občanské právo

Rozsudek o určení, že existuje určitý právní vztah nebo právo, lze jednoznačně pokládat za rozhodnutí deklaratorní. Hmotné subjektivní právo, jehož existence byla takovým rozsudkem deklarována, tu proto existovalo již v době před vydáním rozsudku. Proto den právní moci rozsudku, v případě žaloby, jíž bylo určeno, že účastník řízení je vlastníkem…

Teprve po vypořádání společného jmění manželů lze řešit majetkové nároky, související s nakládáním s vypořádávanými věcmi – kdo, komu a v jaké výši je povinen něco nahradit. Tyto nároky nelze řešit dříve než současně s vypořádáním společného jmění manželů.

O změnu žaloby nejde, jestliže žalobce na základě téhož skutku mění pouze jeho právní kvalifikaci (např. nárok na zaplacení určité peněžité částky, který původně právně kvalifikoval jako plnění ze smlouvy, nyní dovozuje z odpovědnosti za bezdůvodné obohacení). Posouzení skutku (skutkového děje) po právní stránce je vždy úkolem soudu; žalobce…

Je-li pohledávka uplatněna u soudu (za takové uplatnění pak lze nepochybně považovat též vymáhání pohledávky cestou soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce podle zákona č. 120/2001 Sb.) považuje se nárok na náhradu nákladů řízení za její příslušenství.

Ve sporu o určení neplatnosti odvolání ředitele příspěvkové organizace nebo vedoucího organizační složky státu z funkce je splněn předpoklad pasivní věcné legitimace, jen, jestliže se řízení účastní zřizovatel a zaměstnavatel.

Ke kvalifikovanému uznání práva podle § 110 odst. 2 o.z. s dopadem na běh a délku promlčecí doby není vyžadováno, na rozdíl od uznání dluhu podle § 558 o.z., vyjádření příslibu zaplatit dluh dlužníkem. Věřitelovo právo na zaplacení dluhu se pak sice promlčuje v desetileté promlčecí době, avšak v případném soudním řízení jej stíhá důkazní povinnost…

Při zkoumání platnosti ujednání o smluvní pokutě z hlediska dobrých mravů je nutno uvážit především funkce smluvní pokuty (preventivní, uhrazovací a sankční). Při úvaze o přiměřenosti výše sjednané pokuty je tak třeba posoudit, zda odpovídá účelu smluvní pokuty, který spočívá v pohrůžce dostatečnou citelnou majetkovou sankcí vůči dlužníku pro…

Organizační opatření zaměstnavatele a v jeho důsledku vzniklou nadbytečnost konkrétního zaměstnance nelze chápat izolovaně, bez přihlédnutí k okolnostem, které takové opatření předcházely, případně nastaly po jeho přijetí. V každém konkrétním případě je třeba zkoumat, zda se s ohledem na okolnosti, za nichž bylo přijato, vůbec jednalo o…

V rámci úvah o materiální stránce zvlášť nebezpečné recidivy nelze argumentovat teprve probíhajícími trestními stíháními obviněného ani tím, že měl být opakovaně oznamován pro přestupek. Takový postup by odporoval presumpci neviny.

Pojistná hodnota představuje velikost možné nejvyšší majetkové újmy, kterou by mohla pojistná událost způsobit, pojistná částka představuje nejvyšší dohodnuté pojistné plnění z pojistné události. Podle právní úpravy pojištění platné do 31. 12. 2004 nebylo pro platnost pojistné smlouvy nezbytné, aby v ní byla vymezena pojistná částka (v případě…

Nároky z neoprávněného majetkového prospěchu mezi podnikajícími subjekty, které vznikly před účinností obchodního zákoníku, je třeba posuzovat z pohledu úpravy obsažené v § 123 hospodářského zákoníku. Za vztah vznikající při podnikatelské činnosti právnických a fyzických osob je třeba považovat i vztah vzniklý v důsledku přijetí plnění, nebo jinak…

Věřitel vymahatelné pohledávky, jež vznikla před uzavřením dohody o vypořádání společného jmění dlužníka a jeho manžela, má právo ji vymoci i z majetku patřícího (původně) do společného jmění a vypořádaného dohodou tak, že jeho výlučným vlastníkem se stává manžel dlužníka; i v těchto případech je však v řízení o výkon rozhodnutí věcně (pasivně)…

Není vyloučeno, aby vyslovení neplatnosti usnesení, kterým valná hromada rozhodla o zvýšení základního kapitálu, po zápisu zvýšení do obchodního rejstříku bránily jiné okolnosti předvídané v ustanovení § 131 odst. 3 obch. zák. Takovou okolností by mohl být např. podstatný zásah do práv získaných v dobré víře třetími osobami ve smyslu § 131 odst. 3…

Úpadce prohlášením konkursu neztrácí způsobilost být účastníkem soudního řízení a ani způsobilost procesní. Správci konkursní podstaty náleží oprávnění nakládat s majetkem patřícím do konkursní podstaty a pouze u tohoto majetku je úpadce omezen v dispozici s ním. V případě majetku, který není zahrnut do konkursní podstaty, není úpadce nikterak…

Smyslem výkladu projevu vůle není zjišťovat, co si jednající s (několikaletým) odstupem času myslí a jak své názory postupně mění, ale objasnit, co bylo skutečně projeveno. Nepochybně je pro takové posouzení významné i vyjádření jednajícího, podstatné ale je, na jaký projev vůle lze usuzovat z okolností, za nichž byl učiněn. Jestliže několik let…

Pohledávka z důvodu zaplacení přiměřené náhrady za spoluvlastnický podíl (§ 142 odst. 1 ObčZ) vzniká teprve právní mocí rozsudku, jímž se podílové spoluvlastnictví zrušuje a vypořádává. O vypořádání zrušovaného podílového spoluvlastnictví, prováděném soudem jako vypořádání v širším smyslu na návrh účastníka anebo na podkladě vzájemného návrhu…

Obsahem práva přístupu vlastníka ke stavbě ve smyslu § 151o odst. 3 ObčZ, může být jednak právo průchodu (právo stezky) přes cizí pozemek, a dále právo průjezdu, zpravidla motorovými vozidly. Podle konkrétního případu je pak rozhodnutím soudu zajišťováno nejen právo průchodu, ale současně i právo průjezdu. Zpravidla tomu tak bude tehdy, zřizuje–li…

Rozsudek, jehož skutkové a právní závěry vycházejí z tzv. souhrnného zjištění, jímž se zjišťuje rozhodný skutkový stav současně na základě všech provedených důkazů, aniž se uvede, na základě kterých konkrétních důkazů se to které zjištění činí a z jakých důvodů, jakož i bez vysvětlení případných rozporů mezi nimi, je…

Odpovědnost provozovatele vozidla za škodu způsobenou jeho provozem podle § 427 a násl. obč. zák. nevylučuje souběžnou (solidární) odpovědnost řidiče tohoto vozidla podle § 420 odst. 1 obč. zák., který způsobil škodu při téže škodní události zaviněným porušením právní povinnosti, nejde-li o případ uvedený v ustanovení § 420 odst. 2 obč.

Přijetí do úschovy při tzv. jiné činnosti soudu nemá za následek splnění dluhu (závazku) nebo uspokojení nároku a uschované peníze, listiny a jiné movité věci nemohou být vydány dalším osobám a toto přijetí do úschovy nemá, nestanoví-li zákon něco jiného, ani jiné hmotněprávní důsledky.