Jazykové vyjádření právního úkonu zachycené ve smlouvě musí být nejprve vykládáno prostředky gramatickými (z hlediska možného významu jednotlivých použitých pojmů), logickými (z hlediska vzájemné návaznosti použitých pojmů) či systematickými (z hlediska řazení pojmů ve struktuře celého právního úkonu). Kromě toho soud posoudí na…
Ustanovení § 151d odst. 2 obč. zák. (ve znění účinném do 31.12.2000) nelze použít jako argument proti vzniku zástavního práva založeného postupem dle § 151d odst. 1 obč. zák. (ve znění účinném do 31.12.2000) v době před odstoupením od smlouvy proto, že návrat k předešlému stavu se u původního vlastníka nemovitosti realizuje nikoli smluvním…
Skutečnost, že zastoupení není přes odpovídající opatření soudu doloženo, se v případě, že šlo o zastoupení při procesním úkonu, jímž se zahajuje řízení může projevit dvojím způsobem. V případě, že podání, jímž se zahajuje řízení, je podepsáno i účastníkem řízení (osobou, jejímž jménem ten, kdo vystupuje jako zmocněnec, v řízení jedná), pohlíží…
Připustí-li odvolací soud změnu žaloby, aniž by zrušil rozsudek soudu prvního a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení, poruší tak zásadu dvouinstančnosti řízení.
Z ustanovení § 46 odst. 2 písm. b) zák. práce vyplývá, že má-li zaměstnavatel v místě, které bylo sjednáno jako místo výkonu práce, nebo v místě bydliště zaměstnance volné takové pracovní místo, kde by mohl zaměstnanec vykonávat jinou pro něho vhodnou práci, je povinen ho zaměstnanci nabídnout, a to i za předpokladu, že by se zaměstnanec musel…
Pro stanovení výše náhrady ušlého zisku v rámci nároku na náhradu škody podle zákona 58/1969 Sb. je rozhodující zjištění průměrného výdělku poškozeného před vznikem škody, a to i v případech, kdy průměrný výdělek poškozeného, kterého dosahoval před poškozením, se určuje specifickým způsobem podle ust. § 17 odst. 2 vyhlášky 45/1964 Sb.
Pro vymezení rozsahu hypotézy v případě ustanovení § 53 odst. 1 písm. b) zák. práce je významné, poškodí-li zaměstnanec svým jednáním zákazníka svého zaměstnavatele.
Listina obsahující kvitanci je důkazem, který většinou usnadňuje důkazní pozici dlužníka v občanském soudním řízení, avšak tento důkaz a jeho obsah, vypovídací hodnota i věrohodnost musejí být soudem posuzovány stejně jako důkazy ostatní (§ 132 o. s. ř.). Zákon nespojuje s vystavením potvrzení či účetního dokladu žádnou fikci ani právní domněnku…
Ve smyslu zákona 13/1993 Sb., celního zákona, ve znění zákona 35/1993 Sb., oblastní celní úřady jako orgány státu neměly právní subjektivitu (způsobilost mít práva a povinnosti), ale zákon 13/1993 Sb. jim ve smyslu § 19 části věty za středníkem o.s.ř. - přiznal způsobilost být účastníkem občanského soudního řízení; tuto způsobilost neměly…
Jestliže odvolací soud při posouzení věci pomine právně významné skutečnosti, jde o nesprávné právní posouzení.
Má-li právnická osoba organizační složku, lze okolnost, že spor nebo jiná právní věc se týká této organizační složky, vyjádřit v návrhu na zahájení řízení (žalobě) i tak, že za označení právnické osoby jako účastníka řízení se připojí údaj o její organizační složce; připojení tohoto údaje nejenže není na újmu určitosti označení účastníka řízení…
Na skutečnost, že neužívání (občasné užívání) bytu nájemcem je dočasné, lze usuzovat nejen z toho, po jak dlouhou dobu nájemce byt neužívá; významné mohou být i další okolnosti, svědčící o tom, že jde o dočasné neužívání bytu, tedy, že po odpadnutí překážky se nájemce hodlá do bytu vrátit a užívat jej.
Zajištění náhradního bytu mimo obec, než je byt vyklizovaný přichází v úvahu jen za splnění podmínek, které stanoví zákon (viz § 712 odst. 2 věta čtvrtá, § 713 odst. 1 věta třetí obč.zák.) a za předpokladu, že tak soud v nalézacím řízení výslovně rozhodl.
Dojde-li na straně věřitele, který podal návrh na prohlášení konkursu na majetek dlužníka, k singulární sukcesi (např. formou smlouvy o postoupení pohledávky ve smyslu ustanovení § 524 a násl. občanského zákoníku) v té fázi konkursního řízení, jež předchází přihlášení jeho pohledávky do konkursu, přecházejí na sukcesora i procesní práva a…
Důsledky spjaté s doručenkou, jako s listinou veřejnou je možné spojovat jen s takovou doručenkou, jež obsahuje všechny náležitosti, které vyžaduje příloha č. 5 poštovního řádu v bodech 18, 19 a 20, tj. s doručenkou, v níž je uveden údaj o výzvě doručovatele na určitý den a podpis doručovatele, údaj o dni uložení zásilky na poště a razítko a…
Účelem založení nájmu ze zákona ve smyslu zákona o půdě bylo okamžitě řešit právní vztahy mezi vlastníky a uživateli zemědělských a lesních pozemků po zrušení předchozích užívacích práv, v době, kdy vlastníci pozemků a jejich uživatelé neměli ještě ani možnost se o nájemních vztazích a jejich podmínkách dohodnout. Uzavřená dohoda mezi smluvními…
V případě, kdy je v novém řízení podle § 264 tr. ř. ukládán samostatný trest odnětí svobody, ač byl v původním rozsudku, který byl zrušen jen v důsledku odvolání podaného ve prospěch obviněného, uložen trest odnětí svobody souhrnný za současného zrušení výroku o trestu odnětí svobody uloženého dřívějším rozsudkem (§ 35 odst. 2 tr. zák.), je v…
Má-li být soudem vyslechnuta osoba, která vykonávala funkci statutárního orgánu organizace (právnické osoby) v řízení, jehož účastníkem je tato organizace (právnická osoba), může být o okolnostech, které se týkají této organizace (právnické osoby) a které nastaly v době, kdy vykonávala funkci statutárního orgánu, vyslechnuta jen jako účastník…
Otázku přímé souvislosti utrpěného úrazu s plněním pracovních úkolů je třeba posuzovat z hlediska místního, časového a věcného, tedy zda lze k takové souvislosti dospět vzhledem ke vztahu činnosti, při níž k úrazu došlo, k plnění povinností, které pro zaměstnance vyplývají z pracovního poměru.
Soud odejme účastníku možnost jednat před soudem ve smyslu § 237 odst. 1 písm. f) OSŘ i tehdy, jestliže bez výslovného návrhu účastníka projedná věc v nepřítomnosti jeho zástupce, který z důležitého důvodu (tkvícího v jeho osobě) požádal o odročení jednání. Důležitým důvodem může být i kolize s jiným úředním jednáním zástupce…
Úprava žaloby pro zmatečnost je založena na východisku minimalizace zásahu do pravomocných soudních rozhodnutí na základě taxativně uvedených zákonných důvodů. V režimu § 229 odst....
Zatímco odpovědnost za vady vyplývá přímo ze zákona a řeší důsledky vadného plnění, zhotovitelem smluvně přijatý závazek podle § 2113 a násl. o. z. má v závislosti na...
Lhůta poskytnutá ve výzvě a poučení dle § 118a o. s. ř. není nikdy (sama o sobě) lhůtou určenou ke koncentraci. Její marné uplynutí (a opožděné uplatnění tvrzení či důkazů) se...
Přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 4 alinea 1 tr. zákoníku se může dopustit pachatel až jednáním následujícím nikoli jen po vynesení...
Místem spáchání trestného činu (ve smyslu § 18 odst. 1 tr. ř.) jsou všechna místa, kde došlo ke skutečnostem (k dějům) naplňujícím některé znaky objektivní stránky skutkové...
