Ustanovení § 79 odst. 1 o. s. ř. vymezuje obsahové a nikoli formální náležitosti žaloby. Obsahové náležitosti je třeba v žalobě uvést takovým způsobem, aby z jejího obsahu jednoznačně vyplývaly, popřípadě aby je bylo možné bez jakýchkoliv pochybností z textu žaloby dovodit. Nezáleží však na tom, v jakém pořadí nebo uspořádání jsou v žalobě…
Oprávněná držba se zakládá na omylu držitele, který se domnívá, že je vlastníkem držené věci nebo subjektem vykonávaného práva. Oprávněná držba se nemůže zakládat na takovém omylu držitele, kterému se mohl při normální opatrnosti vyhnout. Omyl držitele musí být omluvitelný. Omluvitelným je omyl, ke kterému došlo přesto, že mýlící se postupoval s…
Rozhoduje-li orgán činný v trestním řízení o vrácení věcí podle první věty § 80 odst. 1 tr.ř. správci konkursní podstaty, je nezbytné zjistit, zda předmětné věci patří či nepatří do konkursní podstaty obviněného. V této souvislosti musí orgán činný v trestním řízení nejprve zjistit, zda jsou předmětné věci zapsány do soupisu konkursní podstaty…
K úspěchu žaloby ve věci vydržení práva odpovídajícího věcnému břemeni nestačí prokázat, že někdo chodí po stanovenou vydržecí dobu přes cizí pozemek. Přes cizí pozemek lze přecházet na základě různých právních důvodů; může jít například o závazkový vztah, může jít o výprosu, anebo může jít o užívání cizího pozemku jako účelové komunikace.
Trestný čin vyhýbání se služební povinnosti podle § 270 odst. 1 tr. zákona č. 86/1950 Sb. nelze považovat za čin, který by byl prohlášen za trestný čin v rozporu s principy demokratické společnosti, právního státu a s mezinárodními normami o lidských právech a svobodách. Proto ani odsouzení pro uvedený trestný čin nelze samo o sobě pokládat za…
Podstata nakládání s věcí není jen v jejím fyzickém ovládání. Fyzické ovládání je jen jedním z možných způsobů nakládání s věcí, a to již proto, že některé věci fyzicky držet nelze. Záleží tedy na objektivním společenském posouzení, zda někdo – s ohledem na zvyklosti, zkušenosti a obecné názory – nakládá s…
V případě, kdy nelze hromadně vyráběnou a prodávanou věc identifikovat takovým způsobem, aby byla odlišena od všech ostatních výrobků stejného druhu, nelze po žalobci žádat, aby věc popsal způsobem, který by takovou věc odlišil od všech existujících výrobků stejného druhu, stačí pak obecnější popis. Pokud by žalovaný tvrdil, že má v držbě…
Pro úvahu, zda změnou poměrů vznikl hrubý nepoměr mezi věcným břemenem a výhodou oprávněného, je rozhodující porovnání stavu v době rozhodování soudu k době, kdy bylo věcné břemeno zřízeno. Změna může spočívat i v osobních poměrech účastníka právního vztahu, pokud se výrazným způsobem dotýká dalšího obsahu či trvání věcného…
Splatnost závazků jednotlivých solidárních dlužníků nemusí být totožná a závazek každého z nich se promlčuje zvlášť; z toho vyplývá, že i přerušení a stavení promlčení, k němuž došlo ve vztahu k jednomu ze spoludlužníků, nepůsobí vůči ostatním.
O stavbu ve smyslu občanskoprávním nejde tehdy, pokud by výsledkem stavební činnosti nebyla věc ve smyslu právním, nýbrž tento výsledek by se stal součástí jiné věci (pozemku, stavby) tak, že by k této věci podle její povahy náležel a nemohl by být oddělen, aniž by se tím věc znehodnotila. Musí tedy jít o takovou stavbu, s níž by mohlo být…
Svoboda projevu je svým obsahem, významem a stupněm právní ochrany na stejné úrovni jako rovnoprávnost občanů bez ohledu na jejich národnost, rasu, třídní či náboženskou příslušnost. Dojde-li v konkrétním případě k tomu, že některé z garantovaných práv či svobod na straně obviněného se střetne se stejně garantovaným právem či svobodou na straně…
Věrohodnost výpovědi účastníka (nebo i svědka) lze hodnotit i s přihlédnutím ke způsobu, jakým účastník (nebo svědek) soudu sděluje zjišťované skutečnosti, a k jeho chování při výpovědi. Dovolací soud může hodnocení důkazů přezkoumávat jen tehdy, pokud je toto hodnocení v rozporu s pravidly logického myšlení.
Vymezení trvání právního vztahu může být provedeno jak formulací konkrétním datem jako konečným časovým údajem, k němuž závazek zanikne, tak opisnou formulací vyjadřující podle obvyklého chápání časově vymezený úsek (na dobu letní, resp. zimní sezóny, na dobu sklizně, do doby zletilosti). Není vyloučeno ani sjednání časového omezení právního…
Pohledávka z práva na vypořádací podíl, je postižena obdobně jako při výkonu rozhodnutí přikázáním jiných peněžitých pohledávek; soud zakáže dlužníku povinného, aby od okamžiku, kdy mu bylo doručeno nařízení výkonu rozhodnutí, povinnému jeho pohledávku vyplatil, provedl na ni započtení nebo s ní jinak nakládal, povinnému zakáže, aby se svou…
V řízení o určení spoluvlastnictví není nutná, jako podmínka aktivní legitimace, účast všech spoluvlastníků, vymezujících se vůči druhé skupině spoluvlastníků, na jedné straně. Nic nebrání tomu, aby se podílový spoluvlastník za podmínek ustanovení § 80 písm. c) OSŘ domáhal určení, že mu náleží spoluvlastnické právo a v jakém…
Přiměřené zadostiučinění v souvislosti s nekalosoutěžním jednáním není prostředkem materiální reparace, při určení výše přiměřeného zadostiučinění nelze přihlédnout k hmotným (majetkovým) hlediskům, jakým je získaný majetkový prospěch z uskutečněného obchodního případu, nebo snížení objemu obchodu…
K přechodu vlastnictví na stát k „opět zabraným“ nemovitostem (na základě rozhodnutí podle § 2 odst. 2, § 4 odst. 3 zákona č. 142/1947 Sb.) ke dni 1.1.1951 a později nebylo zapotřebí, aby byla splněna (jiná) podmínka, kdy by „stát vyjádřil vůli převzít majetek“, formou „řádného správního rozhodnutí“.
Ze samotné skutečnosti, že poškozený vyhoví příkazu obviněných nelze bez jiného dovozovat že byl splněn zákonný znak trestného činu loupeže, spočívající v tom, že pachatel proti jinému „užije pohrůžky bezprostředního násilí“.
Byli-li účastníci řízení v řízení o odstranění stavby (coby vlastníci pozemku, na němž byla stavba, jejíž odstranění se navrhuje, postavena) účastníky řízení (správní orgán tak s nimi i jednal), které bylo završeno vydáním rozhodnutí, jehož výkonu se domáhali, pak ve smyslu správního řádu jsou legitimováni i k podání návrhu na nařízení soudního…
Nárok oprávněné osoby na náhradní pozemek, založený ustanovením § 11 odst. 2 zákona o půdě, je právem, které je vymožitelné, je soudem chráněno, a lze je realizovat uložením povinnosti uzavřít smlouvu. Závěr, že oprávněné osobě náleží pouze finanční náhrada, by mohl být učiněn jen v případě, kdy stát by neměl k dispozici žádný pozemek, který by…
Pojem škody má ve výroku o vině a ve výroku o náhradě škody odlišný význam. V případě výroku o vině je škoda znakem skutkové podstaty trestného činu, u výroku o náhradě škody...
Brojí-li žalobce proti tvrzenému nezákonnému zásahu správního orgánu spočívajícímu v jeho nečinnosti (jiné než vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení), může být...
Při posuzování kolize vlastnického práva (čl. 11 Listiny), práva na podnikání (čl. 26 Listiny) a práva na samosprávu (čl. 8, čl. 100 Ústavy), na straně jedné, a zájmu na ochraně...
K základním právním zásadám a současně k určujícím rysům právního postavení osoby, zejména v soukromoprávních vztazích, patří svoboda (autonomie) vůle. Tato zásada dává...
Soud v řízení o správní žalobě právnické osoby není vázán trestním rozsudkem vydaným v řízení proti jejím jednatelům, v němž právnická osoba sama nevystupovala.
