Soudní rozhodnutí

Z ustanovení čl. II. bodu 7 zákona 188/1988 Sb. nelze dovodit, že kromě dokazování vztahu dosavadní úpravy a nové právní úpravy náhrady za ztrátu na výdělku podle zákona 188/1988 Sb. v závislosti na věku zaměstnance ...

Pokud dojde k dlouhodobému vyloučení jednoho z rodičů ze styku s nezletilými dětmi, který to následně pociťuje jako újmu na svých rodičovských právech, nelze tento důsledek přičítat nezletilým dětem a přiznání výživného ze strany vyloučeného rodiče pak není v rozporu s dobrými mravy

K analogii, tj. k obdobnému (přiměřenému) použití jiného ustanovení tr. řádu, se v trestním řízení přistupuje tam, kde danou situaci nelze řešit použitím konkrétního ustanovení, kde přitom obdobný postup je žádoucí

Zanechal-li zůstavitel více dědiců, nebylo-li dědictví mezi nimi vypořádáno ohledně věci, o kterou jde v občanském soudním řízení vedeném s jinou osobou (osobou, která není zůstavitelovým dědicem), a byla-li příčinou tohoto stavu skutečnost, že v dědickém řízení (popřípadě v původním dědickém řízení) nebyl tento majetek znám…

Uplatnění nároku na odpočet není povinností; jestliže tedy plátce nevyužil možnosti uplatnění nároku na odpočet, nemůže se domáhat toho, aby k dani na vstupu bylo přihlédnuto při doměření daně na výstupu, při jejímž výpočtu vycházel z nesprávného základu daně

Ke vzniku škody u odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání nedochází již tím, že se zhorší zdravotní stav poškozeného zaměstnance (sníží jeho pracovní způsobilost), ale teprve tehdy, jestliže důsledky zhoršení zdravotního stavu, které se projevily u poškozeného, lze vyjádřit v…

Fyzická osoba, jež je statutárním orgánem právnické osoby - podnikatele (§ 13 odst. 1 obch. zák.), nemá právo jednat jménem této právnické osoby - podnikatele ve sporu, který s ní vede. Jestliže právnická osoba nemá statutární orgán, oprávněný jejím jménem jednat, soud jí může stanovit opatrovníka pro řízení.

Neomluvenou absenci, která je závažným porušením pracovní kázně, nelze bez dalšího považovat za porušení pracovní kázně zvlášť hrubým způsobem.

Pojem “škoda” a “poškodit” má v právním jazyce přesně vyjádřený stabilizovaný obsah, který zahrnuje zásahy do původního stavu věci, nikoli však postupnou ztrátu hodnoty věci způsobenou jejím užíváním.

Jestliže odvolací soud zastavil odvolací řízení podle § 211 a § 43 odst. 2 o. s. ř., aniž mu soud prvního stupně předložil účastníkem včas podané doplnění odvolání, je řízení postiženo vadou uvedenou ve smyslu § 237 odst. 1 písm. f/ o. s. ř.

Neobsahuje-li žaloba žádná tvrzení, z nichž by vyplývala povaha požadovaného úroku z prodlení a způsob určení jeho výše, pak ve věci nemůže být vydán rozsudek pro zmeškání

Ustanovení § 76 odst. 2 trestního řádu umožňuje komukoliv zadržet osobu přistiženou nejen při trestném činu, ale navíc i "bezprostředně poté". Není proto rozhodné, zda ze strany útočníka útok skončil či nikoliv.

Nesprávným postupem v průběhu řízení, v jehož důsledku je účastníku odňata možnost jednat před soudem ve smyslu § 237 odst. 1 písm. f) je i nevyhovění žádosti o odročení ze strany právního zástupce účastníka v případě jeho nemoci a jednání v jeho nepřítomnosti.

Není-li přímo v právním předpise obsažen výčet kogentních ustanovení, je třeba na kogentnost či dispozitivnost usuzovat s ohledem na související ustanovení právního předpisu, popř. právního řádu.

Za nezpochybněného skutkového stavu, kdy žalovaný na adrese uvedené ve výpovědi z nájmu obývá pouze jediný byt, a jen ohledně tohoto bytu je v nájemním vztahu k žalobci, záměna pojmu “poschodí” a “podlaží” v textu výpovědi nezpůsobuje neplatnost tohoto právního úkonu

K naplnění zákonných znaků skutkové podstaty trestného činu porušování předpisů o oběhu zboží ve styku s cizinou podle § 124 tr. zák. nestačí jen porušení ustanovení zákona 13/1993 Sb., celního zákona, ve znění pozdějších předpisů, ale je třeba prokázat, že pachatel podstatně ohrozil obecný zájem tím ...

O změnu rozhodnutí ve smyslu § 238a odst. 1 o.s.ř. jde tehdy, jestliže okolnosti významné pro rozhodnutí věci byly posouzeny oběma soudy rozdílně, takže práva a povinnosti stanovené účastníkům rozhodnutími jsou podle závěrů těchto rozhodnutí odlišná

Doručenka je listinou, jež má povahu listiny veřejné a od listin soukromých se liší svou důkazní silou. Nemá-li však doručenka znaky veřejné listiny, soud je pak povinen sám prověřit správnost tvrzení účastníka, zpochybňujícího řádné doručení

Nesplní-li odvolací soud svoji přezkumnou povinnost, vyplývající z ustanovení § 254 odst. 1 tr.ř. v souvislosti s úplností provedeného dokazování ...

Soud je povinen v souladu s ustanovením § 120 odst. 2 o.s.ř. provést i jiné důkazy ke zjištění skutkového stavu, než navrhli účastníci