epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    1. 3. 2004
    ID: 23849

    Dědické řízení

    Je-li sporné, zda určitá věc patří do pozůstalosti, může se dědic, který neodmítl dědictví, domáhat určení, že zůstavitel byl ke dni úmrtí vlastníkem této věci. Dědicové se až do ukončení dědického řízení nemohou domáhat určení, že jsou spoluvlastníky věci.

    Je-li sporné, zda určitá věc patří do pozůstalosti, může se dědic, který neodmítl dědictví, domáhat určení, že zůstavitel byl ke dni úmrtí vlastníkem této věci. Dědicové se až do ukončení dědického řízení nemohou domáhat určení, že jsou spoluvlastníky věci.


    (Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 22 Cdo 2121/2001, ze dne 13.3.2003)


    Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve věci žalobců: A) J. P., a B) M. Š., zastoupených advokátem, proti žalované M. B. & J. K., komanditní společnost, zastoupené advokátem, o určení vlastnictví k nemovitostem, vedené u Okresního soudu v Klatovech pod sp. zn. 6 C 184/98, o dovolání žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 6. března 2001, č. j. 13 Co 903/99-144, ve znění usnesení ze dne 7. listopadu 2001, č. j. 13 Co 903/99-164, tak, že dovolání zamítl.


    Z odůvodnění:


    Žalobci se domáhali určení vlastnického práva k pozemkům uvedeným níže, s tím, že tyto pozemky byly vydány jejich rodičům v restituci rozhodnutím Okresního pozemkového úřadu v K. z 13. 1. 1992, č. j. RP 2894/91, které nabylo právní moci 17. 2. 1992. Žalovaná uvedené pozemky získala na základě kupní smlouvy uzavřené s F. n. m. Č. r. 30. 6. 1992, tedy v době, kdy se již ve vlastnictví státu nenacházely; poté byla v katastru nemovitostí zapsána jako jejich vlastník. Katastrální úřad v S. sice 15. 2. 1995 zrušil vklad práva žalované k uvedeným nemovitostem, ale žalobce, jako dědice pozemků po rodičích, do listu vlastnictví jako jejich vlastníky nezapsal s odůvodněním, že tak může učinit toliko na základě notářského zápisu či pravomocného rozsudku. Proto ohledně sporných pozemků žalobci podali soudu žalobu na určení svého vlastnického práva.


    Okresní soud v Klatovech (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 22. června 1999, č. j. 6 C 184/98-114, určil, „že podílovými spoluvlastníky pozemkové parcely p. č. 331 o výměře 2.676 m2, pozemkové parcely p. č. 369/3 o výměře 7.946 m2, pozemkové parcely p. č. 369/4 o výměře 2.621 m2 a pozemkové parcely p. č. 358/2 o výměře 480 m2, vše v k. ú. D., jsou J. P. a M. Š., a to každý jednou polovinou“. Dále rozhodl o nákladech řízení.


    Soud prvního stupně vyšel ze skutečností tvrzených a prokázaných žalobci a dospěl k závěru, že žalovaná vlastnictví ke sporným nemovitostem nemohla nabýt.


    Krajský soud v Plzni jako soud odvolací rozsudkem ze dne 6. března 2001, č. j. 13 Co 903/99-144, ve znění usnesení ze dne 7. listopadu 2001, č. j. 13 Co 903/99-164, změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalobu zamítl, a rozhodl o nákladech řízení. Ve smyslu článku 15 přechodných a závěrečných ustanovení zákona 30/2000 Sb. postupoval podle občanského soudního řádu účinného před jeho novelizací provedenou uvedeným zákonem (dále jen „OSŘ“). Neztotožnil se však se závěrem soudu prvního stupně, že žalobci byli ve sporu aktivně legitimováni. Konstatoval, že neprokázali, že by na ně vlastnické právo k předmětným nemovitostem přešlo. Na základě zjištění vyplývajících z dědických spisů, týkajících se jejich rodičů, i s odkazem na § 460 občanského zákoníku (dále jen „ObčZ“), uzavřel, že žalobkyně B) dědictví odmítla a to nabyla její dcera. Ani žalobce A) nemohl prokázat, že na něj vlastnictví předmětných nemovitosti dědictvím přešlo, neboť tyto nemovitosti nebyly v dědickém řízení projednány. Otázka, zda rodiče žalobců byli či nebyli vlastníky sporných nemovitostí, nebyla předmětem řízení.


    Proti rozsudku odvolacího soudu podávají žalobci dovolání. Namítají, že se odvolací soud nezabýval podstatou věci, když se soustředil toliko na obsah dědických spisů po rodičích žalobců. Za nesprávný pokládají především jeho závěr, že by předmětem řízení nebyla otázka, zda rodiče žalobců byli či nebyli vlastníky sporných nemovitostí. V tomto směru odkazují na řízení u Okresního pozemkového úřadu v K. Pokud jde o dědické řízení, pak z protokolu o předběžném šetření plyne, že do soupisu majetku nebylo možno zahrnout předmětné nemovitosti, neboť o určení vlastnictví k nim probíhalo soudní řízení. K němu bylo předloženo potvrzení notářky, z něhož jednoznačně vyplývalo, že jedinými zákonnými dědici byli žalobci. Notářka činila u soudu opakovaně dotazy na výsledek soudního řízení, protože v rámci dědického řízení nemohla o sporných pozemcích rozhodnout, když na listu vlastnictví v té době byla jako vlastnice pozemků zapsána žalovaná. Dědictví proto také bylo vypořádáno bez uvedených pozemků. Žalobkyně B) skutečně odmítla dědictví po své matce i otci ve prospěch své dcery, když ale předmětem dědění zmíněné pozemky ze shora uvedených důvodů nebyly. Žalobci proto nemohli postupovat jiným způsobem, než podat žalobu na určení vlastnického práva ke sporným pozemkům, přičemž, s ohledem na existující potvrzení státní notářky shora uvedené, byli k vedení sporu aktivně legitimováni. Navrhují, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.


    Žalovaná ve vyjádření k dovolání navrhuje, aby dovolací soud dovolání žalobců zamítl. Poukazuje na průběh řízení o dědictví, jak plyne z odůvodnění rozsudku odvolacího soudu, a ve vztahu k odmítnutí dědictví žalobkyní B) odkazuje na § 466 ObčZ s tím, že dědic nemůže dědictví odmítnout jen z části. Dědické řízení po rodičích žalobců bylo usnesením z 29. 11. 1999 vypořádáno bez předmětných pozemků, a žalobci tudíž nebyli v řízení aktivně legitimováni.


    Nejvyšší soud v řízení o dovolání postupoval podle procesních předpisů, platných k 31. 12. 2000 (část dvanáctá, hlava první, bod 17 zák. 30/2000 Sb., tedy podle OSŘ ve znění před novelou, provedenou tímto zákonem), a po zjištění, že dovolání je přípustné podle § 238 odst. 1 písm. a) OSŘ, že je uplatněn dovolací důvod upravený v § 241 odst. 3 písm. d) OSŘ a že jsou splněny i další náležitosti dovolání a podmínky dovolacího řízení (zejména § 240 odst. 1, § 241 odst. 1 OSŘ), napadené rozhodnutí přezkoumal a zjistil, že dovolání není důvodné.


    Právní úvahy odvolacího soudu jsou správné, dovolací soud s nimi souhlasí a k věci dodává: V případě, že je sporné, zda určitá věc patří do pozůstalosti, může se dědic, který neodmítl dědictví, domáhat určení, že zůstavitel byl ke dni úmrtí vlastníkem této věci (viz rozsudek Nejvyššího soudu publikovaný pod č. C 866 Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu, vydávaného v nakladatelství C. H.Beck, podobně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 12. 2000, sp. zn. 20 Cdo 1897/98, publikovaný v Soudních rozhledech 6/2001, a rozsudek ze dne 31. 7. 1997, sp. zn. 2 Cdon 223/96, publikovaný v Soudní judikatuře 6/1998). Dědicové se však až do ukončení dědického řízení nemohou domáhat určení, že jsou spoluvlastníky věci. Smrt je právní skutečností, která má za následek univerzální sukcesi, a to na základě hmotněprávních ustanovení upravujících dědické právo. Podle § 460 ObčZ se dědictví nabývá smrtí zůstavitele. K nabytí dědictví zůstavitelovým dědicem však nedochází jen na základě smrti zůstavitele. Právní úprava dědického práva vychází z principu ingerence státu při nabývání dědictví (srov. § 175a a násl. OSŘ); předpokládá mimo jiné, že dědictví po každém zůstaviteli musí být soudem projednáno a rozhodnuto, že řízení o dědictví se zahajuje i bez návrhu a že v dodatečném řízení o dědictví musí být projednán také majetek, který při původním projednání a rozhodnutí dědictví nebyl znám (nebyl zjištěn). Podle usnesení soudu o potvrzení dědictví nebo o vypořádání dědiců (srov. § 175q OSŘ) se pak nabývá dědictví s účinností ke dni smrti zůstavitele. V době od smrti zůstavitele až do potvrzení dědictví nebo vypořádání dědiců pravomocným usnesením soudu tu nemůže být jistota, s jakým výsledkem řízení o dědictví skončí, zejména, kdo se stane zůstavitelovým dědicem a jak bude vypořádáno dědictví mezi více zůstavitelovými dědici (viz rozsudky Nejvyššího soudu publikované pod č. C 494, C 649 a C 747 Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu); není tu tedy ani jistota, kdo je vlastníkem věcí z pozůstalosti, příp. jaké jsou spoluvlastnické podíly dědiců.


    Určovací žaloba dědice, který dědictví odmítl, v této souvislosti již vůbec nepřichází do úvahy, neboť určení vlastnictví zůstavitele nemá na právní postavení takového dědice žádný vliv a tento dědic tak nemá na určení naléhavý právní zájem [§ 80 písm. c) OSŘ].


    Neobstojí ani tvrzení dovolatelů, že předmětem řízení bylo vlastnictví jejich rodičů ke sporným nemovitostem. Předmětem občanského soudního řízení je žalobci uplatněný procesní nárok, který je vymezen předmětem (žalobním petitem) a základem, který tvoří právně relevantní skutečnosti, na nichž žalobce svůj nárok zakládá (rozsudek publikovaný pod C 1103 Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu). V dané věci žalobci v žalobním petitu vymezili jako předmět řízení určení jejich tvrzeného podílového spoluvlastnictví ke sporným nemovitostem. Otázku, zda spoluvlastníky byli i jejich rodiče ke dni úmrtí, by bylo možno řešit jen jako předběžnou otázku, nešlo však o předmět řízení.


    Z uvedeného je zřejmé, že rozhodnutí odvolacího soudu je správné. Dovolací důvod upravený v § 241 odst. 3 písm. d) OSŘ v posuzované věci není dán. Vady řízení uvedené v § 241 odst. 3 písm. a) a b) OSŘ, k nimž dovolací soud přihlíží i bez návrhu, nebyly dovolateli tvrzeny ani dovolacím soudem zjištěny. Proto nezbylo, než dovolání zamítnout (§ 243b odst. 1 OSŘ, věta před středníkem).





    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    (jav)
    1. 3. 2004

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Insolvenční řízení
    • Výklad právních norem
    • Vydání výtěžku zpeněžení
    • Soudní poplatky
    • Insolvence
    • Oddlužení (exkluzivně pro předplatitele)
    • Prodej jednotky (exkluzivně pro předplatitele)
    • Reorganizace (exkluzivně pro předplatitele)
    • Dobrá pověst
    • Bezdůvodné obohacení
    • Zásada zákazu reformationis in peius v insolvenčním řízení

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 19.09.2025Dopady novely znaleckého zákona na dokazování znaleckým posudkem v civilním řízení (online - živé vysílání) - 19.9.2025
    • 23.09.2025Investice do startupů – pohled VC fondu vs. pohled startup (online - živé vysílání) - 23.9.2025
    • 24.09.2025ESG Omnibus – Co se mění v reportingu a udržitelnosti? Úleva pro firmy, nebo ústup z odpovědnosti? Víte, co vás čeká? (online – živé vysílání) – 24.9.2025
    • 24.09.2025Mediace a vyjednávání nejen v podnikání (online – živé vysílání) – 24.9.2025
    • 25.09.2025Digitalizace HR dokumentů po novele (online - živé vysílání) - 25.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • 10 otázek pro ... Jana Kramperu
    • Má i dlouhodobě nepřítomný zaměstnanec nárok na zaměstnanecké benefity?
    • Právo advokáta na odpojení od datové schránky
    • Squeeze-out a sell-out a jejich souběh
    • Obvyklá pochybení zadavatelů dotačních veřejných zakázek – II. část
    • Byznys a paragrafy, díl 18.: Jak na inflační doložku
    • Návrh na zrušení výpovědi leasingové smlouvy ve světle nálezu Ústavního soudu
    • DEAL MONITOR
    • K otázce stupně intenzity porušení povinnosti zaměstnance
    • 10 otázek pro ... Jana Kramperu
    • Co přinese jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele?
    • Nejvyšší soud k zásadě reformationis in peius v insolvenčním řízení
    • Jak vytrénovat umělou inteligenci na veřejně dostupných datech? 2. díl: Oprávněný zájem jako titul pro trénink AI
    • Přezkum rozhodnutí CAS vnitrostátními soudy Evropské unie
    • Obvyklá pochybení zadavatelů dotačních veřejných zakázek – II. část
    • Osvobozený příjem nerovná se automaticky bez povinností: kdy musíte hlásit dar nebo dědictví?
    • Oprávnění policejního orgánu k odemknutí mobilního telefonu nuceným přiložením prstu obviněného
    • V čem Nejvyšší soud selhává a proč by mu to advokáti měli říct
    • Realitní obchod, provize zprostředkovatele a právní důsledky odstoupení od kupní smlouvy
    • Specifika výpovědi podnájemní smlouvy bytu optikou judikatury Nejvyššího soudu
    • Flexinovela a změny v oblasti jiných důležitých osobních překážek v práci
    • Praktické dopady tzv. flexi novely zákoníku práce na běh a délku výpovědní doby
    • Osvobozený příjem nerovná se automaticky bez povinností: kdy musíte hlásit dar nebo dědictví?
    • K otázce stupně intenzity porušení povinnosti zaměstnance

    Soudní rozhodnutí

    Insolvenční řízení

    Žalobou z lepšího práva se rozumí žaloba, kterou se třetí osoba domáhá po tom, komu byla z majetkové podstaty (výtěžku jejího zpeněžení, jímž mohou být i splátky při...

    Výklad právních norem

    Za situace, kdy jsou podle § 14 odst. 1 písm. a) zákona č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů („ZESM“) údaje o skutečných majitelích zapsané v evidenci skutečných majitelů...

    Vydání výtěžku zpeněžení

    Jestliže osoby nadané popěrným právem nepopřely pohledávku věřitele přihlášenou do insolvenčního řízení vedeného na majetek dlužníka jako pohledávku s právem na uspokojení ze...

    Soudní poplatky

    Žádosti poplatníka podle § 9 odst. 4 písm. c/ zákona o soudních poplatcích založené na tvrzení, že „nemohl poplatek dosud zaplatit“, avšak očekává, že mu jeho dlužník brzy...

    Insolvence

    Jestliže „osoba s právem postihu“ přihlásí regresní pohledávku (v souladu s § 173 odst. 3 a § 183 odst. 3 insolvenčního zákona v odpovídajícím znění) do insolvenčního řízení...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.