Nestanoví-li obchodní zákoník v konkrétním případě snížení základního jmění lhůtu splatnosti, znamená to, že její stanovení ponechává, stejně jako rozhodnutí o tom, zda bude úplata poskytnuta, na rozhodnutí valné hromady. I pro stanovení lhůty splatnosti usnesením valné hromady však připadá v úvahu posuzování lhůty splatnosti z hlediska jejího…
O překážku v práci na straně zaměstnavatele ve smyslu ustanovení § 130 odst. 1 zák. se nejedná, nemá-li zaměstnavatel pro zaměstnance, který byl z funkce odvolán (funkce se vzdal, uplynulo mu volební období), jinou práci odpovídající jeho kvalifikaci, popřípadě jinou pro něho vhodnou práci. Uvedená skutečnost znamená, že další pracovní zařazení…
Samotná skutečnost, že v řízení o odpůrčí žalobě nebylo prokázáno, že žalovaná dlužníkovi blízká osoba o jeho úmyslu zkrátit odporovaným právním úkonem věřitele věděla nebo musela vědět, nebo zjistilo-li se, že o tomto úmyslu dlužníka nevěděla ani nemusela vědět, nepostačuje k úspěšné obraně proti odpůrčí žalobě. Žalovaná dlužníkovi blízká osoba…
Zvolí-li si dovolatel advokáta až poté, co sám podal dovolání, je ke splnění požadavku povinného zastoupení nezbytné, aby zmocněnec dovolatele již učiněné podání nahradil nebo doplnil vlastním podáním, popřípadě aby sdělil soudu, že se s podáním, které učinil dovolatel sám, ztotožňuje.
Správnost rozhodnutí odvolacího soudu nelze v dovolacím řízení hodnotit s přihlédnutím k novým skutečnostem nebo k důkazům, které nebyly provedeny před soudem prvního stupně nebo před odvolacím soudem.
Dovoláním napadené rozhodnutí nelze podrobit přezkumu, pokud dovolatel posouzení právní otázky, objektivně přezkumu otevřené (výrokem odvolacího soudu), posléze v dovolání nezpochybnil proto, že tak učinit z jakékoli příčiny opomenul, anebo námitkou, vyjádřenou uplatněným dovolacím důvodem, toto posouzení objektivně…
Zjištění, která rejstříkový soud činí z listin, jimiž mají být zapisované skutečnosti podle zvláštních předpisů doloženy, se nepovažuje za dokazování.
Institut bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 243 zák. práce má subsidiární povahu. Právní vztah může být podle tohoto ustanovení posouzen, jen jestliže nárok nevyplývá z jiného zákonného ustanovení. Nárok z odpovědnosti za bezdůvodné obohacení může být opodstatněn pouze tehdy, jestliže povinnost vydat přijaté plnění neupravuje jiný právní…
Při posuzování porušení pracovní kázně je třeba toto zasadit do konkrétních poměrů zaměstnavatele a zabývat se i dopadem jednání zaměstnance na zaměstnavatele.
Nepřítomnost ošetřujícího personálu po dobu 15 minut mezi jednotlivými kontrolami plodu v první době porodní nelze při běžném průběhu porodu bez komplikací bez dalšího považovat za zanedbání prevenční povinnosti, vedoucí k poškození zdraví rodičky v důsledků jí provedeného náhlého nepředvídatelného činu.
V případě trestného činu zneužívání informací v obchodním styku je třeba vždy odlišovat úmysl obviněného opatřit sobě nebo jinému výhodu či prospěch, který je zákonným znakem skutkové podstaty trestného činu zneužívání informací v obchodním styku podle § 128 odst. 2 tr. zák., jehož naplnění je nezbytným předpokladem pro spáchání uvedeného…
Z hlediska zájmu na určitosti vlastnických práv a jejich nespornosti a spolehlivosti jejich evidence v katastru nemovitostí platí, že žalobě na určení vlastnictví je třeba pro její jednoznačnost dát přednost před žalobou na plnění.
Sama skutečnost, že obviněnému muselo být alespoň rámcově zřejmé, že se jedná o trestnou činnost, nevylučuje ani takovou interpretaci, že obviněnému muselo být zřejmé, že jde o nelegální transakci, aniž by nutně muselo jít o trestný čin, ale např. jen o porušení obchodního zákoníku, občanského zákoníku či jiných mimotrestních právních…
Skutečnost, že obhájce uvede jako osobu podávající odvolání sebe a nikoliv obviněného, bez dalšího neznamená, že odvolání bylo podáno neoprávněnou osobou.
U trestného činu krádeže podle § 247 odst. 1 písm. b) až e) tr. zák., k závěru o nepatrném stupni společenské nebezpečnosti nestačí pouze zjištění o zanedbatelné hodnotě odcizené věci, aniž by byly zjišťovány a náležitě zhodnoceny další okolnosti případu, které naopak stupeň společenské nebezpečnosti činu…
Byly-li v budově, která byla předmětem nájmu, místnosti určené k provozování obchodu a služeb, musel být dán předchozí souhlas městského (obecního) úřadu podle ustanovení § 3 odst. 2 zákona 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor (ve znění před novelizací zákonem 302/1990 Sb.), i v případě, že budova byla pronajata jako…
Sdruží-li organizace ve smyslu vyhlášky 104/1966 Sb. prostředky k výstavbě zařízení, jehož budou společně užívat, aniž by došlo k dohodě, která z organizací bude mít vybudované zařízení ve správě, vznikne k takto vybudovanému zařízení podílové spoluvlastnictví organizací, které prostředky k výstavbě zařízení…
Z mezí plnění úkolů organizace (z mezí plnění pracovních úkolů a přímé souvislosti s ním) nevybočuje každá činnost pracovníka (zaměstnance), jíž způsobil škodu a jež je trestným činem.
K příjmům ze zaměstnání poživatele invalidního důchodu se při určení náhrady za ztrátu na výdělku při uznání invalidity podle ustanovení § 195 zák. práce nepřihlíží jen tehdy, když samotný výkon práce nutí pracovníka, aby s výraznějším nasazením sil překonával omezení plynoucí z jeho zdravotního stavu.
Uvedení policejního orgánu v omyl může za určitých okolností znamenat spáchání trestného činu poškozování cizích práv.
Náhradu nákladů poškozených v adhezním řízení podle § 154 odst. 1 trestního řádu nelze vyloučit jen kvůli plnění z pojištění odsouzeného a obecné soudy musí její případné...
Autonomie vůle představuje elementární podmínku fungování právního státu [srov. nález ze dne 11. 11. 2009 sp. zn. IV. ÚS 128/06 (N 235/55 SbNU 267)] s tím, že jde o jeden z projevů...
Případem extrémního nesouladu mezi provedenými důkazy a učiněnými skutkovými a právními zjištěními odporujícím čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod je rozhodnutí, ve...
Nesprávným poučením o přípustnosti dovolání v trestním řízení dochází k porušení práva obviněného na přístup k soudu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
Přímým adresátem (procesu) uznání cizozemského rozhodnutí je stát, jenž na základě jím zvoleného nebo smluvně ujednaného postupu akceptuje cizí rozhodnutí co do účinků s ním...
