Soudní rozhodnutí

Prodávající odpovídá za vady prodávané věci i tehdy, vznikne-li vada, která není vadou zjevnou a není ji tedy možné při prodeji zjistit, nicméně prodávaná věc tuto vadu mohla již mít v době předání věci a prodávajícímu se nepodaří prokázat, že prodávaná věc tuto vadu v době převzetí neměla.

V případě oceňování majetku pro účely ustanovení § 69a odst. 3 písm. c) obch. zák. ve znění do 1.1.2001 se nepoužije postup podle zákona č. 151/1997 Sb. Ten se použije v případech, kdy právní předpis odkazuje na použití zvláštního předpisu pro ocenění, jestliže existuje veřejný zájem na tom, aby ocenění proběhlo podle zákonem stanovených…

Při interpretaci ustanovení § 8 odst. 4 zákona o půdě soud není vázán ve svém rozhodnutí o tom, kterou z obou forem vypořádání, uvedených v zákoně, použije, ani návrhem žalobce, ani návrhem žalovaného, neboť způsob vypořádání se týká obou stran.

Kopii technického průkazu motorového vozidla, nesplňující podmínku náležitého ověření shody kopie s listinou, nelze pokládat za veřejnou listinu; takováto kopie není dostatečně věrohodným důkazem, že existuje listina, o jejíž kopii má jít.

Určení kupní ceny ve smlouvě prostřednictvím odkazu na znalecký posudek, který bude teprve v budoucnosti vypracován, není určitým právním úkonem, neboť ani samotným účastníkům smlouvy tak v době jejího uzavření není známo, za jakou cenu je věc vlastně prodávána, a tento nedostatek nelze překlenout ani výkladem.

U nezletilých dětí, jako u osob žijících ve společné domácnosti, tuto společnou domácnost zpravidla určuje dohoda rodičů či rozhodnutí soudu.

Nabyl-li akcionář akcie za situace, kdy zákon nespojoval s nabytím určitého podílu odkupovou povinnost, nelze mu následně zpětně takovou povinnost uložit, neboť takový postup by zakládal pravou zpětnou účinnost zákona.

Podíloví spoluvlastníci se mohou při hospodaření se společnou věcí dohodnout nejen na každé jednotlivosti, ale mohou se dohodnout i na rozsáhlé a se vším uvažující úpravě užívání celé věci, v níž může být pamatováno i na situace, které dosud nenastaly. O úpravě užívání celé věci v potřebném rozsahu může rozhodnout i soud, tj. v takové šíři, v níž…

Okolnost, zda výkon práva v bytě bydlet do zajištění bytové náhrady je v souladu s dobrými mravy, může být právně relevantní jen v řízení o určovací žalobě podle § 80 písm. c) o. s. ř., nikoli v řízení o žalobě, kterou se žalobce domáhá realizace tohoto práva vyplývajícího z pravomocného rozsudku.

Sama okolnost, že určitá právní skutečnost působí zpětně, neznamená, že na tuto skutečnost je nutno pohlížet, jako by se stala toho dne, od něhož vyvolává (zpětně) právní účinky, a nikoliv toho dne, ve kterém k ní došlo.

Při zkoumání, zda zaměstnanec porušil pracovní kázeň méně závažně, závažně nebo zvlášť hrubým způsobem, může soud přihlédnout k osobě zaměstnance, k funkci, kterou zastává, k jeho dosavadnímu postoji k plnění pracovních úkolů, k době a situaci, v níž došlo k porušení pracovní kázně, k míře zavinění zaměstnance, ke způsobu a intenzitě porušení…

Oprávněná držba práva odpovídající věcnému břemeni vychází z omluvitelného omylu ohledně existence právní skutečnosti (titulu), který má za následek vznik věcného práva, případně jeho přechod nebo převod na držitele. Samotná skutečnost, že obsah určitého práva je dlouhodobě fakticky vykonáván nestačí.

Omyl je u právního úkonu rozhodující (podstatný), týká-li se právního důvodu (error in negotio), resp. předmětu, a to buď totožnosti předmětu (error in corpore) anebo podstatné vlastnosti předmětu (error in qualitate), osoby (error in personam), popř. jiné skutečnosti, která byla pro uskutečnění právního úkonu podle projevené vůle subjektu…

Zjistí-li soud v řízení ve věci, že účinky doručení směnečného platebního rozkazu nenastaly, nemohou být námitky povinného opožděné (a proto usnesením odmítnuty); v takovém případě směnečný platební rozkaz účinky pravomocného rozsudku nemá a – nebrání-li tomu jiné důvody – soud nařídí jednání.

Oprávněným subjektem k podání vlastnické žaloby je pouze vlastník věci. Ochrany vlastnického práva se může domáhat pouze vlastník věci; toto právo není převoditelné na jiné osoby, a takové osoby, které nejsou vlastníky věci, nemohou podat žalobu na ochranu vlastnictví jiného svým jménem.

Je-li žalováno na vydání bezdůvodného obohacení, žalobce unese důkazní břemeno tehdy, prokáže-li že došlo k předání peněz. Argumentuje-li žalovaný tím, že se jednalo o dar, je na něm, aby toto své tvrzení prokázal.

Při zastupování akcionáře na valné hromadě nepřichází v úvahu, aby za akcionáře jednalo a hlasovalo více zástupců. Zmocnění k zastupování akcionáře na valné hromadě není plnou mocí k uskutečnění právního úkonu za zmocnitele, ve smyslu ustanovení § 31 odst. 1 obč. zák., ale je speciální plnou mocí, opravňující zmocněnce k zastupování na valné…

Oprávněný z věcného břemene se může v případě, že věcné břemeno spočívá v nikoliv výlučné možnosti užívat cizí věc, domáhat, aby vlastníkovi, případně i jiným osobám, byla uložena povinnost umožnit mu výkon práva odpovídajícího věcnému břemeni, popřípadě zdržet se v žalobě konkretizovaného rušení výkonu práva a odstranit jeho…

Banka, jako specializovaný obchodník, musí nést kvalifikovanou odpovědnost za úroveň a kvalitu bankovních služeb. Tuto profesionální odpovědnost není možno přesouvat na klienta (majitele běžného účtu), který má právo očekávat, že banka uskuteční jeho jménem platby jím určeným osobám (ust. § 709 odst. 1 obch. zák.) tak, aby platba byla včas a řádně…

Stane-li se zaměstnanec v pracovním poměru sjednaném na dobu neurčitou nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách, je zaměstnavatel povinen podle ustanovení § 46 odst. 2 písm. b) zák. práce učinit zaměstnanci nabídku jiné pro něho vhodné…