Soudní rozhodnutí

Aplikace ustanovení § 542 odst. 1 obchodního zákoníku přichází v úvahu tehdy, pokud zhotovitel věci zhotovuje v místě v tomto ustanovení zmiňovaném. Pokud zhotovitel zpochybňuje vlastnictví objednatele k jednotlivým věcem, použitým v rámci realizace díla, nelze pouze z ustanovení § 542 odst. 1 obchodního zákoníku dovozovat existenci vlastnického…

Je-li smyslem výpovědního důvodu podle § 711 odst. 1 písm. a/ obč. zák. i to, aby bylo pronajímateli umožněno bydlení ve vlastním domě (aby pronajímatel mohl bydlením ve vlastním domě realizovat své vlastnické právo) a o vlastní dům rovněž lépe pečovat, nelze na neexistenci bytové potřeby pronajímatele usoudit bez dalšího pouze z toho, že je…

Skutečnost, že obchodní zákoník výslovně neupravuje počátek běhu promlčecí doby a její délku, pokud jde o právo na vydání bezdůvodného obohacení, neznamená nutnost aplikace právní úpravy občanského zákoníku, nýbrž pouze to, že tyto otázky je zapotřebí řešit dle obecných ustanovení obchodního zákoníku o promlčení (dle jeho § 391 a §…

Procesní reakce soudu se může vztahovat jen k tomu, co účastník objektivně vyjádřil; nikoli k tomu, co projevit toliko zamýšlel. Každý procesní úkon je vždy nutno posuzovat z objektivního hlediska, to jest podle toho, jak byl navenek projeven, nikoli podle toho, zda mezi projeveným procesním úkonem a vnitřní vůlí jednajícího je skutečný souhlas.

Z žalobního petitu musí být jasně patrno, jakého plnění se žalobce domáhá. Sama skutečnost, že některé údaje jsou uvedeny nadbytečně, popřípadě odkazem na jinou část petitu, v důsledku čehož může být žalobní petit nepřehledný, neznamená bez dalšího, že by byl žalobní petit neúplný, neurčitý, či…

Sama skutečnost, že člen sdružení podle občanského zákoníku získal nemovitost sám, jako fyzická osoba, není rozhodná, rozhodné je, zda tento člen sdružení jednal, tj. projevoval vůli, jako člen sdružení. Pokud vystupoval jako člen sdružení, stali se podílovými spoluvlastníky nemovitosti i ostatní účastníci…

Z povahy dohody o vypořádání společného jmění manželů (bezpodílového spoluvlastnictví manželů), kdy touto dohodou má být konečným způsobem vypořádáno společné jmění manželů (bezpodílové spoluvlastnictví manželů) vyplývá, že neplatnou část dohody o vypořádání nelze oddělit od jejího ostatního obsahu. V takovém případě je pak dohoda neplatná v…

Soubor místností, vzniklý administrativním sloučením dvou bytových jednotek, nelze bez pravomocného rozhodnutí příslušného stavebního úřadu pokládat za byt.

Samo podání obžaloby státním zástupcem u jiného soudu, než který je soudem, v jehož obvodu státní zastupitelství působí není závažnou vadou, opravňující k vrácení věci státnímu zástupci k došetření.

Byl-li vznik smlouvy o převodu nemovitostí podmíněn vznikem (uzavřením) smlouvy o převzetí dluhu ve smyslu § 531 obč. zák., pak v situaci, kdy smlouva o převzetí dluhu platně uzavřena nebyla, platně nevznikla (nebyla uzavřena) ani smlouva o převodu nemovitostí. Stav, kdy jedna listina obsahuje dvě vzájemně podmíněné smlouvy s různým okruhem…

Jestliže hospodářská situace zaměstnavatele může napomoci objasnit úmysl obviněného a tím i rozsah jím spáchané trestné činnosti, jakož i materiální stránku trestného činu, nelze dospět k závěru, že objasnění této skutkové okolnosti je výlučně věcí obhajoby obviněných a nikoli státního zástupce. Ani zjištění, že plátce měl potřebné finanční…

Námitku zpochybňující subjektivní stránku lze v dovolání uplatnit s odkazem na důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, neboť se může jednat o nesprávné právní posouzení skutku, pokud není zavinění náležitě vyjádřeno v odpovídajících skutkových zjištěních.

Příslušenstvím bytu jsou jednak místnosti, nacházející se v bytě, jako je např. předsíň, komora, koupelna, jednak prostory, které se nacházejí mimo byt, např. sklep, dřevník, kolna, apod. Společné těmto místnostem a prostorám je jejich účelové určení, tj. to, že mají sloužit k tomu, aby byly užívány s bytem. Prostory, sloužící k chovu…

Nelze-li aplikovat znění § 16 odst. 4 zákona o půdě, neboť nejsou splněny podmínky pro jeho použití - žalovaný nemůže plnit ani věcmi, ani podílem na majetku, a o finančním plnění se s žalobci nedohodl - nastupuje použití obecných předpisů (§ 1 odst. 3 zákona o půdě), případně jejich použití analogické ( např. § 442 odst. 2…

Odvolací soud nemůže odmítnout odvolání, pokud nebyla oprávněná osoba řádně poučena o náležitostech odvolání nebo jí nebyla poskytnuta dostatečná pomoc při odstraňování vad odvolání.

Eventuální úmysl se shoduje s vědomou nedbalostí v intelektuální složce, ale oproti eventuálnímu úmyslu u vědomé nedbalosti chybí volní složka vyjádřená srozuměním. Pokud tedy pachatel jedná v úmyslu nepřímém, srozumění vyjadřuje jeho aktivní volní vztah k způsobení následku, který je relevantní pro trestní právo. Způsobení takového následku…

Je-li podán návrh na povolení výmazu společnosti s ručením omezeným z obchodního rejstříku poté, co bylo zahájeno řízení o neplatnost usnesení valné hromady, kterým byl schválen návrh na rozdělení likvidačního zůstatku, stává se navrhovatel v řízení o neplatnost takového usnesení účastníkem rejstříkového řízení o povolení výmazu společnosti z…

Vlastnická žaloba na vydání věci (vyklizení nemovitosti) podle § 126 odst. 1 obč. zák. může mít úspěch jen tehdy, prokáže-li žalobce své vlastnické právo a dále prokáže-li, že žalovaný do jeho vlastnického práva neoprávněně zasahuje.

Je-li závěr soudu založen současně na dvou na sobě nezávislých důvodech, pak sama okolnost, že jeden z nich neobstojí, nemůže mít na správnost tohoto závěru vliv, obstojí-li důvod druhý.

Při rozhodování, který z rozvedených manželů bude byt dále užívat jako nájemce (§ 705 odst. 1 věta druhá obč. zák.), soud přihlíží mimo jiné rovněž k příčinám rozvratu manželství. Při rozhodování podle § 705 odst. 1 věty druhé obč. zák. není právně významné, který z manželů podal návrh na rozvod manželství a jak se ten který z manželů choval v…