Právo stěžovatele na informace podle čl. 17 odst. 1 a 5 Listiny je porušeno, jestliže povinný subjekt podle zákona 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím neposkytl stěžovateli dokument na základě neústavního (extenzivního) výkladu § 11 odst. 4 písm. b) téhož zákona. V souladu s konstantní judikaturou Ústavního soudu povinný subjekt i…
Procesní úkon (námitku), jímž se dovolává nepřiměřenosti nároku na smluvní pokutu, může dlužník vznést v řízení kdykoliv, a to až do okamžiku rozhodnutí odvolacího soudu. Je ovšem nezbytné si uvědomit, že pro posouzení důvodnosti takové námitky dlužníka se nelze obejít bez skutečností, které jsou pro závěr soudu o snížení nepřiměřeného nároku…
Třetí osoba, jež není oprávněnou osobou podle § 24 odst. 3 zákona o veřejných dražbách, není oprávněna podat žalobu na určení neplatnosti dražby jen na základě toho, že navrhovatel dražby uvedl ve smlouvě o provedení dobrovolné veřejné dražby uzavřené mezi navrhovatelem dražby a dražebníkem nepravdivé údaje tak, aby poškodil práva této třetí…
Vyjde-li soud při určování nákladů řízení z náhradní tarifní hodnoty podle § 9 odst. 4 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění účinném do 31. 12. 2024, namísto z přisouzené částky ve smyslu § 8 odst. 1 advokátního tarifu, přestože…
Soudní exekutor má nárok na náhradu nákladů exekuce, které fakticky vymohl na povinném podle pravomocných příkazů k úhradě nákladů exekuce ještě před tím, než bylo zahájeno insolvenční řízení na majetek povinného spojené s oddlužením, po jehož splnění byl povinný osvobozen od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení [§ 414 odst. 1 zákona č.
Otázka možnosti svobodného rozhodnutí o ukončení vlastního života, a to i za asistence třetí osoby, spadá do rozsahu práva na respektování tělesné a duševní integrity podle čl. 7 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a práva na soukromí podle čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.
Povinností obecných soudů při posuzování zákonných náležitostí podání je vycházet z jejich (celého) obsahu, jak jim to v případě civilního řízení výslovně ukládá § 41 odst. 2 o. s. ř.
Ústavní soud se opakovaně vyslovil pro ústavněprávní pravidlo (příkaz), podle kterého nemůže pozměňovací návrh směřovat k samostatné zákonodárné iniciativě, a tedy musí mít určitou souvislost se zákonodárným cílem a důvodem původního návrhu zákona. S ohledem na širokou autonomii Parlamentu, jde-li o vytváření pravidel pro tvorbu zákonů a řešení…
Procesní pravidla řízení před správními soudy nemají být labyrintem plným nejasných odboček do slepých uliček, v němž se vlastní smysl soudní ochrany ztratí, nýbrž cestou, která jasně a zřetelně směřuje k cíli – k posouzení, zda hmotná subjektivní práva žalobce byla dotčena v rozporu se zákonem.
Povinností obecných soudů při posuzování zákonných náležitostí podání je vycházet z jejich (celého) obsahu, jak jim to v případě civilního řízení výslovně ukládá § 41 odst. 2 o. s. ř.
Mezi dílčí složky práva na zákonného soudce patří i povinnost senátu vrcholného soudu předložit věc jinému, zákonem předvídanému rozhodovacímu tělesu v případě, že dospěje k odlišnému právnímu názoru, než který byl soudem dosud zastáván. Senáty Nejvyššího správního soudu byla posuzována povaha totožného úkonu orgánu veřejné moci s rozdílným…
Závěr obecných soudů, že rozhodnutí o nahrazení projevu vůle povinné osoby k uzavření smlouvy o bezúplatném převodu pozemku oprávněné osobě podle § 11a zákona 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, je konstitutivním rozhodnutím o nabytí vlastnického práva oprávněnou osobou, představuje kvalifikovanou…
Z práva na spravedlivé projednání věci podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod plyne zákaz tzv. překvapivých rozhodnutí. O překvapivé rozhodnutí jde mj. tehdy, nedostanou-li účastníci řízení příležitost vyjádřit se k odlišnému hodnocení důkazů nebo k odlišnému právnímu hodnocení. Zákaz překvapivých rozhodnutí znamená, že účastníci…
Nečinnost soudu trvající i po kárném odsouzení vyřizující soudkyně, spojená s opakovaným odročováním jednání, neefektivní organizací řízení a nevyužitím dostupných možností k jeho urychlení, porušuje základní právo účastníka řízení na projednání věci bez zbytečných průtahů podle čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a…
Oprávněný může podat nový exekuční návrh a vést exekuci podle exekučního titulu, na jehož základě již byla týmž oprávněným vedená předchozí exekuce proti témuž povinnému zastavena pro bezvýslednost ve smyslu § 55 odst. 7 a násl. ex. řádu. Úspěšnost nového exekučního návrhu nelze podmiňovat uvedením nových skutečností o majetkových poměrech…
I pro věřitele, kteří uplatnili svou pohledávku za dlužníkem přihláškou do likvidace již před rozhodnutím o úpadku platí závěry, které Nejvyšší soud zformuloval pro věřitele, kteří vůči dlužníku uplatnili svou pohledávku v rámci civilního nalézacího řízení, byť by tak učinili u stejného soudu, a pro věřitele, kteří své nároky uplatnili v…
Účinky tzv. koncentrace řízení podle ustanovení § 118b o. s. ř. nenastanou, jestliže účastníci nebyli o tzv. koncentraci řízení a o jejích účincích poučeni jednak v předvolání k přípravnému jednání, k jednání nebo k dalšímu jednání, jednak před skončením přípravného jednání, jednání nebo dalšího jednání, má-li v této době nastat tzv. koncentrace…
Právní úprava, která brání právnickým osobám požadovat přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou zásahem do jejich dobré pověsti, je podle závěrů nálezu Ústavního soudu neústavní. Nejvhodnějším prostředkem pro překlenutí neústavního stavu je dotvoření práva na základě analogie zákona ve smyslu § 10 odst. 1 o. z., pro kterou jsou…
Konstatování porušení práva je plnohodnotnou formou zadostiučinění, předpokládanou ustanovením § 31a odst. 2 zákona 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, kterou není na místě žádným způsobem bagatelizovat. Právní úprava § 31a odst. 2 zákona 82/1998 Sb., o…
S ohledem na výslovné znění § 2800 odst. 2 o. z. nelze než konstatovat, že vědomost pojištěného (nebo jiné osoby, která má na pojistné plnění právo) při porušení právní povinnosti s podstatným vlivem na vznik nebo zhoršení následků pojistné události je významnou okolností ovlivňující úvahu o přiměřenosti snížení pojistného plnění pojistitelem…
Odpadl-li v průběhu detenčního řízení jeho předmět (např. proto, že umístěný byl v mezidobí propuštěn nebo dodatečně udělil souhlas se svou původně nedobrovolnou...
Jiný, než insolvenční soud nemůže posuzovat (určovat) pořadí pohledávky v insolvenčním řízení (ani jako otázku předběžnou). V případech, kdy je mezi věřitelem a osobou s...
Jednočinný souběh zvlášť závažných zločinů těžkého ublížení na zdraví podle § 145 odst. 1, odst. 2 písm. g) tr. zákoníku a násilí proti úřední osobě podle § 325 odst. 1...
Místem spáchání trestného činu (ve smyslu § 18 odst. 1 tr. ř.) jsou všechna místa, kde došlo ke skutečnostem (k dějům) naplňujícím některé znaky objektivní stránky skutkové...
Zákonný znak spáchání trestného činu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy „ve značném rozsahu“ podle § 283 odst. 1, odst. 2 písm....
