Soud poruší právo stěžovatele na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, pokud rozhoduje o nákladech řízení podle § 146 odst. 2 věta druhá občanského soudního řádu a nezabývá se kritériem důvodnosti žaloby, ačkoliv to bylo s ohledem na okolnosti případu potřebné a stěžovatel se posouzení tohoto kritéria…
Pokud Nejvyšší správní soud odmítne kasační stížnost jako opožděně podanou, přestože byla podána včas, odepře tím stěžovateli právo na přístup k soudu v rozporu s čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
Chov a pohyb hospodářských zvířat může v obecné rovině spadat do věcných oblastí přípustné obecní normotvorby podle § 10 písm. a) nebo c) obecního zřízení. Manévrovací prostor obce pro tvorbu takové normotvorby je sice tak jako v jiných oblastech výrazně omezen vysokou mírou regulace zákonodárcem z hlediska obdobných cílů, není ale zcela…
Určení zdravotnické politiky je předmětem politického rozhodnutí státu, přičemž stěžejní je zajištění co možná nejlepší profesionální péče v potřebné kvalitě a v přiměřené době, a proto má zákonodárce značný prostor pro uvážení při zjišťování a formulaci materiálních předpokladů normotvorby. Využití právní konstrukce tzv. koeficientů centralizace…
Je v rozporu s právem na přístup k soudu (čl. 36 odst. 1 Listiny), pokud je z důvodu neseznámení se dovolatele (resp. právního zástupce) s dosavadní judikaturou Nejvyššího soudu shledáno jako vadné i to vymezení předpokladu přípustnosti, u nějž z povahy věci argumentace judikaturou není možná (předpoklad přípustnosti spočívající v dosud neřešené…
V ústavní rovině obstojí názor, že posouzení důvodnosti žádosti o vymezení chráněného pracovního místa je věcí správních orgánů, že přezkum jejich rozhodnutí je věcí správních soudů a že jejich úvahu nelze nahrazovat rozhodnutím civilního soudu v odškodňovacím řízení, není-li na vyhovění žádosti dán (bez potřeby správního uvážení) právní nárok.
Bylo-li o odvolání proti konfiskační vyhlášce vydané k provedení dekretu č. 12/1945 Sb. rozhodnuto v rozhodném období, nelze nárok uplatněný podle zákona o mimosoudních rehabilitacích bez zvážení konkrétních okolností odmítnout s tím, že požadované věci přešly na stát před rozhodným obdobím ke dni účinnosti…
Právo na projednání věci v přiměřené době ve smyslu čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a svobod, publikované pod č. 209/1992 Sb. (Úmluva) je obsahově shodné s právem na projednání věci bez zbytečných průtahů ve smyslu čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, vyhlášené pod č. 2/1993 Sb. (Listina), což znamená, že účastníci…
Při posuzování podmínek pro aplikaci § 3 odst. 1 obč. zák. je vždy třeba brát v úvahu princip vlastnické svobody, vyjádřený též v článku 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod, podle které vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického práva je možné ve veřejném zájmu, a to na základě zákona a za náhradu. Z tohoto principu vyplývá i právo…
V případě nevykonatelné pohledávky představované požadovaným (kapitalizovaným) úrokem z prodlení, může být popření výše úroků z prodlení odůvodněno i tvrzením, že dlužník (banka) neodpovídá za prodlení, jelikož při stržení finančních prostředků z účtu (právního předchůdce žalobce) jednal (byl povinen jednat) na základě nezákonných exekučních…
Vznikne-li na majetku zůstavitele škoda, která ještě za jeho života nebyla nahrazena, představuje právo na její náhradu majetkové právo, které patří do dědictví. Nebyla-li škoda nahrazena ani po smrti zůstavitele dobrovolně, je nezbytné, aby nárok na náhradu škody byl uplatněn žalobou u soudu. Podání žaloby představuje úkon - také s přihlédnutím k…
O zmatečnostní vadu ve smyslu § 229 odst. 3 o. s. ř. jde i tehdy, jestliže odvolací soud projedná odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně (insolvenčního soudu) a rozhodne o něm bez nařízení odvolacího jednání, aniž jde o postup dovolený úpravou obsaženou v § 214 odst. 2 a 3 o. s. ř.
Zásada materiální publicity veřejných seznamů umožňuje, aby při splnění zákonem stanovených podmínek došlo k nabytí od neoprávněného, a tím prolamuje zásadu nemo plus iuris ad alium transfere potest quam ipse habet a posouvá hranice uplatnění ústavního principu právní jistoty ve prospěch nabyvatelů v dobré víře. Nutným důsledkem tohoto posunu je…
Občanský zákoník obecně možnost vzdání se práva, které má vzniknout v budoucnu, nevylučuje; pouze tam, kde má být tato možnost výjimečně vyloučena, stanoví zvláštní zákaz vzdání se práva (srov. např. § 2898 o. z.).
Výkon práva na pobyt rodiče s hospitalizovaným dítětem zákon váže na splnění určitých omezujících podmínek („pokud to umožňuje vybavení zdravotnického zařízení nebo nebude narušeno poskytování zdravotních služeb anebo takový pobyt není na základě jiného právního předpisu vyloučen“). Je tak konkretizován požadavek posouzení střetu dvou ústavním…
Není rozporné s předpokladem racionálního zákonodárce ani principem rovnosti, aby se zákonodárce rozhodl v některých případech spojovat podstatnou změnu okolností se vznikem práva na odstoupení od smlouvy a v jiných s možností domáhat se změny obsahu závazku soudem.
Řízení o zrušení rozhodčího nálezu soudem není pouhou fází té části vykonávacího či exekučního řízení, v níž se rozhoduje o zastavení výkonu rozhodnutí (exekuce). Ustanovení § 35 z. r. ř. prolamuje lhůtu k podání žaloby na zrušení rozhodčího nálezu zakotvenou v § 31 z. r. ř. v případech v § 35 odst. 1 z. r. ř. uvedených. Pro posouzení úspěšnosti…
Nepovolal-li zůstavitel správce pozůstalosti nebo vykonavatele závěti (srov. § 1677 o. z.), nebo nebyl-li v pozůstalostním řízení jmenován správce pozůstalosti (srov. § 157 z. ř. s.), potom spravuje pozůstalost dědic; je-li dědiců více a neujednají-li si nic jiného, spravují pozůstalost všichni dědicové, nenařídí-li soud jiné opatření (srov. §…
U dlužníka, u něhož je objektivně přípustná reorganizace (§ 316 odst. 4 insolvenčního zákona), není možné rozhodnout o přeměně reorganizace v konkurs na návrh dlužníka (dle § 363 odst. 1 písm. a/ insolvenčního zákona), jestliže o způsobu řešení úpadku rozhodla schůze věřitelů, která řešení úpadku svým usnesením závazně…
Pokud správu nevykonává vykonavatel závěti či správce pozůstalosti jmenovaný zůstavitelem, který funkci přijal, pak se (nevyjde-li v řízení najevo opak) přichází-li v úvahu jen jediný dědic zůstavitele, který dědictví neodmítl vychází z toho, že správu vykonává tento dědic, popř. společně více v úvahu přicházejících dědiců nebo na základě jejich…
Účelem ustanovení § 58 odst. 2 zák. práce není znevýhodnit zaměstnavatele, který se o důvodu k okamžitému zrušení pracovního poměru dověděl až po zahájení šetření jiným...
Rozvázal-li zaměstnavatel pracovní poměr neplatným okamžitým zrušením pracovního poměru podle § 55 odst. 1 písm. b) zák. práce, nezpůsobil tím škodu zaměstnanci, jemuž jako...
V případě rychlostní zkoušky automobilové rallye se jedná o podnik potenciálně značně nebezpečný, při němž se vozidla pohybují zvýšenou rychlostí s cílem absolvovat předepsanou...
Bylo-li řízení o pozůstalosti po zemřelém úpadci (zůstaviteli) pravomocně skončeno, vydá konkursní soud v rámci usnesení o zrušení konkursu podle § 44 odst. 2 ZKV dosavadní...
Příspěvek na důchodové (penzijní) připojištění, který zaměstnavatel, k němuž je dočasně přidělený zaměstnanec přidělen, poskytuje svým zaměstnancům, je jako jiné peněžité...
