občanské právo

Nemá-li doručenka předepsané náležitosti a soud „z ní nevychází“, neznamená to, že ji bez dalšího pomine. Nedostatek předepsaných náležitostí doručenky má za následek pouze to, že ji sice nelze považovat za veřejnou listinu, soud však musí vyšetřit, zda bylo doručeno v souladu se zákonem.

Jednorázové plnění lze poskytnout zaměstnanci v souvislosti se skončením pracovního poměru ve formě odstupného jen, byl-li pracovní poměr rozvázán výpovědí z důvodů uvedených v ustanovení § 46 odst. 1 písm. a) až c) zák. práce nebo dohodou z týchž důvodů; jde-li o zaměstnance, u něhož pracovní poměr vzniká volbou nebo jmenováním, náleží mu…

Odstoupením od smlouvy o převodu vlastnictví k nemovitosti zaniká právní titul, na jehož základě nabyl účastník smlouvy vlastnické právo, a obnovuje se původní stav i v případě, že nabyvatel, dříve než došlo k odstoupení od smlouvy, nemovitost převedl na další osobu. Platným a účinným odstoupením od kupní nebo jiné smlouvy o převodu vlastnictví k…

Smlouva uzavřená podle § 24a odst. 1 písm. a) zákona o rodině je účinná pouze v případech rozvodu, o kterém bylo rozhodnuto podle § 24a zákona o rodině, neboť jen ve spojení s tímto způsobem rozvodu založeném na dohodě manželů je zákonem „dovolena“. Dojde-li k rozvodu manželství podle § 24 zákona o rodině platí nadále kogentní úprava vypořádání…

Vlastnictví k nově zhotovené stavbě nabývá ten, kdo stavbu uskutečnil s (právně relevantně projeveným) úmyslem mít ji pro sebe (stavebník). Není rozhodné, komu bylo adresováno rozhodnutí o stavebním povolení. Při posouzení vlastnických a jiných právních vztahů ke stavbě vzniklé společnou činností více osob je třeba vycházet z obsahu dohody…

Slovy „mít vlastní byt” zákon postihuje nejen právo bydlení, jehož titulem je vlastnictví bytu (nemovitosti), nýbrž všechny právní důvody, od nichž se odvíjí takové právo na bydlení, jež svým charakterem slouží k trvalému (nikoliv přechodnému) uspokojování bytové potřeby jeho nositele.

Nájemce užívá nájemní byt řádně tehdy, jestliže hrubě neporušuje své povinnosti vyplývající z nájmu bytu mimo jiné i tím, že „neporuší“ povinnost nepřenechat byt (jeho část) do užívání jinému bez souhlasu pronajímatele.

Nesouhlas pronajímatele s dohodou nájemců o výměně bytů je právním úkonem, s nímž zákon spojuje určité právní následky. Je-li důvodem odepření souhlasu pronajímatele s dohodou o výměně bytu skutečnost, že nájemce svůj byt neužívá, jde o závažný důvod nesouhlasu ve smyslu ustanovení § 715 věty druhé obč.

Institut bezdůvodného obohacení sám o sobě není „smluvním typem“ ve smyslu § 261 odst. 6 obch. zák.

Při posuzování soudu, kam až (v jakém rozsahu) nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu sníží, je tento ze zákona povinen přihlédnout k hodnotě a významu zajišťované povinnosti, přičemž možnost soudu snížit smluvní pokutu není neomezená – věřitel má vždy právo na pokutu alespoň ve výši vzniklé škody.

Ustanovení § 650 odst. 1 obč. zák. je kogentního charakteru, od jehož znění se smluvní strany nemohou pod sankcí neplatnosti odchýlit. Z hlediska § 650 obč. zák. se k účinkům převzetí díla nevyžaduje vyhotovení zápisu o jeho předání a převzetí.

Na majitele směnky, jenž právo k ní prokázal způsobem stanoveným v Čl. I. § 16 odst. l zákona 191/1950 Sb. a jenž je osobou odlišnou od osoby oprávněné ze směnečného platebního rozkazu, vydaného na základě směnky, jež byla indosována, nepřechází právo z takovéhoto směnečného platebního rozkazu.

Byla-li předmětem nájmu věc hromadná, nelze dovodit, že smlouva je neplatná, jestliže nebyla stanovena výše nájmu zvlášť pro pronajímané nebytové prostory a zvlášť pro parkovací místa.

Závěr, že osoba uvedená v § 3 odst. 2 ZKV porušila povinnost podat jménem dlužníka označeného v § 3 odst. 1 ZKV návrh na prohlášení konkursu nebo návrh na vyrovnání včas má smysl činit jen tehdy, byl-li dlužníkův úpadek osvědčen (byť i na základě návrhu podaného některým z dlužníkových věřitelů) alespoň později. Skutečnou škodou (a nikoli ušlým…

Vada v označení osoby, která je účastníkem smlouvy, nezpůsobuje sama o sobě neplatnost této smlouvy, pokud lze z celého obsahu právního úkonu jeho výkladem (§ 35 odst. 2 obč. zák.), popřípadě objasněním skutkových okolností, za nichž byl právní úkon učiněn, zjistit, kdo byl účastníkem smlouvy.

Smlouva o bezúplatném převodu bytové jednotky ve vlastnictví bytového družstva do vlastnictví člena bytového družstva a současného nájemce převáděného bytu není neplatná jen proto, že tento člen zmeškal lhůtu k uplatnění výzvy o převod bytu do svého vlastnictví určenou ustanovením § 23 odst. 2 zákona o vlastnictví…

Proti občanskému sdružení může jeho člen podat žalobu pouze tehdy, domáhá-li se určení, že rozhodnutí některého z orgánů sdružení, proti němu již není podle stanov opravný prostředek, je či není v souladu se zákonem nebo stanovami.

Nabyl-li někdo na základě převodní smlouvy vlastnictví k určitému řádně označenému pozemku, nemůže si při uplatňování vydržení pozemku sousedního započítat dobu, po kterou jej měl v držbě jeho právní předchůdce, jestliže již ten sousední pozemek vydržel.

Jestliže neoprávněný zásah do osobnosti byl způsoben někým, kdo byl použit právnickou osobou (nebo jinou fyzickou osobou) k realizaci činnosti této právnické osoby (nebo jiné fyzické osoby), kdy určujícím je existence místního, časového a věcného vztahu k plnění činnosti takové osoby, pak v těchto případech občanskoprávní sankce podle § 13 o.z.

Termínem „sociální postavení dítěte“ ve smyslu čl. 13 věty třetí Haagské úmluvy o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí je třeba rozumět celkové sociální poměry dítěte v obvyklém bydlišti, do nichž by se dítě navracelo, tedy zejména to, které osoby (instituce), a jakým způsobem by zajišťovaly péči o dítě, jeho výchovu a výživu, ale…