Soudní rozhodnutí

Účelem nadace obecně nemůže být správa vlastního majetku.

Skutečnost, že účastníci ve smlouvě uvedli zákonný termín s odkazem na příslušná ustanovení právního předpisu, totiž sama o sobě nevylučuje aplikaci ustanovení § 266 obchodního zákoníku a nemůže být důvodem pro to, aby soud při výkladu takového úkonu vyšel pouze z významu jeho jazykového vyjádření vyplývajícího z odkazované právní normy a…

Vyhláška č. 197/1957 Ú.l. upravuje vždy jen úplatu za dodávku tepla a teplé vody ve vztahu mezi subjekty užívacího vztahu, a je přitom nerozhodné, zda vlastník domu (správce domu) je sám dodavatelem, nebo zda sám teplo a teplou vodu odebírá (např. z ústřední kotelny, kotelny jiného domu, apod.). Vyhláška se nevztahuje na případy, kdy jsou teplo a…

Vlastnictví k nově zhotovené věci nabývá originárně ten, kdo věc vytvořil. Jde-li o stavbu, nabývá k ní takto vlastnictví stavebník v občanskoprávním smyslu, tedy ten, který stavbu uskutečnil s (právně relevantně projeveným) úmyslem mít ji pro sebe. Není rozhodné, komu bylo adresováno rozhodnutí o stavebním…

Společníci veřejné obchodní společnosti si mohou, mají-li za to, že vypořádací podíl neodpovídá reálnému stavu majetku společnosti, sjednat vyrovnání nad rámec stanovený zákonem.

Důkazní břemeno ohledně tvrzení, že členská schůze družstva nebyla schopna se unášet, leží na žalobci (důkazní břemeno nese vždy ten, kdo určitou skutečnost tvrdí – nevyplývá-li ze zákona něco jiného). Dojde-li však k porušení povinnosti družstva ve smyslu § 241 odst. 1 písm. c) obch. zák. a je tak žalobci znemožněno provést důkaz o jeho…

Smlouva o nájmu nebytových prostor obsahující ujednání o výši nájemného, jež je v rozporu s cenovými předpisy, je relativně neplatná ve smyslu ustanovení § 40a věty čtvrté obč. zák. Subjektem oprávněným dovolat se relativní neplatnosti je v takovém případě ten, kdo je takovým úkonem objektivně dotčen.

V případě, že po zániku domu jako samostatné nemovité věci z domu zůstane zeď, která má samostatný hospodářský význam (např. slouží k ohrazení pozemku), je zeď věcí a zůstává ve vlastnictví vlastníka domu. Nemá-li zeď samostatný hospodářský význam, stává se součástí pozemku, na kterém je postavena a vlastník pozemku ji nabývá přírůstkem. V…

Ustanovení § 3 odst. 1, které v občanském zákoníku zakotvuje pojem dobrých mravů, je v mezích zákona vždy nutné aplikovat na základě soudního uvážení. Úsudek soudu musí být podložen důkladnými skutkovými zjištěními, a musí současně přesvědčivě dokládat, že tato zjištění dovolují – v konkrétním případě – závěr o souladnosti či nesouladnosti daného…

Jestliže se v řízení o náhradu škody aplikuje ve smyslu § 15 zákona o mezinárodním právu soukromém české právo, pak v právním vztahu odpovědnosti za škodu vystupuje jako škůdce ten, kdo způsobil škodu, a jako poškozený ten, komu vznikla škoda, přičemž opodstatněnost nároku soud posuzuje podle toho, zda jsou splněny podmínky vzniku odpovědnosti za…

Jsou-li splněny zákonné předpoklady odpovědnosti státu za škodu, nemůže být jeho odpovědnost vyloučena okolností, že nebyl vydán obecně závazný právní předpis ministerstva s úpravou podrobností odškodnění, které jinak náleží přímo ze zákona.

Odstoupení od smlouvy je jednostranným právním úkonem, který musí splňovat veškeré uvedené zákonné náležitosti stanovené v § 34 a § 35 ObčZ, aby mohl podle § 48 odst. 2 ObčZ vyvolat právní následky s takovým úkonem spojené, tj. zrušení smlouvy od samého počátku. Chybí-li prokazatelná existence vůle některé ze smluvních stran od smlouvy odstoupit…

Rozdílná úprava počátku běhu promlčecí doby obsažená v ustanoveních § 392 a § 393 obchodního zákoníku vychází z odlišení závazků primárních a sekundárních. Jde-li o právo na plnění závazku resp. dílčího závazku (primárního závazku, jehož obvyklým právním důvodem je smlouva), uplatní se pro určení počátku běhu promlčecí lhůty § 392 obchodního…

Není vyloučeno považovat za samostatné skutky trestné činy vraždy, spáchaných na více osobách, resp. pokusy těchto trestných činů, přestože byly spáchány v úzké časové a místní souvislosti, pokud se ovšem liší ve způsobu spáchání, v motivaci pachatele apod.

Vychází-li odvolací soud z jiných skutkových zjištění, než soud prvního stupně, aniž postupuje podle § 213 odst. 2 o. s. ř. a sám opakuje rozhodný důkaz, na němž soud prvního stupně svá zjištění založil, trpí odvolací řízení vadou, která může mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci [§ 241 odst. 2 písm. b) o. s.

Výkon práva myslivosti neplyne přímo z vlastnického práva k honebnímu pozemku, ale závisí na splnění dalších podmínek vyplývajících ze zákona o myslivosti a za určitých okolností (srov. § 6 odst. 5 zákona) je možný i proti vůli vlastníka honebního pozemku. Zákon o myslivosti svými ustanoveními veřejnoprávního charakteru omezuje práva vlastníků …

Osoba povinná k navrácení majetkových práv ve smyslu § 2 zákona č. 173/1990 Sb. a § 2 odst. 1 zákona č. 232/1991 Sb. je osoba povolaná jako nástupnická organizace Československého svazu tělesné výchovy, a to vzhledem k jeho zániku na základě usnesení mimořádného sjezdu ze dne 25.3.1990.

Za skutkové zjištění, které nemá oporu v provedeném dokazování, je třeba ve smyslu ustanovení § 241 odst.3 písm.c) o.s.ř. považovat výsledek hodnocení důkazů soudem, který neodpovídá postupu vyplývajícímu z ustanovení § 132 o.s.ř., protože soud vzal v úvahu skutečnosti, které z provedených důkazů nebo přednesů účastníků nevyplynuly ani jinak…

Dojde-li v důsledku uzavírání dodatků k postupným změnám smlouvy, toto lze posoudit jako privativní novaci ve smyslu § 570 odst. 1 občanského zákoníku.

Vystupuje-li obstaratel jako podnikatel v rámci své podnikatelské činnosti, pak při odpovědnosti obstaratele za vady prodané věci podle § 741 obč. zák. se uplatní speciální ustanovení o prodeji zboží v obchodě, konkrétně ustanovení o odpovědnosti za vady prodané věci podle § 619 a násl. obč. zák., nikoliv obecné ustanovení § 597 odst. 1 obč.