Ustanovení § 2236 odst. 2 o. z. nepředstavuje „samostatnou ochranu nájemce“, ale je provázáno s § 2236 odst. 1 o. z., upravujícím právní nevýznamnost (kolaudačního) určení pronajímaného prostoru pro vznik chráněného nájmu bytu. Protože se § 2236 odst. 1 o. z. uplatní jen na smlouvy o nájmu uzavřené v režimu o. z., tedy podle právní úpravy účinné…
Zásah do základního lidského práva na ochranu zdraví spočívající v tzv. devastaci zbytku života člověka vysokého věku, který byl úrazem natrvalo vytržen z navyklého životního prostředí a sklonek života strávil ve zdravotnických zařízeních marným bojem s narůstajícím množstvím různých obtíží, jež vedly i ke znásobení nepříznivých projevů…
Počátek běhu prekluzivní lhůty, v níž může pojistitel od pojistné smlouvy odstoupit, je podle § 2808 odst. 1 věty třetí o. z. vázán na objektivní okolnost zjištění zákonem stanovených důvodů pro odstoupení, což je odůvodněno závažností kroku vedoucího k zániku pojistného vztahu od počátku (ex tunc), tedy s povinností vrátit si vzájemně poskytnutá…
Ačkoliv soudy mohou zahrnout volbu řetězení odškodňovacích řízení, které zpravidla způsobuje oddálení konečného vypořádání všech aspektů věci, do posuzování významu předmětu řízení, tato volba zásadně nemůže být jedinou skutečností, na které je závěr o výrazně sníženém předmětu řízení založen.
Ustanovení § 1109 o. z. nelze aplikovat na věci, které sice podléhají evidenci v katastru nemovitostí, ale nejsou v ní zapsány. Ani vlastník nemůže převést vlastnické právo k takové věci jinak než zápisem do katastru nemovitostí. Její převod je vždy, i pokud není v katastru dosud evidována, možný pouze zápisem do katastru nemovitostí. Proto ani v…
Ustanovení § 65 odst. 9 katastrálního zákona upravuje postup katastrálního úřadu v případě uplatnění vyvratitelné domněnky, že nemovitost je opuštěná (§ 1050 odst. 2 o. z.), nestanoví však ani nevyvratitelnou domněnku, ani fikci opuštění nemovitosti. Na základě § 65 odst. 9 katastrálního zákona stát vlastnické právo k nemovitosti…
Autonomie vůle představuje elementární podmínku fungování právního státu [srov. nález ze dne 11. 11. 2009 sp. zn. IV. ÚS 128/06 (N 235/55 SbNU 267)] s tím, že jde o jeden z projevů vázanosti státní moci zákonem podle čl. 2 odst. 3 Listiny základních práv a svobod a podle čl. 2 odst. 4 Ústavy České republiky [nález ze dne 11. 7. 2017 sp. zn. IV. ÚS…
Případem extrémního nesouladu mezi provedenými důkazy a učiněnými skutkovými a právními zjištěními odporujícím čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod je rozhodnutí, ve kterém se soud nevypořádá se vzájemně rozpornými důkazy, a bez náležitého a věcného odůvodnění i zohlednění všech relevantních okolností se přikloní k jedné variantě…
Přímým adresátem (procesu) uznání cizozemského rozhodnutí je stát, jenž na základě jím zvoleného nebo smluvně ujednaného postupu akceptuje cizí rozhodnutí co do účinků s ním spojených jako rozhodnutí vlastní a který takto stvrzuje, že o konkrétním právním poměru již nebudou rozhodovat soudy a jiné orgány k tomu podle jeho vlastního právního řádu…
Není-li stranami sjednáno jinak, uplatní se (rovněž) pro včasnost oznámení (vytknutí) vady koupené nemovité věci vykazující skrytou vadu stavby spojené se zemí pevným základem lhůta bez zbytečného odkladu poté, co kupující mohl při dostatečné péči tuto vadu zjistit, podle § 2131 o. z. ve spojení s § 2112 odst. 1 věta druhá o.
Dotýká-li se otázka procesního práva nejednotně řešená Nejvyšším soudem ústavně zaručeného práva na přístup k soudu, jde o otázku zásadního právního významu ve smyslu § 20 odst. 2 zákona o soudech a soudcích. Nepředložení takovéto věci velkému senátu kolegia zakládá porušení ústavně zaručeného práva na zákonného soudce (čl. 38 odst. 1 Listiny…
Dospěje-li senát Nejvyššího soudu při svém rozhodování k právnímu názoru, který je odlišný od právního názoru vyjádřeného jiným senátem, a nepostoupí-li věc v rozporu s § 20 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), k rozhodnutí velkému…
Obecné soudy poruší ústavně zaručené právo účastníků na soudní ochranu, pokud při určování výživného na nezletilé dítě vychází z nepřezkoumatelně zjištěných příjmů povinné osoby, popřípadě pokud na zjišťování příjmů povinné osoby v rozporu se zásadou vyšetřovací rezignují.
S ústavněprávními požadavky, jež plynou z ústavně zaručeného základního práva na řádný proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, koresponduje povinnost obecných soudů odůvodnit svá rozhodnutí nejen tak, aby vyhovovala kritériím stanoveným příslušným procesním předpisem, ale také, aby byla přezkoumatelná, tedy aby z nich bylo…
Ústavní soud jako soudní orgán ochrany ústavnosti chrání ústavně zaručená práva. Též v kontextu práva na účinné vyšetřování, které přísluší obětem trestné činnosti, kontroluje respektování ústavně zaručených práv, naopak ochranu "prosté" zákonnosti zaručují obětem orgány činné v trestním řízení. Ústavní soud není vrchním dohlížitelem nad…
Shledá-li soud změnu poměrů dítěte odůvodňující jinak zpětné zvýšení běžného výživného, nelze odmítnout toto zvýšení s ohledem na, v minulosti vytvořené, úspory dítěte. Opačným postupem dochází k zásahu do práv podle čl. 32 odst. 4 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod
Pokud žalobce neměl – v důsledku pochybení veřejné moci – reálnou možnost, jak se domoci změny, zrušení či alespoň faktického popření nezákonného rozhodnutí, nelze trvat na splnění zákonné podmínky, že před uplatněním nároku na náhradu újmy musí být nezákonné rozhodnutí zrušeno či změněno pro nezákonnost (§ 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o…
Obecné soudy poruší práva rodiče na rodinný život a na péči o děti a jejich výchovu zaručená čl. 10 odst. 2 a čl. 32 odst. 4 Listiny základních práv a svobod, pokud vyloučí zcela jeho kontakt s dětmi z důvodu, že rodič děti ovlivňuje proti druhému rodiči, aniž by se zabývaly možností asistovaného styku.
Stát má pozitivní povinnost zajistit nejen vydání rozhodnutí upravujícího poměry k nezletilým dětem, ale i jeho faktický výkon; soudy jsou proto povinny aktivně využívat dostupné prostředky, včetně ukládání pokut podle § 502 zákona o zvláštních řízeních soudních. Nejsou-li tato rozhodnutí dlouhodobě plněna, může nečinnost soudu představovat…
Nebylo-li rozhodnutí trestního soudu, v jehož důsledku dochází k pravomocnému zproštění obžaloby, při vyhlášení odůvodněno, šestiměsíční subjektivní promlčecí lhůta k uplatnění práva na náhradu nemajetkové újmy způsobené trestním stíháním může začít běžet nejdříve dnem doručení písemného vyhotovení takového rozhodnutí trestního…
Ve sporu o vydání bezdůvodného obohacení, spočívajícího ve vrácení výživného na zletilé dítě, které ochuzený rodič zaplatil v době, kdy jeho vyživovací povinnost k dítěti...
Společnická dohoda není (neplyne-li z vůle společníků in concreto něco jiného) změnou společenské smlouvy (stojí „vedle“ ní). Jsou-li závazky převzaté společníky ve...
Účastníku (obecně vzato) nic nebrání v tom, aby se nechal v kterékoliv fázi řízení zastoupit zvoleným zástupcem, kterému udělí plnou moc. Může tak učinit i poté, co podal podle §...
V případě, kdy byla škoda způsobena zvláštní povahou provozu (§ 2927 odst. 1 občanského zákoníku), lze zcela vyloučit povinnost provozovatele dopravy k náhradě škody (újmy) z...
Obecné soudy při výkladu podústavního práva poruší zákaz svévole a tak právo účastníka řízení na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod,...
