Smlouva o zápůjčce je obecně smlouvou vzájemně ekvivalentní, v jejímž rámci zapůjčitel nejprve („napřed“) přenechá vydlužiteli určitý obnos, který se vydlužitel zavazuje později vrátit (splatit dluh ze zápůjčky), a to případně i s dohodnutými úroky (§ 2390 a § 2392 odst. 1 o. z.). Přenecháním peněz přitom smlouva o zápůjčce (coby reálný kontrakt)…
Požadavek procesních pravidel, aby spotřebitel podal žalobu ve lhůtě tří let od data, kdy došlo k bezdůvodnému obohacení, k němuž může dojít v průběhu plnění dlouhodobé smlouvy, může nadměrně ztěžovat výkon práv, která mu přiznává směrnice 93/13 nebo směrnice 2008/48; taková pravidla porušují zásadu efektivity. Zásada efektivity musí být vykládána…
Až do potvrzení nabytí dědictví dědicům pravomocným usnesením o dědictví pozůstalost spravují osoby k tomu oprávněné ve prospěch (zatím neznámých) dědiců, kterým bude nakonec nabytí dědictví potvrzeno usnesením o dědictví; jinak řečeno, za vlastníky majetku a jiných aktiv pozůstalosti jsou až do právní moci usnesení o dědictví pokládáni (byť zatím…
Ztratí-li člověk (fyzická osoba) jako účastník občanského soudního řízení (z důvodu své smrti) způsobilost být účastníkem řízení, soudu se nejprve v ustanovení § 107 odst. 1 větě první o. s. ř. ukládá, aby posoudil „podle povahy věci“, zda v řízení může pokračovat. Takové posouzení nyní (podle platné právní úpravy) představuje učinit závěr o tom…
Ustanovení § 1033 odst. 2 o. z. lze aplikovat jen v případě, že žadatel o nezbytnou cestu přišel v důsledku dělení pozemku o právo umožňující mu spojení s veřejnou cestou a jen ve vztahu k osobě, která se na dělení pozemku podílela, nikoliv vůči jejím právním nástupcům, kteří nabyli vlastnické právo na základě singulární…
Z účastenství nepominutelného dědice podle § 113 z. ř. s. nevyplývá oprávnění zpochybňovat zjištěná aktiva ani pasiva pozůstalosti, nýbrž může toliko vznášet námitky a podávat opravné prostředky pouze stran ocenění majetku a dluhů, které již byly do aktiv a pasiv zahrnuty. Uvedené platí i tehdy, je-li soupis pozůstalosti např. nahrazen seznamem…
Je-li povinno nahradit škodu více zaměstnanců, hradí každý poměrnou část škody rovněž podle míry svého zavinění. Namítá-li zaměstnanec, po němž je požadována náhrada škody, že se na vzniku škody podílejí i jiní zaměstnanci nebo sám zaměstnavatel, není možný jiný praktický postup než zjišťovat splnění předpokladů povinnosti k náhradě škody i u…
Soud neodmítne přihlášku pohledávky podanou věřitelem zůstavitele postupem podle ustanovení § 240 odst. 2 písm. a) z. ř. s. tehdy, jestliže ji věřitel podal opožděně jen proto, že mu soudem (soudním komisařem) byly poskytnuty nesprávné nebo neúplné informace o tom, kdy došlo (dojde) ke skončení běhu přihlašovací lhůty, a že z nich při podávání…
Jakkoli (obecně) platí, že přezkumné jednání se má v insolvenčním řízení konat zásadně jen jedno, s tím, že všechny přihlášené pohledávky by měly zásadně být přezkoumány při tomto jednom přezkumném jednání, skutečnost, že insolvenční soud přezkoumal pohledávku věřitele až na „zvláštním“ přezkumném jednání, nemá vliv na počátek běhu lhůty ke…
V poměrech první fáze insolvenčního řízení (od podání insolvenčního návrhu do rozhodnutí o úpadku dlužníka) nepředstavuje zkoumání okolností, zda je dlužník řádně zastoupen a má procesní způsobilost, „dokazování“ („osvědčování“) úpadku, nýbrž šetření podmínek řízení, jež soud provádí z úřední povinnosti bez omezení návrhů účastníků…
Je-li důvodem rozhodnutí o zániku excesivní závady „očistit“ nemovitou věc od jejího nepřiměřeného zatížení za účelem zvýšení šance jejího prodeje v dražbě, lze mít za to, že zánik takového práva (excesivní závady) by měl být vázán až na nabytí vlastnictví nemovité věci vydražitelem či předražitelem – není důvodu, pro který by tato práva měla…
U pohledávek, které mají zaniknout započtením na základě jednostranného právního jednání věřitele aktivní pohledávky (pohledávky užité k započtení) se náležitosti kompenzačního projevu řídí hmotněprávní úpravou rozhodnou pro posouzení způsobilosti aktivní pohledávky k započtení bez zřetele k tomu, že posouzení způsobilosti pasivní pohledávky…
Každý schválený reorganizační plán musí splňovat předpoklady uvedené v § 348 odst. 1 písm. a/, b/, d/ a e/ insolvenčního zákona. Zákonnost, poctivost, vyšší uspokojení než v případě řešení úpadku konkursem a úhrada pohledávek za majetkovou podstatou tak patří mezi objektivní podmínky, bez nichž schválení reorganizačního plánu nepřipadá vůbec v…
Jakkoli Nejvyšší soud připustil výjimku z pravidla obsaženého v § 140a odst. 1 věty druhé insolvenčního zákona v tom směru, že zákaz pokračování v řízení nebrání tomu, aby žalobce učinil dispozitivní úkon směřující k ukončení řízení (aby vzal žalobu zpět) a soud o takovém úkonu rozhodl (a řízení zastavil) přesto, že trvají účinky rozhodnutí o…
Veřejnoprávní povaha činnosti nebo veřejně prospěšný účel nehrají zásadní roli při vymezení spotřebitelské smlouvy, respektive práva na ochranu spotřebitele. Platí sice, že veřejné vzdělávání, které je zcela nebo z převážné části financováno ze státního rozpočtu, nelze považovat za službu ve smyslu směrnic, ale odlišně je třeba nahlížet na…
Pohledávka spoluvlastníků na vydání bezdůvodného obohacení, které získala třetí osoba užíváním společné věci, je pohledávkou solidární (§ 1877 a násl. o. z.), kterou může v celém rozsahu uplatnit každý ze spoluvlastníků, aniž by muselo předcházet rozhodnutí o správě společné věci.
Má-li být v řízení podle části páté o.s.ř. soudem (zcela nebo zčásti) znovu projednána věc, je rozsah, v jakém soud věc projedná a rozhodne, určován jednak tím, o jaké věci (návrhu) správní orgán pravomocně rozhodl a jednak požadavkem žalobce vyjádřeným v žalobě (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27.10. 2010, sp. zn. 32 Cdo 1108/2009); naopak…
Jestliže projednání vylučovací žaloby podané stejným žalobcem (vylučovatelem) ohledně téhož majetku poté, co insolvenční soud zamítl jeho předchozí vylučovací žalobu, nebrání překážka věci rozsouzené (res iudicata), je výjimkou, na kterou se nevztahují účinky uvedené v § 225 odst. 3 větě druhé insolvenčního zákona, pouze situace, kdy po zamítnutí…
Počátek promlčecí lhůty k uplatnění nároku na náhradu škody způsobené advokátem opožděným přihlášením pohledávky věřitele (jeho klienta) do insolvenčního řízení vedeného na dlužníka jeho klienta, je-li úpadek dlužníka řešen formou oddlužení, se váže na právní moc rozhodnutí insolvenčního soudu o osvobození dlužníka od placení pohledávek podle §…
Právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem náleží podle čl. 36 odst. 3 Listiny základních práv a svobod každému, tedy i vedlejším účastníkům řízení.
Vzhledem k tomu, že v dohodě o vypořádání dědictví musí být vypořádán veškerý (do té doby známý) zůstavitelův majetek a musí z ní bez pochybností vyplývat, jaký majetek z...
Ve sporu o vydání bezdůvodného obohacení, spočívajícího ve vrácení výživného na zletilé dítě, které ochuzený rodič zaplatil v době, kdy jeho vyživovací povinnost k dítěti...
Společnická dohoda není (neplyne-li z vůle společníků in concreto něco jiného) změnou společenské smlouvy (stojí „vedle“ ní). Jsou-li závazky převzaté společníky ve...
Účastníku (obecně vzato) nic nebrání v tom, aby se nechal v kterékoliv fázi řízení zastoupit zvoleným zástupcem, kterému udělí plnou moc. Může tak učinit i poté, co podal podle §...
V případě, kdy byla škoda způsobena zvláštní povahou provozu (§ 2927 odst. 1 občanského zákoníku), lze zcela vyloučit povinnost provozovatele dopravy k náhradě škody (újmy) z...
