Aplikace dikce § 222 odst. 1 . o. s. ř. i na odkazovací usnesení pozůstalostního soudu podle § 170 odst. 1 z. ř. s. by odporovala účelům, z nichž předmětná právní úprava vychází. Proto je pro potřeby posuzování včasnosti žaloby o určení dědického práva na základě odkazovacího usnesení pozůstalostního soudu nutno za pomoci teleologické redukce…
Ustanovení § 23 odst. 4 zákona o vyvlastnění představuje skutkovou podstatu náhrady škody založené na objektivní odpovědnosti vyvlastnitele. Předpokladem jeho odpovědnosti není zavinění a ani protiprávní jednání; v řízení tudíž není nezbytné zkoumat, zda vyvlastnitel zpětvzetím své žádosti porušil svou právní povinnost či nikoli. Předpokladem…
Porušení právní normy poškozeným, jež neslouží k ochraně práv porušených škůdcem, nezakládá spoluúčast na vzniklé újmě ve smyslu § 2918 o. z.
Poslanci a senátoři požívají indemnity podle čl. 27 odst. 2 Ústavy ve vztahu k trestní a přestupkové odpovědnosti, nikoli však ve vztahu k odpovědnosti soukromoprávní. Čl. 27 odst. 2 Ústavy proto nebrání tomu, aby byla poslanci v občanskoprávním řízení uložena povinnost odčinit újmu způsobenou jeho projevem proneseným na schůzi Poslanecké…
Rozhodnutí o zřízení věcného břemene je rozhodnutím konstitutivním, které zasahuje do hmotněprávní sféry účastníků tak, že zakládá, mění nebo ruší subjektivní práva a povinnosti. K takovému zásahu je třeba výslovného ustanovení zákona, který výjimečně dovoluje soudu z podnětu žalobce zasáhnout do soukromých práv a povinností. Takto nelze zasahovat…
Nepřípustnou pravou retroaktivitu (rozpornou s čl. 1 odst. 1 Ústavy) představují zásadně též situace, kdy se zákonodárce pokouší novou normou regulovat právní skutečnosti, které se kompletně udály v minulosti, s odůvodněním, že stará právní úprava byla nejasná (tzv. interpretativní zákonodárství). Úkolem moci soudní je nalézat význam platného…
Smyslem oprávnění vlastníka jednotky dle § 1179 o. z. je umožnit mu přesvědčit se, jak osoba odpovědná za správu domu a pozemku hospodaří a dům a pozemek spravuje; zda tak činí v souladu s oprávněnými zájmy a potřebami vlastníků jednotek, s péčí řádného hospodáře, s nezbytnou loajalitou i s potřebnými znalostmi a pečlivostí. Vlastník jednotky zde…
Odmítnutím dovolání pro nepřípustnost z důvodu, který ve skutečnosti nebyl naplněn, Nejvyšší soud porušil právo stěžovatelky na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. V posuzovaném případě totiž odvolací soud nezaložil své rozhodnutí na dvou právních závěrech vedoucích k zamítnutí žaloby, jak nesprávně dovodil…
Obecné soudy musí šetřit podstatu a smysl základních práv a volit takový výklad zákona, který minimalizuje zásah do stěžovatelova práva na soudní ochranu zaručené v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a právo na spravedlivý proces zaručené v čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Jsou proto povinny vzít za…
Rozhodne-li obecný soud o náhradě nákladů řízení podle § 142 odst. 2 o. s. ř., aniž se ústavně konformně vypořádá s nutností použití § 142 odst. 3 o. s. ř. za situace, kdy k zamítnutí určovací žaloby dojde pouze pro nedostatek naléhavého právního zájmu na určení práva v situaci, kdy je možno žalovat na plnění, přičemž žalobě na plnění je vyhověno…
Při rozhodování o odměně zmocněnce poškozených musí soudy aplikovat ustanovení advokátního tarifu na případy, na které dopadá. Pokud soudy takové ustanovení neaplikují, musí předložit argumenty, proč je nezákonné či neústavní.
Při rozhodování o bydlišti dítěte je soud vždy povinen zohlednit nejlepší zájem dítěte. Z odůvodnění musí být zřejmé, co je v konkrétní situaci nejlepším zájmem, jak (na základě jakých kritérií) k takovému závěru soud dospěl a jak byl nejlepší zájem dítěte poměřován s dalšími důležitými zájmy či právy (viz již např. nález sp. zn. IV. ÚS 2206/23 ze…
Je v rozporu se základním právem na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, hodnotí-li odvolací soud nalézacím soudem provedené důkazy jinak, aniž by dokazování zopakoval.
Nenařídí-li soud v odvolacím řízení, v němž podstatným způsobem sníží výši znalečného z důvodů neuplatněných v odvolání, jednání nebo jinak neumožní znalci vyjádřit se k důvodům jeho rozhodnutí, dojde takovým postupem k porušení práva znalce na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a práva na řádně vedený proces…
Neoznámení uzavření manželství nájemcem a nevědomost pronajímatele o vzniku společného nájemního práva není důvodem pro podání výpovědi z nájmu bytu podle § 2288 odst. 2 písm. b) obč. zák. (potřeba bytu pro rodinného příslušníka).
Ustanovení § 469 odst. 2 zákona o zvláštních řízeních soudních je ústavně konformně potřeba vykládat tak, že kolizním opatrovníkem nelze jmenovat příslušný orgán sociálně-právní ochrany dětí ani v těch případech, kdy tento orgán sice nepodal výslovně návrh na zahájení řízení ve věcech péče soudu o nezletilé, ale fakticky řízení inicioval přípisem…
Pokud obecný soud v řízení o vydání náhradního pozemku podle zákona o půdě bez náležitého odůvodnění vyloučí možnost poměrně rozdělit náhradu nákladů řízení podle míry úspěchu ve věci a zároveň neposoudí, zda oprávněná osoba z procesního hlediska nezavinila částečné zastavení řízení, poruší tím právo na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1…
Změní-li odvolací soud výrok soudu prvního stupně o nákladech občanského soudního řízení v neprospěch odvolatele, neporuší tím jeho práva zaručená čl. 36 odst. 1 a čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod.
Z hlediska práva na ochranu a uspokojení restitučního nároku nelze činit rozdíl mezi oprávněnými osobami, které žádají o naturální náhradu podle § 11a odst. 1 zákona o půdě, a oprávněnými osobami, které žádají o finanční náhradu podle § 16 odst. 1 zákona o půdě. Jejich postavení je rovné. Žádostí o finanční náhradu podle § 16 odst. 1 zákona o půdě…
Upravují-li soudy styk rodiče s dítětem nízkého věku a považují-li za potřebné upravit styk zprvu v užším rozsahu jako tzv. navykací režim, musí pak současně upravit i rozsah styku po takovémto (ze své podstaty dočasném) režimu s presumpcí, že navykací režim splní svůj účel a dítě připraví na širší (pro dané životní období cílový) rozsah běžného…
Dotýká-li se otázka procesního práva nejednotně řešená Nejvyšším soudem ústavně zaručeného práva na přístup k soudu, jde o otázku zásadního právního významu ve smyslu § 20...
Dospěje-li senát Nejvyššího soudu při svém rozhodování k právnímu názoru, který je odlišný od právního názoru vyjádřeného jiným senátem, a nepostoupí-li věc v rozporu s § 20...
Obecné soudy poruší ústavně zaručené právo účastníků na soudní ochranu, pokud při určování výživného na nezletilé dítě vychází z nepřezkoumatelně zjištěných příjmů...
Nedoručí-li soud obviněnému ani jeho obhájci stížnost státního zástupce proti jeho propuštění z vazby na svobodu a následně ji projedná stížnostní soud v neveřejném zasedání, v...
Rozhoduje-li odvolací soud o stížnosti proti rozhodnutí nalézacího soudu, jímž byla povolena obnova trestního řízení, může podle § 149 odst. 1 písm. a) zákona č. 141/1961 Sb., o...
