Rozhodnutí soudu vychází ze skutkového zjištění, jež nemá v podstatné části oporu v provedeném dokazování, jestliže soud vzal za zjištěno něco, co ve spise vůbec není, ale také jestliže soud nepokládá za zjištěnou podstatnou skutečnost, která bez dalšího z obsahu spisu naopak vyplývá; musí jít o zjištění právně…
Právo člena družstva dle § 23 a § 24 zákona o vlastnictví bytů (právo na bezplatný převod bytové jednotky v domě ve vlastnictví bytového družstva – úpadce) lze jak v případě, že družstvo je v konkursu, tak v případě, že na majetek ve vlastnictví bytového družstva, který podléhá režimu zákona o vlastnictví bytů, je vedena exekuce, zachovat jen v…
Za porušení důležité povinnosti lze považovat jen porušení takové povinnosti, jež má v dané situaci zpravidla za následek nebezpečí pro lidský život nebo zdraví, kdy jejím porušením může snadno dojít k takovému následku. Není možné za porušení důležité povinnosti mechanicky považovat porušení jakéhokoli předpisu. Aby bylo možné uznat, že jde v…
Podmínkou pro aplikaci § 417 odst. 2 ObčZ je vážné ohrožení příslušné osoby anebo jejího majetku; není nutné, aby hrozilo nebezpečí bezprostředního vzniku škody, postačí, že v důsledku vážného ohrožení vznikne škoda v budoucnosti.
Účelem právní úpravy dle § 127 občanského zákoníku je občanskoprávní zákaz určité činnosti směřující k ochraně pozemku nebo stavby souseda v jejich samé podstatě. Pojem „vážné ohrožení výkonu práv“ vyjadřuje vztahové meze ochrany práv vlastníka jedné věci v poměru k ochraně, jež náleží právům vlastníka druhé věci, což platí i při činnosti…
Nesprávným úředním postupem může být i nesprávné nakládání s věci, zadrženou orgány státu, dojde-li v důsledku takovéhoto nesprávného nakládání ke škodě na věci.
Je-li sporné, zda určitá věc patří do pozůstalosti, může se dědic, který neodmítl dědictví, domáhat určení, že zůstavitel byl ke dni úmrtí vlastníkem této věci. Dědicové se až do ukončení dědického řízení nemohou domáhat určení, že jsou spoluvlastníky věci.
Dojde-li k neoprávněnému užití zvukových záznamů, mohou být porušena práva výrobců těchto záznamů, práva výkonných umělců i práva autorů. Práva všech subjektů chráněných autorským zákonem jsou samostatnými právy a k užití předmětu ochrany je třeba svolení všech nositelů práv, pokud tato práva nebyla smluvně převedena na výrobce nebo ochrannou…
Došlo-li ke ztrátě na výdělku po skončení pracovní neschopnosti (při uznání invalidity nebo částečné invalidity) až po skončení pracovního poměru u zaměstnavatele, který za škodu při nemoci z povolání odpovídá podle ustanovení § 190 odst.3 zák. práce, je pro posouzení nároku na náhradu za tuto ztrátu na výdělku významné také to, zda k rozvázání…
O vylučujícím vztahu zákona zvláštního a zákona obecného lze hovořit jen tam, kde se rozsah úpravy těchto zákonů z hlediska jejich časové, osobní a popř. místní působnosti alespoň do určité míry překrývá a kde jde o úpravu právních vztahů shodné povahy (věcná působnost právních norem). Zákony, které jsou ve vztahu obecného a zvláštního, musí tedy…
Stane-li se vyčleňované družstvo vlastníkem nebo spoluvlastníkem jednoho či více domů s byty nebo nebytovými prostory, k nimž měli členové dosavadního družstva vlastnický či nájemní vztah, pak je povinno respektovat práva a povinnosti těchto členů jako jejich nový partner a nástupce dosavadního družstva.
Vyklizení po zajištění bytové náhrady nemusí být dáno pouze výslovnou právní úpravou, nýbrž (kromě analogické aplikace pozitivní úpravy) může vyplynout i ze situací, kdy žalovanému sice bytová náhrada ani přímo ani analogicky nesvědčí, ale přesto žalobě o vyklizení bytu lze vyhovět.
Zcizením nemovitostí, zajištěných zástavním právem, nedojde bez dalšího ke splnění znaků skutkové podstaty trestného činu poškozování věřitele. Zřízení dalších věcných břemen, může být za určitých okolnosti poškozením majetku ve smyslu § 256 odst. 1 písm. a) tr.zák.
Porušení pracovní kázně tím, že podle pokynu zaměstnavatele odmítá v pracovní době osobně konat práce podle pracovní smlouvy (nebo vůbec nastoupit do práce), se může zaměstnanec dopustit mimo jiné jen tehdy, má-li ....
Každým rozsudkem soudu, jímž dochází k omezení způsobilosti k právním úkonům a kterým jsou vymezeny právní úkony, k nímž není účastník způsobilý, se stanoví výslovně (explicitně), jaké úkony účastník platně činit nemůže, ale současně implicitně a contrario, že účastník je ke všem ostatním právním úkonům…
Pokud se účastníci kupní smlouvy dohodnou, může prodávající věc, kterou pronajal či zapůjčil třetí osobě, prodat bez faktického předání kupujícímu, který je srozuměn s tím, že věc převezme až po skončení práva třetí osoby věc užívat. K převodu vlastnictví tak dojde nikoliv ....
Pro vznik pracovního poměru mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem – právnickou osobou – není rozhodující, zda v době vzniku pracovního poměru měl zaměstnavatel statutární orgán (zaměstnavatel, který je právnickou osobou, nečiní právní úkony jen statutárním orgánem). Jestliže došlo mezi společníky společnosti s ručením omezeným, která neměla…
Nelze-li předmět bezdůvodného obohacení vydat, přichází v úvahu poskytnutí peněžité náhrady, jejíž výše se rovná obvyklé ceně vynaložených materiálových nákladů na úkony téhož druhu v daném místě a čase, přičemž, jde-li o cenu (náklady) regulovanou, nemůže přesáhnout částku omezenou právními předpisy.
Při objasňování průměrného výdělku zaměstnance nemůže soud ve smyslu ustanovení § 120 odst. 4 o.s.ř. vycházet z údajů zaměstnance a zaměstnavatele o tom, kolik podle jejich názoru průměrný výdělek činil, i kdyby se obsahově shodovaly; za svá skutková zjištění může soud vzít jen shodná tvrzení zaměstnance a zaměstnavatele o skutečnostech…
Pokud odvolací soud v dalším rozhodnutí, poté co vydal předchozí zrušovací usnesení se závazným právním názorem, jenž účastníci respektovali a činili tomu odpovídající procesní úkony včetně změny žaloby či jejího částečného zpětvzetí, dospěje k závěru, že své rozhodnutí založí na odlišném právním posouzení, v důsledku něhož shledává podmínky pro…
Procesní záruky plynoucí z práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod nezaručují žádný konkrétní hmotněprávní výsledek. Ani právo na řádné...
Výchozí premisou ústavního přezkumu legislativní činnosti ústící v přijetí nové skutkové podstaty trestného činu je respektování dělby moci a role zákonodárného orgánu, a to se...
Je-li v ústavní stížnosti nosným důvodem zásahu orgánu veřejné moci norma podústavního práva – konkrétně § 9 odst. 7 advokátního tarifu, který byl pro jeho rozpor s ústavním...
Nesprávné poučení účastníka řízení o nemožnosti podat dovolání představuje ze strany odvolacího soudu odepření přístupu k Nejvyššímu soudu a porušení práva účastníka...
Pokud Nejvyšší soud odmítne dovolání pro nepřípustnost podle § 237 občanského soudního řádu s odůvodněním, že dovolatelem předestřená otázka je otázkou skutkovou a nikoliv...
