaměstnavateli činností zaměstnance, ale škoda v tomto smyslu je vždy jen tou majetkovou újmou, která je důsledkem konkrétního porušení pracovních povinností a s tímto porušením pracovních povinností je v bezprostřední příčinné…

Časové omezení práva dovolávat se neplatnosti dohody o skončení pracovního poměru se vztahuje i na právní úkony, směřující k uzavření takové dohody.

Je-li o nároku poškozeného na náhradu škody pravomocně rozhodnuto a poškozený má exekuční titul na plnění proti škůdci, není vyloučeno, aby se poškozený u soudu domáhal plnění proti pojistiteli škůdce.

Ustanovení § 4 odst. 2 zákona 172/1991 Sb. znamená, že z přechodu věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí jsou vyloučeny ty věci, k nimž uplatnila nárok fyzická osoba s odkazem na zvláštní předpisy ( zákon 403/1990 Sb. a zákon 87/1991 Sb.), bez zřetele na to, zda splňovala kritéria osoby oprávněné podle těchto zvláštních…

Použije-li soud v rozhodnutí k označení účastníka (fyzické osoby) vedle jiných údajů (jména, příjmení, povolání, bydliště) také rodné číslo, které je nesprávné (nebylo vůbec přiděleno nebo náleží jiné fyzické osobě), není to na újmu vykonatelnosti rozhodnutí, pokud je možné z něj (popřípadě z listin s ním přímo souvisejících) bez pochybností…

Neplacení nájemného nebo úhrad za služby spojené s užíváním bytu nájemcem po dobu delší než tři měsíce je zákonem výslovně označováno jako hrubé porušení povinnosti nájemcem bytu, které zakládá důvod výpovědi nájmu bytu pronajímatelem. Okolnosti, pro které nájemce neplatil nájemné, nejsou právně rozhodné pro posouzení, zda je naplněna skutková…

Smlouvou o nájmu bytu, uzavřenou na dobu trvání pracovního poměru nájemce, který byl sjednán na dobu neurčitou, se nezakládá nájem na dobu určitou.

Obsahovou určitost exekučního titulu ve vztahu k označení oprávněného, jemuž se přiznává nárok, nelze absolutizovat. Vyplývá-li z výroku rozhodnutí, popřípadě i ve spojení s jeho odůvodněním, ve prospěch koho byla povinnému (obžalovanému) uložena povinnost plnit, nelze zpravidla bez dalšího uzavřít, že oprávněného není možné…