Jakkoli Nejvyšší soud připustil výjimku z pravidla obsaženého v § 140a odst. 1 věty druhé insolvenčního zákona v tom směru, že zákaz pokračování v řízení nebrání tomu, aby žalobce učinil dispozitivní úkon směřující k ukončení řízení (aby vzal žalobu zpět) a soud o takovém úkonu rozhodl (a řízení zastavil) přesto, že trvají účinky rozhodnutí o…
Veřejnoprávní povaha činnosti nebo veřejně prospěšný účel nehrají zásadní roli při vymezení spotřebitelské smlouvy, respektive práva na ochranu spotřebitele. Platí sice, že veřejné vzdělávání, které je zcela nebo z převážné části financováno ze státního rozpočtu, nelze považovat za službu ve smyslu směrnic, ale odlišně je třeba nahlížet na…
Pohledávka spoluvlastníků na vydání bezdůvodného obohacení, které získala třetí osoba užíváním společné věci, je pohledávkou solidární (§ 1877 a násl. o. z.), kterou může v celém rozsahu uplatnit každý ze spoluvlastníků, aniž by muselo předcházet rozhodnutí o správě společné věci.
Má-li být v řízení podle části páté o.s.ř. soudem (zcela nebo zčásti) znovu projednána věc, je rozsah, v jakém soud věc projedná a rozhodne, určován jednak tím, o jaké věci (návrhu) správní orgán pravomocně rozhodl a jednak požadavkem žalobce vyjádřeným v žalobě (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27.10. 2010, sp. zn. 32 Cdo 1108/2009); naopak…
Jestliže projednání vylučovací žaloby podané stejným žalobcem (vylučovatelem) ohledně téhož majetku poté, co insolvenční soud zamítl jeho předchozí vylučovací žalobu, nebrání překážka věci rozsouzené (res iudicata), je výjimkou, na kterou se nevztahují účinky uvedené v § 225 odst. 3 větě druhé insolvenčního zákona, pouze situace, kdy po zamítnutí…
Počátek promlčecí lhůty k uplatnění nároku na náhradu škody způsobené advokátem opožděným přihlášením pohledávky věřitele (jeho klienta) do insolvenčního řízení vedeného na dlužníka jeho klienta, je-li úpadek dlužníka řešen formou oddlužení, se váže na právní moc rozhodnutí insolvenčního soudu o osvobození dlužníka od placení pohledávek podle §…
Právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem náleží podle čl. 36 odst. 3 Listiny základních práv a svobod každému, tedy i vedlejším účastníkům řízení.
Jestliže obecné soudy dostatečně neodůvodní, z jakých majetkových a výdělkových poměrů při rozhodování o výživném vycházely, resp. neuvedou, jaký příjem rodičů nakonec považovaly za rozhodný pro určení výživného, poruší ústavně zaručené právo účastníků řízení na soudní ochranu garantované čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a…
Je-li navrženo přiznání výživného pro nezletilého za dobu nejdéle tří let předcházejících podání návrhu na jeho určení (ve smyslu § 922 odst. 1 občanského zákoníku), jsou obecné soudy povinny o takovém návrhu rozhodnout a náležitě své závěry odůvodnit. Pokud tak neučiní a stanoví výživné až od zahájení řízení, nebo dokonce až od právní moci…
Obecný soud postupuje v rozporu s čl. 36 odst. 1 Listiny ve spojení s principem vázanosti soudce zákonem podle čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky, pokud mechanicky použije závěry rozhodovací praxe k dřívější právní úpravě, aniž jakkoli zohlední změny v nové právní úpravě.
Pokud žalobce, který žalobou podle § 13 pandemického zákona nenapadl mimořádné opatření, tj. nedal v souladu se zákonem najevo, že předmětné mimořádné opatření vnímá jako škodlivé a natolik zasahující do jeho práv, že se proti jejich vydání hodlá zákonnými prostředky bránit, tvrdí naplnění důvodů zvláštního zřetele hodných, je povinností soudu se…
Pomíjí-li obecný soud změnu právní úpravy a vykládá ji bez zřetele na principiální změny oproti předchozí právní úpravě jako úpravu předchozí, porušuje tím čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a v rozporu s čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky právo fakticky mění (tvoří).
Obecné soudy se dopustí porušení práva na soudní ochranu zaručeného čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, rozhodnou-li o předběžné vykonatelnosti rozsudku podle § 27a zákona o zvláštních řízeních soudních bez řádného a přesvědčivého odůvodnění; musejí z něj vyplývat konkrétní okolnosti, které byly v řízení prokázány, a z nichž vyplývá…
Obecně nelze vyloučit, že spotřebitel (dodržující standard chování průměrného spotřebitele) může být stejným obchodníkem o účincích jeho výrobků opakovaně oklamán, a může mu tedy vzniknout v důsledku jednání, proti kterému se brání žalobou u soudu, další újma.
Procesní záruky plynoucí z práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod nezaručují žádný konkrétní hmotněprávní výsledek. Ani právo na řádné odůvodnění soudního rozhodnutí jakožto jedna z takových procesních záruk tuto procedurální povahu práva na soudní ochranu neprolamuje. Právu na řádné odůvodnění odpovídá…
Je-li v ústavní stížnosti nosným důvodem zásahu orgánu veřejné moci norma podústavního práva – konkrétně § 9 odst. 7 advokátního tarifu, který byl pro jeho rozpor s ústavním pořádkem nálezem ze dne 10. 12. 2025 sp. zn. Pl. ÚS 32/25 (č. 4/2026 Sb.) zrušen, přičemž ústavní stížnost byla podána ještě před zahájením řízení o zrušení tohoto ustanovení…
Nesprávné poučení účastníka řízení o nemožnosti podat dovolání představuje ze strany odvolacího soudu odepření přístupu k Nejvyššímu soudu a porušení práva účastníka řízení na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
Pokud Nejvyšší soud odmítne dovolání pro nepřípustnost podle § 237 občanského soudního řádu s odůvodněním, že dovolatelem předestřená otázka je otázkou skutkovou a nikoliv právní, aniž by tento svůj závěr opřel o konkrétní důvody vztahující se k posuzované věci, a nevypořádá se tak v důsledku tohoto postupu s jednoznačně formulovanou dovolací…
I při rozhodování odvolacího soudu o náhradě nákladů řízení platí zásada kontradiktornosti. Soud, který vystaví účastníky odvolacího řízení nečekanému a nepředvídanému obratu v argumentaci, aniž jim dá možnost se k němu vyjádřit, poruší čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
Odmítl-li Nejvyšší soud dovolání z důvodu, který stál bez opory v soudním spise (konkrétně, že stěžovatelka příslušnou námitku neuplatnila v řízení před soudy nižších stupňů a odvolací soud se danou právní otázkou nezabýval), a v důsledku toho nezkoumal, zda je pro řešení položené otázky podle § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve…
Zákaz uplatnění námitky promlčení stanovený v § 408 odst. 1 větě druhé obch. zák. má za následek, že se nepřihlíží k námitce promlčení uplatněné v insolvenčním řízení...
Mezi protiprávním jednáním řidiče, který neuposlechne ani opakované výzvy policie k zastavení a snaží se hlídce ujet riskantní jízdou při porušení pravidel silničního provozu, a...
V případě, kdy podle § 16b InfZ (zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím) jednal v přezkumném řízení Úřad pro ochranu osobních údajů, přičemž samotné...
Nárok podnikatele na náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti je jedním z dílčích samostatných nároků náhrady újmy na zdraví a slouží k odčinění majetkové...
Smyslu a účelu zákona odpovídá taková aplikace § 17 zákona č. 191/2020 Sb., podle níž nezapočítávání doby, po kterou trvají účinky opatření podle § 12, do doby rozhodné podle...
