Soudní rozhodnutí

Vnitřní rozpornost rozsudku může být dovolacím důvodem podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu.

Právo osoby oprávněné ve smyslu ustanovení § 13 odst. 2 zákona o půdě je právem, kterému neodpovídá pouze povinnost původní pasivně legitimované osoby (tedy osoby, jíž byly nemovitosti vydány). Pokud tato osoba svoje nabyté vlastnické právo převede na další osobu, převádí tím zároveň i práva a závazky, které jsou k vlastnictví nemovitosti vázány…

Je-li předmětem sjednané opravy výměna opotřebované součástky, která bezprostředně souvisí a je součástí konkrétního mechanismu, je už ze samotné logiky věci zřejmé, že kontrola správného fungování takovéhoto mechanismu je po montáži nové součástky nezbytná, aby se předešlo možnosti vzniku škody nejen na předmětném mechanismu, ale případně i na…

Vymezení doby trvání nájmu bytu k události, o níž není jisto, zda v budoucnu nastane, resp. kdy se tak stane, nelze považovat za určité a nezakládá nájem bytu na dobu určitou.

Výše ušlého zisku v podobě ztráty příjmu za pronájem nemovitosti se váže k částce, kterou by v předmětném období poškozený za obvyklých okolností v daném místě získal na nájemném podle běžným poměrům odpovídající platné nájemní smlouvy, od níž je třeba odečíst částku, kterou by musel na dosažení tohoto zisku…

Pod pojem hospodaření společnou věcí, o kterém mají spoluvlastníci podle § 139 odst. 2 ObčZ rozhodovat, lze podřadit i rozhodnutí o tom, jaká investice, tj. náklad jakého druhu a v jaké výši, má být do společné věci provedena. Pokud zákon stanoví, že rozhodují spoluvlastníci většinou, počítanou podle velikosti jejích…

Není-li možné zjistit přesnou výši škody, musí se zjistit alespoň minimální výše, přičemž tato minimální výše škody se musí opírat o provedené důkazy stejně jako každá jiná okolnost a není možné ji určit odhadem. V rozsudku musí být minimální výše škody určena číselně a není možné ji určit jen slovním opisem, např. že vznikla škoda v zanedbatelné…

Při zkoumání platnosti výpovědi založené na ustanovení § 65 odst. 3 třetí větě před středníkem zák. práce není potřebné zabývat se tím, zda se zaměstnanec skutečně stal pro zaměstnavatele nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení…

Bez dalšího nelze každé podání účastníka řízení, doručené soudu poštou v den jednání soudu, považovat za podání, ke kterému soud nemůže přihlédnout. Takovéto případy je nutno posuzovat individuálně z hlediska, zda od doby doručení podání k soudu do doby jednání soudu v daný den, nedošlo k neodůvodněnému zdržení zásilky při jejím…

Ustanovení § 60 odst. 4 zák. práce platí i tehdy, pokud se zaměstnanec nedožadoval ve stanovené lhůtě přiměřené úpravy původního potvrzení o zaměstnání, ale dožaduje se jí proti dodatku k takovému potvrzení.

Při posuzování skutečnosti, zda zanikla trestnost konkrétního činu je třeba kromě konkrétních skutečností ve vztahu ke kvalifikaci trestného činu brát v úvahu i chování a činnost obviněného před i po jednání, které mu bylo kladeno za vinu.

Ujednání o konkurenční doložce je třeba chápat jako vzájemný (synallagmatický) závazek, při němž si bývalí účastníci pracovního poměru poskytují hospodářský prospěch navzájem a jsou si navzájem dlužníky i věřiteli. Dojde-li tedy k omezení jednoho, musí tomu odpovídat i závazek druhého účastníka pracovního…

Výše majetkového podílu z transformace se neurčuje dohodou oprávněné a povinné osoby, ale vyplývá ze zákona (§ 17 zákona č. 42/1992 Sb.) a z transformačního projektu [§ 9 odst. 5 písm. g) zákona č. 42/1992 Sb.]. Pokud by měl být založen nárok na výplatu vyšší částky, než odpovídá majetkovému podílu z transformace, oproti výši, stanovené na základě…

Nezajištění všech, v úvahu přicházejících, stop při ohledání místa činu může být vadou řízení, mající vliv na správnost a zákonnost rozhodnutí.

Určitost projevu vůle uznat dluh co do důvodu a výše musí být dána obsahem listiny, na níž je toto zaznamenáno. Nestačí, že dlužníku, který jednostranný právní úkon učinil, příp. věřiteli, kterému byl tento úkon adresován, byl jasný jak důvod uznávaného dluhu, tak jeho výše, není-li to poznatelné z textu listiny. Určitost písemného projevu vůle je…

Právní úkon je neurčitý tehdy, jestliže srozumitelně vyjádřený obsah má takové věcné nedostatky, že je nelze překlenout ani s použitím interpretačních pravidel stanovených v § 35 odst. 2 obč. zák. a § 266 obch. zák. Závěru soudu o neurčitosti právního úkonu proto musí předcházet aplikace těchto interpretačních pravidel zavazujících k výkladu…

Podle ustanovení § 200b odst. 2 o. s. ř. rozhoduje rejstříkový soud o obsahu zápisu bez jednání usnesením. Jestliže však je v řízení třeba provádět dokazování, musí soud k jejich provedení svolat jednání a umožnit účastníkům řízení, aby se k prováděným důkazům vyjádřili.

Ustanovení, upravující dobu promlčení podle Úmluvy o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě (CMR), uveřejněné vyhláškou ministra zahraničních věcí pod číslem 11/1975 Sb. se vztahuje nejen k těm nárokům, které úmluva sama výslovně upravuje, nýbrž ke všem nárokům vzniklým z přeprav prováděných v režimu Úmluvy…

Prodávající odpovídá za vady prodávané věci i tehdy, vznikne-li vada, která není vadou zjevnou a není ji tedy možné při prodeji zjistit, nicméně prodávaná věc tuto vadu mohla již mít v době předání věci a prodávajícímu se nepodaří prokázat, že prodávaná věc tuto vadu v době převzetí neměla.

V případě oceňování majetku pro účely ustanovení § 69a odst. 3 písm. c) obch. zák. ve znění do 1.1.2001 se nepoužije postup podle zákona č. 151/1997 Sb. Ten se použije v případech, kdy právní předpis odkazuje na použití zvláštního předpisu pro ocenění, jestliže existuje veřejný zájem na tom, aby ocenění proběhlo podle zákonem stanovených…