epravo.cz

(2) Těchto zásad musí dbát jak národní výbory, které připravují a sestavují rozpočty, tak dohlédací národní výbory (úřady), které jejich rozpočetní podklady a rozpočty podle dalších ustanovení upravují.

(1) Ministerstvo vnitra stanoví směrnicemi v dohodě s ministerstvem financí, státním úřadem plánovacím a nejvyšším účetním kontrolním úřadem, kdy se má začít s přípravou rozpočtu, jak má tato příprava postupovat a jakým způsobem se provádí.

(2) V době stanovené směrnicemi podle odstavce 1 vyzve ministerstvo vnitra národní výbory, aby podle ustanovení těchto směrnic a v rozsahu jimi stanoveném sestavily předpokládané potřeby pro svou činnost a pro svůj vlastní hospodářský plán (§ 3 odst. 2 zákona), jakož i předpokládané příjmy v příštím roce (dále jen "rozpočetní podklad"). Částky na předpokládané investice se vykáží odděleně. Na rozpočetním podkladu se usnáší rada národního výboru.

(3) Rozpočetní podklady sdělí národní výbory svým dohlédacím národním výborům (ministerstvu vnitra), které je přezkoušejí a upraví v zájmu rovnoměrnosti. Rozpočetní podklady se sestavují do okresních a krajských přehledů, a to odděleně podle jednotlivých stupňů národních výborů. Ministerstvo vnitra pak po jejich projednání s věcně příslušnými ústředními úřady sestaví souhrny celostátní.

(1) Celostátní souhrny rozpočetních podkladů národních výborů slouží jako jedna z informativních pomůcek k stanovení výdajových směrných čísel pro jednotlivé kapitoly státního rozpočtu (celková ressortní směrná čísla).

(2) Příslušný ústřední úřad určí po projednání věci s ministerstvy vnitra a financí, jaká částka z celkového jeho ressortního směrného čísla připadá na neinvestiční potřeby národních výborů (§ 15 odst. 1 zákona). Tuto částku sdělí ministerstvům vnitra a financí.

(4) Ústřední národní výbor hlavního města Prahy rozvrhne ressortní směrné číslo pro lidovou správu v Praze na jednotlivé obvodní národní výbory a na ústřední správu města.

(6) Okresní národní výbory rozvrhnou částku určenou pro místní národní výbory na jednotlivé místní národní výbory (místní ressortní směrné číslo).

Ministerstvo vnitra stanoví v dohodě s ministerstvem financí a po projednání se zúčastněnými ústředními úřady celkové směrné číslo pro předpokládané příjmy národních výborů, jež se pak rozvrhne na jednotlivé národní výbory obdobným postupem jako směrná čísla výdajová.

Ministerstvo financí stanoví v dohodě s ministerstvem vnitra, státním úřadem plánovacím a nejvyšším účetním kontrolním úřadem zásady pro sestavení rozpočtů národních výborů a pro jejich včlenění do jednotného státního rozpočtu. V těchto zásadách se stanoví též lhůty pro rozpočetní řízení a způsob, jak se do rozpočtu začleňují schválené investiční výdaje.

(1) Úhrn všech ressortních směrných čísel pro příslušný národní výbor (celkové směrné číslo krajské, okresní, po případě místní) je hranicí, kterou nesmějí překročit neinvestiční výdaje v rozpočtu národního výboru. Při tom však může národní výbor při sestavování rozpočtu zvýšit potřebu některé kapitoly na úkor směrného čísla kapitoly jiné; musí však dbát toho, aby bylo zabezpečeno plnění úkolů kapitoly takto krácené, zejména plnění povinností plynoucích ze zákona a jiných právních titulů a povinností uložených národnímu výboru nadřízenými národními výbory (úřady).

(2) Ukáže-li se při sestavování rozpočtu, že národní výbor s přihlédnutím k zásadám uvedeným v § 1 nepotřebuje přiděleného směrného čísla v celém rozsahu, je povinen sdělit přebývající částku nejpozději při předkládání usneseného rozpočtu dohlédacímu národnímu výboru (úřadu), který pak, pokud je toho třeba, může ji v rámci téže kapitoly přidělit jinému národnímu výboru při úpravě jeho rozpočtu.

(1) Návrh rozpočtu místního národního výboru sestaví rada místního národního výboru a vyloží jej k veřejnému nahlédnutí po dobu 15 dnů, což se v obci vyhlásí způsobem v místě obvyklým. V této době mohou do návrhu rozpočtu nahlédnout a činit k němu připomínky fysické osoby starší 18 let, které mají v obci své bydliště nebo zaměstnání, a právnické osoby, které mají v obci své sídlo nebo v ní vykonávají činnost, a pokud jde o potřeby škol, též sdružení rodičů a přátel školy a místní národní výbory přiškolených obcí.

(2) Po uplynutí 15 denní lhůty se místní národní výbor ve veřejném plenárním zasedání usnese na svém rozpočtu, při čemž též projedná podané připomínky. Usnesený rozpočet místního národního výboru spolu s připomínkami se předloží okresnímu národnímu výboru.

(3) Rada okresního národního výboru přezkoumá rozpočty místních národních výborů, a je-li toho třeba, upraví je.

(1) Návrh rozpočtu okresního národního výboru sestaví rada okresního národního výboru a vyloží jej na dobu 15 dnů, o čemž vyrozumí všechny místní národní výbory a vyhláškou okresní orgány masových lidových organisací v okrese s upozorněním, že mohou do něho během této doby svými zmocněnci nahlédnout a podat k němu připomínky.

(2) Po uplynutí 15 denní lhůty se okresní národní výbor ve veřejném plenárním zasedání usnese na svém rozpočtu, při čemž též projedná podané připomínky. Usnesený rozpočet okresního národního výboru spolu s připomínkami se předloží krajskému národnímu výboru.

(3) Rada krajského národního výboru přezkoumá rozpočty okresních národních výborů, a je-li toho třeba, upraví je.

(1) Návrh rozpočtu krajského národního výboru sestaví rada krajského národního výboru a vyloží jej po dobu 15 dnů, o čemž vyrozumí všechny okresní národní výbory, jednotný (ústřední) národní výbor a vyhláškou krajské orgány masových lidových organisací v kraji s upozorněním, že mohou do něho během této doby svými zmocněnci nahlédnout a podat k němu připomínky.

(2) Po uplynutí 15 denní lhůty se usnese krajský národní výbor ve veřejném plenárním zasedání na svém rozpočtu, při čemž též projedná podané připomínky. Usnesený rozpočet krajského národního výboru spolu s připomínkami se předloží ministerstvu vnitra.

(3) Ministerstvo vnitra v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady přezkoumá, a je-li toho třeba, upraví rozpočty krajských národních výborů.

(1) Pro lidovou správu v hlavním městě Praze se sestavuje jednotný rozpočet ústředního národního výboru, jehož součástí jsou rozpočty obvodních národních výborů.

(2) Návrh rozpočtu obvodního národního výboru sestavuje rada obvodního národního výboru a vyloží jej po dobu 15 dnů k veřejnému nahlédnutí. Pro oprávnění k podávání připomínek platí obdobně předpisy o připomínkách k návrhům rozpočtů místních národních výborů, avšak s tou odchylkou, že místo bydliště (zaměstnání, sídla) v obci se vyžaduje bydliště (zaměstnání, sídlo) v příslušném obvodu.

(3) Po uplynutí 15 denní lhůty se obvodní národní výbor ve veřejném plenárním zasedání usnese na svém rozpočtu, při čemž též projedná podané připomínky. Usnesený rozpočet obvodního národního výboru spolu s připomínkami k němu se předloží ústřednímu národnímu výboru.

(4) Rada ústředního národního výboru upraví rozpočty obvodních národních výborů a sestaví návrh rozpočtu pro ústřední správu města. Celý rozpočet (včetně upravených rozpočtů obvodních národních výborů) se veřejně vyloží po dobu 15 dnů. V této době mohou k němu podávat připomínky osoby oprávněné podle předpisů o připomínkách k návrhům rozpočtů místních národních výborů a dále příslušné orgány masových lidových organisací.

(5) Po uplynutí 15 denní lhůty se usnese na rozpočtu pro lidovou správu v hlavním městě Praze veřejné plenární zasedání ústředního národního výboru, při čemž též projedná podané připomínky. Usnesený rozpočet i s připomínkami se předloží ministerstvu vnitra, které dále postupuje jako při rozpočtech krajských národních výborů.

(1) Rozpočty jednotných národních výborů s výjimkou jednotného národního výboru Vysokých Tater se sestaví jako rozpočty jednotné, ale součástí každého takového rozpočtu je rozpočet pro lidovou správu v příslušné obci.

(2) Rada jednotného národního výboru připraví návrh rozpočtu a vyloží jej po dobu 15 dnů. K rozpočtu pro lidovou správu v obci mohou se činit připomínky obdobně podle předpisů o rozpočtech místních národních výborů. K ostatnímu obsahu rozpočtu jednotného národního výboru možno činit připomínky obdobně podle předpisů o rozpočtech okresních národních výborů.

(3) Po uplynutí 15 denní lhůty se jednotný národní výbor ve veřejném plenárním zasedání usnese na svém rozpočtu, při čemž též projedná podané připomínky. Usnesený rozpočet se předkládá příslušnému krajskému národnímu výboru, který dále postupuje jako při rozpočtech okresních národních výborů.

(1) Z rozpočtů národních výborů se sestaví okresní, krajské a celostátní souhrny, a to odděleně podle jednotlivých stupňů národních výborů. Podrobnosti budou stanoveny v zásadách vydaných podle § 5.

(2) Vyšší dohlédací národní výbor (úřad) může si dát předložit též kterýkoliv rozpočet jednotlivě. Při pořizování krajských souhrnů může krajský národní výbor upravit též kterýkoliv rozpočet z okresního souhrnu a při pořizování celostátních souhrnů může ministerstvo vnitra v dohodě s ministerstvem financí a se zúčastněnými ústředními úřady upravit též kterýkoliv rozpočet z okresního nebo krajského souhrnu.

Dohlédací národní výbor (úřad), který sestavuje souhrny rozpočtů národních výborů, sestaví a stanoví rozpočet podřízeného národního výboru, který jej nepředložil včas. V takovém případě se o rozpočtu nekoná připomínkové řízení.

Po schválení státního rozpočtu Národním shromážděním a po případném upravení rozpočtů národních výborů vládou nebo podle směrnic vydaných vládou národní výbory vyloží své pravoplatné rozpočty, jež jim byly sděleny, k veřejnému nahlédnutí obdobně podle předpisů o vyložení usnesených rozpočtů. Připomínkové řízení se již nekoná.

(1) Z opatření, jímž byl rozpočet národního výboru upraven nebo náhradním opatřením sestaven a stanoven, nelze se odvolat.

(2) Osoby a orgány, které podaly připomínky k rozpočtu národního výboru, není třeba jednotlivě vyrozumívat o tom, jak byly jejich připomínky projednány a vyřízeny, a nepřísluší jim odvolací právo. Mohou však, pokud tomu nebrání veřejný zájem, po schválení rozpočtu nahlédnout do příslušných spisů.

Vznikne-li během rozpočetního roku nový územní správní celek s národním výborem, sestaví proň dohlédací národní výbor (úřad) rozpočet na zbytek roku z rozpočetních úvěrů národního výboru, z jehož obvodu byl tento nový územní správní celek utvořen.

(1) Ministerstvo financí stanoví v dohodě s ministerstvem vnitra, státním úřadem plánovacím a nejvyšším účetním kontrolním úřadem zásady pro sestavení závěrečných účtů národních výborů a pro jejich projednání a včlenění do závěrečného účtu státního. Přitom stanoví též lhůty pro sestavení a projednání těchto závěrečných účtů.

(2) Po uplynutí rozpočetního roku jsou národní výbory všech stupňů povinny uzavřít ve stanovené lhůtě veškeré účetní knihy o všech příjmech a výdajích a sestavit závěrečné účty. Rada národního výboru sestaví závěrečné účty a vyloží je po dobu 15 dnů k veřejnému nahlédnutí a k připomínkám obdobně podle předpisů o vyložení rozpočtů. Po uplynutí 15denní lhůty se závěrečné účty i s došlými připomínkami předloží k projednání plenárnímu zasedání národního výboru. Účty projednané v plenárním zasedání se předkládají i s došlými připomínkami k přezkoušení dohlédacímu národnímu výboru (úřadu), který si k nim po případě vyžádá potřebná vysvětlení. Shledá-li dohlédací národní výbor (úřad) závady, učiní opatření, aby byly odstraněny. Pokud jde o sestavování okresních, krajských a celostátních souhrnů a o včleňování závěrečných účtů národních výborů do závěrečných účtů státních, platí obdobně ustanovení o rozpočtech.

(3) Závěrečné účty úsporových fondů se sestavují do oddělených souhrnů a projednávají se zároveň a stejným způsobem jako závěrečné účty vlastního hospodaření národních výborů.

Národní výbor, který ve smyslu ustanovení § 29 odst. 2 zákona vede správu samostatných fondů nebo nadací, sestavuje a projednává jejich rozpočty a závěrečné účty přiměřeně podle předpisů o svém rozpočtu a svých závěrečných účtech a zároveň s nimi. Schvaluje je dohlédací národní výbor (úřad). Do státního rozpočtu a do státních závěrečných účtů se nevčleňují.

Rozpočty komunálních podniků a jejich účetní závěrky se sestavují a projednávají bez připomínkového řízení a schvalují je dohlédací národní výbory (úřady). Podrobnosti stanoví ministerstvo vnitra v dohodě s ministerstvem financí, státním úřadem plánovacím a nejvyšším účetním kontrolním úřadem.

Věci, jejichž utajení je v zájmu státu, musí zůstat zachovány v tajnosti i při přípravě, sestavování a projednávání rozpočtů a závěrečných účtů národních výborů a jimi spravovaných samostatných fondů a nadací, jakož i rozpočtů a účetních závěrek komunálních podniků. Ministerstvo vnitra stanoví v dohodě s ministerstvem financí a příslušnými ústředními úřady podrobnosti.

Výnos sbírky pořádané národním výborem (§ 13 odst. 4 zákona) je tehdy jeho rozpočetním příjmem, je-li určen k úkolu, který patří do oboru působnosti tohoto národního výboru. Takovou sbírku však může národní výbor pořádat jen se souhlasem dohlédacího národního výboru (úřadu). Provádí-li národní výbor sbírku pro jiný subjekt nebo orgán, spravuje její výnos jako cizí majetek a odvede jej tomu, pro koho je určen, aniž tento výnos zúčtuje jako rozpočetní příjem.

Mimořádný výnos národního majetku, jejž spravuje národní výbor (§ 10 odst. 1 písm. b) zákona), budiž v každém případě zúčtován jako rozpočetní příjem tohoto národního výboru.