Sbírka zákonů

Aktuální znění od 1. 4. 2024

304

ZÁKON

ze dne 24. srpna 2016,

kterým se mění zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

Změna zákona o pojišťovnictví

Čl. I

Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 99/2013 Sb., zákona č. 228/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb. a zákona č. 375/2015 Sb., se mění takto:

Nad § 1 se vkládá nadpis „Předmět úpravy“ a nadpis pod označením § 1 se zrušuje.

V § 1 odst. 1 se slova „Evropských společenství¹)“ nahrazují slovy „Evropská unie¹)“, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie⁴⁰)“.

Poznámky pod čarou č. 1 a 40 znějí:

„1)

Směrnice Rady 91/371/EHS ze dne 20. června 1991 o provedení Dohody mezi Evropským hospodářským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přímém pojištění jiném než životním.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/26/ES ze dne 29. června 1995, kterou se mění směrnice 77/780/EHS a 89/646/EHS o úvěrových institucích, směrnice 73/239/EHS a 92/49/EHS o jiném než životním pojištění, směrnice 79/267/EHS a 92/96/EHS o životním pojištění, směrnice 93/22/EHS o investičních podnicích a směrnice 85/611/EHS o subjektech kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP), ve znění směrnic Evropského parlamentu a Rady 2000/12/ES, 2002/83/ES a 2009/65/ES.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/47/ES ze dne 6. června 2002 o dohodách o finančním zajištění, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/44/ES.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/87/ES ze dne 16. prosince 2002 o doplňkovém dozoru nad úvěrovými institucemi, pojišťovnami a investičními podniky ve finančním konglomerátu a o změně směrnice Rady 73/239/EHS, 79/267/EHS, 92/49/EHS, 92/96/EHS, 93/6/EHS a 93/22/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/78/ES a 2000/12/ES, ve znění směrnic Evropského parlamentu a Rady 2005/1/ES, 2008/25/ES a 2010/78/EU.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/92/ES ze dne 9. prosince 2002 o zprostředkování pojištění.
Směrnice Rady 2004/113/ES ze dne 13. prosince 2004, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s muži a ženami v přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/1/ES ze dne 9. března 2005, kterou se mění směrnice Rady 73/239/EHS, 85/611/EHS, 91/675/EHS, 92/49/EHS a 93/6/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/19/ES, 98/78/ES, 2000/12/ES, 2001/34/ES, 2002/83/ES a 2002/87/ES za účelem zavedení nové organizační struktury výborů pro finanční služby, ve znění směrnice 2009/65/ES.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/44/ES ze dne 5. září 2007, kterou se mění směrnice Rady 92/49/EHS a směrnice 2002/83/ES, 2004/39/ES, 2005/68/ES a 2006/48/ES, pokud jde o procesní pravidla a hodnotící kritéria pro obezřetnostní posuzování nabývání a zvyšování účastí ve finančním sektoru.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/103/ES ze dne 16. září 2009 o pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu motorových vozidel a kontrole povinnosti uzavřít pro případ takové odpovědnosti pojištění (kodifikované znění).
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II), ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/89/EU, 2012/23/EU, 2013/58/EU a 2014/51/EU.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/89/EU ze dne 16. listopadu 2011, kterou se mění směrnice 98/78/ES, 2002/87/ES, 2006/48/ES a 2009/138/ES, pokud jde o doplňkový dozor nad finančními subjekty ve finančním konglomerátu.

40)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/79/ES.“.

V § 2 odst. 1 se slova „Nestanoví-li jiný právní předpis jinak, nevztahuje se tento zákon“ nahrazují slovy „Tento zákon se nevztahuje“ a za slova „státním příspěvkem,“ se vkládají slova „důchodového spoření, doplňkového penzijního spoření,“.

V poznámce pod čarou č. 2 se věta první zrušuje a na konci poznámky pod čarou č. 2 se na samostatné řádky doplňují věty: „Zákon č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, ve znění pozdějších předpisů.“.

V § 2 odst. 2 písmeno d) zní:

„d)

vzájemné pojišťovny vykonávající činnosti neživotního pojištění, která uzavřela s jinou vzájemnou pojišťovnou dohodu, na jejímž základě jsou závazky z jí uzavřených pojistných smluv plně zajištěny, nebo podle které jiná pojišťovna přebírá závazky vyplývající z těchto smluv,“.

V § 2 odst. 2 písm. e) se slova „uvedených ve směrnici Evropského parlamentu a Rady upravující životní pojištění a směrnici Rady upravující jiné než životní pojištění³)“ nahrazují slovy „a pojišťoven se sídlem v jiném členském státě vyňatých z působnosti směrnice Evropské unie upravující přístup k pojišťovací a zajišťovací činnosti a její výkon a na operace vyloučené touto směrnicí“.

Poznámka pod čarou č. 3 se zrušuje.

V § 2 odst. 2 písmeno g) zní:

„g)

uskupení bez právní osobnosti spočívající v poskytování vzájemného zabezpečení pro své členy, a to bez povinnosti platit pojistné nebo vytvářet technické rezervy,“.

V § 2 se doplňuje odstavec 4, který zní:

„(4)

Tento zákon se nevztahuje také na zajišťovací činnost prováděnou nebo plně zaručenou Českou republikou provozovanou z důvodu veřejného zájmu na pojistné ochraně, kdy charakter pojistného rizika nebo situace na trhu neumožňují získat odpovídající soukromé zajištění.“.

V § 3 odst. 1 se na konci textu písmene a) doplňují slova „, s výjimkou pojišťovny, která je vyjmuta z působnosti směrnice Evropské unie upravující přístup k pojišťovací a zajišťovací činnosti a její výkon“.

10.

V § 3 odst. 1 písm. f) se slova „je správa pojištění“ nahrazují slovy „jsou činnosti přímo vyplývající z povolené pojišťovací činnosti, zejména činnosti související se vznikem pojištění a jeho správou“ a slova „nakládání s aktivy, jejichž zdrojem jsou technické rezervy pojišťovny“ se nahrazují slovem „investování“.

11.

V § 3 odst. 1 se na konci textu písmene g) doplňují slova „, s výjimkou zajišťovny, která je vyjmuta z působnosti směrnice Evropské unie upravující přístup k pojišťovací a zajišťovací činnosti a její výkon“.

12.

V § 3 odst. 1 písm. l) se slova „je správa zajištění, nakládání s aktivy, jejichž zdrojem jsou technické rezervy zajišťovny“ nahrazují slovy „jsou činnosti přímo vyplývající z povolené zajišťovací činnosti, zejména činnosti související se vznikem zajištění a jeho správou, investování, poskytování statistického nebo pojistněmatematického poradenství v pojišťovnictví, analýza a průzkum pojistných rizik, činnost holdingové osoby a činnosti ve finančním sektoru podle zákona upravujícího doplňkový dohled nad finančními konglomeráty“.

13.

V § 3 odst. 1 písmena m) až o) znějí:

„m)

investováním nakládání s veškerými aktivy v majetku pojišťovny nebo zajišťovny,

likvidací pojistné události soubor činností počínající šetřením směřujícím k určení povinnosti pojišťovny plnit z události vyvolané pojistným nebezpečím, stanovení výše tohoto plnění a končící jeho výplatou oprávněné osobě nebo poškozenému, anebo sdělením, že tato povinnost nevznikla,

domovským členským státem členský stát, ve kterém se nachází sídlo

pojišťovny, u které je pojištěno pojistné riziko z neživotního pojištění,

pojišťovny, u které je pojištěn závazek ze životního pojištění,

zajišťovny, jedná-li se o zajištění,“.

14.

V § 3 odst. 1 se písmeno p) zrušuje.

Dosavadní písmena r) až v) se označují jako písmena p) až u).

15.

V § 3 odst. 1 se na konci textu písmene p) doplňují slova „; v případě životního pojištění se členským státem, ve kterém pojišťovna poskytuje služby, rozumí členský stát závazku a v případě neživotního pojištění se takovým členským státem rozumí členský stát, ve kterém se nachází pojistné riziko, pokud je takový závazek nebo riziko pojištěno pojišťovnou nebo její pobočkou, která se nachází v jiném členském státě“.

16.

V § 3 odst. 1 se na konci textu písmene r) doplňují slova „; jedná-li se o pobočku pojišťovny nebo zajišťovny z třetího státu zřízenou na území České republiky, rozumí se jí odštěpný závod podle občanského zákoníku“.

17.

V § 3 odst. 1 písm. s) a t), § 24 odst. 2, § 29 odst. 1, § 30 odst. 2, § 33 odst. 1, § 35 odst. 2 a 3, § 42 odst. 2, § 50 odst. 4, § 94 odst. 5 a 6, § 112 odst. 3, § 113 odst. 1, § 114 odst. 2, § 122 odst. 1 a v § 133 odst. 1 se slovo „příslušným“ zrušuje.

18.

V § 3 odst. 1 se za písmeno t) vkládá nové písmeno u), které zní:

„u)

Evropským orgánem dohledu Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění,“.

Dosavadní písmeno u) se označuje jako písmeno v).

19.

V § 3 odst. 2 se písmena e) až g) zrušují.

Dosavadní písmena h) až r) se označují jako písmena e) až o).

20.

V § 3 odst. 2 se písmeno f) zrušuje.

Dosavadní písmena g) až o) se označují jako písmena f) až n).

21.

V § 3 odst. 2 písm. f) se slova „směřující k zabezpečení“ nahrazují slovem „zabezpečující“.

22.

V § 3 odst. 2 písm. h) a j) se slova „finanční umístění“ nahrazují slovem „aktiva“.

23.

V § 3 odst. 2 písm. l) se slova „asistenční činnost“ nahrazují slovy „asistenční službu“ a slovo „činnosti“ se nahrazuje slovem „služby“.

24.

V § 3 odst. 2 písm. m) bodu 4 se slova „nebo sídlo“ zrušují a slova „své sídlo nebo svoji pobočku“ se nahrazují slovy „svůj odštěpný závod, ke kterému se pojištění vztahuje“.

25.

V § 3 odst. 2 se na konci písmene n) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno o), které zní:

„o)

externím zajištěním činností ujednání pojišťovny nebo zajišťovny s poskytovatelem služby, procesu nebo činnosti, jehož prostřednictvím, a to buď přímo nebo prostřednictvím jejich dalšího externího zajištění, bez ohledu na to, zda činnost poskytovatele podléhá dohledu, si pojišťovna nebo zajišťovna zabezpečuje výkon služby, procesu nebo činnosti, kterou by jinak vykonávala sama.“.

26.

V § 3 odst. 3 písm. d) úvodní části ustanovení se za slovo „jiné“ vkládá slovo „obchodní“.

27.

V § 3 odst. 6 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní:

„b)

osobou s účastí na jiné osobě

ovládající osoba,

jiná než ovládající osoba, která drží účast na jiné osobě,

osoba propojená s jinou osobou vztahem jednotného řízení, nebo

osoba, která má během účetního období s jinou osobou převážně tytéž osoby s funkcí člena statutárního nebo kontrolního orgánu, aniž by mezi nimi byl vztah ovládání nebo jednotného řízení,“.

Dosavadní písmena b) až j) se označují jako písmena c) až k).

28.

V § 3 odst. 6 písmena c) a d) znějí:

„c)

přidruženou osobou

ovládaná osoba,

jiná než ovládaná osoba, ve které drží jiná osoba účast,

řízená osoba propojená s jinou osobou vztahem jednotného řízení, nebo

osoba, která má během účetního období s jinou osobou převážně tytéž osoby s funkcí člena statutárního nebo kontrolního orgánu nebo osoby s účastí na jejich řízení, aniž by mezi nimi byl vztah ovládání nebo jednotného řízení,

účastí přímý nebo nepřímý podíl posuzovaný samostatně nebo jejich součet představující alespoň 20 % na základním kapitálu nebo hlasovacích právech jiné osoby,“.

29.

V § 3 odst. 6 se na konci textu písmene e) doplňují slova „; podíl se posuzuje obdobně jako podíl na hlasovacích právech emitenta podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu“.

30.

V § 3 odst. 6 písm. f) se slovo „jiné“ nahrazuje slovem „ovládané“ a slova „a podmínky jejich sčítání podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu⁸)“ se včetně poznámky pod čarou č. 8 a odkazu na ni zrušují.

31.

Poznámka pod čarou č. 9 se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou.

32.

V § 3 odst. 6 písm. h) se slova „pojišťovna nebo zajišťovna z třetího státu,“ zrušují a za slova „smíšená finanční holdingová osoba“ se vkládají slova „podle zákona upravujícího finanční konglomeráty“.

33.

V § 3 odst. 6 písm. j) se bod 2 zrušuje.

Dosavadní body 3 a 4 se označují jako body 2 a 3.

34.

V § 3 odst. 6 písmeno k) zní:

„k)

osobou s klíčovou funkcí osoba, která skutečně řídí pojišťovnu nebo zajišťovnu nebo kontroluje činnost pojišťovny nebo zajišťovny nebo osoba odpovědná za řízení rizik, kontrolu zajišťování shody s předpisy, vnitřní audit nebo pojistně-matematické činnosti, anebo osoba odpovědná za výkon jiné činnosti určené pojišťovnou nebo zajišťovnou jako klíčové; jde-li o monistický systém vnitřní struktury tuzemské pojišťovny nebo zajišťovny, je osobou, která ji řídí, také člen její správní rady,“.

35.

V § 3 se na konci odstavce 6 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje písmeno l), které zní:

„l)

operací uvnitř skupiny transakce, v jejímž důsledku se pojišťovna nebo zajišťovna stává při úhradě svého dluhu nebo splnění pohledávky přímo či nepřímo závislou na rozhodování jiných osob ve stejné skupině nebo na rozhodování jiné osoby úzce propojené s osobami v této skupině.“.

36.

V § 3 se doplňuje odstavec 7, který včetně poznámky pod čarou č. 41 zní:

„(7)

Pro účely tohoto zákona se dále rozumí

upisovacím rizikem riziko ztráty nebo změny vyvolávající ztrátu hodnoty závazku z pojištění nebo zajištění způsobené nepřiměřenými předpoklady při stanovení výše pojistného, zajistného nebo technických rezerv,

tržním rizikem riziko ztráty nebo nepříznivé změny ve finanční situaci vyplývající přímo nebo nepřímo z kolísání úrovně a volatility tržních cen aktiv, závazků a finančních nástrojů,

úvěrovým rizikem riziko ztráty nebo nepříznivé změny ve finanční situaci vyplývající z kolísání úvěrového hodnocení emitentů cenných papírů, protistran a jakýchkoli dlužníků, jimž jsou pojišťovny a zajišťovny vystaveny, v podobě rizika selhání protistrany nebo rizika kreditního rozpětí nebo koncentrace tržních rizik,

operačním rizikem riziko ztráty vyplývající z nepřiměřenosti nebo selhání vnitřních procesů, zaměstnanců nebo osob činných pro pojišťovnu nebo zajišťovnu, systémů nebo z vnějších událostí,

rizikem likvidity riziko neschopnosti pojišťovny nebo zajišťovny zpeněžit své investice a další aktiva určená k úhradě svých dluhů v okamžiku, kdy se stávají splatnými,

rizikem koncentrace všechna vystavení rizikům s možnou ztrátou, která je dostatečně velká, aby ohrozila solventnost nebo finanční situaci pojišťovny nebo zajišťovny,

technikami snižování rizik všechny techniky, které umožňují pojišťovně nebo zajišťovně přenést část nebo všechna jejich rizika na jinou smluvní stranu,

mírou rizika matematická funkce, která přiřazuje peněžní částku dané prognóze rozdělení pravděpodobnosti a monotónně roste s úrovní vystavení rizikům, která jsou podkladem dané prognózy rozdělení pravděpodobnosti,

externí ratingovou agenturou právnická osoba vydávající úvěrové hodnocení na základě povolení uděleného v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ratingové agentury⁴¹) nebo centrální banka vydávající úvěrové hodnocení, na kterou se nevztahuje tento přímo použitelný předpis.

41)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 ze dne 6. září 2009 o ratingových agenturách.“.

37.

V § 4 se doplňuje odstavec 5, který zní:

„(5)

Provozovat činnost podle odstavců 1 a 2 může pouze pojišťovna nebo zajišťovna, jejíž skutečné sídlo a sídlo zapsané ve veřejném nebo obdobném rejstříku je umístěno ve stejném státě, jako je stát jejího domovského dohledového orgánu.“.

38.

V § 6 odst. 1 větě první se slova „a činnosti s ní související povolené jí příslušným orgánem dohledu“ nahrazují slovy „v rozsahu povolení uděleném jí orgánem dohledu“.

39.

V § 6 odstavec 3 zní:

„(3)

Pokud pojišťovna nebo zajišťovna ve své činnosti na území České republiky využívá služeb pojišťovacího zprostředkovatele nebo samostatného likvidátora pojistných událostí, může při zprostředkování pojištění nebo zajištění a při likvidaci pojistných událostí využívat pouze osobu, která svoji činnost vykonává v souladu se zákonem upravujícím činnost pojišťovacích zprostředkovatelů a samostatných likvidátorů pojistných událostí.“.

Poznámka pod čarou č. 10 se zrušuje.

40.

V § 6 se odstavec 4 zrušuje.

Dosavadní odstavce 5 až 7 se označují jako odstavce 4 až 6.

41.

§ 7 včetně nadpisu zní:

„§ 7

Základní ustanovení o řídicím a kontrolním systému

(1)

Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna zavede, udržuje a uplatňuje účinný řídicí a kontrolní systém, který zajišťuje řádné a obezřetné řízení její činnosti a dodržování požadavků podle § 7 až 7i; tento systém zahrnuje nejméně

přiměřenou a jasně vymezenou organizační strukturu s jasným určením a vhodným oddělením povinností,

účinný způsob předávání informací a

řízení rizik, kontrolu zajišťování shody s předpisy, vnitřní audit a pojistněmatematické činnosti.

(2)

Řídicí a kontrolní systém je přiměřený povaze, rozsahu a složitosti činností tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny a je předmětem pravidelného vnitřního přezkumu.

(3)

Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna musí mít svým statutárním orgánem schválenou písemnou koncepci, pokud jde alespoň o řízení rizik, vnitřní kontrolu, vnitřní audit, případně též, pokud jde o externí zajištění činností, a zajistí, aby byla tato koncepce naplňována; jde-li o monistický systém vnitřní struktury pojišťovny nebo zajišťovny, rozumí se pro účely tohoto zákona statutárním orgánem správní rada. Pravidelně, nejméně však jednou ročně, přezkoumává její funkčnost. Její úpravu je povinna provést v souvislosti s jakoukoli významnou změnou ve svém řídicím a kontrolním systému nebo v některé oblasti své činnosti.

(4)

K zajištění kontinuity a řádného a obezřetného výkonu svých činností tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna přijme vhodná opatření, včetně vypracování pohotovostních plánů. K tomuto účelu používá vhodné a přiměřené systémy, zdroje a postupy.“.

42.

Za § 7 se vkládají nové § 7a až 7j, které včetně nadpisů znějí:

„§ 7a

Požadavky na osoby s klíčovými funkcemi

(1)

Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna zajistí, aby všechny osoby s klíčovými funkcemi pojišťovny nebo zajišťovny byly způsobilé a důvěryhodné a nebyly ve střetu zájmů, který by byl na újmu jejího řádného a obezřetného řízení.

(2)

Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna bez zbytečného odkladu České národní bance sdělí změny osob podle odstavce 1 spolu se všemi informacemi a doklady potřebnými k posouzení, zda tyto osoby jsou způsobilé a důvěryhodné.

(3)

Pokud osoba podle odstavce 1 přestane splňovat požadavky podle odstavce 1, oznámí bez zbytečného odkladu tuto skutečnost příslušné tuzemské pojišťovně nebo tuzemské zajišťovně, která o tom bez zbytečného odkladu informuje Českou národní banku.

(4)

Ten, kdo navrhuje změnu osoby člena statutárního orgánu tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny, doloží tomu, kdo o této změně rozhoduje, že tato osoba splňuje požadavky podle odstavce 1.

§ 7b

Řízení rizik

(1)

Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna musí mít účinný systém řízení rizik zahrnující strategie a postupy hlášení nezbytné pro soustavnou identifikaci, měření, sledování, správu a vnitřní ohlašování rizik, kterým je nebo by mohla být vystavena. Systém řízení rizik musí umožňovat vyhodnocování rizik jednotlivě i v jejich souhrnu, včetně vyhodnocování jejich vzájemných závislostí. Systém řízení rizik je vhodně začleněn do organizační struktury pojišťovny nebo zajišťovny a osoby uvedené v § 7a odst. 1 jej musí v rozhodovacích procesech náležitě respektovat.

(2)

Systém řízení rizik se vztahuje na rizika zahrnutá do výpočtu solventnostního kapitálového požadavku podle § 74 a na rizika, která nejsou zahrnuta nebo nejsou plně zahrnuta do jeho výpočtu; systém řízení rizik se vztahuje nejméně na

upisování pojištění a tvorbu technických rezerv,

řízení aktiv a pasiv,

investice, zejména deriváty a podobné závazky,

řízení rizika likvidity a rizika koncentrace,

řízení operačního rizika a

zajištění a další techniky snižování rizik.

(3)

Písemná koncepce podle § 7 odst. 3 zahrnuje postupy a techniky řízení rizik podle odstavců 2 a 6 a v případě uplatnění koeficientu volatility také kritéria jejího použití. Součástí této koncepce je plán likvidity zohledňující peněžní toky ve vztahu k aktivům a závazkům, podléhají-li vyrovnávací úpravě podle § 54b nebo koeficientu volatility podle § 54c a 54d. V případě investičního rizika, které zahrnuje zejména riziko tržní, úvěrové riziko a riziko likvidity, je tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna povinna České národní bance prokázat dodržení postupu podle § 60 a 61.

(4)

Používá-li tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna při výpočtu technických rezerv a solventnostního kapitálového požadavku hodnocení úvěrového rizika zpracovaného externí ratingovou agenturou, nespoléhá pouze na takové hodnocení a použije, je-li to možné, současně i jiný vhodný způsob tohoto hodnocení.

(5)

Pokud tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna používá nebo hodlá používat částečný nebo úplný interní model pro výpočet solventnostního kapitálového požadavku podle § 77, vztahuje se řízení rizik také na povinnost

navrhnout a zavést daný model,

testovat a ověřit platnost modelu,

vést dokumentaci k modelu a jeho změnám,

analyzovat funkčnost modelu a vypracovávat o něm souhrnné zprávy a

informovat statutární nebo kontrolní orgán o funkčnosti interního modelu, o oblastech, ve kterých je nutno zajistit zlepšení, a podávat tomuto orgánu informace o postupu a výsledcích odstraňování zjištěných nedostatků.

(6)

Řízení aktiv a pasiv podle odstavce 2 písm. b) zahrnuje pravidelné vyhodnocování citlivosti technických rezerv a použitelného kapitálu

vůči předpokladům extrapolace příslušné bezrizikové výnosové křivky a

v případě použití vyrovnávací úpravy podle § 54b

vůči předpokladům, na kterých je založen její výpočet, včetně výpočtu základního rozpětí, a možného vlivu nuceného prodeje aktiv na použitelný kapitál,

vůči změnám složení přiřazeného portfolia aktiv a

na snížení vyrovnávací úpravy na nulovou hodnotu, nebo

v případě použití koeficientu volatility podle § 54c také

vůči předpokladům pro výpočet koeficientu volatility včetně možného dopadu nuceného prodeje aktiv na použitelný kapitál a

na snížení koeficientu volatility na nulovou hodnotu.

(7)

Pravidla a četnost vyhodnocování podle odstavce 6 stanoví prováděcí právní předpis.

§ 7c

Vlastní posuzování rizik a solventnosti

(1)

Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna jako součást svého systému řízení rizik provádí své vlastní posuzování rizik a solventnosti; posuzování rizik a solventnosti zahrnuje nejméně

veškeré požadavky na solventnost s ohledem na individuální rizikový profil, schválené limity rozsahu rizika a celkovou strategii pojišťovny nebo zajišťovny,

trvalé dodržování požadavků týkajících se technických rezerv podle § 52 až 57 a kapitálových požadavků podle § 73 a 79; v případě použití vyrovnávací úpravy nebo koeficientu volatility se vyhodnocení dodržování kapitálových požadavků provede jak se zohledněním, tak i bez zohlednění těchto úprav, a

rozsah, kterým se rizikový profil pojišťovny nebo zajišťovny odchyluje od předpokladů k solventnostnímu kapitálovému požadavku podle § 73, vypočítanému podle standardního vzorce podle § 76 nebo prostřednictvím částečného nebo úplného interního modelu podle § 77.

(2)

Pro účely odstavce 1 písm. a) tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna zavede, udržuje a uplatňuje postupy, které jsou přiměřené povaze, rozsahu a složitosti rizik spojených s její činností a které jí umožňují dostatečně spolehlivě zjišťovat a posuzovat rizika, kterým je nebo by mohla být vystavena v krátkodobém a dlouhodobém výhledu. Oprávněnost používaných metod vlastního posouzení rizik a solventnosti musí být prokazatelná.

(3)

V případě podle odstavce 1 písm. c), pokud tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna používá interní model, provede posouzení spolu s opětovnou kalibrací, která přizpůsobí interní hodnoty rizika míře rizika a kalibraci solventnostního kapitálového požadavku.

(4)

Vlastní posuzování rizik a solventnosti tvoří nedílnou součást celkové strategie tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny, které jej zohledňují ve svých strategických rozhodnutích. Pojišťovna nebo zajišťovna prokazuje České národní bance vhodnost metod použitých k tomuto posuzování.

(5)

Pojišťovna a zajišťovna provádí posouzení rizik a solventnosti pravidelně a neprodleně po jakékoli významné změně ve svém rizikovém profilu a o výsledcích každého posouzení informuje Českou národní banku. Posouzení rizik a solventnosti neslouží k výpočtu kapitálového požadavku. Solventnostní kapitálový požadavek lze upravit pouze v souladu s § 90a, 91c, 95a a 95b.

§ 7d

Vnitřní kontrola

(1)

Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna zavede, udržuje a uplatňuje účinný systém vnitřní kontroly, který zahrnuje nejméně postupy účtování a postupy řízení, rámec vnitřní kontroly, vhodné mechanismy informování na všech úrovních pojišťovny nebo zajišťovny a kontrolu zajišťování shody s právními předpisy, kterými se řídí jejich činnost.

(2)

Kontrola zajišťování souladu činnosti tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny s právními předpisy podle odstavce 1 zahrnuje předkládání návrhů statutárnímu a kontrolnímu orgánu pojišťovny nebo zajišťovny k zajišťování tohoto souladu, předkládání informací o vyhodnocení možných dopadů jakýchkoli změn v právním prostředí na provozování činnosti tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny a rozpoznávání a vyhodnocování rizika nesouladu s těmito právními předpisy.

§ 7e

Vnitřní audit

(1)

Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna zavede, udržuje a uplatňuje účinný vnitřní audit, který zahrnuje posuzování vhodnosti a efektivnosti systému vnitřní kontroly a dalších prvků řídicího a kontrolního systému.

(2)

Vnitřní audit je objektivní a nezávislý na provozních činnostech.

(3)

Ke všem zjištěním a doporučením učiněným při provádění vnitřního auditu přijme statutární nebo kontrolní orgán tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny odpovídající opatření a zajistí jejich provedení.

§ 7f

Pojistněmatematické činnosti

(1)

Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna zavede a udržuje účinný systém zajišťující výkon pojistněmatematických činností, který zahrnuje

koordinaci výpočtu technických rezerv,

zajišťování přiměřenosti používaných metodik, podkladových modelů a předpokladů aplikovaných při výpočtu technických rezerv,

posuzování dostatečnosti a kvality údajů používaných při výpočtu technických rezerv,

srovnávání hodnoty nejlepších odhadů se zkušeností,

informování statutárního nebo kontrolního orgánu o spolehlivosti a přiměřenosti výpočtu technických rezerv,

dohlížení na výpočet technických rezerv podle § 52 až 57,

posuzování celkové koncepce upisování včetně způsobu stanovení sazeb pojistného a jejich přiměřenosti,

posuzování přiměřenosti zajistných ujednání,

činnosti přispívající k účinnosti systému řízení rizik, zejména konstrukci rizikových modelů, které jsou podkladem pro výpočet kapitálových požadavků podle § 73 až 79b a pro vlastní posuzování rizik a solventnosti podle § 7c, a

posuzování souladu rozdělení výnosů z investování s ujednáním pojistné smlouvy.

(2)

Výkonem činností podle odstavce 1 může pojišťovna nebo zajišťovna pověřit pouze osobu, která prokáže znalosti z oblasti pojistné a finanční matematiky a odborné znalosti a zkušenosti s profesními a dalšími standardy odpovídajícími vykonávané činnosti tak, aby byly vykonávány osobami se znalostmi a zkušenostmi přiměřenými povaze, rozsahu a složitosti rizik spojených s činností pojišťovny nebo zajišťovny.

§ 7g

Pravidla pro externí zajištění činností

(1)

Zajišťuje-li tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna externě svoji určitou činnost, není tím dotčena její odpovědnost za plnění povinností stanovených tímto zákonem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie.

(2)

Pojišťovna nebo zajišťovna podle odstavce 1 zavede opatření k vyloučení vzniku nepřiměřeného rizika vyplývajícího ze selhání poskytovatele služby a zajistí

součinnost poskytovatele služby s pojišťovnou nebo zajišťovnou a s Českou národní bankou a

přístup orgánů pojišťovny nebo zajišťovny, České národní banky nebo jiného orgánu dohledu, kterému pojišťovna nebo zajišťovna podléhá, a auditora podle § 80 odst. 2 k údajům o takto zabezpečované činnosti pojišťovny nebo zajišťovny.

(3)

Pojišťovna nebo zajišťovna podle odstavce 1 má v rámci řídicího a kontrolního systému písemnou koncepci pro externí zajištění některých činností.

(4)

Externí zajištění rozhodujících nebo významných činností je zakázáno, pokud by vedlo k

podstatnému zhoršení kvality řídicího a kontrolního systému pojišťovny nebo zajišťovny,

nadměrnému zvýšení operačního rizika,

zhoršení možnosti České národní banky nebo jiného orgánu dohledu, kterému pojišťovna nebo zajišťovna podléhá, sledovat plnění jejích povinností, nebo

narušení kvality a nepřetržitého poskytování služeb pojistníkům.

(5)

Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna informuje předem Českou národní banku o každém svém rozhodnutí externě zajistit rozhodující nebo významnou činnost. O každém následném závažném vývoji takto zajištěné provozní činnosti informuje Českou národní banku bez zbytečného odkladu.

§ 7h

Řídicí a kontrolní systém na individuálním základě a na úrovni skupiny

(1)

Tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna zavede, udržuje a uplatňuje řídicí a kontrolní systém na individuálním základě.

(2)

Řídicí a kontrolní systém na úrovni skupiny se řídí § 92c. Zásady a postupy řízení, organizační uspořádání, postupy a mechanismy používané členy ve skupině jsou vzájemně souladné a propojené a schopné produkovat informace potřebné pro účely rozhodovacích procesů v rámci skupiny a pro účely výkonu dohledu.

§ 7i

Prováděcí opatření

Přímo použitelným předpisem Evropské unie se řídí

prvky systémů podle § 7, 7b až 7e,

činnosti podle § 7b a 7d až 7f,

požadavky podle § 7a a činnosti, které jim podléhají, a

podmínky pro externí zajištění služeb nebo pojišťovacích nebo zajišťovacích činností, zejména u poskytovatelů služeb, kteří mají sídlo ve třetích státech.

§ 7j

Řídicí a kontrolní systém pojišťovny a zajišťovny z třetího státu

Pro pobočku pojišťovny nebo zajišťovny z třetího státu zřízenou na území České republiky musí být zavedeny postupy nezbytné k plnění požadavků podle § 7 až 7i na úrovni této pojišťovny nebo zajišťovny, s výjimkou zavedení a udržování řídicího a kontrolního systému na úrovni skupiny.“.

43.

§ 8 až 10 se včetně nadpisů zrušují.

44.

V § 11 se v nadpisu slova „a o dosaženém vzdělání a praxi“ zrušují.

45.

V § 11 odst. 2 větách první a druhé se za slovo „doklady“ vkládají slova „, ne staršími než 3 měsíce,“.

46.

V § 11 odst. 3 větě první se za slova „fyzické osoby doklad“ vkládají slova „, ne starší než 3 měsíce,“.

47.

V § 11 se odstavce 7 až 9 zrušují.

48.

§ 12 se včetně nadpisu zrušuje.

49.

V § 13 odst. 1 se věta druhá nahrazuje větou „Povolení se vztahuje na provozování pojišťovací činnosti pro všechna rizika spadající do těchto odvětví, pokud není výslovně požadováno povolení k provozování pojišťovací činnosti pro určitá rizika spadající do těchto odvětví.“.

50.

V § 13 odst. 1 větě poslední se slova „rozsahu uvedeném v žádosti“ nahrazují slovy „požadovaném rozsahu“.

51.

V § 13 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Při splnění podmínek podle § 49 může tuzemská pojišťovna provozovat i zajišťovací činnost.“.

52.

V 13 odst. 2 se slovo „skutečné“ zrušuje.

53.

V § 13 odst. 5 větě první se slova „povolení tuzemské pojišťovně k provozování pojišťovací činnosti na základě písemné žádosti zakladatele tuzemské pojišťovny, jejíž sídlo a skutečné sídlo má být na území České republiky“ nahrazují slovy „založené tuzemské pojišťovně povolení k provozování pojišťovací činnosti na základě žádosti podané elektronicky, ke které žadatel přiloží doklady prokazující splnění podmínek uvedených v odstavci 6“.

54.

V § 13 odst. 5 větě druhé a v § 36 odst. 5 větě druhé se slova „, jestliže obsahuje náležitosti stanovené tímto zákonem“ zrušují.

55.

V § 13 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Náležitosti žádosti, včetně příloh prokazujících splnění podmínek podle odstavce 6, její formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.“.

56.

V § 13 odstavec 6 zní:

„(6)

Česká národní banka udělí povolení podle odstavce 5, pokud

je splněna podmínka sídla podle odstavce 2,

jsou s ohledem na požadovaný rozsah a povahu činnosti pojišťovny dány předpoklady splnění podmínek provozování pojišťovací činnosti stanovených tímto zákonem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie, zejména její finanční stability, dostatečnosti personálních, technických a organizačních předpokladů,

byly sděleny identifikační údaje ke každé osobě, která má mít kvalifikovanou účast na pojišťovně, a tato dává předpoklad řádného a obezřetného řízení pojišťovny,

každá osoba, která má působit jako osoba podle § 7a odst. 1 splňuje podmínky způsobilosti a důvěryhodnosti,

úzké propojení mezi pojišťovnou a dalšími osobami nebrání účinnému výkonu dohledu v pojišťovnictví podle tohoto zákona,

účinnému výkonu dohledu v pojišťovnictví podle tohoto zákona nebrání právní předpisy třetího státu, kterými se řídí jedna nebo více osob, s nimiž má mít pojišťovna úzké propojení, ani obtížná vymahatelnost práva v tomto státě,

výše základního kapitálu pojišťovny splňuje podmínky podle § 18,

aktiva pojišťovny nepocházejí z trestné činnosti nebo z neidentifikovatelných zdrojů a je prokázán původ kapitálu a dalších finančních zdrojů,

navrhovaný řídicí a kontrolní systém dává předpoklad své funkčnosti a efektivnosti,

je prokázána schopnost držet použitelný kapitál ve výši solventnostního kapitálového požadavku podle § 73 a minimálního kapitálového požadavku podle § 79 a 79a,

žadatel předložil obchodní plán pojišťovny podložený reálnými ekonomickými výpočty,

žadatel uvedl jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a adresu bydliště fyzických osob, nebo obchodní firmu nebo název a sídlo právnických osob, navrhovaných do funkce škodních zástupců jmenovaných v každém členském státě, má-li být pojišťovnou provozováno pojištění podle pojistného odvětví uvedeného v části B bodě 10 písm. a) přílohy č. 1 k tomuto zákonu, a

žadatel uvedl v žádosti pravdivé údaje.“.

57.

V § 13 odst. 7 se slova „povolení k provozování pojišťovací činnosti podle pojistných odvětví životních pojištění“ nahrazují slovy „povolení k provozování pojišťovací činnosti podle pojistných odvětví uvedených v části A přílohy č. 1 k tomuto zákonu“.

58.

§ 15 včetně nadpisu zní:

„§ 15

Obchodní plán tuzemské pojišťovny

V obchodním plánu tuzemské pojišťovny podle § 13 odst. 6 písm. k) žadatel uvede

jedno nebo více pojistných odvětví, popřípadě rizika spadající do těchto odvětví, pokud nemají být pojištěna všechna rizika daného odvětví, nebo skupiny odvětví, pro které má být povolení uděleno,

metody výpočtu pojistného; u životních pojištění včetně statistických dat, na kterých je tento výpočet založen,

metody výpočtu technických rezerv,

základní principy pasivního zajištění,

položky primárního kapitálu ve výši spodní hranice minimálního kapitálového požadavku podle § 79a,

předpokládané náklady na zřízení provozního systému a organizaci obchodní sítě a způsob krytí těchto nákladů; v případě provozování pojištění podle odvětví neživotních pojištění uvedeného v části B bodě 18 přílohy č. 1 k tomuto zákonu také finanční a technické zdroje určené na zabezpečení asistenčních služeb,

pro první 3 účetní období

v případě provozování pojištění podle odvětví neživotních pojištění odhad výnosů a nákladů v členění na náklady spojené se zavedením činnosti a na běžné náklady, zejména režijní náklady a náklady na odměny pojišťovacím zprostředkovatelům, a odhad hrubého pojistného a nákladů na pojistná plnění,

v případě provozování pojištění podle odvětví životních pojištění odhad předpokládaných příjmů a výdajů z provozované pojišťovací činnosti s ohledem na přímé pojištění a postoupené zajištění,

přehled aktiv a pasiv, ve kterém budou oceněna aktiva a pasiva podle § 51,

odhad budoucího solventnostního kapitálového požadavku podle § 73 a budoucího minimálního kapitálového požadavku podle § 79 na předpokládané rozvaze, ve které budou oceněna aktiva a pasiva podle § 51, včetně metody výpočtu použité k odvození těchto odhadů, a

odhad finančních zdrojů určených k vyrovnání závazků z provozované pojišťovací činnosti a k plnění solventnostního kapitálového požadavku a minimálního kapitálového požadavku a

návrhy nebo základní zásady pro přemístění činnosti, má-li být některá z činností po udělení povolení přemístěna mimo území České republiky.“.

59.

V § 16 odst. 1 a 2, § 25 odst. 3 písm. b), § 29 odst. 3, § 31 odst. 1, § 32 odst. 5 větě první a druhé, § 38 odst. 1 a 2, § 43 odst. 3 písm. b), § 94 odst. 2 písm. b), § 94 odst. 5, § 112 odst. 3, § 114 odst. 4, § 128 odst. 1 písm. e), § 128 odst. 4 a 5 a v § 133 odst. 3 se slovo „příslušného“ zrušuje.

60.

V § 16 odst. 3, § 32 odst. 5, § 38 odst. 3, v § 125 a v nadpisu § 133 se slovo „příslušnými“ zrušuje.

61.

V § 16 odst. 3 a v § 38 odst. 3 se slova „, střetu zájmů a o dosaženém vzdělání a praxi“ nahrazují slovy „a způsobilosti“ a slova „s účastí na řízení“ se nahrazují slovy „s klíčovými funkcemi“.

62.

V § 16 se odstavec 4 zrušuje.

Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 4.

63.

V § 16 odst. 4 se číslo „4“ nahrazuje číslem „3“.

64.

V § 17 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „; to se použije obdobně pro pojišťovnu, které bylo uděleno povolení podle § 13 odst. 7“.

65.

V § 17 odstavec 2 zní:

„(2)

Činnost pojišťovny podle odstavce 1 nesmí vést k tomu, aby souběžným provozováním pojištění podle pojistných odvětví životních a neživotních pojištění byly poškozovány zájmy pojistníků, pojištěných a jiných osob s právem na plnění z pojištění.“.

66.

V § 17 se doplňují odstavce 3 až 7, které znějí:

„(3)

Tuzemská pojišťovna podle odstavce 1 vypočítává, aniž by tím byly dotčeny § 73 a 79,

fiktivní minimální kapitálový požadavek pro životní pojištění připadající na její činnost v životním pojištění nebo zajištění tak, jako kdyby provozovala pouze uvedenou činnost, a

fiktivní minimální kapitálový požadavek pro neživotní pojištění připadající na její činnost v neživotním pojištění nebo zajištění tak, jako kdyby provozovala pouze uvedenou činnost.

(4)

Tuzemská pojišťovna podle odstavce 1 disponuje odpovídající hodnotou položek použitelného primárního kapitálu podle § 63 alespoň ve výši fiktivního minimálního kapitálového požadavku podle odstavce 3. Tyto minimální kapitálové požadavky vztahující se na jednu z činností nesmějí být kryty z druhé činnosti. Položky použitelného primárního kapitálu ve výši každého fiktivního minimálního kapitálového požadavku se určí podle § 71 odst. 4.

(5)

Pokud jsou minimální kapitálové požadavky kryty podle odstavce 4, pojišťovna podle odstavce 1 může použít k plnění solventnostního kapitálového požadavku podle § 73 výslovně uvedené položky použitelného kapitálu, které jsou stále k dispozici, pro jednu nebo druhou činnost.

(6)

Tuzemská pojišťovna podle odstavce 1 své účetnictví vede tak, aby zdroje pro životní a pro neživotní pojištění byly oddělené, celkové výnosy, především pojistné, platby zajistitelů, výnosy z investování, a náklady, zejména pojistná plnění, doplnění technických rezerv, zajistné a provozní náklady na pojišťovací činnost, byly rozvrženy podle jejich původu. To se použije obdobně pro aktiva určená k vyrovnání závazků ze životního a neživotního pojištění, kde pro jednotlivé nástroje a transakce musí být výnosy a náklady jednoznačně přiřazeny k životnímu nebo neživotnímu pojištění a převody těchto aktiv mezi životní a neživotní částí lze realizovat pouze převodem mezi portfolii za tržní cenu. Položky společné oběma činnostem se účtují v souladu s metodami rozvrhování stanovenými pojišťovnou, která je před jejich použitím zašle České národní bance ke schválení. Tyto metody se považují za schválené, pokud Česká národní banka do jednoho měsíce ode dne jejich doručení nevyjádří svůj nesouhlas; to se použije obdobně i pro jejich změnu.

(7)

Česká národní banka průběžně analyzuje výsledky činnosti pojišťovny podle odstavce 1 v životním i neživotním pojištění s cílem ověřit dodržování požadavků odstavců 1 až 6. Pokud výše použitelného primárního kapitálu připadajícího na jednu z činností je menší než minimální kapitálové požadavky podle odstavce 4, uloží Česká národní banka na činnost s nedostatečnou výší použitelného primárního kapitálu opatření k nápravě podle tohoto zákona bez ohledu na výsledky druhé činnosti. Takové opatření může zahrnovat povolení převodu výslovně uvedených položek použitelného primárního kapitálu z jedné činnosti do druhé.“.

67.

V § 18 odst. 1 písm. a) se číslo „90 000 000“ nahrazuje číslem „105 000 000“.

68.

V § 18 odst. 1 písm. b) bodě 1 se číslo „65 000 000“ nahrazuje číslem „70 000 000“ a v bodě 2 se číslo „90 000 000“ nahrazuje číslem „105 000 000“.

69.

V § 18 odst. 6 větě druhé se slova „zároveň disponibilní míra solventnosti neklesne pod požadovanou míru solventnosti stanovenou v § 76 ani pod požadovanou výši garančního fondu stanovenou v § 77“ nahrazují slovy „pojišťovna bude i nadále splňovat podmínky plnění solventnostního kapitálového požadavku podle § 73“.

70.

V § 18 odst. 6 větě poslední se slova „nepoužije § 517 odst. 2 a § 518“ nahrazují slovy „nepoužijí ustanovení o ochraně věřitelů při snížení základního kapitálu podle“.

71.

§ 19 včetně nadpisu zní:

„§ 19

Změna v rozsahu činnosti tuzemské pojišťovny

(1)

Změna v rozsahu činnosti tuzemské pojišťovny podléhá předchozímu schválení Českou národní bankou na základě žádosti podané elektronicky, o které Česká národní banka rozhodne ve lhůtě a za podmínek podle § 13 odst. 5 a 6; Česká národní banka změnu povolí, pokud pojišťovna

prokázala, že disponuje použitelným kapitálem ve výši solventnostního kapitálového požadavku podle § 73 a minimálního kapitálového požadavku podle § 79 a 79a,

předložila upravený obchodní plán podle § 15, ve kterém promítne požadované změny,

ustanovila škodní zástupce podle § 13 odst. 6 písm. l), má-li být provozováno pojištění podle pojistného odvětví uvedeného v části B bodě 10 písm. a) přílohy č. 1 k tomuto zákonu,

předložila upravenou koncepci řídicího a kontrolního systému podle § 7 s promítnutím požadované změny a

uvedla v žádosti pravdivé údaje.

(2)

Tuzemská pojišťovna je povinna prokázat, že disponuje použitelným kapitálem ve výši solventnostního kapitálového požadavku podle § 73 a minimálního kapitálového požadavku podle § 79 a 79a pro činnost v životním a neživotním pojištění, pokud provozuje

životní pojištění podle jednoho nebo více pojistných odvětví uvedených v části A přílohy č. 1 k tomuto zákonu a žádá o rozšíření svojí činnosti o pojistná odvětví neživotních pojištění uvedená v bodě 1 nebo 2 části B přílohy č. 1 k tomuto zákonu, nebo

pouze pojištění podle pojistných odvětví neživotních pojištění uvedených v bodě 1 nebo 2 části B přílohy č. 1 k tomuto zákonu a žádá o rozšíření svojí činnosti o jedno nebo více odvětví životních pojištění uvedených v části A přílohy č. 1 k tomuto zákonu.

(3)

Náležitosti žádosti podle odstavců 1 a 2, včetně příloh prokazujících splnění stanovených podmínek, její formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.“.

72.

V § 20 odst. 1 písm. b) a v § 21 odst. 1 písm. b) se slova „odst. 3“ zrušují.

73.

V § 20 odst. 1 písm. b), § 21 odst. 1 písm. b) a v § 40 odst. 2 písm. b) se slova „disponovat požadovanou mírou solventnosti a splňovat požadavky na garanční fond“ nahrazují slovy „splňovat solventnostní a minimální kapitálový požadavek podle tohoto zákona“.

74.

V § 20 odst. 2 a 3 a v § 21 odst. 2 a 3 se slova „, vyloučení střetu zájmů a na vzdělání a praxi“ nahrazují slovy „a způsobilost“.

75.

V § 20 odst. 2 se slova „disponuje požadovanou mírou solventnosti“ nahrazují slovy „splňuje solventnostní a minimální kapitálový požadavek podle tohoto zákona“.

76.

V § 20 odst. 2 a 3, § 22 odst. 2 a 4, § 23 odst. 2, § 29 odst. 4 a v § 128 odst. 5 se slovo „příslušnému“ zrušuje.

77.

V § 20 odst. 4, § 29 odst. 2, § 30 odst. 1 písm. a), § 35 odst. 1 písm. b), § 35 odst. 2 a 3, § 110 odst. 2 a 3, § 111 odst. 1 a 2, § 114 odst. 1, § 117 odst. 2 a v § 128 odst. 4 se slovo „příslušný“ zrušuje.

78.

V § 20 odst. 4 větě první se slovo „vykonávána“ nahrazuje slovem „provozována“.

79.

Poznámky pod čarou č. 13 a 14 se zrušují, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou.

80.

V § 21 odst. 2 větě poslední se slovo „změnou“ nahrazuje slovy „zřízením pobočky na území třetího státu“.

81.

V § 22 odst. 2 písm. a) a v § 29 odst. 1 písm. d) se slova „disponuje požadovanou mírou solventnosti“ nahrazují slovy „splňuje solventností a minimální kapitálový požadavek“.

82.

V § 22 odst. 4 se slova „požadovanou mírou solventnosti“ nahrazují slovy „kapitálem ve výši solventnostního kapitálového požadavku“.

83.

V § 23 odst. 1 písm. b) se slova „podle § 15“ nahrazují slovy „s výjimkou informací, které může Česká národní banka získat podle zákona upravujícího základní registry“.

84.

V § 23 odst. 1 písmeno d) zní:

„d)

informaci o změně ve své činnosti, jiné než podle § 19, a změně ve svém právním postavení a o dalších změnách, které brání nebo mohou bránit řádnému a obezřetnému provozování činnosti tuzemské pojišťovny nebo zajišťovny nebo výkonu dohledu v pojišťovnictví podle tohoto zákona,“.

85.

V § 23 odst. 1 se za písmeno e) vkládá nové písmeno f), které zní:

„f)

informaci o převzetí pojistného kmene od pojišťovny z jiného členského státu nebo třetího státu, anebo o převzetí kmene zajišťovacích smluv od pojišťovny nebo zajišťovny z jiného členského státu nebo třetího státu, a“.

Dosavadní písmeno f) se označuje jako písmeno g).

86.

V § 24 odst. 1 větě druhé se slova „této žádosti“ nahrazují slovy „úplné žádosti nebo obdržení dalších údajů podle § 25 odst. 3“ a na konci textu věty druhé se doplňují slova „nebo jejího prodloužení podle § 25 odst. 3“.

87.

V § 24 odst. 1 větě poslední se slovo „ve“ nahrazuje slovem „na“.

88.

V § 24 odstavec 3 zní:

„(3)

Náležitosti žádosti, včetně příloh prokazujících splnění podmínek podle § 25 odst. 1, její formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.“.

89.

V § 25 odstavec 1 zní:

„(1)

Česká národní banka posuzuje žádost podle § 24 odst. 1 s ohledem na možný vliv žadatele na tuzemskou pojišťovnu a schválí ji, pokud

osoba nebo osoby, které žádají o souhlas s nabytím účasti, splňují podmínky důvěryhodnosti,

osoba, která má působit jako osoba podle § 7a odst. 1, splňuje podmínku způsobilosti a důvěryhodnosti,

pojišťovna bude nadále schopna plnit obezřetnostní požadavky podle tohoto zákona nebo podle zákona upravujícího doplňkový dohled nad osobami ve finančních konglomerátech,

struktura skupiny, jejíž součástí se má tuzemská pojišťovna stát, umožňuje výkon účinného dohledu, účinnou výměnu informací mezi orgány dohledu a nebrání uplatňování vymezené působnosti mezi těmito orgány,

je splněna podmínka finančního zdraví žadatele s ohledem na činnosti, které pojišťovna, ve které je navrhováno nabytí nebo zvýšení účasti, provozuje nebo hodlá provozovat a

ve spojení s navrhovaným nabytím neexistuje důvodné podezření, že dochází nebo by mohlo dojít k legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo k financování terorismu nebo k pokusům o ně anebo, že by navrhované nabytí mohlo zvýšit riziko takového jednání.“.

90.

V § 25 odst. 3 úvodní části ustanovení se slova „podaná žádost podle § 24 odst. 1 neúplná nebo trpí-li jinými vadami“ nahrazují slovy „pro posouzení žádosti podle § 24 odst. 1 nezbytné doplnit další informace“ a slova „k odstranění nedostatků žádosti, popřípadě“ se zrušují.

91.

V § 25 se odstavec 7 zrušuje.

92.

Poznámka pod čarou č. 16 se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou.

93.

V § 29 odst. 1, § 30 odst. 1 písm. b), a v § 30 odst. 2 se slova „Evropských společenství“ nahrazují slovy „Evropské unie“.

94.

V § 30 odst. 2 písm. a) se slova „disponuje požadovanou mírou solventnosti stanovenou v § 76“ nahrazují slovy „splňuje solventnostní a minimální kapitálový požadavek“.

95.

V § 30 odst. 2 písm. d) se slovo „jmenovaného“ nahrazuje slovem „ustanoveného“.

96.

V § 31 odst. 2 se slovo „smlouvu¹⁷)“ nahrazuje slovy „smlouvu, a případně sazebníky pojistného a formuláře, které pojišťovna používá při provozování své pojišťovací činnosti na území České republiky“.

Poznámka pod čarou č. 17 se zrušuje.

97.

V § 31 se odstavec 3 zrušuje.

98.

Za § 31 se vkládá nový § 31a, který včetně nadpisu zní:

„§ 31a

Zvláštní ustanovení

(1)

Společenství upisovatelů Lloyd’s se pro účely tohoto zákona považuje za pojišťovnu a zajišťovnu z jiného členského státu.

(2)

Osoba, která uzavřela pojistnou smlouvu se společenstvím upisovatelů Lloyd’s, má v případě sporu vyplývajícího z právních poměrů v souvislosti s uzavřeným pojištěním stejné postavení jako osoba, která uzavřela takovou smlouvu s pojišťovnou obvyklého typu.“.

99.

V § 32 odst. 1 větě první se slova „své organizační složky“ nahrazují slovy „svého odštěpného závodu zřízeného na území České republiky“.

100.

V § 32 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Při splnění podmínek podle § 49 odst. 3 může pojišťovna z třetího státu provozovat na území České republiky i zajišťovací činnost.“.

101.

V § 32 odst. 2 se za slovo „životním“ vkládají slova „nebo jiná mezinárodní smlouva, která je součástí právního řádu,“.

102.

V § 32 odst. 3 se věta druhá nahrazuje větou „Povolení se vztahuje na provozování pojišťovací činnosti pro všechna rizika spadající do těchto odvětví, pokud není výslovně požadováno povolení k provozování pojišťovací činnosti pro určitá rizika spadající do těchto odvětví.“.

103.

V § 32 odst. 4 se slovo „písemné“ zrušuje a slova „, která obsahuje náležitosti stanovené tímto zákonem“ se nahrazují slovy „podané elektronicky, ke které žadatel přiloží doklady prokazující splnění podmínek uvedených v odstavci 6“.

104.

V § 32 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Náležitosti žádosti, včetně příloh prokazujících splnění podmínek podle odstavce 6, její formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.“.

105.

V § 32 odstavec 6 zní:

„(6)

Povolení podle odstavce 1 Česká národní banka udělí, pokud to není v rozporu s vyhlášenými mezinárodními smlouvami, a pokud pojišťovna z třetího státu

s ohledem na požadovaný rozsah a povahu její činnosti dává předpoklady splnění podmínek provozování pojišťovací činnosti stanovených tímto zákonem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie, zejména její finanční stability, dostatečnosti personálních, technických a organizačních předpokladů,

může podle právních předpisů v zemi jejího sídla provozovat pojišťovací činnost podle pojistných odvětví životních nebo neživotních pojištění a požadovaný rozsah činnosti není v rozporu s tímto oprávněním,

založí na území České republiky svoji pobočku,

navrhla na vedoucího pobočky osobu, která splňuje podmínky způsobilosti a důvěryhodnosti,

má na území České republiky aktiva, jejichž hodnota se rovná nejméně jedné polovině spodní hranice minimálního kapitálového požadavku podle § 79a a vloží nejméně jednu čtvrtinu těchto aktiv jako jistinu na účet zvlášť k tomu zřízený u banky se sídlem na území České republiky nebo u pobočky zahraniční banky umístěné na území České republiky, se kterým nelze nakládat bez souhlasu České národní banky, a prokáže jejich původ,

se zaváže k plnění solventnostního kapitálového požadavku podle § 73 a minimálního kapitálového požadavku podle § 79 a 79a, přičemž při jejich výpočtu se zohledňují pouze činnosti vykonávané na území České republiky,

předloží obchodní plán pobočky podle § 34 vztahující se k její činnosti, která má být provozována na území České republiky, podložený reálnými ekonomickými výpočty,

má funkční a efektivní řídicí a kontrolní systém,

ustanoví škodní zástupce v České republice a v ostatních členských státech pověřené vyřizováním nároků z pojištění, jestliže má být provozováno pojištění podle pojistného odvětví uvedeného v části B bodě 10 písm. a) přílohy č. 1 k tomuto zákonu,

není úzce propojena s dalšími osobami takovým způsobem, který by bránil účinnému výkonu dohledu v pojišťovnictví podle tohoto zákona,

se sama nebo jedna nebo více osob s ní úzce propojených neřídí právními předpisy třetího státu, které by bránily účinnému výkonu dohledu v pojišťovnictví podle tohoto zákona nebo by vedly k obtížné vynutitelnosti povinností podle tohoto zákona, a

uvedla v žádosti pravdivé údaje.“.

106.

V § 33 se odstavec 2 zrušuje.

Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.

107.

§ 34 včetně nadpisu zní:

„§ 34

Obchodní plán pobočky pojišťovny z třetího státu

V obchodním plánu pobočky pojišťovny z třetího státu podle § 32 odst. 6 písm. g) žadatel uvede

metody výpočtu pojistného; u životních pojištění včetně statistických dat, na kterých je tento výpočet založen,

metody výpočtu technických rezerv,

základní principy pasivního zajištění,

výši použitelného kapitálu a použitelného primárního kapitálu pojišťovny podle § 63 v porovnání se solventnostním kapitálovým požadavkem a minimálním kapitálovým požadavkem podle § 73 a 79 a odhad budoucího solventnostního kapitálového požadavku a budoucího minimálního kapitálového požadavku založený na předpokládané rozvaze včetně metody výpočtu použitého k odvození těchto odhadů,

předpokládané náklady na zřízení provozního systému a organizaci obchodní sítě a způsob krytí těchto nákladů; v případě provozování pojištění podle odvětví neživotního pojištění uvedeného v části B bodě 18 přílohy č. 1 k tomuto zákonu také finanční a technické zdroje určené na zabezpečení asistenčních služeb,

pro první 3 účetní období

přehled aktiv a pasiv, ve kterém budou oceněna aktiva a pasiva podle § 51,

odhad finančních zdrojů určených k vyrovnání závazků z pojišťovací činnosti provozované na území České republiky a k plnění solventnostního a minimálního kapitálového požadavku a

návrhy nebo základní zásady pro přemístění činnosti, má-li být některá z činností po udělení povolení přemístěna mimo území České republiky.“.

108.

Za § 34 se vkládá nový § 34a, který včetně nadpisu zní:

„§ 34a

Změny v činnosti pojišťovny z třetího státu

(1)

Změny v údajích, které byly obsahem žádosti o udělení povolení a jejích příloh, s výjimkou změny rozsahu povolené činnosti podle odstavce 2 a informací, které může Česká národní banka získat podle zákona upravujícího základní registry, je pojišťovna z třetího státu povinna bez zbytečného odkladu oznámit České národní bance; změna stanov nebo jiného obdobného dokumentu se předkládá v úplném znění s vyznačením provedených změn. Změna v osobě vedoucího pobočky pojišťovny z třetího státu podléhá předchozímu souhlasu České národní banky na základě žádosti podané elektronicky, která obsahuje údaje o osobě nově navrhované do funkce vedoucího pobočky. Česká národní banka tuto žádost posuzuje podle § 32 odst. 6 písm. d).

(2)

Změna v rozsahu pojišťovací činnosti pojišťovny z třetího státu podléhá předchozímu schválení Českou národní bankou na základě žádosti podané elektronicky, o které rozhodne ve lhůtě podle § 32 odst. 4; Česká národní banka změnu povolí, pokud pojišťovna

prokázala, že disponuje použitelným kapitálem ve výši solventnostního kapitálového požadavku podle § 73 a minimálního kapitálového požadavku podle § 79 a 79a,

předložila upravený obchodní plán podle § 34, ve kterém promítne požadované změny,

ustanovila škodní zástupce podle § 32 odst. 6 písm. i), má-li být provozována pojišťovací činnost podle pojistného odvětví uvedeného v části B bodě 10 písm. a) přílohy č. 1 k tomuto zákonu,

předložila upravenou koncepci řídicího a kontrolního systému podle § 7 s promítnutím požadované změny a

uvedla v žádosti pravdivé údaje.

(3)

Náležitosti žádosti podle odstavců 1 a 2, včetně příloh prokazujících splnění podmínek podle těchto odstavců, její formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.“.

109.

V § 35 odst. 1 a 3 a v § 118 odst. 4 se slovo „příslušné“ zrušuje.

110.

V § 35 odst. 1 písm. a) se slova „požadovaná míra solventnosti uvedená v § 76“ nahrazují slovy „solventnostní kapitálový požadavek podle § 73“.

111.

V § 35 odst. 1 písm. b) se slovo „d)“ nahrazuje slovem „e)“.

112.

V § 35 odst. 1 písm. c) se slova „, která jsou určena ke krytí požadavků na garanční fond“ nahrazují slovy „ve výši minimálního kapitálového požadavku podle § 79“.

113.

V § 35 odst. 4 větě první se slova „Příslušný orgán“ nahrazují slovem „Orgán“ a ve větě druhé se slovo „příslušných“ zrušuje.

114.

V § 36 odst. 1 se věta druhá zrušuje.

115.

V § 36 odst. 5 větě první se za slovo „uděluje“ vkládá slovo „založené“ a slova „písemné žádosti zakladatele tuzemské zajišťovny, jejíž sídlo a skutečné sídlo má být na území České republiky“ se nahrazují slovy „žádosti podané elektronicky, ke které žadatel přiloží doklady prokazující splnění podmínek uvedených v odstavci 6“.

116.

V § 36 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Náležitosti žádosti, včetně příloh prokazujících splnění podmínek podle odstavce 6, její formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.“.

117.

V § 36 odstavec 6 zní:

„(6)

Česká národní banka udělí povolení podle odstavce 5, pokud

je splněna podmínka sídla podle odstavce 2,

jsou s ohledem na požadovaný rozsah a povahu činnosti zajišťovny dány předpoklady splnění podmínek provozování zajišťovací činnosti stanovených tímto zákonem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie, zejména její finanční stability, dostatečnost personálních, technických a organizačních předpokladů,

byly sděleny identifikační údaje ke každé osobě, která má mít kvalifikovanou účast na zajišťovně, a tato dává předpoklad řádného a obezřetného řízení zajišťovny,

každá osoba, která má působit jako osoba podle § 7a odst. 1, splňuje podmínky způsobilosti a důvěryhodnosti,

úzké propojení mezi zajišťovnou a dalšími osobami nebrání účinnému výkonu dohledu v pojišťovnictví podle tohoto zákona,

účinnému výkonu dohledu v pojišťovnictví podle tohoto zákona nebrání právní předpisy třetího státu, kterými se řídí jedna nebo více osob, s nimiž má mít zajišťovna úzké propojení, ani obtížná vymahatelnost práva v tomto státě,

výše základního kapitálu zajišťovny splňuje podmínky podle § 39,

aktiva zajišťovny nepocházejí z trestné činnosti nebo z neidentifikovatelných zdrojů a je prokázán původ kapitálu a dalších finančních zdrojů,

navrhovaný řídicí a kontrolní systém včetně systému řízení rizik dává předpoklad své funkčnosti a efektivnosti,

je prokázána schopnost držet použitelný kapitál ve výši solventnostního kapitálového požadavku podle § 73 a minimálního kapitálového požadavku podle § 79 a 79a,

žadatel předložil obchodní plán zajišťovny podle § 37 podložený reálnými ekonomickými výpočty a

žadatel uvedl v žádosti pravdivé údaje.“.

118.

§ 37 včetně nadpisu zní:

„§ 37

Obchodní plán tuzemské zajišťovny

V obchodním plánu podle § 36 odst. 6 písm. k) žadatel uvede

popis povahy pojistných nebo zajistných rizik, pro které má být povolení uděleno,

druhy zajišťovacích smluv, které zajišťovna hodlá uzavírat v rámci přebírání pojistných nebo zajistných rizik do zajištění,

popis tvorby a užití technických rezerv, včetně metody výpočtu jejich výše, a popis základních zásad předávání převzatých rizik do zajištění,

položky primárního kapitálu ve výši spodní hranice minimálního kapitálového požadavku podle § 79a,

předpokládané náklady na zřízení provozního systému a organizaci obchodní sítě a způsob krytí těchto nákladů,

pro první 3 účetní období

odhad výnosů a nákladů v členění na náklady spojené se zavedením činnosti a na běžné náklady, zejména režijní náklady a náklady na odměny zajišťovacím zprostředkovatelům, a odhad hrubého zajistného, provizí a nákladů na plnění ze zajišťovacích smluv,

odhad předpokládaných příjmů a výdajů z provozované zajišťovací činnosti s ohledem na převzaté a postoupené zajištění,

přehled aktiv a pasiv, ve kterém budou oceněna aktiva a pasiva podle § 51,

odhad budoucího solventnostního kapitálového požadavku podle § 73 a budoucího minimálního kapitálového požadavku podle § 79 založený na předpokládané rozvaze, ve které budou oceněna aktiva a pasiva podle § 51, včetně metody výpočtu použité k odvození těchto odhadů, a

odhad finančních zdrojů určených k vyrovnání závazků z provozované zajišťovací činnosti a k plnění solventnostního a minimálního kapitálového požadavku a

návrhy nebo základní zásady pro přemístění činnosti, má-li být některá z činností po udělení povolení přemístěna.“.

119.

V § 38 se odstavec 6 zrušuje.

120.

V § 40 odstavec 1 zní:

„(1)

Změna v rozsahu činnosti tuzemské zajišťovny podléhá předchozímu schválení Českou národní bankou na základě žádosti podané elektronicky, jejíž náležitosti včetně příloh prokazujících splnění podmínek podle písmen a) až d), formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis, a o které Česká národní banka rozhodne ve lhůtě a za podmínek podle § 36 odst. 5 a 6; Česká národní banka změnu povolí, pokud zajišťovna

prokázala, že disponuje použitelným kapitálem ve výši solventnostního kapitálového požadavku podle § 73 a minimálního kapitálového požadavku podle § 79 a 79a,

předložila upravený obchodní plán podle § 37, ve kterém promítne požadované změny,

předložila upravenou koncepci řídicího a kontrolního systému podle § 7 s promítnutím požadované změny a

uvedla v žádosti pravdivé údaje.“.

121.

V § 40 odst. 2 písm. b) se slova „odst. 3“ zrušují.

122.

V § 40 odst. 4 větě první se slova „vzdělání a praxi“ nahrazují slovy „a způsobilost“.

123.

V § 40 odst. 5 se slova „mezinárodní dohody“ nahrazují slovy „mezinárodní smlouvy, které jsou součástí právního řádu,“.

124.

V § 40 odst. 6 písm. b) se za slova „podle § 37“ vkládají slova „, s výjimkou informací, které může Česká národní banka získat podle zákona upravujícího základní registry“.

125.

V § 40 odst. 6 písm. c) se slova „, zejména o uzavření smlouvy o vyčlenění činnosti, je-li významného charakteru, smlouvy o sdílení nákladů, přemístění činnosti“ zrušují.

126.

V § 40 odst. 6 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní:

„e)

informaci o převzetí kmene zajišťovacích smluv od pojišťovny nebo zajišťovny z jiného členského státu nebo třetího státu, nebo“.

Dosavadní písmeno e) se označuje jako písmeno f).

127.

§ 41 se včetně nadpisu zrušuje.

128.

V § 42 odst. 1 větě druhé se slova „této žádosti“ nahrazují slovy „úplné žádosti nebo obdržení dalších údajů podle § 43 odst. 3“, slovo „její“ se nahrazuje slovem „jejich“ a na konci textu věty druhé se doplňují slova „nebo jejího prodloužení podle § 43 odst. 3“.

129.

V § 42 odst. 1 větě poslední se slovo „ve“ nahrazuje slovem „na“.

130.

V § 42 odstavec 3 zní:

„(3)

Náležitosti žádosti, včetně příloh prokazujících splnění podmínek podle § 43 odst. 1, její formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.“.

131.

V § 43 odstavec 1 zní:

„(1)

Česká národní banka posuzuje žádost podle § 42 odst. 1 s ohledem na možný vliv žadatele na tuzemskou zajišťovnu a schválí ji, pokud

osoba nebo osoby, které žádají o souhlas s nabytím účasti, splňují podmínky důvěryhodnosti,

osoba, která má působit jako osoba podle § 7a odst. 1, splňuje podmínku způsobilosti a důvěryhodnosti,

zajišťovna bude nadále schopna plnit obezřetnostní požadavky podle tohoto zákona nebo podle zákona upravujícího doplňkový dohled nad osobami ve finančních konglomerátech,

struktura skupiny, jejíž součástí se má tuzemská zajišťovna stát, umožňuje výkon účinného dohledu, účinnou výměnu informací mezi orgány dohledu a vymezení působnosti mezi těmito orgány,

je splněna podmínka finančního zdraví žadatele s ohledem na činnosti, které zajišťovna, ve které je navrhováno nabytí nebo zvýšení účasti, provozuje nebo hodlá provozovat, a

132.

V § 43 odst. 3 větě první se slova „podaná žádost podle § 42 odst. 1 neúplná nebo trpí-li jinými vadami“ nahrazují slovy „pro posouzení žádosti podle § 42 odst. 1 nezbytné doplnit další informace“ a slova „k odstranění nedostatků žádosti, popřípadě“ se zrušují.

133.

V § 43 se odstavec 7 zrušuje.

134.

V § 46 se slova „a činnosti s tím související“ zrušují.

135.

V § 47 odstavec 1 zní:

„(1)

Nestanoví-li tento zákon, mezinárodní smlouva, která je součástí právního řádu, nebo rozhodnutí Evropské komise jinak, může zajišťovna z třetího státu provozovat zajišťovací činnost na území České republiky pouze prostřednictvím pobočky jako svého odštěpného závodu zřízeného na území České republiky na základě povolení České národní banky.“.

136.

V § 47 odst. 2 větě první se slova „nebo ke změně této činnosti uděluje“ a slovo „písemné“ zrušují, za slova „třetího státu“ se vkládá slovo „uděluje“ a za slovo „žádosti“ se vkládají slova „podané elektronicky“.

137.

V § 47 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Náležitosti žádosti, včetně příloh prokazujících splnění podmínek podle § 48 odst. 1, 3 nebo 4, její formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.“.

138.

V § 47 odstavce 3 a 4 znějí:

„(3)

Pokud Evropská komise rozhodla, že solventnostní režim třetího státu uplatňovaný na činnost zajišťoven se sídlem na území tohoto státu je rovnocenný režimu uplatňovanému na tuto činnost v Evropské unii, posuzují se zajišťovací smlouvy uzavřené takovou zajišťovnou stejně jako zajišťovací smlouvy uzavřené zajišťovnou z jiného členského státu, nestanoví-li dohoda uzavřená mezi Evropskou unií a třetím státem jinak. To se použije obdobně i v případě prozatímní rovnocennosti solventnostního režimu třetího státu, o které rozhodla Evropská komise.

(4)

Rozhodla-li Evropská komise, že solventnostní režim třetího státu uplatňovaný na činnost zajišťoven se sídlem na území tohoto státu přestal být rovnocenný nebo prozatímně rovnocenný, je taková zajišťovna povinna bez zbytečného odkladu uvést svoji činnost na území České republiky do souladu s tímto zákonem. Tím nejsou dotčeny závazky vyplývající ze zajišťovacích smluv uzavřených do doby takového rozhodnutí.“.

139.

§ 48 včetně nadpisu zní:

„§ 48

Povolení zajišťovně z třetího státu

(1)

Povolení podle § 47 odst. 2 Česká národní banka udělí, pokud to není v rozporu s mezinárodními smlouvami, které jsou součástí právního řádu, a pokud zajišťovna z třetího státu

s ohledem na požadovaný rozsah a povahu činnosti této zajišťovny dává předpoklady splnění podmínek provozování zajišťovací činnosti stanovených tímto zákonem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie, zejména její finanční stability, dostatečnosti personálních, technických a organizačních předpokladů,

může podle právních předpisů v zemi jejího sídla provozovat zajišťovací činnost a rozsah požadované činnosti není v rozporu s rozsahem zajišťovací činnosti podle tohoto oprávnění,

založí na území České republiky svoji pobočku,

navrhla na vedoucího pobočky osobu, která splňuje podmínky způsobilosti a důvěryhodnosti,

má na území České republiky aktiva, jejichž hodnota se rovná nejméně jedné polovině spodní hranice minimálního kapitálového požadavku podle § 79a a vloží nejméně jednu čtvrtinu tohoto minima jako jistinu na účet zvlášť k tomu zřízený u banky se sídlem na území České republiky nebo u pobočky zahraniční banky, se kterým nelze nakládat bez souhlasu České národní banky, a prokáže jejich původ,

předloží obchodní plán vztahující se k její činnosti, která má být provozována na území České republiky, podložený reálnými ekonomickými výpočty, jehož obsah se řídí obdobně § 37,

má funkční a efektivní řídicí a kontrolní systém,

není úzce propojena s dalšími osobami takovým způsobem, který by bránil účinnému výkonu dohledu v pojišťovnictví podle tohoto zákona,

uvedla v žádosti pravdivé údaje.

(2)

Povolení k provozování zajišťovací činnosti se uděluje pro neživotní zajištění, životní zajištění nebo pro oba typy zajišťovací činnosti. Česká národní banka může požadovaný rozsah činnosti omezit, jestliže není dostatečně prokázána schopnost žadatele provozovat bezpečně zajišťovací činnost v rozsahu uvedeném v žádosti.

(3)

Změny v údajích, které byly obsahem žádosti o udělení povolení a jejích příloh, s výjimkou změny rozsahu povolené činnosti podle odstavce 4 a informací, které může Česká národní banka získat podle zákona upravujícího základní registry, je zajišťovna z třetího státu povinna bez zbytečného odkladu oznámit České národní bance; změna stanov nebo jiného obdobného dokumentu se předkládá v úplném znění s vyznačením provedených změn. Změna v osobě vedoucího pobočky zajišťovny z třetího státu podléhá předchozímu souhlasu České národní banky na základě žádosti, která obsahuje údaje o osobě nově navrhované do funkce vedoucího pobočky a údaje prokazující splnění podmínek podle odstavce 1 písm. d).

(4)

Změna v rozsahu povolené činnosti zajišťovny z třetího státu podléhá předchozímu schválení Českou národní bankou na základě žádosti; Česká národní banka změnu povolí, pokud zajišťovna

prokázala, že disponuje použitelným kapitálem ve výši solventnostního kapitálového požadavku podle § 73 a minimálního kapitálového požadavku podle § 79 a 79a,

předložila upravený obchodní plán podle odstavce 1 písm. g), ve kterém promítne požadované změny,

prokázala splnění podmínek stanovených v odstavci 1 písm. a), b) a e),

předložila upravenou koncepci řídicího a kontrolního systému podle § 7 s promítnutím požadované změny a

uvedla v žádosti pravdivé údaje.

(5)

O žádosti podle odstavce 3 nebo 4 Česká národní banka rozhodne ve lhůtě podle § 47 odst. 2.“.

140.

V § 49 odst. 2 se slova „a činnosti s tím související“ zrušují.

141.

V § 49 odst. 3 větě první se slovo „vyhlášená“ zrušuje a za slovo „smlouva“ se vkládají slova „, která je součástí právního řádu,“.

142.

V § 49 se na konci odstavce 3 doplňují věty „Pokud Evropská komise rozhodla, že solventnostní režim třetího státu uplatňovaný na činnost pojišťoven se sídlem na území tohoto státu s oprávněním provozovat zajišťovací činnost je rovnocenný režimu uplatňovanému na tuto činnost v Evropské unii, posuzují se zajišťovací smlouvy uzavřené takovou pojišťovnou stejně jako zajišťovací smlouvy uzavřené takovou pojišťovnou z jiného členského státu. To se použije obdobně i v případě prozatímní rovnocennosti solventnostního režimu třetího státu, o které rozhodla Evropská komise podle práva Evropské unie.“.

143.

V § 49 odst. 4 písm. a) se slova „finančního umístění“ nahrazují slovem „investic“.

144.

V § 49 odst. 4 písm. b) se slova „požadovaná míra solventnosti“ nahrazují slovy „solventnostní a minimální kapitálové požadavky“, číslo „2“ se zrušuje a slova „disponibilní míry solventnosti“ se nahrazují slovem „kapitálu“.

145.

V § 49 odst. 5 větě první se slova „je jedna z hodnot disponibilní míry solventnosti pojišťovny podle § 76 vypočítaná zvlášť pro pojišťovací a zajišťovací činnost nedostatečná“ nahrazují slovy „pojišťovna neplní solventnostní nebo minimální kapitálový požadavek pro některou z činností“ a ve větě druhé se slova „disponibilní míry solventnosti“ nahrazují slovem „kapitálu“.

146.

V § 50 odst. 1 se slovo „osoba“ nahrazuje slovem „instituce“ a slova „v zahraničí“ se nahrazují slovy „podle právních předpisů státu jejího sídla nebo místa jejího podnikání“.

147.

V § 50 odst. 3 se slova „finančního umístění nebo určit hodnotu, ve které ji lze do finančního umístění“ nahrazují slovy „aktiv určených k vyrovnání jejích závazků z pojišťovací nebo zajišťovací činnosti nebo určit hodnotu, ve které ji lze do tohoto vyrovnání“.

148.

V § 50 odst. 3 písm. a) se slova „taková smlouva“ nahrazují slovy „smlouva podle odstavce 2“.

149.

V § 50 odst. 4 se slovo „vyhlášená“ zrušuje a za slovo „smlouva“ se vkládají slova „, která je součástí právního řádu,“.

150.

Za § 50 se vkládá nový § 50a, který včetně nadpisu zní:

„§ 50a

Tuzemská zajišťovací účelová osoba

(1)

Zajišťovací účelová osoba se sídlem na území České republiky může provozovat činnost podle § 50 odst. 1 pouze za podmínky udělení povolení k této činnosti Českou národní bankou.

(2)

Česká národní banka povolení podle odstavce 1 udělí na základě žádosti podané elektronicky, pokud žadatel splní podmínky stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím harmonizovaný přístup v oblasti zvláštních účelových jednotek. O žádosti Česká národní banka rozhodne ve lhůtě podle tohoto přímo použitelného předpisu. Náležitosti žádosti, včetně příloh prokazujících splnění stanovených podmínek, její formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis, pokud nejsou stanoveny tímto přímo použitelným předpisem.

(3)

Na činnost tuzemské zajišťovací účelové osoby se použijí přiměřeně ustanovení tohoto zákona o tuzemské zajišťovně, a to v rozsahu, v jakém nejsou upravena přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím harmonizovaný přístup v oblasti zvláštních účelových jednotek.“.

151.

V části druhé hlavy IV a V včetně nadpisů znějí:

„HLAVA IV

OCEŇOVÁNÍ AKTIV A ZÁVAZKŮ, TECHNICKÉ REZERVY, INVESTOVÁNÍ A SOLVENTNOST POJIŠŤOVNY A ZAJIŠŤOVNY

Díl 1

Oceňování aktiv a závazků a technické rezervy

§ 51

Oceňování aktiv a závazků

(1)

Pro účely tohoto zákona tuzemská pojišťovna, pojišťovna z třetího státu, tuzemská zajišťovna a zajišťovna z třetího státu oceňuje

aktiva cenou, za niž by se mohla vyměnit mezi znalými stranami ochotnými uskutečnit takovou směnu za obvyklých podmínek, a

závazky cenou, za niž by se mohly převést nebo vypořádat mezi znalými stranami ochotnými uskutečnit toto převedení nebo vypořádání za obvyklých podmínek.

(2)

Při oceňování závazků nelze upravovat jejich hodnotu na základě úvěrového ratingu pojišťovny nebo zajišťovny.

(3)

Při oceňování aktiv a závazků pojišťovna a zajišťovna podle odstavce 1 používá metody a předpoklady stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie v oblasti harmonizace metod a předpokladů pro oceňování aktiv a závazků.

§ 52

Technické rezervy

(1)

Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna vytváří k vyrovnání závazků z veškeré jí provozované pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, které jsou pravděpodobné nebo jisté, ale nejistá je jejich výše nebo okamžik, ke kterému vzniknou, technické rezervy. To se použije obdobně pro pojišťovnu z třetího státu a zajišťovnu z třetího státu ve vztahu k závazkům z pojišťovací nebo zajišťovací činnosti provozované na území České republiky, nestanoví-li mezinárodní smlouva, která je součástí právního řádu, jinak.

(2)

Hodnota technických rezerv je rovna součtu hodnoty nejlepšího odhadu a rizikové přirážky a odpovídá částce, kterou by pojišťovna nebo zajišťovna podle odstavce 1 musela zaplatit za okamžitý převod příslušných závazků z pojišťovací nebo zajišťovací činnosti na jinou pojišťovnu nebo zajišťovnu.

(3)

Při výpočtu technických rezerv používá pojišťovna a zajišťovna podle odstavce 1 informace z finančních trhů a obecně dostupné údaje o upisovacích rizicích a zajistí soulad výpočtu s těmito údaji a informacemi.

(4)

Pojišťovna a zajišťovna podle odstavce 1 počítá technické rezervy obezřetným, spolehlivým a objektivním způsobem.

(5)

Pojišťovna z jiného členského státu a zajišťovna z jiného členského státu, která provozuje pojišťovací nebo zajišťovací činnost na území České republiky, vytváří technické rezervy k vyrovnání závazků z této činnosti v souladu s právní úpravou domovského členského státu.

§ 53

Hodnota nejlepšího odhadu

(1)

Hodnota nejlepšího odhadu odpovídá pravděpodobnostmi váženému průměru budoucích peněžních toků při zohlednění časové hodnoty peněz za použití příslušné bezrizikové výnosové křivky.

(2)

Výpočet hodnoty nejlepšího odhadu je založen na aktuálních a věrohodných informacích a reálných předpokladech a je prováděn za použití odpovídajících pojistněmatematických a statistických metod.

(3)

Projekce peněžních toků použitá při výpočtu hodnoty nejlepšího odhadu zohledňuje veškeré přírůstky a úbytky peněžních prostředků nezbytných k vyrovnání závazků z pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, a to po celou dobu jejich trvání.

(4)

Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna provádí výpočet hodnoty nejlepšího odhadu bez odečítání pohledávek ze sjednaného zajištění včetně pohledávek za zajišťovacími účelovými osobami.

§ 54

Hodnota rizikové přirážky

(1)

Hodnota rizikové přirážky musí být taková, aby zajistila, že hodnota technických rezerv odpovídá částce, kterou by jiná pojišťovna nebo zajišťovna mohla požadovat, aby převzala závazky z pojišťovací nebo zajišťovací činnosti pojišťovny nebo zajišťovny podle § 52 odst. 1 a byla schopna jim dostát.

(2)

Hodnota nejlepšího odhadu a rizikové přirážky se počítá odděleně. To se nepoužije, lze-li budoucí peněžní toky související se závazky z pojišťovací a zajišťovací činnosti spolehlivě replikovat pomocí finančních nástrojů, u kterých je běžně dostupná jejich věrohodná tržní cena. V takovém případě se hodnota technických rezerv v souvislosti s těmito budoucími peněžními toky určí na základě tržní ceny těchto nástrojů.

(3)

Je-li hodnota nejlepšího odhadu a rizikové přirážky určena odděleně, počítá se riziková přirážka jako náklady na obstarání použitelného kapitálu potřebného k plnění solventnostního kapitálového požadavku podle § 73 odst. 2, který souvisí s příslušnými závazky z pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, a to po celou dobu jejich trvání. Sazba použitá pro určení nákladů na obstarání takového kapitálu (dále jen „sazba nákladů na kapitál“) je stanovena přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím metody a předpoklady výpočtu rizikové přirážky a je shodná pro všechny pojišťovny a zajišťovny podle § 52 odst. 1.

§ 54a

Bezriziková výnosová křivka

Příslušnou bezrizikovou výnosovou křivku podle § 53 odst. 1 stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie upravující příslušnou časovou strukturu bezrizikových úrokových měr.

§ 54b

Vyrovnávací úprava bezrizikové výnosové křivky

(1)

Pro výpočet hodnoty nejlepšího odhadu portfolia závazků z životního pojištění nebo zajištění nebo z rent z neživotního pojištění nebo zajištění lze použít vyrovnávací úpravu příslušné bezrizikové výnosové křivky, pokud jsou splněny podmínky stanovené prováděcím právním předpisem. Takový postup podléhá předchozímu souhlasu České národní banky na základě žádosti pojišťovny nebo zajišťovny podle § 52 odst. 1 podané elektronicky. Po udělení souhlasu je použití vyrovnávací úpravy povinné, s výjimkou podle odstavce 3.

(2)

Pokud pojišťovna nebo zajišťovna přestane splňovat podmínky pro použití vyrovnávací úpravy příslušné bezrizikové výnosové křivky, bez zbytečného odkladu

oznámí tuto skutečnost České národní bance a

přijme opatření k nápravě s cílem obnovení souladu s těmito podmínkami tak, aby k tomuto obnovení došlo nejpozději do 2 měsíců ode dne, kdy přestala podmínky splňovat; o přijatých opatřeních informuje Českou národní banku.

(3)

Pokud ve lhůtě podle odstavce 2 pojišťovna nebo zajišťovna neobnoví soulad s podmínkami podle odstavce 1, je povinna nejpozději dnem uplynutí této lhůty přestat používat vyrovnávací úpravu příslušné bezrizikové výnosové křivky. Postupovat podle odstavce 1 může nejdříve uplynutím 24 měsíců ode dne, kdy tuto úpravu přestala používat.

(4)

Vyrovnávací úprava se počítá pro každou měnu, ve které je vyjádřen závazek nebo renta podle odstavce 1, a to postupem stanoveným prováděcím právním předpisem. Vyrovnávací úprava se nepoužije u těch závazků nebo rent, pro které příslušná bezriziková výnosová křivka pro výpočet nejlepšího odhadu již obsahuje koeficient volatility podle § 54c a 54d.

§ 54c

Koeficient volatility bezrizikové výnosové křivky pro měnu závazku

(1)

Pro výpočet hodnoty nejlepšího odhadu portfolia závazků z pojištění a zajištění lze použít koeficient volatility k příslušné bezrizikové výnosové křivce. Koeficient volatility se použije pouze pro neextrapolovanou část příslušné bezrizikové výnosové křivky podle § 54a. Extrapolace bezrizikové výnosové křivky v případě postupu podle věty první vychází z bezrizikové výnosové křivky upravené o koeficient volatility.

(2)

Koeficient volatility je pro každou měnu, ve které je vyjádřen závazek, založen na rozpětí mezi úrokovým výnosem, kterého by mohlo být dosaženo z aktiv obsažených v referenčním portfoliu pro příslušnou měnu, a základní bezrizikovou výnosovou křivkou pro tuto měnu. Referenční portfolio pro každou měnu je reprezentativní pro aktiva vyjádřená v té měně, do kterých pojišťovny nebo zajišťovny investují s cílem krytí hodnoty nejlepšího odhadu závazků vyjádřených v této měně.

(3)

Výše koeficientu volatility odpovídá 65 % měnového rozpětí upraveného o riziko, které se vypočítá jako rozdíl mezi rozpětím podle odstavce 2 a částí tohoto rozpětí, které odpovídá reálnému odhadu očekávaných ztrát, neočekávaného úvěrového rizika nebo jakéhokoli dalšího rizika, kterému jsou vystavena aktiva referenčního portfolia.

(4)

Solventnostní kapitálový požadavek podle § 73 nekryje riziko ztráty použitelného kapitálu, které vyplývá ze změn koeficientu volatility.

§ 54d

Koeficient volatility bezrizikové výnosové křivky pro stát

(1)

Pro každý stát závazku se pro měnu tohoto státu měnové rozpětí upravené o riziko podle § 54c odst. 3 zvýší před aplikací procentního faktoru o rozdíl mezi rozpětím pro daný stát upraveným o riziko a dvojnásobkem měnového rozpětí upraveného o riziko, pokud je tento rozdíl kladný a rozpětí pro daný stát upravené o riziko je vyšší než 100 bazických bodů. Takto zvýšený koeficient volatility lze použít pro výpočet hodnoty nejlepšího odhadu pojistných nebo zajistných závazků vzniklých na území daného státu vyplývajících z pojišťovací nebo zajišťovací činnosti realizované na pojistném trhu tohoto státu.

(2)

Měnové rozpětí pro stát upravené o riziko se vypočítá obdobně jako měnové rozpětí upravené o riziko, je však založeno na referenčním portfoliu aktiv, které reprezentuje aktiva investovaná pojišťovnami a zajišťovnami s cílem krytí jejich závazků z pojišťovací nebo zajišťovací činnosti realizované na trhu příslušného státu vyjádřených v měně tohoto státu.

§ 54e

Zákaz použití koeficientu volatility u bezrizikové výnosové křivky

(1)

Koeficient volatility se nepoužije, pokud příslušná bezriziková výnosová křivka pro výpočet hodnoty nejlepšího odhadu týkající se závazků podle § 54b odst. 1 již obsahuje vyrovnávací úpravu. Solventnostní kapitálový požadavek podle § 73 nekryje riziko ztráty použitelného kapitálu, které vyplývá ze změn koeficientu volatility.

(2)

Zjistí-li Česká národní banka při výkonu dohledu podle tohoto zákona, že použití koeficientu volatility pojišťovnou nebo zajišťovnou podle § 52 odst. 1 nesplňuje podmínky stanovené tímto zákonem, uloží opatření k nápravě nebo může použití této úpravy zakázat.

§ 54f

Technické informace

Při postupu podle § 54a až 54d použije pojišťovna nebo zajišťovna technická data podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího technické informace pro příslušnou měnu. U měn a vnitrostátních trhů, pro něž není přímo použitelným předpisem Evropské unie stanoven koeficient volatility, se na příslušnou časovou strukturu bezrizikových úrokových měr pro výpočet nejlepšího odhadu neuplatní žádný koeficient volatility.

§ 55

Další faktory zohledňované při výpočtu technických rezerv

(1)

Při výpočtu technických rezerv se zohlední

veškeré náklady související se správou závazků z pojišťovací a zajišťovací činnosti,

růst cen, nákladů a pojistných plnění a

veškeré předpokládané platby pojistníkům a oprávněným osobám, včetně budoucích nezaručených podílů na zisku, s výjimkou plateb podle § 65.

(2)

Při výpočtu technických rezerv se zohlední také hodnota finančních garancí a smluvních opcí obsažených v pojistných a zajišťovacích smlouvách. Pro určení pravděpodobnosti uplatnění smluvních opcí pojistníky, včetně předčasného ukončení smluv, se použijí reálné předpoklady založené na současných a důvěryhodných informacích. Tyto předpoklady zohledňují implicitně nebo explicitně dopady, které na uplatnění takových opcí mohou mít budoucí změny ve finančních i ostatních podmínkách.

§ 56

Členění závazků

(1)

Pro účely výpočtu technických rezerv se závazky z pojišťovací a zajišťovací činnosti člení do rizikově homogenních skupin. Přímo použitelný předpis Evropské unie stanoví druhy pojištění pro účely základního členění závazků podle věty první.

(2)

Pohledávky ze zajistných smluv a za zajišťovacími účelovými osobami se počítají samostatně podle pravidel uvedených v § 52 odst. 1, § 53 odst. 1 až 3, § 54 a v § 55. Při výpočtu těchto pohledávek se zohlední časový rozdíl mezi výplatou plnění a úhradou od protistrany. Výsledek výpočtu se upraví o očekávané ztráty ze selhání protistrany. Tato úprava je založena na vyhodnocení pravděpodobnosti selhání protistrany a očekávané ztráty z tohoto selhání.

§ 57

Vnitřní procesy a postupy při výpočtu technických rezerv

(1)

Pojišťovna a zajišťovna podle § 52 odst. 1 zajistí vhodnost, úplnost a přesnost dat používaných při výpočtu technických rezerv. Pokud nemá dostatek dat přiměřené kvality, aby mohla při výpočtu technických rezerv použít spolehlivou pojistněmatematickou metodu na část svých závazků z pojišťovací a zajišťovací činnosti nebo pohledávek ze zajišťovacích smluv a za zajišťovacími účelovými osobami, může k výpočtu hodnoty nejlepšího odhadu použít přiměřené aproximace, včetně individuálních přístupů.

(2)

Vnitřní procesy a postupy zajišťují, že výpočet hodnoty nejlepšího odhadu a předpoklady použité při jeho výpočtu jsou pravidelně porovnávány se zkušenostmi. Pokud na základě tohoto porovnání je identifikována systematická odchylka mezi zkušenostmi a výpočtem hodnoty nejlepšího odhadu, pojišťovna a zajišťovna podle § 52 odst. 1 upraví přiměřeným způsobem i používané pojistněmatematické metody nebo předpoklady.

(3)

Pojišťovna a zajišťovna podle § 52 odst. 1 na základě výzvy České národní banky prokáže, že výše jejích technických rezerv je přiměřená a metody jejich výpočtu a podkladová statistická data jsou pro výpočet použitelná a vhodná.

§ 58

Prováděcí opatření

Přímo použitelným předpisem Evropské unie se řídí

pojistněmatematické a statistické metody pro výpočet hodnoty nejlepšího odhadu podle § 53 odst. 2,

příslušná bezriziková výnosová křivka, která se použije při výpočtu hodnoty nejlepšího odhadu podle § 53 odst. 1,

okolnosti, za nichž se počítají technické rezervy jako celek, nebo jako součet hodnoty nejlepšího odhadu a rizikové přirážky, včetně metod, které se používají v případě výpočtu technických rezerv jako celek,

metody a předpoklady, které se použijí při výpočtu rizikové přirážky, včetně určení výše použitelného kapitálu souvisejícího se závazky z pojišťovací a zajišťovací činnosti a sazby nákladů na kapitál,

druhy pojištění, na jejichž základě se závazky z pojišťovací a zajišťovací činnosti rozčlení pro účely výpočtu technických rezerv,

pravidla, jejichž dodržováním bude zajištěna vhodnost, úplnost a přesnost dat používaných při výpočtu technických rezerv, a případy, kdy je vhodné použít aproximace pro výpočet hodnoty nejlepšího odhadu, a to včetně individuálních přístupů,

metody, které se použijí při výpočtu úpravy výsledku podle § 56 odst. 2, a

zjednodušené metody a techniky pro výpočet technických rezerv zajišťující, že pojistněmatematické a statistické metody uvedené v písmenech a) a d) jsou přiměřené povaze, rozsahu a složitosti podstupovaných rizik.

§ 59

Stanovení výše pojistného a zajistného

(1)

Tuzemská pojišťovna a pojišťovna z třetího státu stanoví výši pojistného na základě reálných pojistněmatematických předpokladů a odpovídajících metod jeho výpočtu tak, aby byla zajištěna trvalá splnitelnost všech jejích závazků z provozované pojišťovací činnosti; to se použije obdobně při stanovení výše zajistného tuzemskou pojišťovnou, pojišťovnou z třetího státu, tuzemskou zajišťovnou a zajišťovnou z třetího státu.

(2)

Při určení výše pojistného a pro výpočet pojistného plnění je zakázáno použít hledisko odporující zásadě rovného zacházení podle zákona upravujícího rovné zacházení a právní prostředky ochrany před diskriminací. Tím není dotčeno použití pojistněmatematických metod zohledňujících hledisko pohlaví pro hodnocení pojistného rizika, jejichž účelem je zabezpečení splnitelnosti závazků z provozované pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, pokud to nevede k rozlišování výše pojistného a pojistného plnění podle pohlaví. Stejně tak není dotčeno použití věku nebo zdravotního stavu jako určujícího faktoru při stanovení výše pojistného a pro výpočet pojistného plnění u pojištění těch pojistných nebezpečí, u kterých je hodnocení pojistného rizika založeno na příslušných pojistněmatematických metodách a statistických údajích, je-li rozdíl ve výši pojistného či pojistného plnění přiměřený.

(3)

Při plnění požadavků podle odstavce 1 lze v případě pojišťovny provozující životní pojištění vzít v úvahu všechny stránky její finanční situace, kromě zdrojů, které nejsou pojistným a nepocházejí z něho a které jsou systematické a trvalé tak, že mohou z dlouhodobého hlediska ohrozit její solventnost.

(4)

Pojišťovna nebo zajišťovna prokáže splnění požadavků podle odstavců 1 až 3 na základě výzvy České národní banky. V případě nesplnění těchto požadavků uloží Česká národní banka opatření k nápravě.

Díl 2

Investování

§ 60

Zásada obezřetného investování

(1)

Tuzemská pojišťovna, tuzemská zajišťovna, pojišťovna z třetího státu a zajišťovna z třetího státu

investuje pouze do aktiv, jejichž rizika je schopna řádně identifikovat, měřit, sledovat, spravovat, kontrolovat a vykazovat a odpovídajícím způsobem je zohlednit při posuzování svých celkových potřeb, a proto průběžně vyhodnocuje dopad rizikových faktorů na své investice a všechna aktiva, zejména pak aktiva určená k plnění solventnostního a minimálního kapitálového požadavku investuje tak, aby zajistila bezpečnost, likviditu a ziskovost celkového portfolia; umístění těchto aktiv nesmí omezit jejich dostupnost,

aktiva určená k vyrovnání závazků investuje způsobem, jenž je přiměřený povaze a trvání závazků z provozované pojišťovací a zajišťovací činnosti a v nejlepším zájmu všech pojistníků a oprávněných osob, přičemž je zohledněn cíl případné zveřejněné investiční politiky; to pojišťovna zajistí i v případě střetu zájmů,

diverzifikuje své investice tak, aby nedocházelo k nadměrné závislosti na určitém aktivu, emitentovi nebo skupině osob či zeměpisné oblasti ani k nadměrnému nahromadění rizika v portfoliu jako celku, přičemž investice do aktiv vydaných stejným emitentem nebo emitenty patřícími do stejné skupiny nesmí vystavit pojišťovnu nadměrné koncentraci rizik; to se nepoužije pro aktiva podle § 61 odst. 1 a 2,

v případě investování do aktiv, která nejsou obchodována na evropském regulovaném trhu nebo zahraničním trhu obdobném regulovanému trhu, nepřekračuje jeho obezřetnou úroveň; to se nepoužije pro aktiva podle § 61 odst. 1 a 2,

u aktiv držených ve vztahu k závazkům z pojištění, kde investiční riziko nese pojistník, postupuje podle § 61 a

derivátové smlouvy sjednává pouze za podmínky, že závazky z nich vyplývající přispívají ke snižování rizik nebo usnadňují efektivní správu portfolia; písmena a), c) a d) se v takovém případě použijí obdobně.

(2)

Přímo použitelným předpisem Evropské unie se řídí

identifikace, měření, sledování, řízení a vykazování rizik vyplývajících z investic podle odstavce 1 písm. a) a sjednávání derivátových kontraktů podle odstavce 1 písm. f) a

investování do obchodovatelných cenných papírů a jiných finančních nástrojů, které vznikly sekuritizací včetně důsledků nedodržení stanovených pravidel.

§ 61

Zvláštní ustanovení pro životní pojištění s investičním rizikem pojistníka

(1)

Pojistné plnění z pojištění spadajícího do pojistných odvětví životních pojištění může mít přímou vazbu na hodnotu podílových listů investičního fondu nebo na hodnotu aktiv vnitřního fondu pojišťovny, který může být rozdělen do podílů. Technické rezervy vztahující se k těmto závazkům musejí být v maximální možné míře zastoupeny těmito podíly nebo, nejsou-li podíly stanoveny, aktivy vnitřního fondu.

(2)

Pojistné plnění z pojištění spadajícího do pojistných odvětví životních pojištění může být přímo svázáno s indexem akcií nebo s jinou referenční hodnotou, než kterými jsou hodnoty uvedené v odstavci 1. V takovém případě musejí být technické rezervy vztahující se k těmto závazkům v maximální možné míře zastoupeny podíly odpovídajícími referenční hodnotě nebo, nejsou-li podíly stanoveny, zabezpečenými a obchodovatelnými aktivy odpovídajícími v maximální možné míře aktivům, na kterých je založena daná referenční hodnota.

(3)

Zahrnuje-li závazek podle odstavce 1 nebo 2 garanci výnosu z investic nebo nějaké jiné zaručené plnění, postupuje pojišťovna v případě investování do aktiv určených ke krytí odpovídajících dodatečných technických rezerv podle § 60 odst. 1 písm. c), d) a f).

§ 62

Evidence aktiv

(1)

Tuzemská pojišťovna a pojišťovna z třetího státu vede evidenci aktiv určených k vyrovnání závazků, a to okamžikem vzniku závazku z jí provozované pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, k jehož úhradě jsou tato aktiva určena, a tuto evidenci průběžně aktualizuje. Provozuje-li taková pojišťovna pojišťovací činnost jak v neživotním, tak i v životním pojištění, vede samostatnou evidenci pro oba typy činnosti, s výjimkou té pojišťovny, která provozuje pojišťovací činnost podle pojistných odvětví životních pojištění a současně podle pojistných odvětví neživotního pojištění uvedených v části B bodech 1 a 2 přílohy č. 1 k tomuto zákonu; v takovém případě se vede pro všechny činnosti jedna evidence. Provozuje-li pojišťovna též zajišťovací činnost, která měřeno přijatým zajistným a výší technických rezerv přesahuje některou z hodnot podle § 18 odst. 4 písm. a) bodů 1 až 3, vede pro pojišťovací a zajišťovací činnost samostatnou evidenci. Součástí evidence aktiv jsou také derivátové kontrakty podle § 60 odst. 1 písm. f).

(2)

Vázne-li na majetku věcné právo ve prospěch věřitele nebo třetí strany a v důsledku toho majetek nebo jeho část nelze použít k vyrovnání závazků z pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, nelze tento majetek nebo jeho část považovat za aktiva podle odstavce 1 od data, ke kterému předmětné věcné právo nabylo účinnosti.

(3)

V případech, kdy na majetku zapsaném v evidenci aktiv podle odstavce 1 vázne věcné právo ve prospěch věřitele nebo třetí osoby, a to bez splnění podmínek uvedených v odstavci 2, nebo tento majetek podléhá výhradě vlastnictví ve prospěch věřitele nebo třetí osoby, anebo má-li věřitel právo požadovat vzájemné započtení svých pohledávek proti pohledávkám pojišťovny podle odstavce 1, rozhoduje se o nakládání s takovým majetkem v případě úpadku takové pojišťovny nebo zajišťovny podle zákona upravujícího úpadek a způsoby jeho řešení.

(4)

Složení aktiv zapsaných v evidenci aktiv podle odstavce 1 v okamžiku zahájení insolvenčního řízení v případě úpadku tuzemské pojišťovny nebo pojišťovny z třetího státu se již dále nesmí měnit a v evidenci těchto aktiv se nesmí bez souhlasu České národní banky provádět žádné opravy s výjimkou opravy administrativních chyb.

(5)

Bez ohledu na odstavec 4 se připočítává k uvedeným aktivům také výnos z nich a hodnota čistého přijatého pojistného s ohledem na příslušná pojistná odvětví za období mezi zahájením insolvenčního nebo likvidačního řízení a okamžikem platby pojistných plnění nebo do převedení pojistného kmene.

(6)

Pokud je výsledek prodeje aktiv zapsaných v evidenci aktiv podle odstavce 1 menší než jejich odhadovaná hodnota uvedená v této evidenci, insolvenční správce nebo likvidátor sdělí České národní bance důvody tohoto rozdílu.

Díl 3

Solventnost pojišťoven a zajišťoven

Oddíl 1

Kapitál

§ 63

Členění kapitálu

(1)

Kapitál tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny tvoří součet primárního kapitálu a doplňkového kapitálu.

(2)

Primární kapitál tvoří hodnota aktiv převyšující hodnotu závazků oceňovaných podle § 51 až 58 snížená o hodnotu vlastních akcií držených tuzemskou pojišťovnou nebo tuzemskou zajišťovnou a hodnota podřízených závazků.

(3)

Doplňkový kapitál tvoří položky jiné než primární kapitál, které si lze vyžádat k absorbování ztrát; do doplňkového kapitálu lze zahrnout

nesplacený základní kapitál, k jehož splacení nebyla podána výzva,

akreditivy a záruky a

jakékoli další nároky tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny.

(4)

Pokud byla položka doplňkového kapitálu zaplacena nebo k jejímu splacení byla podána výzva, považuje se za aktivum a přestává být součástí doplňkového kapitálu.

§ 64

Schválení doplňkového kapitálu

(1)

Položky doplňkového kapitálu, ke kterým se přihlíží při stanovení kapitálu tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny, podléhají předchozímu schválení Českou národní bankou na základě žádosti tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny podané elektronicky.

(2)

Částka připsaná každé položce doplňkového kapitálu zohledňuje schopnost položky absorbovat ztrátu a vychází z obezřetných a reálných předpokladů. Pokud má položka doplňkového kapitálu pevnou jmenovitou hodnotu, její hodnota se rovná této hodnotě, pokud tato hodnota náležitě odráží schopnost položky absorbovat ztrátu.

(3)

Česká národní banka u každé položky doplňkového kapitálu schvaluje

její peněžní hodnotu, nebo

metodu určování její hodnoty, přičemž hodnoty stanovené touto metodou během období určeného Českou národní bankou se považují za jí schválené.

(4)

Česká národní banka při schvalování položek doplňkového kapitálu posuzuje

postavení protistran z hlediska jejich platební schopnosti a ochoty zaplatit,

vymahatelnost zdrojů s přihlédnutím k právní formě položky, jakož i k veškerým podmínkám, které by mohly bránit řádnému splacení nebo vyžádání položky, a

informace o výsledcích předchozích výzev ke splacení daného doplňkového kapitálu, které tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna na daný doplňkový kapitál vznesla, lze-li tyto informace spolehlivým způsobem použít k posouzení očekávaného výsledku budoucích výzev.

§ 65

Disponibilní bonusový fond

Nerozdělené zisky, které nebyly určeny k rozdělení pojistníkům a oprávněným osobám, se považují za disponibilní bonusový fond. Jsou-li splněna kritéria podle § 68 odst. 1, nepovažuje se tento fond za závazky z pojišťovací a zajišťovací činnosti.

§ 66

Prováděcí opatření

Přímo použitelným předpisem Evropské unie se řídí

schvalování položek doplňkového kapitálu podle § 64 a

nakládání s účastmi v osobách v bankovním sektoru a sektoru investičních služeb v souvislosti s určováním kapitálu.

§ 67

Pravidla pro členění kapitálu

(1)

Položky kapitálu se pro účely tohoto zákona zařazují do tříd 1 až 3 v závislosti na tom, zda jde o primární nebo doplňkový kapitál, a na míře jejich stálé dostupnosti a podřízenosti.

(2)

Položka kapitálu se považuje za

stále dostupnou, je-li trvale k dispozici, nebo si ji lze vyžádat k absorbování ztrát při plném pokračování činnosti nebo v případě úpadku nebo likvidace tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny,

podřízenou, je-li v případě úpadku nebo likvidace tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny k absorbování ztrát k dispozici celková výše položky a je splatná teprve po splnění všech ostatních závazků, včetně závazků z pojišťovací nebo zajišťovací činnosti vůči pojistníkům a oprávněným osobám.

(3)

Při posuzování míry stálé dostupnosti nebo podřízenosti položky kapitálu, a to nejen v současnosti, ale i v budoucnosti, tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna zohledňuje dobu jejího trvání zejména, zda má stanovenou splatnost; má-li položka kapitálu stanovenou splatnost, zohlední se relativní doba jejího trvání ve srovnání s trváním závazků z pojišťovací nebo zajišťovací činnosti a dále se zohlední, zda položka

neobsahuje možnost předčasného splacení nominální částky, případně, za jakých podmínek lze toto předčasné splacení požadovat,

je osvobozena od povinných, pevně stanovených plateb a

je zproštěna finančních závazků.

§ 68

Hlavní kritéria členění kapitálu

(1)

Třídu 1 tvoří položky primárního kapitálu, které mají převážně charakter položek podle § 67 odst. 2 písm. a) a b).

(2)

Třídu 2 tvoří položky primárního kapitálu, které mají převážně charakter položek podle § 67 odst. 2 písm. b), a položky doplňkového kapitálu, které mají převážně charakter položek podle § 67 odst. 2 písm. a) a b).

(3)

Třídu 3 tvoří položky primárního nebo doplňkového kapitálu, které nelze zařadit podle odstavce 1 nebo 2.

§ 69

Členění kapitálu

(1)

Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna se při členění kapitálu řídí kritérii podle § 68 a seznamem položek kapitálu podle § 70 písm. a).

(2)

Není-li položka kapitálu uvedena v seznamu podle § 70 písm. a), tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna ji začlení podle § 68 a bez zbytečného odkladu požádá Českou národní banku o schválení takového začlenění; tato žádost se podává elektronicky.

§ 70

Prováděcí opatření

Přímo použitelným předpisem Evropské unie se řídí

seznam položek kapitálu pro určení jejich začlenění podle § 68 a

metody používané Českou národní bankou při schvalování posouzení a začlenění položek kapitálu neuvedených v seznamu podle písmene a).

§ 71

Použitelnost a limity kapitálu

(1)

Na použitelné hodnoty položek kapitálu třídy 2 a 3 ke krytí solventnostního kapitálového požadavku podle § 73 odst. 2 se, nestanoví-li přímo použitelný předpis jinak, vztahují kvantitativní limity podle § 72 písm. a), přičemž

podíl položek kapitálu třídy 1 v rámci použitelného kapitálu je vyšší než jedna třetina celkového použitelného kapitálu a

použitelná hodnota položek kapitálu třídy 3 je nižší než jedna třetina celkového použitelného kapitálu.

(2)

Na použitelné hodnoty položek primárního kapitálu třídy 2 k dodržování minimálního kapitálového požadavku podle § 79 se vztahují kvantitativní limity podle § 72 písm. a), přičemž podíl položek kapitálu třídy 1 na použitelném primárním kapitálu je vyšší než polovina celkového použitelného primárního kapitálu.

(3)

Výše kapitálu použitelného k plnění solventnostního kapitálového požadavku podle § 73 odst. 2 se rovná součtu hodnoty položek kapitálu třídy 1, použitelné hodnoty položek kapitálu třídy 2 podle odstavce 1 a použitelné hodnoty položek kapitálu třídy 3.

(4)

Výše primárního kapitálu použitelného k plnění minimálního kapitálového požadavku podle § 79 se rovná součtu hodnoty položek kapitálu třídy 1 a použitelné hodnoty primárního kapitálu zařazeného do položek kapitálu třídy 2 podle odstavce 2.

§ 72

Prováděcí opatření

Přímo použitelným předpisem Evropské unie se řídí

kvantitativní limity na použitelné hodnoty položek kapitálu třídy 2 a 3 k plnění solventnostního kapitálového požadavku a kvantitativní limity na použitelné hodnoty položek primárního kapitálu třídy 2 k dodržování minimálního kapitálového požadavku a

úpravy týkající se použitelnosti kapitálu k plnění solventnostního kapitálového požadavku prováděné s cílem zohlednit nepřevoditelnost těch položek kapitálu, které jako účelově vázané fondy mohou být použity pouze ke krytí ztrát vzniklých u konkrétní části závazků nebo konkrétních rizik.

Oddíl 2

Solventnostní kapitálový požadavek

§ 73

Základní ustanovení

(1)

Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna trvale udržuje použitelný kapitál nejméně ve výši solventnostního kapitálového požadavku, a to s ohledem na celý rozsah své činnosti.

(2)

Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna počítá solventnostní kapitálový požadavek podle standardního vzorce, případně v kombinaci s částečným interním modelem, nebo prostřednictvím úplného interního modelu.

(3)

Výpočet solventnostního kapitálového požadavku prostřednictvím úplného interního modelu nebo částečného interního modelu včetně písemné koncepce změn úplného nebo částečného interního modelu podléhá předchozímu schválení Českou národní bankou podle § 77, přičemž tato písemná koncepce musí obsahovat specifikaci změn úplného nebo částečného interního modelu menšího a významného charakteru; předchozímu schválení Českou národní bankou podléhá také

změna písemné koncepce změn úplného nebo částečného interního modelu a

změna úplného nebo částečného interního modelu významného charakteru a také změna tohoto modelu menšího charakteru, pokud není v souladu se schválenou písemnou koncepcí změn úplného nebo částečného interního modelu.

(4)

Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna, která je členem skupiny ovládající pojišťovny nebo zajišťovny, může používat pro výpočet svého solventnostního kapitálového požadavku skupinový interní model, nebo podmínky jeho používání změnit, pokud se připojila ke společné žádosti ovládající pojišťovny nebo zajišťovny a jí ovládaných osob a udělil-li k tomu orgán dohledu nad touto skupinou souhlas.

(5)

Částečný interní model lze použít pro výpočet

kapitálových požadavků prostřednictvím jednoho nebo více rizikových modulů nebo podmodulů základního solventnostního kapitálového požadavku podle § 76 odst. 2,

kapitálového požadavku k operačnímu riziku podle § 74 odst. 4 písm. d), nebo

úpravy zohledňující schopnost technických rezerv a odložené daňové povinnosti absorbovat ztráty podle § 76 odst. 1.

(6)

Částečný interní model lze použít jak na celou činnost pojišťovny nebo zajišťovny, tak i na jednu nebo více větších oblastí této činnosti, přičemž při dodržení požadavků podle § 78 odst. 2 a 4 se zohlední omezená oblast působnosti částečného interního modelu.

§ 74

Výpočet solventnostního kapitálového požadavku

(1)

Při výpočtu solventnostního kapitálového požadavku tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna vychází z předpokladu, že bude ve své činnosti pokračovat.

(2)

Ve výpočtu solventnostního kapitálového požadavku tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna zohlední všechna měřitelná rizika, jimž je vystavena. Do výpočtu zahrne měřitelná rizika vyplývající ze závazků vzniklých ze stávajících smluv i smluv, o kterých předpokládá, že budou uzavřeny během následujících 12 měsíců. U závazků vyplývajících ze stávajících smluv kryje solventnostní kapitálový požadavek pouze neočekávané ztráty.

(3)

Solventnostní kapitálový požadavek odpovídá hodnotě v riziku primárního kapitálu tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny na hladině spolehlivosti 99,5 % a v časovém horizontu 1 roku.

(4)

Solventnostní kapitálový požadavek zahrnuje nejméně riziko

upisovací,

tržní,

úvěrové a

operační, které zahrnuje právní riziko s výjimkou rizika vyplývajícího ze strategických rozhodnutí a reputačního rizika.

(5)

Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna při výpočtu solventnostního kapitálového požadavku zohlední účinek technik snižování rizika, pokud úvěrové a jiná rizika vyplývající z použití těchto technik odpovídajícím způsobem při tomto výpočtu zohlední.

(6)

Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna může při výpočtu kapitálových požadavků k životnímu, neživotnímu a zdravotnímu upisovacímu riziku, po předchozím souhlasu České národní banky, v rámci standardního vzorce nahradit podskupinu jeho parametrů parametry specifickými pro danou pojišťovnu nebo zajišťovnu. Tyto parametry jsou kalibrovány na základě interních údajů dané pojišťovny nebo zajišťovny nebo údajů, které mají přímou spojitost s její činností, s použitím standardizovaných metod. Při schvalování ověří Česká národní banka úplnost, přesnost a vhodnost použitých údajů.

§ 75

Četnost výpočtu

(1)

Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna počítá solventnostní kapitálový požadavek alespoň jednou ročně a průběžně sleduje výši použitelného kapitálu a solventnostního kapitálového požadavku. Pokud se její rizikový profil významně odchyluje od předpokladů, z nichž vycházel poslední jí vykázaný solventnostní kapitálový požadavek, solventnostní kapitálový požadavek bez prodlení přepočítá a výsledek oznámí České národní bance.

(2)

Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna je povinna na žádost České národní banky přepočítat solventnostní kapitálový požadavek. Česká národní banka může o tento přepočet požádat, pokud předpokládá, že se rizikový profil pojišťovny od posledního vykázaného solventnostního kapitálového požadavku významně změnil.

§ 76

Základní ustanovení k výpočtu solventnostního kapitálového požadavku podle standardního vzorce

(1)

Solventnostní kapitálový požadavek podle standardního vzorce je součtem základního solventnostního kapitálového požadavku, kapitálového požadavku k operačnímu riziku a úpravy zohledňující schopnost technických rezerv a odložené daňové povinnosti absorbovat ztráty.

(2)

Metodu výpočtu základního solventnostního kapitálového požadavku, včetně výpočtu kapitálových požadavků k jednotlivým rizikovým modulům a podmodulům zohledňujícím rizika pojišťovací a zajišťovací činnosti a metody jejich agregace, výpočet kapitálového požadavku k operačnímu riziku a způsob určení položky zohledňující schopnost technických rezerv a odložené daňové povinnosti absorbovat ztráty a další náležitosti výpočtu solventnostního kapitálového požadavku podle standardního vzorce stanoví prováděcí právní předpis, nejsou-li stanoveny přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím výpočet solventnostního kapitálového požadavku.

(3)

Pokud se při výpočtu solventnostního kapitálového požadavku podle standardního vzorce rizikový profil tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny podstatně odchyluje od předpokladů pro výpočet podle standardního vzorce, Česká národní banka může požadovat, aby při výpočtu

kapitálových požadavků prostřednictvím modulů upisovacích rizik tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna použila pro ni specifické parametry za podmínek podle § 74 odst. 2 a 3, nebo

solventnostního kapitálového požadavku nebo jeho části použila tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna úplný nebo částečný interní model.

§ 77

Udělení souhlasu s výpočtem solventnostního kapitálového požadavku prostřednictvím úplného nebo částečného interního modelu a s jeho změnou

(1)

Česká národní banka udělí souhlas s výpočtem solventnostního kapitálového požadavku prostřednictvím úplného interního modelu nebo jeho významné změny, pokud je prokázáno splnění požadavků stanovených v § 78.

(2)

Česká národní banka udělí souhlas s výpočtem solventnostního kapitálového požadavku prostřednictvím částečného interního modelu nebo s jeho významnou změnou, pokud

je omezený rozsah aplikace modelu řádně odůvodněn,

výsledný solventnostní kapitálový požadavek vhodněji zohledňuje rizikový profil tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny,

je jeho konstrukce v souladu se zásadami podle § 74 a umožňuje tak úplnou integraci částečného interního modelu do standardního vzorce pro výpočet solventnostního kapitálového požadavku a

je prokázáno splnění požadavků podle § 78.

(3)

V případě žádosti o udělení souhlasu s výpočtem solventnostního kapitálového požadavku prostřednictvím částečného interního modelu, který se vztahuje pouze na určité podmoduly daného rizikového modulu, na některé části obchodní činnosti tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny v souvislosti s daným rizikovým modulem nebo na části těchto podmodulů i částí činnosti, Česká národní banka může požadovat předložení reálného plánu přechodu na rozšíření rozsahu aplikace modelu. Tento plán obsahuje informace, jakým způsobem tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna zamýšlí rozšířit rozsah aplikace interního modelu na jiné podmoduly nebo části své obchodní činnosti tak, aby bylo zajištěno, že tento model pokryje hlavní část její pojišťovací nebo zajišťovací činnosti vztahující se k danému rizikovému modulu.

(4)

Podání žádosti České národní bance podle odstavců 1 a 2 podléhá předchozímu schválení statutárním orgánem tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny. Česká národní banka o takové žádosti rozhodne do 6 měsíců ode dne doručení úplné žádosti. Česká národní banka žádost schválí, pokud systémy pojišťovny pro identifikaci, měření, sledování, řízení a vykazování rizik jsou přiměřené a pokud interní model splňuje požadavky stanovené tímto zákonem, pokud nejsou stanoveny přímo použitelným předpisem Evropské unie.

(5)

Česká národní banka může tuzemské pojišťovně nebo tuzemské zajišťovně, které byl udělen souhlas s používáním interního modelu, nařídit po stanovenou dobu od udělení tohoto souhlasu předkládat jí odhad výše solventnostního kapitálového požadavku podle standardního vzorce.

(6)

Přímo použitelným předpisem Evropské unie se řídí

postup při schvalování interního modelu včetně obsahu žádosti podle odstavců 1 a 2,

úprava standardů pro výpočet solventnostního kapitálového požadavku prostřednictvím interního modelu při použití částečného interního modelu,

postupy při schvalování významných změn interního modelu a změn v koncepci těchto změn a

postupy umožňující úplnou integraci částečného interního modelu do standardního vzorce pro výpočet solventnostního kapitálového požadavku.

§ 78

Zvláštní ustanovení k výpočtu solventnostního kapitálového požadavku prostřednictvím úplného nebo částečného interního modelu

(1)

Statutární orgán tuzemské pojišťovny a tuzemské zajišťovny odpovídá za trvalou a řádnou funkčnost a vhodnost konstrukce úplného nebo částečného interního modelu k výpočtu solventnostního kapitálového požadavku a za to, že tento model vhodně zohledňuje rizikový profil takové pojišťovny nebo zajišťovny.

(2)

Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna je povinna při výpočtu solventnostního kapitálového požadavku prostřednictvím úplného nebo částečného interního modelu dodržovat test užití, standardy statistické kvality, standardy kalibrace, standardy pro ověřování platnosti a dokumentační standardy stanovené prováděcím právním předpisem.

(3)

Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna nejméně jednou ročně vyhodnocuje příčiny a zdroje zisků a ztrát, a to v každé významné části její činnosti podle standardu stanoveného přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím používání interních modelů. V kategorizaci rizik a připisování zisků a ztrát zohlední svůj rizikový profil.

(4)

Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna na vyžádání České národní banky prokáže

promítnutí jí používaného úplného nebo částečného interního modelu do jejího řídicího a kontrolního systému zejména ve vztahu k řízení rizik spojených s její činností, rozhodovacím procesům, posuzování ekonomického a solventnostního kapitálu, jeho alokaci, včetně vlastního posuzování rizik a solventnosti podle § 7c, nebo

provádění výpočtu solventnostního kapitálového požadavku prostřednictvím úplného nebo částečného interního modelu v souladu s časovými intervaly, ve kterých používá tento interní model pro řízení rizik ve svém řídicím a kontrolním systému podle písmene a); tím není dotčeno ustanovení § 75 odst. 1, a

zohlednění příčin a zdrojů zisků a ztrát a jejího rizikového profilu v kategorizaci rizik interního modelu.

(5)

Česká národní banka může požadovat, aby tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna použila svůj interní model na příslušná srovnávací portfolia za použití předpokladů založených na externích údajích, vyžaduje-li to ověření kalibrace interního modelu a souladu jeho specifikace s obecně přijímanou tržní praxí. To se použije obdobně, pokud si Česká národní banka, za účelem výkonu dohledu nebo v rámci schvalování úplného nebo částečného interního modelu k výpočtu solventnostního kapitálového požadavku, jeho významných změn, nebo změn v koncepci těchto změn vyžádá použití interního modelu na tuzemskou pojišťovnou nebo tuzemskou zajišťovnou poskytnutá referenční portfolia.

§ 78a

Nesplnění požadavků na interní model

(1)

Tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna, které byl udělen souhlas s výpočtem solventnostního kapitálového požadavku prostřednictvím úplného nebo částečného interního modelu a která přestane splňovat požadavky pro jeho používání, podá informaci a předloží bez zbytečného odkladu České národní bance ke schválení plán obnovení souladu s těmito požadavky včetně lhůty pro jeho realizaci. To se nepoužije, pokud v informaci o neplnění těchto požadavků podané bez zbytečného odkladu České národní bance prokáže, že vliv tohoto neplnění na používání interního modelu je nevýznamný.

(2)

Česká národní banka posoudí reálnost plánu obnovení souladu podle odstavce 1 a lhůtu pro jeho realizaci, kterou může svým rozhodnutím zkrátit, považuje-li ji za nepřiměřenou. Pokud Česká národní banka s tímto plánem nesouhlasí, nebo pokud tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna takový plán nepředložila, může nařídit tuzemské pojišťovně nebo tuzemské zajišťovně výpočet solventnostního kapitálového požadavku podle standardního vzorce; to se použije i v případě, pokud tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna tento plán neplní.

§ 78b

Návrat ke standardnímu vzorci

Tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna, která žádá o změnu výpočtu solventnostního kapitálového požadavku nebo jeho části z výpočtu prostřednictvím úplného nebo částečného interního modelu na výpočet podle standardního vzorce, je povinna v žádosti o tuto změnu podané elektronicky prokázat České národní bance vhodnost této změny zejména s ohledem na měřitelnost rizik, kterým je tato pojišťovna nebo zajišťovna vystavena.

Oddíl 3

Minimální kapitálový požadavek

§ 79

Základní ustanovení

(1)

Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna trvale udržuje použitelný primární kapitál nejméně ve výši minimálního kapitálového požadavku počítaného s čtvrtletní frekvencí. Minimální kapitálový požadavek odpovídá té výši použitelného primárního kapitálu, pod níž by pojistníci a oprávněné osoby byli vystaveni nepřijatelné úrovni rizika, pokud by pojišťovna a zajišťovna pokračovala ve své činnosti.

(2)

Minimální kapitálový požadavek se vypočítá jako lineární funkce skupiny nebo podskupiny proměnných, a to technických rezerv pojišťovny nebo zajišťovny, předepsaného pojistného nebo zajistného, kapitálu v riziku, odložené daňové povinnosti a administrativních nákladů, přičemž se tyto proměnné ocení očištěné o zajištění. Lineární funkce se kalibruje na hodnotu v riziku primárního kapitálu pojišťovny nebo zajišťovny na hladině spolehlivosti 85 % v časovém horizontu jednoho roku.

(3)

Minimální kapitálový požadavek nesmí být nižší než 25 % ani vyšší než 45 % z hodnoty solventnostního kapitálového požadavku vypočteného podle § 73 odst. 2, nebo navýšeného kapitálového požadavku podle § 95a. Tím není dotčeno ustanovení § 79a. Pro účely stanovení rozpětí podle věty první se nepožaduje čtvrtletní výpočet solventnostního kapitálového požadavku. Pokud je minimální kapitálový požadavek pojišťovny nebo zajišťovny dán některou z těchto mezních hodnot, je pojišťovna nebo zajišťovna povinna České národní bance tuto situaci zdůvodnit.

(4)

Výpočet minimálního kapitálového požadavku se řídí přímo použitelným předpisem Evropské unie, přičemž se provede způsobem, který umožní jeho revizi.

§ 79a

Spodní hranice minimálního kapitálového požadavku

Minimální kapitálový požadavek podle § 79 nemůže být nižší než

2 500 000 EUR pro tuzemskou pojišťovnu provozující pojišťovací činnost podle jednoho nebo více odvětví neživotních pojištění podle bodů 1 až 9 a bodů 16 až 18 části B přílohy č. 1 k tomuto zákonu,

3 700 000 EUR pro tuzemskou pojišťovnu provozující pojišťovací činnost podle jednoho nebo více odvětví neživotních pojištění podle bodů 10 až 15 části B přílohy č. 1 k tomuto zákonu bez ohledu na to, zda současně provozuje jedno nebo více pojistných odvětví podle písmene a),

3 700 000 EUR pro tuzemskou pojišťovnu provozující pojišťovací činnost podle jednoho nebo více odvětví životních pojištění uvedených v části A přílohy č. 1 k tomuto zákonu,

3 600 000 EUR pro tuzemskou zajišťovnu, kromě tuzemské kaptivní zajišťovny,

1 200 000 EUR pro tuzemskou kaptivní zajišťovnu,

součet částek podle písmen a) a c), nebo písmen b) a c) v závislosti na rozsahu provozované pojišťovací činnosti pro tuzemskou pojišťovnu provozující současně pojišťovací činnost podle odvětví životních a neživotních pojištění, nebo

součet částek podle písmen a) a c), nebo písmen b) a c) v závislosti na rozsahu provozované pojišťovací činnosti a písmene d) pro tuzemskou pojišťovnu provozující současně pojišťovací a zajišťovací činnost, jejíž zajišťovací činnost překročí některou z hodnot podle § 18 odst. 4 písm. a).

§ 79b

Solventnostní kapitálový požadavek a minimální kapitálový požadavek pojišťovny a zajišťovny z třetího státu

(1)

Pobočka pojišťovny nebo zajišťovny z třetího státu má k dispozici použitelný kapitál podle § 63 až 79a. Aktiva určená k plnění solventnostního kapitálového požadavku jsou umístěna v České republice, a to nejméně ve výši minimálního kapitálového požadavku, zbývající část je umístěna v rámci členských států.

(2)

Pro výpočet solventnostního kapitálového požadavku a minimálního kapitálového požadavku pojišťovny a zajišťovny z třetího státu se použijí ustanovení § 73 až 79a obdobně s tím, že se do výpočtu zahrne pouze činnost provozovaná její pobočkou na území České republiky nebo činnost v rámci členských států, je-li Česká národní banka orgánem dohledu podle § 35.

(3)

Použitelná výše primárního kapitálu určená ke krytí minimálního kapitálového požadavku a absolutní dolní mez tohoto požadavku se stanoví podle § 71, přičemž použitelná výše primárního kapitálu nesmí být nižší než polovina částky podle § 79a. Jistina složená podle § 32 odst. 6 písm. e) se započítává do výše použitelného primárního kapitálu k plnění minimálního kapitálového požadavku.

HLAVA V

ÚČETNICTVÍ, AUDIT A INFORMAČNÍ POVINNOSTI POJIŠŤOVNY A ZAJIŠŤOVNY

§ 80

Účetnictví a audit

(1)

Tuzemská pojišťovna, tuzemská zajišťovna a pojišťovna z jiného členského státu, pojišťovna z třetího státu, zajišťovna z jiného členského státu a zajišťovna z třetího státu, která svoji činnost na území České republiky provozuje prostřednictvím pobočky, vede účetnictví podle zákona upravujícího účetnictví.

(2)

Pojišťovna nebo zajišťovna, která podle zákona upravujícího účetnictví sestavuje účetní závěrku nebo konsolidovanou účetní závěrku, je povinna mít tuto účetní závěrku nebo konsolidovanou účetní závěrku ověřenu statutárním auditorem nebo auditorskou společností (dále jen „auditor“), kterého pojišťovna nebo zajišťovna určuje způsobem stanoveným v zákoně upravujícím auditorskou činnost.

(3)

Tuzemská pojišťovna, tuzemská zajišťovna nebo pojišťovna z třetího státu nebo zajišťovna z třetího státu je povinna oznámit České národní bance auditora, vybraného pro ověření účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky, která je oprávněna vybraného auditora odmítnout. Pojišťovna nebo zajišťovna je povinna oznámit České národní bance auditora před jeho určením podle odstavce 2. Odmítne-li Česká národní banka vybraného auditora, je pojišťovna nebo zajišťovna povinna oznámit do 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí o jeho odmítnutí České národní bance výběr nového auditora.

(4)

Oznámení o výběru auditora tuzemské pojišťovny, tuzemské zajišťovny, pojišťovny z třetího státu nebo zajišťovny z třetího státu podle odstavce 3 obsahuje

jméno statutárního auditora nebo název auditorské společnosti a evidenční číslo přidělené Komorou auditorů České republiky,

dobu a rozsah dosavadní činnosti auditora v oblasti účetnictví pojišťoven nebo zajišťoven,

popis činností doposud vykonávaných v oblasti auditu pojišťoven nebo zajišťoven, popřípadě jiných finančních institucí,

kárná opatření přijatá Komorou auditorů České republiky nebo jinou obdobnou institucí v zahraničí vůči auditorovi, byla-li taková přijata, a

čestné prohlášení auditora o neexistenci propojení podle odstavce 5 písm. a) s pojišťovnou nebo zajišťovnou, ve které má provést ověření účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky.

(5)

Česká národní banka auditora odmítne, pokud

je nebo byl v posledních 2 letech před provedením ověření účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky členem statutárního orgánu, kontrolního orgánu, výboru pro audit, prokuristou nebo zástupcem pobočky, osobou s klíčovou funkcí nebo zaměstnancem tuzemské pojišťovny, tuzemské zajišťovny, pojišťovny z třetího státu nebo zajišťovny z třetího státu, ve které má provést ověření účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky, nebo

jeho zkušenosti v oblasti účetnictví pojišťoven nebo zajišťoven nebo jeho dosavadní praxe v oblasti auditu pojišťoven nebo zajišťoven nezajišťují předpoklad řádného ověření účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky, a to s ohledem na rozsah a složitost činností vykonávaných pojišťovnou nebo zajišťovnou, ve které má provést ověření účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky.

§ 80a

Mimořádný audit

(1)

Česká národní banka může nařídit tuzemské pojišťovně nebo tuzemské zajišťovně provedení mimořádného auditu,

má-li za to, že ověření účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky nebylo provedeno v souladu s právními předpisy, nebo

nesplní-li auditor svoji oznamovací povinnost stanovenou v zákoně upravujícím auditorskou činnost.

(2)

S ohledem na zjištěné skutečnosti Česká národní banka určí podmínky provedení mimořádného auditu, zejména rozsah a způsob provedení mimořádného auditu, a určí auditora, který provede mimořádný audit.

(3)

Náklady mimořádného auditu nese Česká národní banka. Pokud mimořádný audit potvrdí důvody, na jejichž základě Česká národní banka nařídila provedení mimořádného auditu, uhradí auditor, který provedl původní audit, České národní bance jí vynaložené náklady na provedení mimořádného auditu, v rozsahu, který se týká ověření účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky, ostatní náklady mimořádného auditu nese Česká národní banka.

§ 81

Jiná ověření auditorem

(1)

Česká národní banka může nařídit tuzemské pojišťovně, tuzemské zajišťovně, pojišťovně z třetího státu nebo zajišťovně z třetího státu zajistit, jestliže taková potřeba vyplyne ze zjištěných nedostatků v činnosti pojišťovny nebo zajišťovny, aby auditor provedl ověření

jejího řídicího a kontrolního systému nebo jeho části, nebo

informací uveřejňovaných podle § 82 odst. 3 ve zprávě o solventnosti a finanční situaci.

(2)

V rozhodnutí podle odstavce 1 stanoví Česká národní banka přiměřenou lhůtu pro provedení ověření, která nesmí být kratší než 3 měsíce ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí, a

vymezení informací, k jejichž spolehlivosti se má auditor vyjádřit, a

v případě ověření podle odstavce 1 písm. a) vymezení oblastí řídicího a kontrolního systému, jež mají být auditu podrobeny.

(3)

Proti rozhodnutí podle odstavce 1 není přípustný rozklad.

(4)

Pojišťovna nebo zajišťovna podle odstavce 1 poskytne auditorovi potřebnou součinnost včetně poskytnutí informací o provedených vnitřních kontrolách, které se ověření řídicího a kontrolního systému nebo informací uveřejňovaných ve zprávě o solventnosti a finanční situaci týkaly. Pro výběr auditora se § 80 odst. 3 až 5 použije obdobně.

(5)

O ověření podle odstavce 1 vypracuje auditor zprávu, kterou pojišťovna nebo zajišťovna předloží České národní bance. Náležitosti a strukturu zprávy stanoví prováděcí právní předpis.

Uveřejňování informací o činnosti pojišťovny a zajišťovny

§ 82

(1)

Tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna nejpozději do 4 měsíců po skončení účetního období předkládá České národní bance svoji výroční zprávu a konsolidovanou výroční zprávu podle zákona upravujícího účetnictví, jejichž součástí je účetní závěrka ověřená auditorem, a uveřejňuje ji způsobem umožňujícím dálkový přístup. Pokud valná hromada nebo členská schůze tuzemské pojišťovny nebo valná hromada tuzemské zajišťovny účetní závěrku nebo konsolidovanou účetní závěrku v uvedené lhůtě neschválí, zašle ji tato pojišťovna nebo zajišťovna České národní bance spolu s důvody, pro které nebyla schválena, a způsobem řešení připomínek valné hromady nebo členské schůze; tyto údaje současně uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. Tím není dotčena povinnost tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny zajistit schválení účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky a schválenou účetní závěrku nebo konsolidovanou účetní závěrku uveřejnit.

(2)

Tuzemská pojišťovna, tuzemská zajišťovna, pojišťovna z třetího státu a zajišťovna z třetího státu je povinna uveřejňovat v rozsahu, způsobem a v termínech stanovených prováděcím právním předpisem informace o sobě, o složení akcionářů a o struktuře skupiny, jejíž je součástí, nejsou-li obsahem zprávy podle odstavce 3. Informace o právní, řídicí a organizační struktuře, včetně uvedení všech ovládaných osob a významných přidružených osob a poboček náležících ke skupině se uveřejní každoročně na úrovni skupiny; to se použije obdobně pro pojišťovací holdingovou osobu a smíšenou finanční holdingovou osobu se sídlem na území České republiky.

(3)

Tuzemská pojišťovna, tuzemská zajišťovna, pojišťovna z třetího státu a zajišťovna z třetího státu je povinna uveřejnit zprávu o solventnosti a finanční situaci a o povaze a účincích důležitých změn v její činnosti po jejich schválení příslušným orgánem takové pojišťovny nebo zajišťovny, pokud tyto informace nejsou součástí skupinové zprávy o solventnosti a finanční situaci podle § 92l. Pokud se použije vyrovnávací úprava podle § 54b, zpráva o solventnosti a finanční situaci v části o oceňování pro účely solventnosti obsahuje také informaci o způsobu jejího použití, popis portfolia závazků z životního pojištění nebo zajištění nebo z rent z neživotního pojištění nebo zajištění a popis portfolia přiřazených aktiv, ke kterým se vyrovnávací úprava vztahuje, včetně kvantifikace dopadu poklesu vyrovnávací úpravy na nulu na její finanční situaci. Pokud se použije koeficient volatility podle § 54c, pojišťovna to ve zprávě o solventnosti a finanční situaci uvede spolu s kvantifikací dopadu jeho snížení na nulu na její finanční situaci. S výjimkou informace týkající se řízení kapitálu, nemusí být po předchozím souhlasu České národní banky ve zprávě o solventnosti a finanční situaci uveřejněna informace, která je citlivá nebo důvěrná. Na základě tohoto souhlasu může zpráva podle věty první obsahovat i odkaz na informaci již uveřejněnou podle jiného právního předpisu.

(4)

Informace se považuje za citlivou, pokud by jejím uveřejněním mohlo být poškozeno postavení tuzemské pojišťovny a tuzemské zajišťovny v rámci soutěžního prostředí, zejména jde-li o informaci o produktech nebo systémech, nebo která by sdílením s ostatními soutěžiteli mohla znehodnotit investici tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny do těchto produktů nebo systémů. Informace se považuje za důvěrnou, pokud je tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna povinna zachovávat o ní mlčenlivost.

(5)

Využije-li tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna možnost neuveřejnit citlivou nebo důvěrnou informaci, uvede ve zprávě podle odstavce 3, o který z požadavků na uveřejnění se jedná, a důvod jejího neuveřejnění.

(6)

Obsah informací určených k uveřejnění včetně informací, u nichž nelze využít možnost podle odstavce 3, formu, způsob, strukturu, četnost a lhůty uveřejňování informací stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie.

(7)

Před sjednáním pojištění spadajícího do pojistných odvětví životního pojištění musí pojišťovna sdělit zájemci o pojištění konkrétní odkaz na zprávu o své solventnosti a finanční situaci. Tato informace musí být poskytnuta jasně, přesně, písemně a v jazyce členského státu závazku.

§ 82a

(1)

Česká národní banka nařídí tuzemské pojišťovně, tuzemské zajišťovně, pojišťovně z třetího státu nebo zajišťovně z třetího státu uveřejnit bez zbytečného odkladu informaci o

nedodržení minimálního kapitálového požadavku, pokud pojišťovna nebo zajišťovna není schopna předložit reálný plán krátkodobého financování nebo ho Česká národní banka neobdrží ve lhůtě podle § 98a odst. 2; informace musí obsahovat částku, v jaké nebyl tento požadavek dodržen, a důvody vzniku této situace a jejích následků včetně veškerých opatření přijatých k nápravě, nebo

nedodržení solventnostního kapitálového požadavku pojišťovny nebo zajišťovny, pokud Česká národní banka neschválí reálný ozdravný plán podle § 98 do 2 měsíců ode dne, kdy bylo nedodržení zjištěno; informace musí obsahovat částku, v jaké nebyl tento požadavek dodržen, a důvody vzniku této situace a jejích následků včetně veškerých opatření přijatých k nápravě.

(2)

Nebyl-li v případě podle odstavce 1 písm. a) minimální kapitálový požadavek dodržen do 3 měsíců od zjištění jeho nedodržení, nebo nebylo-li v případě podle odstavce 1 písm. b) obnoveno plnění solventnostního kapitálového požadavku do 6 měsíců ode dne, kdy bylo nedodržení zjištěno, Česká národní banka nařídí tuzemské pojišťovně, tuzemské zajišťovně, pojišťovně z třetího státu nebo zajišťovně z třetího státu uveřejnit tuto skutečnost bez zbytečného odkladu po uplynutí této lhůty, včetně vysvětlení příčiny jejího vzniku a následků. Současně se uveřejní veškerá přijatá a předpokládaná opatření k nápravě.

(3)

Česká národní banka může tuzemské pojišťovně, tuzemské zajišťovně, pojišťovně z třetího státu nebo zajišťovně z třetího státu nařídit uveřejnit informaci týkající se i jiného vývoje v této pojišťovně nebo zajišťovně, který významně ovlivňuje relevantnost informací zveřejňovaných podle § 82 odst. 3, včetně informace o jeho povaze a dopadech na její činnost.

(4)

Podání rozkladu proti rozhodnutí České národní banky podle odstavců 1 až 3 nemá odkladný účinek.

(5)

Tuzemská pojišťovna, tuzemská zajišťovna, pojišťovna z třetího státu nebo zajišťovna z třetího státu může z vlastního rozhodnutí uveřejňovat i jiné informace nebo podávat vysvětlení týkající se její solventnosti a finanční situace.

§ 83

Informační povinnosti vůči České národní bance

(1)

Tuzemská pojišťovna, pojišťovna z třetího státu, tuzemská zajišťovna nebo zajišťovna z třetího státu předkládá České národní bance informace o sobě, své finanční situaci, uplatňovaných obezřetnostních pravidlech a své činnosti a informaci podle § 7b odst. 6 a § 7c. Nestanoví-li tento zákon nebo přímo použitelný předpis Evropské unie jinak, předkládá pojišťovna z třetího státu a zajišťovna z třetího státu České národní bance informace v rozsahu, v jakém se vztahují k jí provozované pojišťovací nebo zajišťovací činnosti na území České republiky. Obsah, formu, četnost, lhůty a způsob poskytování informací stanoví prováděcí právní předpis, nejsou-li stanoveny přímo použitelným předpisem Evropské unie.

(2)

Tuzemská pojišťovna předkládá České národní bance informace o výši ročního objemu předepsaného pojistného, bez odečtu zajištění, o nákladech na pojistná plnění a provizích zprostředkovatelům za předcházející kalendářní rok týkající se její činnosti v životním a neživotním pojištění podle druhů pojištění v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie, provozované na základě práva zřizovat pobočky a činnosti provozované na základě svobody dočasně poskytovat služby. Informace se zpracovává zvlášť pro každou z těchto činností podle členského státu, ve kterém je tato činnost provozována. V případě pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla se předkládá také informace o četnosti pojistných plnění a o průměrné výši nákladů na pojistná plnění za předcházející kalendářní rok. Obsah, formu, četnost, lhůty a způsob předkládání těchto informací stanoví prováděcí právní předpis, nejsou-li stanoveny přímo použitelným předpisem Evropské unie.

(3)

Česká národní banka zašle informace podle odstavce 2 v souhrnné podobě a ve struktuře podle přílohy č. 2 k tomuto zákonu orgánu dohledu příslušného členského státu, který o to požádá.

(4)

Tuzemská pojišťovna, pojišťovna z třetího státu, tuzemská zajišťovna nebo zajišťovna z třetího státu předkládá České národní bance

pozvánku na valnou hromadu nebo oznámení o jejím konání a zápis z valné hromady bez zbytečného odkladu poté, co byly vyhotoveny, a

doklady a jiné materiály, informace a vysvětlení nezbytné pro výkon dohledu, které si Česká národní banka vyžádá.

(5)

Tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna informuje Českou národní banku o každé smlouvě týkající se finitního zajištění nebo činnosti v tomto zajištění, a to bezodkladně po jejím uzavření, včetně předložení kopie takové smlouvy. Pojišťovně z třetího státu a zajišťovně z třetího státu vzniká tato povinnost pouze v případě, kdy jsou takovou smlouvou zajištěny závazky vzniklé na území České republiky. Tato pojišťovna nebo zajišťovna je povinna identifikovat, měřit, sledovat, spravovat, kontrolovat a oznamovat České národní bance rizika, která ze závazků, které jsou obsahem těchto smluv nebo činností, vyplývají.

(6)

Finitním zajištěním se pro účely tohoto zákona rozumí zajištění pro případ, kdy jednoznačně vymezená maximální možná ztráta z pojištění, vyjádřená jako maximum převedeného ekonomického rizika, vyplývajícího jak z přenosu významného upisovacího rizika, tak i z přenosu rizika načasování, přesáhne během doby trvání závazku vyplývajícího ze zajišťovací smlouvy pojistné o omezenou, ale pro dané pojištění podstatnou částku, za podmínky, že zajišťovací smlouva obsahuje ustanovení týkající se

jednoznačného a podstatného zvážení časové hodnoty peněz, nebo

řízení rovnováhy ekonomických důsledků mezi smluvními stranami v dohodnutém časovém úseku zaměřené na dosažení převodu zajištěného rizika.

(7)

Ustanovením odstavců 1 až 6 nejsou dotčeny § 92a odst. 1, § 92b odst. 1 a § 92k odst. 1.

§ 83a

Kvalitativní požadavky

(1)

Informace podle § 83 odst. 1, 2 a 4 písm. b) musí

odrážet povahu, rozsah a složitost činnosti pojišťovny nebo zajišťovny a zejména rizik vyplývajících z její činnosti,

být přístupné, úplné ve všech podstatných ohledech, srovnatelné a v průběhu času konzistentní a

být relevantní, spolehlivé a srozumitelné.

(2)

Za účelem plnění požadavků podle odstavce 1 pojišťovna a zajišťovna zavede vhodné systémy a struktury zajišťující průběžnou přiměřenost předkládaných informací včetně písemné koncepce schválené jejím statutárním orgánem.

§ 83b

Omezení informačních povinností vůči České národní bance

(1)

Pokud by pravidelné předkládání informací podle § 83 odst. 1 bylo s ohledem na povahu, rozsah a složitost rizik spojených s činností pojišťovny nebo zajišťovny příliš zatěžující, může Česká národní banka omezit předkládání informací

s četností kratší než 1 rok, jsou-li tyto předkládány alespoň ročně, nebo

po jednotlivých položkách, lze-li je v případě potřeby dohledu získat na vyžádání v přiměřené době.

(2)

Odstavec 1 se nepoužije, pokud by to vedlo k narušení efektivnosti dohledu České národní banky nebo ohrozilo stabilitu finančních systémů Evropské unie. Omezení podle odstavce 1 lze použít pouze u pojišťoven a zajišťoven, jejichž souhrnný tržní podíl představuje maximálně 20 % na trhu životního nebo neživotního pojištění v České republice, který je v životním pojištění dán výší ročních hrubých technických rezerv a v neživotním pojištění objemem ročního hrubého předepsaného pojistného. Pro účely takového omezení Česká národní banka upřednostní pojišťovny a zajišťovny s nejmenším tržním podílem.

(3)

V případě pojišťovny nebo zajišťovny, která je součástí skupiny, je podmínkou postupu podle odstavce 1 prokázání České národní bance, že pravidelné předkládání informací s četností kratší než 1 rok nebo po jednotlivých položkách je nepřiměřené s ohledem na povahu, rozsah a složitost rizik spojených s činností této skupiny.

(4)

Česká národní banka v případě postupu podle odstavců 1 až 3 u každé pojišťovny nebo zajišťovny zohlední

objem ročního předepsaného pojistného, výši technických rezerv a aktiv,

volatilitu pojistných plnění,

tržní rizika, kterým je vystavena,

úroveň koncentrace rizik,

celkový počet provozovaných odvětví životních a neživotních pojištění,

možný vliv řízení aktiv na finanční stabilitu,

vnitřní systémy a strukturu zajišťující poskytování informací pro účely dohledu včetně písemné koncepce podle § 83a odst. 2,

vhodnost řídicího a kontrolního systému,

výši použitelného kapitálu určeného k plnění solventnostního kapitálového požadavku a minimálního kapitálového požadavku a

zda se jedná o kaptivní pojišťovnu nebo zajišťovnu a s tím spojená rizika.“.

Poznámky pod čarou č. 19, 21 až 28, 38 a 39 se zrušují, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou.

152.

V části třetí hlavě I díly 1 a 2 včetně nadpisů znějí:

„Díl 1

Základní ustanovení

§ 84

Rozsah dohledu v pojišťovnictví

(1)

Dohled v pojišťovnictví vykonává Česká národní banka v zájmu ochrany pojistníků, pojištěných a oprávněných osob a s ohledem na zachování finanční stability pojišťoven a zajišťoven; při výkonu dohledu Česká národní banka

důsledně zvažuje potenciální dopady svých rozhodnutí na stabilitu dotčených finančních systémů v Evropské unii zejména v případě mimořádné situace, a to s přihlédnutím k informacím dostupným v době vydání rozhodnutí; v době výjimečných výkyvů na finančních trzích přihlédne Česká národní banka při výkonu dohledu též k potenciálním procyklickým účinkům svého postupu a

postupuje v součinnosti s Evropským orgánem dohledu a dohledovými orgány jiných členských států včetně výměny informací; právní vztahy s Evropským orgánem dohledu se řídí přímo použitelným předpisem Evropské unie.

(2)

Dohled v pojišťovnictví je založen na prospektivním přístupu přiměřeném povaze, rozsahu a složitosti rizik spojených s činností pojišťovny nebo zajišťovny, a na soustavném prověřování její činnosti a dodržování tímto zákonem a jinými právními předpisy stanovených povinností. Dohled je vykonáván transparentním a odpovědným způsobem s ohledem na ochranu důvěrných informací a s ohledem na předcházení vzniku situací poškozujících zájmy podle odstavce 1.

(3)

Dohledu v pojišťovnictví podléhají pojišťovny a zajišťovny, které na území České republiky provozují pojišťovací nebo zajišťovací činnost, a to v rozsahu stanoveném tímto zákonem, poskytovatelé služby podle § 7g a další fyzické a právnické osoby, pokud tak stanoví tento zákon nebo jiný právní předpis.

(4)

Při výkonu dohledu v pojišťovnictví Česká národní banka spolupracuje také s ostatními evropskými orgány dohledu zřízenými přímo použitelnými předpisy Evropské unie, s orgány dohledu třetích států, mezinárodními organizacemi, s ústředními správními orgány a organizacemi působícími v oblasti pojišťovnictví.

(5)

Při výkonu dohledu v pojišťovnictví Česká národní banka využívá doporučení Evropského orgánu dohledu.

§ 85

Předmět dohledu v pojišťovnictví

Předmětem dohledu České národní banky vůči osobám podle § 84 odst. 3 je dodržování tohoto zákona a jiných právních předpisů v rozsahu, v jakém se vztahují k provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti, zejména

soulad provozovaných činností s uděleným povolením nebo právem zakládat pobočky nebo svobodou dočasně poskytovat služby,

hospodaření tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny z hlediska zabezpečení splnitelnosti jejích závazků a pojišťovny z třetího státu nebo zajišťovny z třetího státu z hlediska zabezpečení splnitelnosti jejích závazků z její činnosti na území České republiky; v případě pojišťovny z třetího státu také z hlediska zabezpečení splnitelnosti jejích závazků z její činnosti na území jiných členských států, jestliže je Česká národní banka orgánem dohledu podle § 35,

výše, způsob tvorby a použití technických rezerv, dodržování zásady obezřetného investování aktiv, výpočet solventnostního a minimálního kapitálového požadavku a dostatečnost použitelného kapitálu tuzemské pojišťovny, pojišťovny z třetího státu, tuzemské zajišťovny nebo zajišťovny z třetího státu,

plnění povinností uložených rozhodnutím České národní banky,

vedení účetnictví,

řídicí a kontrolní systém,

finanční a technické zdroje určené na zabezpečení asistenčních služeb, pokud je provozována pojišťovací činnost podle odvětví neživotních pojištění uvedeného v části B bodě 18 přílohy č. 1 k tomuto zákonu,

průběžné plnění požadavků na úplné anebo částečné interní modely, pokud pojišťovna nebo zajišťovna používá úplný nebo částečný interní model k výpočtu solventnostního kapitálového požadavku,

činnosti podle § 87 odst. 2, nebo

soulad provozované pojišťovací činnosti se zákonem stanovenými požadavky na jednání se zájemci o pojištění, s pojistníky, pojištěnými a oprávněnými osobami.

§ 86

Výkon dohledu

(1)

Výkon dohledu nad činností tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny včetně její činnosti vykonávané prostřednictvím pobočky nebo formou dočasného poskytování služeb spadá do výlučné působnosti České národní banky, s výjimkou dohledu vykonávaného hostitelským členským státem. Pokud orgány dohledu jiného členského státu informovaly Českou národní banku o skutečnostech, které svědčí o nepříznivém vývoji finanční situace tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny nebo mohou tuto situaci nepříznivě ovlivnit, Česká národní banka tyto skutečnosti ověří a v případě zjištění nedostatků uloží opatření k nápravě.

(2)

Výkon dohledu nad činností pojišťovny z jiného členského státu a nad činností zajišťovny z jiného členského státu, která provozuje svoji pojišťovací nebo zajišťovací činnost na území České republiky, spadá, s výjimkou § 110 a 111, do výlučné působnosti orgánu dohledu domovského členského státu takové pojišťovny nebo takové zajišťovny. Tím nejsou dotčena oprávnění České národní banky podle zákona upravujícího některá opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.

(3)

Výkon dohledu nad činností pojišťovny z třetího státu a nad činností zajišťovny z třetího státu v rozsahu provozovaném na území České republiky spadá do působnosti České národní banky, pokud tento zákon nebo mezinárodní smlouva, která je součástí právního řádu, nestanoví jinak; v případě pojišťovny z třetího státu podle § 35, kdy Česká národní banka

je zvoleným orgánem dohledu, spadá do její působnosti výkon dohledu nad činností pojišťovny z třetího státu v celém rozsahu této její činnosti provozované na území členských států prostřednictvím jejích poboček, nebo

není zvoleným orgánem dohledu, spadá do její působnosti výkon dohledu nad činností pojišťovny z třetího státu v rozsahu, v jakém není vykonáván zvoleným orgánem dohledu jiného členského státu.

(4)

Česká národní banka vykonává dohled podle odstavců 1 a 3 na základě údajů předkládaných v souladu s tímto zákonem nebo údajů získaných z jiných zdrojů, anebo na základě údajů získaných kontrolou provedenou přímo u osoby podléhající podle tohoto zákona dohledu v pojišťovnictví. Tyto formy dohledu vhodně kombinuje a uplatňuje včas a přiměřeně povaze, rozsahu a složitosti rizik spojených s činností pojišťovny nebo zajišťovny.

(5)

Česká národní banka si s orgány a osobami podle § 128 odst. 3 vzájemně vyměňuje informace a podklady, které jsou nezbytné pro účely výkonu dohledu.

(6)

Osoby činné pro pojišťovnu nebo zajišťovnu jsou povinny poskytnout České národní bance na její písemné vyžádání veškeré informace týkající se jejich činnosti pro tuto pojišťovnu nebo zajišťovnu; osobou činnou pro pojišťovnu nebo zajišťovnu je poskytovatel služby podle § 7g nebo jiná osoba, která vykonává pro pojišťovnu nebo zajišťovnu činnost v jiném než pracovním poměru (dále jen „osoba činná pro pojišťovnu nebo zajišťovnu“).

(7)

Poskytovatel služby podle § 7g je povinen umožnit České národní bance provedení kontroly externě zajišťované činnosti pojišťovny nebo zajišťovny podléhající jejímu dohledu podle tohoto zákona ve svých provozních prostorech.

§ 86a

Identifikace zhoršení finanční situace pojišťovny a zajišťovny

(1)

Pojišťovna a zajišťovna podle § 86 odst. 1 a 3 zavede postupy ke zjišťování zhoršující se její finanční situace a, pokud k takovému zhoršení dojde, informuje o tom bezodkladně Českou národní banku; to se použije obdobně v případě, kdy není plněn solventnostní kapitálový požadavek nebo minimální kapitálový požadavek, nebo existuje-li nebezpečí, že daný požadavek nebude dodržen v následujících 3 měsících.

(2)

Vedlo-li by snížení vyrovnávací úpravy nebo koeficientu volatility na nulovou hodnotu k nesplnění solventnostního kapitálového požadavku, pojišťovna nebo zajišťovna podle odstavce 1 předloží České národní bance současně s informací o vyhodnocení podle § 7b odst. 6 analýzu opatření, která by vedla k obnovení souladu její činnosti se solventnostním kapitálovým požadavkem, a to navýšením použitelného kapitálu nebo snížením svého rizikového profilu.

§ 86b

Nástroje k posuzování schopnosti obezřetného provozování činnosti

(1)

Česká národní banka vypracovává a používá přiměřené kvantitativní nástroje k posouzení schopnosti pojišťovny nebo zajišťovny podléhající jejímu dohledu plnit pravidla obezřetného provozování její činnosti stanovená tímto zákonem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie. Tyto nástroje mohou být vypracovány i pro možné budoucí události nebo změny hospodářských podmínek, které by mohly mít vliv na finanční situaci pojišťovny nebo zajišťovny.

(2)

Česká národní banka může jako součást posouzení podle odstavce 1 požadovat provedení odpovídajících testů tuzemskou pojišťovnou nebo tuzemskou zajišťovnou a pro tyto testy stanovit výchozí předpoklady nebo scénáře. Tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna zašle výsledky testu České národní bance ve lhůtě stanovené v žádosti o jeho provedení, která musí odpovídat složitosti a rozsahu testů, ne však kratší než 30 dnů ode dne doručení žádosti.

(3)

Zjistí-li Česká národní banka na základě výsledků provedených posouzení podle odstavců 1 a 2 ohrožení schopnosti tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny plnit pravidla obezřetného provozování její činnosti stanovené tímto zákonem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie, uloží jí odpovídající opatření k nápravě a určí k tomu přiměřenou lhůtu.

§ 86c

Přezkum a vyhodnocení

(1)

Česká národní banka při výkonu dohledu provádí pravidelně přezkum a vyhodnocení strategií, procesů a postupů ohlašování zavedených pojišťovnou nebo zajišťovnou podléhající jejímu dohledu za účelem plnění povinností stanovených tímto zákonem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie; přezkum a vyhodnocení zahrnuje posouzení

dodržování kvalitativních požadavků týkajících se řídicího a kontrolního systému,

rizik, jimž pojišťovna nebo zajišťovna čelí nebo může čelit,

schopnosti pojišťovny a zajišťovny posuzovat tato rizika s ohledem na prostředí, v němž provozuje svoji činnost, a

postupů ke zjišťování zhoršující se finanční situace pojišťovny nebo zajišťovny.

(2)

Česká národní banka v rámci pravidelného přezkumu a vyhodnocení podle odstavce 1 přezkoumá a hodnotí zejména dodržování požadavků na

řídicí a kontrolní systém, včetně systému vlastního posuzování rizik a solventnosti,

technické rezervy,

kapitálové požadavky,

pravidla investování,

kvalitu a dostatečnost kapitálu a

průběžné plnění požadavků pro úplné anebo částečné interní modely, pokud pojišťovna nebo zajišťovna používá úplný nebo částečný interní model.

(3)

Česká národní banka posuzuje přiměřenost metod a postupů, navržených a uplatňovaných pojišťovnou nebo zajišťovnou pro identifikaci možných událostí nebo budoucích změn v ekonomickém prostředí, které by mohly mít negativní účinky na její celkovou finanční situaci. Česká národní banka posuzuje schopnost pojišťovny nebo zajišťovny odolat těmto možným událostem nebo budoucím změnám v ekonomickém prostředí.

(4)

Česká národní banka vyzve pojišťovnu nebo zajišťovnu, aby v přiměřené lhůtě zjednala nápravu ve své činnosti, nebo jí uloží opatření k nápravě s cílem odstranění nedostatků zjištěných při přezkumu a vyhodnocování podle odstavců 1 až 3.

(5)

Četnost a rozsah přezkumu a vyhodnocování podle odstavců 1 až 3 Česká národní banka stanoví s ohledem na povahu, rozsah a složitost činností pojišťovny nebo zajišťovny.

Díl 2

Dohled nad skupinou

Oddíl 1

Působnost dohledu nad skupinou

§ 87

Základní ustanovení

(1)

Není-li dále stanoveno jinak, dohled podle tohoto dílu Česká národní banka vykonává nad činností tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny, která

má účast nejméně v jedné pojišťovně nebo zajišťovně (dále jen „pojišťovna nebo zajišťovna držící účast“),

je ovládanou osobou pojišťovací holdingové osoby se sídlem v členském státě nebo smíšené finanční holdingové osoby se sídlem v členském státě,

je ovládanou osobou pojišťovací holdingové osoby se sídlem v třetím státě, smíšené finanční holdingové osoby se sídlem v třetím státě nebo pojišťovny z třetího státu nebo zajišťovny z třetího státu, nebo

je ovládanou osobou pojišťovací holdingové osoby se smíšenou činností, a to v rozsahu podle § 92p,

(dále jen „dohled nad skupinou“).

(2)

Předmětem dohledu nad skupinou, není-li dále stanoveno jinak, je kontrola

udržování použitelného kapitálu alespoň ve výši skupinového solventnostního kapitálového požadavku,

operací uvnitř skupiny,

koncentrace rizik skupiny,

osob ve vedení pojišťovací holdingové osoby a smíšené finanční holdingové osoby a

dodržování požadavků na řídicí a kontrolní systém na úrovni skupiny;

tím nejsou dotčena ustanovení o dohledu nad činností pojišťovny a zajišťovny na individuálním základě podle § 84 až 86c.

(3)

Při výkonu dohledu nad skupinou zohlední Česká národní banka všechny skutečnosti, které ovlivňují nebo mohou ovlivnit finanční situaci tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny a které se týkají

ovládané nebo přidružené osoby tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny,

osob, které mají účast na tuzemské pojišťovně nebo tuzemské zajišťovně, a

ovládaných nebo přidružených osob osoby, která má účast na tuzemské pojišťovně nebo tuzemské zajišťovně.

§ 88

Výjimky z dohledové činnosti

(1)

Česká národní banka může, je-li orgánem dohledu nad skupinou, z dohledu nad skupinou a po konzultaci s příslušnými orgány dohledu vyloučit osobu,

která má sídlo ve třetím státě, kde existují právní překážky k předání nezbytných informací,

která má pro výkon dohledu nad činností tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny ve skupině zanedbatelný význam; to se nepoužije v případě, kdy se vyloučení z dohledu nad skupinou týká více osob, které tvoří dohromady část skupiny s nezanedbatelným významem, nebo

jestliže by zahrnutí její finanční situace bylo pro výkon dohledu nad činností tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny ve skupině zavádějící nebo nevhodné.

(2)

Byla-li tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna vyloučena orgánem dohledu nad skupinou z dohledu nad skupinou z důvodů podle odstavce 1 písm. b) a c), má Česká národní banka právo vyžádat si pro účely výkonu dohledu u poslední osoby držící účast podle odstavce 5 jakékoli informace o této pojišťovně nebo zajišťovně.

(3)

Česká národní banka, je-li orgánem dohledu nad skupinou, může po konzultacích s příslušnými orgány dohledu upustit od provádění dohledu nad koncentrací rizik podle § 92a nebo dohledu nad operacemi uvnitř skupiny podle § 92b, pokud pojišťovna nebo zajišťovna držící účast, pojišťovací holdingová osoba se sídlem v členském státě nebo smíšená finanční holdingová osoba se sídlem v členském státě je přidruženou osobou regulované osoby nebo smíšené finanční holdingové osoby podléhající doplňkovému dohledu podle zákona upravujícího doplňkový dohled nad finančními konglomeráty, nebo je sama touto osobou.