epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    12. 3. 2004
    ID: 24178

    Blankosměnka a námitky

    Blankosměnka se stává směnkou až po doplnění chybějících náležitostí. Účinky přeměny blankosměnky ve směnku řádně vyplněnou pak nastávají ex tunc, ex tunc tedy vznikne i závazek rukojmí, který se na blankosměnku podepsal. Pokud výstavce podepsal blankosměnky až po jejich splatnosti, staly se platnými směnkami až okamžikem podpisu.

    Blankosměnka se stává směnkou až po doplnění chybějících náležitostí. Účinky přeměny blankosměnky ve směnku řádně vyplněnou pak nastávají ex tunc, ex tunc tedy vznikne i závazek rukojmí, který se na blankosměnku podepsal. Pokud výstavce podepsal blankosměnky až po jejich splatnosti, staly se platnými směnkami až okamžikem podpisu.


    Směneční ručitelé mohou uplatnit vůči výstavci cizí směnky na vlastní řad námitku, že závazek ze směnky již byl splněn.


    (Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 29 Odo 483/2002-143, ze dne 25.3.2003)


    Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobkyně P. f. a.s., zast. Mgr. I. Ř., advokátem, proti žalovaným 1. P. H., 2. Ing. M. J., 3. P. K., a 4. M. P., všem zastoupeným JUDr. P. S., advokátem žalovaných, o zaplacení 1,534.056,-Kč a 1,522.199,- Kč s přísl. ze směnky, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 50 Cm 257/97, o dovolání proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 23. září 1998, čj. 9 Cmo 85/98-70, tak, že rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 23. září 1998, čj. 9 Cmo 85/98-70 a rozsudek Krajského obchodního soudu v Praze ze dne 22. října 1997, čj. 50 Cm 257/97-51 se zrušují a věc se vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení.


    Z odůvodnění:


    Napadeným rozsudkem potvrdil odvolací soud rozsudek Krajského obchodního soudu v Praze ze dne 22.10.1997, čj. 50 Cm 257/97-51, kterým tento soud ponechal v platnosti své směnečné platební rozkazy ze dne 27.11.1996, čj. Sm 558/96-15 a Sm 559/96-14. Odvolací soud vyhověl žádosti žalovaných na připuštění dovolání ohledně posouzení platnosti směnek a výkladu čl. I. § 17 zákona 191/1950 Sb. (dále též jen „směnečný zákon“).


    Soud prvního stupně konstatoval, že žalovaní v námitkách do obou směnečných platebních rozkazů uvedli, že žalovaní č. 2, 3 a 4 nepodepsali směnky jako fyzické osoby, ale jako členové představenstva I., a.s., jejímž jménem se zavázali ručit za směnečníka, a proto nejsou ve sporu pasivně legitimováni. Namítli rovněž, že směnky nebyly řádně předloženy k placení všem rukojmím, když u první směnky nebyli zastiženi žalovaní 1 a 3 a u druhé žalovaní 3 a 4 (dle námitek jen žalovaný 3). Jak vyplývá z příloh k zápisům o předložení směnek, chyběla na nich v době předložení podstatná náležitost - podpis výstavce. K proplacení tedy byly předloženy neplatné směnky. Dále žalovaní namítali, že dluh ze směnek zanikl započtením ke dni 19.12.1996. „Proti pohledávce žalobce byla započtena pohledávka žalovaného“ (správně má být směnečníka) „vyplývající z úplatného postoupení pohledávek žalovaného“ (správně směnečníka) „vůči jiným subjektům žalobkyni. Protože se tyto pohledávky setkaly 16.5.1996, zanikl k tomuto datu dluh úplně. V době od 18.4. do 3.5.1996 zinkasoval žalobce z účtu směnečníka celkem 1,339.000,- Kč k úhradě dluhu ze směnky na 1,534.056,- Kč.“ Žalovaní rovněž namítli, že osoby, které předkládaly směnky k proplacení, neměly způsobilost činit za žalobce takové úkony. A konečně žalovaní namítali, že i kdyby podepsali směnky jako rukojmí, byl by takový úkon neplatný, neboť není úkonem obvyklým, který by mohl činit pouze jeden z manželů, přičemž všichni žalovaní jsou ženatí.


    Soud prvního stupně zjistil
    - ze směnky vystavené žalobkyní v Praze dne 23.2.1996, že v ní dává příkaz směnečníkovi Č. a.s., aby na vlastní řad výstavce zaplatila dne 25.3.1996 částku 1,534.056,- Kč. Na směnce je vyznačen akcept směnečníka a pod strojopisem vypsanými slovy per aval za akceptanta je vlevo vyznačeno obchodní jméno I. a.s. s jedním nečitelným podpisem pod tímto jménem a vpravo podpisy všech čtyř žalovaných.
    - ze směnky vystavené žalobkyní v Praze dne 11.3.1996, že v ní dává příkaz směnečníkovi Č. a.s., aby na vlastní řad výstavce zaplatila dne 31.3.1996 částku 1,522.199,- Kč. Na směnce je vyznačen akcept směnečníka a pod strojopisem vypsanými slovy per aval za akceptanta je vlevo vyznačeno obchodní jméno I. a.s. s jedním nečitelným podpisem pod tímto jménem a vpravo podpisy všech čtyř žalovaných.
    - ze zápisu o předložení směnky na částku 1,534.056,- Kč, bez podpisu výstavce, jejíž fotokopie je pevně spojena s tímto zápisem, že se v tomto zápise vyjádřili k předložení jako směneční avalisté žalovaní č. 2 a č. 4.
    - ze zápisu o předložení směnky na částku 1,522.1999,- Kč, bez podpisu výstavce, jejíž fotokopie je pevně spojena s tímto zápisem, že se v tomto zápise vyjádřili k předložení jako směneční avalisté žalovaní č. 1 a 2.


    Soud prvního stupně uzavřel, že z předložených směnek jednoznačně vyplývá, že se všichni žalovaní podepsali vpravo pod rukojemské prohlášení, takže jsou zavázáni jako směnečník. Nezaplacením směnky proto vzniklo jejímu majiteli právo požadovat přímým nárokem i na rukojmích „vše v takové výši“, v jaké jsou určeny v § 48 zákona 191/1950 Sb. (dále též jen „směnečný zákon“) postižní nároky. Na tom nic nemění okolnost, zda směnka byla řádně předložena směnečníkovi k placení. Zákon totiž nestanoví povinnost předkládat směnku k placení i rukojmím. Přitom ani zmeškáním lhůt stanovených k předložení směnky k placení neztrácí majitel podle § 53 odst. 1 směnečného zákona svá práva vůči příjemci a tedy ani vůči rukojmím za příjemce. V takovém případě postačí, aby projevil vůli k zaplacení směnky. Ustálená judikatury považuje doručení žaloby za rovno takovému úkonu.


    Žalobkyně předložila soudu obě směnky úplné, s podpisy výstavce a takto byly v úschově soudu uloženy v době, kdy byly žalovaným doručeny žaloby. Proto nelze přihlédnout k námitce nedostatku povinné náležitosti podpisu výstavce na směnce ani k tomu, že ji měly žalovaným předkládat neoprávněné osoby. Soud nemohl přihlédnout ani k námitce, že v době akceptace nebyla směnka úplná, protože na ní nebyl podpis výstavce a že tedy nezavazuje ani osoby, které ji podepsaly později. Akceptací blankosměnky, stejně jako vyznačením prohlášení avalisty na blankosměnku se tyto osoby vystavují riziku, že nebude dodrženo dohodnuté vyplňovací právo. Teprve jeho realizací se totiž směnka stává perfektní a vše, co je na ni vyznačeno v době její perfektnosti se stává účinným jako náležitosti směnky.Teprve poté lze aplikovat ustanovení § 69 směnečného zákona o tom, že byl-li změněn text směnky, jsou ti, kdo se podepisovali na směnku po této změně zavázáni podle změněného textu. U blankosměnky totiž nelze uvažovat o změně textu směnky, neboť je listinou, která dosud směnkou není.


    Ustanovení § 17 směnečného zákona určuje, že kdo je žalován ze směnky, nemůže činit majiteli námitky, které se zakládají na jeho vlastních vztazích k výstavci. Z toho a contrario vyplývá, že kdo je žalován ze směnky, může činit remitentovi námitky, které se zakládají na jeho vlastních vztazích k němu, byť by byl totožný s výstavcem.


    I kdyby chtěli žalovaní námitkami vyjádřit, že směnka zajišťovala tzv. nedluh, je nutné poukázat na to, že sami tvrdí, že k účinnosti započtecího úkonu, který měl způsobit zpětný zánik dluhu, došlo až 19.12.1996, tj. po vydání směnečného platebního rozkazu. Protože námitkové řízení je řízením přezkumným, posuzuje soud námitky do vydaného směnečného platebního rozkazu k právnímu stavu v době jeho vydání, nemohl by proto ani při přípustnosti těchto námitek k tvrzenému započtení přihlédnout.


    K námitce neplatnosti podpisu avalistů pro nedostatek souhlasu manželů soud prvního stupně uzavřel, že takovým podpisem na směnce nedochází k dispozici s majetkem v bezpodílovém spoluvlastnictví manželů, a proto není souhlas druhého manžela zapotřebí.


    Odvolací soud v odůvodnění svého rozsudku uvedl, že nevyhověl návrhu žalovaných na doplnění dokazování výslechem svědků a listinami, protože se týkalo vztahu mezi žalobkyní a směnečníkem, který není účastníkem řízení.


    Vzhledem k zásadě koncentrace směnečného řízení se odvolací soud nemohl zabývat námitkou týkající se okamžiku vzniku práva na úrok z prodlení ani námitkou pohledávky žalovaných vůči žalobci.


    Námitky, že věřitel ze směnky inkasoval z účtu dlužníka určitou částku, čímž se snížil dluh ze směnek, a že došlo k zániku dluhu započtením provedeným mezi žalobkyní a směnečníkem, nelze považovat za námitky z vlastních věcných vztahů k žalobkyni a může je vznášet pouze dlužník, nikoli žalovaní jako rukojmí. Podle ustanovení čl. I. § 17 směnečného zákona může dlužník ze směnky vznášet proti směnce pouze námitky, které má přímo proti věřiteli z „obecněprávních“ vztahů. Jde především o námitky mezi hlavními účastníky směnečného vztahu - věřitelem a dlužníkem. V tomto případě nebyl dlužník ze směnky účastníkem řízení a je nepochybné, že všichni žalovaní směnku podepsali jako rukojmí, a že jejich námitky proti směnečným platebním rozkazům neobsahují odkaz na jejich vlastní vztahy k žalobkyni.


    Kterýkoli účastník směnečného vztahu však může vznést námitku neplatnosti směnky. Za takovou námitku považuje odvolací soud námitku, že se žalovaní na směnky podepsali jako rukojmí v době, kdy neobsahovala u názvu žalobkyně, která byla výstavcem, podpisy. Z obsahu spisu je zřejmé, že soudu prvního stupně byly předloženy směnky opatřené všemi podpisy a obsahující všechny předepsané náležitosti. Soud prvního stupně usoudil, že se zpočátku jednalo o blankosměnky, které byly později doplněny a tím se staly perfektními. Ustanovení čl. I. § 10 směnečného zákona neobsahuje přesnou definici blankosměnky a hovoří o směnce, která byla při vystavení neúplná a má být vyplněna, jak bylo ujednáno. Pro ujednání o doplnění nejsou předepsány žádné formální náležitosti. Blankosměnka ještě není skutečnou směnkou, tou se stává až do doplnění chybějících náležitostí. Účinky přeměny blankosměnky ve směnku řádně vyplněnou pak nastávají ex tunc, ex tunc tedy vznikne i závazek rukojmí, který se na blankosměnku podepsal. V projednávané věci znali žalovaní v době podpisu obsah směnek, věděli za koho přejímají rukojemství, o jaké částky se jedná a kdo je výstavcem. Nemohou tedy vznášet vůči majiteli námitky přípustné podle § 10 směnečného zákona.


    Odvolací soud připustil dovolání „ohledně posouzení platnosti směnek a výkladu čl. I. § 17 směnečného zákona“.


    Proti rozsudku odvolacího soudu podali žalovaní dovolání.


    V dovolání uvedli, že proti směnkám namítli, že den po splatnosti směnky, tj. 26.3.1996, neobsahovala směnka na 1,534.056,- Kč podpis výstavce. To platí i pro směnku na 1,522.199,- Kč, která rovněž neobsahovala den po splatnosti, tj. 1.4.1996, podpis výstavce. Tyto skutečnosti vyplývají z příloh k zápisům zpracovaným žalobkyní; jednalo se tedy o směnky neplatné. Pozdější podpis výstavce na směnce nemohl způsobit, že se ti, kteří byli na směnce předtím podepsáni, z ní stali směnečně zavázanými, neboť směnka nebyla předložena směnečníkovi k přijetí v podobě, jakou vyžaduje zákon. V době, kdy žalovaní směnky podepisovali, nevěděli, že jim chybí podstatná náležitost, a proto je nemohli podepisovat jako neúplné směnky a nemohli ani dojednat, že se směnky určitým způsobem doplní. Tuto okolnost zjistil ze zápisů o předložení směnek až právní zástupce žalovaných. Chyběla tedy dohoda nezbytná pro charakter směnky jako blankosměnky.


    Žalovaní sice nenamítali, že jsou směnky neúplné, ale že jsou neplatné, v této námitce však je zahrnuto i to, že se nejedná o blankosměnky, protože ty jsou platnými směnkami. K připojení podpisu výstavce navíc došlo až po dni splatnosti, takže je otázkou, zda směnky vůbec vznikly. Za předpokladu že ano, musely by být znovu předloženy směnečníkovi a jeho rukojmím, aby z nich mohli být směnečně zavázáni. K tomu však nedošlo.


    Směnečný zákon v čl. I. § 1 a 2 přesně definuje, které údaje mohou chybět na směnce cizí a pouze v těchto případech se dá mluvit o blankosměnce - zákon připouští blankosměnku pouze v rozsahu § 2 směnečného zákona. Ustanovení § 10 směnečného zákona lze, z čistě logických důvodů, proto použít pouze v rozsahu § 2 tohoto zákona.


    Žalovaní dále namítali, že směnka na 1,534.056,- Kč byla směnečníkem v rozsahu 1,339.000,- Kč zaplacena a zbytek směnečné částky a celou směnečnou částku z druhé směnky uhradil směnečník tím, že učinil projev vůle směřující k započtení vzájemných pohledávek. K započtení došlo před vydáním směnečných platebních rozkazů, projev vůle však došel žalobkyni až po jejich vydání, ale před doručením.


    Závěr obou soudů, že žalovaní mohou činit jen námitky vyplývající z jejich vlastních vztahů k žalobkyni, považují žalovaní za nesprávný. Z ustanovení § 17 směnečného zákona podle žalovaných vyplývá, že jsou přípustné i námitky, týkající se vztahů třetích osob k žalobkyni, tedy i námitka, že její právo na zaplacení směnečné pohledávky zaniklo.


    Dovolatelé rovněž tvrdí, že se ustanovení § 17 směnečného zákona týkají pouze indosovaných směnek, což plyne z umístění § 17 ve druhém oddílu článku I. zákona a jeho účelem je chránit majitele směnky před vztahy zavázaných osob k předchozím majitelům směnky. Předložené směnky však indosovány nebyly. Opačný výklad by vedl k tomu, že by majitel směnky mohl požadovat plnění ze směnky vícekrát než jednou, protože žalovaní se nemohou bránit tím, že ze směnky již plněno bylo. Soud se při svém rozhodování nejspíše řídil úpravou platnou v „první republice“, která však nemá oporu v současném znění zákona.


    Za nesprávný označili dovolatelé i závěr odvolacího soudu, že se nemohl zabývat námitkou týkající se okamžiku vzniku práva na úrok z prodlení, neboť nebyla včas uplatněna. Poslední věta bodu 3 obou námitek zní: „Namítáme tedy, že i kdyby byla směnka platná tak, že směnka nebyla řádně předložena k placení, a proto nenastává prodlení směnečníka ani rukojmí.“


    Podle části dvanácté, hlavy první, bodu 17., zákona 30/2000 Sb., kterým se mění zákon 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále též jen „o.s.ř.“), ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů, se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (tj. podle občanského soudního řádu ve znění účinném před 1.1.2001). O takový případ jde i v projednávané věci, neboť soud prvního stupně i odvolací soud o věci rozhodly podle občanského soudního řádu účinného do 31.12.2001.


    Dovolání je přípustné podle ustanovení § 239 odst. 1 o. s. ř.


    Dovolací soud se nejprve zabýval námitkou žalovaných, že sporné směnky nebyly platnými směnkami, protože v den, kdy je jako rukojmí podepisovali, a ještě den po splatnosti neobsahovaly podpis výstavce. Dovolatelé tvrdí, že pozdější podpis výstavce na směnce nemohl způsobit, že se ti, kteří byli na směnce předtím podepsáni, z ní stali směnečně zavázanými, neboť směnka nebyla předložena směnečníkovi k přijetí v podobě, jakou vyžaduje zákon.


    Jak správně uvedl odvolací soud, ustanovení čl. I. § 10 směnečného zákona blankosměnku nedefinuje, připouští však, aby byla vydána směnka, která je při vystavení neúplná a má být později vyplněna, jak bylo ujednáno. Pro ujednání o doplnění blankosměnky zákon nepředepisuje žádné formální náležitosti a nestanoví ani, které náležitosti směnky mohou být později doplněny nebo které naopak doplněny být nemohou. Přitom tvrzení dovolatelů, že zákon připouští blankosměnku pouze v rozsahu § 2 směnečného zákona, není správné, neboť takový závěr z ustanovení čl. I. § 10 ani ze žádného jiného ustanovení směnečného zákona nevyplývá. Ustanovení čl. I. § 2 pouze stanoví nevyvratitelné právní domněnky pro vybrané případy, kdy směnka neobsahuje některé náležitosti podle § 1 směnečného zákona.


    Odvolací soud dále uzavřel, že blankosměnka se stává směnkou až po doplnění chybějících náležitostí. Účinky přeměny blankosměnky ve směnku řádně vyplněnou pak nastávají ex tunc, ex tunc tedy vznikne i závazek rukojmí, který se na blankosměnku podepsal. Pokud výstavce podepsal blankosměnky až po jejich splatnosti, staly se platnými směnkami až okamžikem podpisu.


    Jestliže pak dovolatelé namítají, že i za předpokladu že směnky vznikly, musely by být znovu předloženy směnečníkovi a jeho rukojmím, aby z nich mohli být směnečně zavázáni, není tento závěr správný.


    V projednávané věci žalovaní převzali směnečné rukojemství za akceptanta, mají proto stejně jako on, postavení přímých dlužníků ze směnky. Práva majitele vůči přímým dlužníkům ze směnky jsou právy přímými - nejsou podmíněna žádnými dalšími úkony ani skutečnostmi a tedy ani tím, že bude směnka předložena k placení. Nedostatek takového předložení způsobuje vůči přímým věřitelům pouze to, že se nedostávají do prodlení se zaplacením směnečné částky. I v případě, že směnka nebyla předložena přímému dlužníkovi k placení, lze se domáhat práv ze směnky vůči těmto dlužníkům u soudu, přičemž doručení směnečné žaloby žalovaným má účinky prezentace směnky.


    Závěry odvolacího soudu ohledně této otázky jsou tedy správné.


    Dále se dovolací soud zabýval námitkou žalovaných, že z ustanovení čl. I. § 17 směnečného zákona nevyplývá, že by směneční ručitelé nemohli uplatnit vůči výstavci cizí směnky na vlastní řad námitku, že závazek ze směnky již byl splněn. K tomu dovolací soud uzavřel, že závěr dovolatelů, že ustanovení čl. I. § 17 směnečného zákona uplatnění takové námitky nebrání, je správný.


    V projednávané věci žalovaní namítají, že závazky ze směnek zanikly zčásti započtením akceptantem směnky. Námitka je námitkou zániku směnky zaplacením, která náleží každému směnečnému dlužníkovi a ustanovení čl. I. § 17 směnečného zákona uplatnění této námitky v žádném případě nebrání.


    Jestliže se tedy odvolací soud nezabýval námitkami dovolatelů, že došlo (zčásti) k zániku dluhu ze směnek započtením provedeným mezi žalobkyní a akceptantem jen proto, že uzavřel, že je nelze považovat za námitky z vlastních věcných vztahů k žalobkyni a může je vznášet pouze akceptant, nikoli žalovaní jako rukojmí, nebyl tento jeho závěr správný.


    Dále pak dovolatelé namítli, že žalobkyně zinkasovala z účtu směnečníka částku 1,339.000,- Kč. K 16.5.1996, tj. ke dni uzavření smluv o postoupení pohledávek tedy dosahovala nesplacená část směnky na 1,534.056,- Kč výše 195,056,- Kč. I touto námitkou se měl odvolací soud zabývat, a to ze stejných důvodů, jako v předchozím případě.


    Třetí předestřenou právní otázkou žalovaných se odvolací soud zabývat nemohl, neboť žalovaní ohledně ní nepožádali o připuštění dovolání a odvolací soud dovolání k této otázce nepřipustil.


    Protože právní posouzení věci co do řešení otázky, na níž napadené rozhodnutí spočívá, není správné, Nejvyšší soud, aniž ve věci nařizoval jednání (§ 243a odst. 1, věta první, o. s. ř.), rozsudek odvolacího soudu a spolu s ním ze stejných důvodů i rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.




    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    (jav)
    12. 3. 2004

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Vypořádací podíl v bytovém družstvu (exkluzivně pro předplatitele)
    • Základní kapitál
    • Skladování
    • Smlouva o obchodním zastoupení (exkluzivně pro předplatitele)
    • Škoda a identifikace poškozeného (exkluzivně pro předplatitele)
    • Jednatel
    • Promlčení (exkluzivně pro předplatitele)
    • Ochrana pověsti právnických osob (exkluzivně pro předplatitele)
    • Směnka (exkluzivně pro předplatitele)
    • Bytové družstvo
    • Podíl v obchodní korporaci (exkluzivně pro předplatitele)

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • 10 otázek pro ... Jana Kohouta
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?

    Soudní rozhodnutí

    Nesprávné označení relevantní stěžovatelovy námitky (exkluzivně pro předplatitele)

    Nejvyšší správní soud nedostojí požadavkům na řádné odůvodnění soudního rozhodnutí vyplývajícím z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, pokud nesprávně označí...

    Předběžná vazba (exkluzivně pro předplatitele)

    Při rozhodování o předběžné vazbě podle § 94 zákona o mezinárodní justiční spolupráci musí soudy dostatečně odůvodnit reálné riziko útěku vyžádané osoby, podložené jejím...

    Přeřazení odsouzeného do přísnějšího typu věznice (exkluzivně pro předplatitele)

    Rozhodnutí o přeřazení odsouzeného do věznice s přísnějším režimem představuje omezení práva na osobní svobodu podle článku 8 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a obecné...

    Příspěvek na péči

    Příspěvek na péči a jeho právní úprava v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, je naplněním práva na přiměřené hmotné zabezpečení při nezpůsobilosti k práci podle...

    Střídavá péče (exkluzivně pro předplatitele)

    Nemožnost přítomného účastníka efektivně participovat na jednání prostřednictvím svého advokáta z důvodu jazykových omezení může za určitých okolností vést k porušení jeho...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.