Nová metodika k provozování kamerových systémů

Úřad pro ochranu osobních údajů na svých webových stránkách dne 08.02.2024 zveřejnil novou metodiku k návrhu a provozování kamerových systémů z hlediska zpracování a ochrany osobních údajů.[1] Cílem tohoto příspěvku je v krátkosti představit některé ze změn, které nová metodika přináší. Nová metodika ve své podstatě navazuje na původní metodiku ve vztahu k provozování kamerových systémů, kterou Úřad pro ochranu osobních údajů vydal v roce 2012,[2] a která byla, jak uvádí sám Úřad pro ochranu osobních údajů, v určité době jeho nejstahovanější publikací.

Taková popularita původní metodiky byla nepochybně způsobena zdařilým a přehledným zpracováním jednotlivých oblastí, které bylo ve vztahu k provozování kamerového systému nutné zohlednit, včetně praktického doporučení, jak k ošetření těchto oblastí přistoupit. Původní metodika se tak vlastně stala jakýmsi návodem pro provozovatele kamerových systémů.

Nová metodika vydaná Úřadem pro ochranu osobních údajů v únoru 2024 si nepochybně neklade menší cíle než opět sloužit jako návod k tomu, jak k provozování kamerového systému přistoupit a jaké povinnosti plnit. I přes to, že nová metodika zdůrazňuje, že není právně závazným dokumentem a povinnosti související s provozováním kamerového systému je možné plnit i jinak, dle našeho názoru bude její obsah (stejně jako u původní metodiky) tím prvním (a mnohdy jediným), co bude provozovatel kamerového systému zohledňovat.

Původní vs nová metodika

Reklama

AI pro práci se smlouvami (online - živé vysílání) - 3.2.2026

3.2.2026 13:003 975 Kč s DPH
3 285 Kč bez DPH

Koupit

Nová metodika zcela logicky reaguje na zásadní změnu legislativního rámce zpracování osobních údajů, ke kterému došlo v mezidobí od vydání původní metodiky, zejména na účinnost GDPR[3] a přijetí pokynů Evropského sboru pro ochranu osobních údajů ke zpracování osobních údajů prostřednictvím videotechniky.[4]

Nad rámec legislativních změn nová metodika současně aktualizuje a upřesňuje určitá pravidla; v mnohém však zůstává téměř totožná s původní metodikou či přinejmenším vychází ze stejných principů jako původní metodika.

Nová metodika tak specifikuje zásady zpracování osobních údajů, poměrně podrobně se věnuje právním základům zpracování (k tomu dále v tomto příspěvku), rozvádí jednotlivá práva subjektů údajů v souvislosti se zpracováním osobních údajů prostřednictvím kamerového sledování nebo řeší zabezpečení kamerových systémů, čímž se její obsah nijak zásadně neliší od obsahu původní metodiky.

Nová metodika je však o poznání podrobnější, v určitém směru i přehlednější a k velké radosti nemálo provozovatelů kamerových systému obsahuje i vzory v praxi často využívaných dokumentů.

Rozdílem mezi původní a novou metodikou, který však dle našeho názoru zasluhuje zvláštní zdůraznění, je skutečnost, že dle nové metodiky je zpracováním osobních údajů (se všemi povinnostmi, které z toho pro provozovatele kamerového systému plynou) i kamerový záznam v tzv. on-line režimu[5] (za splnění dalších podmínek, zejména možnosti identifikovat konkrétní fyzickou osobu zachycenou prostřednictvím kamerového záznamu). Původní metodika přitom předpokládala, že prostřednictvím kamerového záznamu v on-line režimu bez dalšího nedochází ke zpracování osobních údajů.

V této souvislosti je však nutné připomenout, že pravidlo, kdy ke zpracování osobních údajů může docházet i v podobě on-line režimu kamerového záznamu, nepřináší až nová metodika o provozování kamerových systémů vydaná Úřadem pro ochranu osobních údajů, ale lze jej dovodit již z pokynů Evropského sboru pro ochranu osobních údajů ke zpracování osobních údajů prostřednictvím videotechniky. Nová metodika tak pouze zohledňuje již existující stav.

Zpracování na základě ochrany oprávněných zájmů a tzv. balanční test

Jednou z oblastí, kterým se nová metodika poměrně podrobně věnuje, je určení právního základu zpracování osobních údajů prostřednictvím kamerového systému[6] a specifikace souvisejících povinností pro provozovatele kamerového systému.

Nová metodika reflektuje současnou praxi, když výslovně uvádí, že nejčastěji využívaným právním základem pro zpracování osobních údajů prostřednictvím kamerového systému je ochrana oprávněných zájmů správce osobních údajů či třetí strany,[7] a proto okolnostem využití tohoto právního základu věnuje značný prostor.

V této souvislosti přitom nová metodika jasně stanovuje, že provozovatel kamerového systému, který hodlá využít ochranu oprávněných zájmů správce osobních údajů či třetí strany jako právní základ pro zpracování osobních údajů, musí vždy – a to před samotným zahájením zamýšleného zpracování osobních údajů (tedy před zavedením kamerového sledovacího systému) – provést komplexní posouzení s cílem porovnat, zda má oprávněný zájem provozovatele kamerového systému přednost před zájmy nebo základními právy a svobodami subjektů údajů.

Toto posouzení je označováno jako tzv. balanční test a nová metodika podrobně popisuje jednotlivá kritéria, která mají být v rámci balančního testu hodnocena,[8] přičemž současně doporučuje, aby byl balanční test ve vztahu ke zpracování osobních údajů prostřednictvím kamerového sledovacího systému proveden v následujících čtyřech postupných krocích:

1. popis existence reálného ohrožení, které má fakticky specifikovat oprávněný zájem, který odůvodňuje zavedení kamerového systému, a čím je tento zájem ohrožen,

2. posouzení dosažení účelu jinými prostředky, v rámci kterého by měl provozovatel kamerového systému popsat a rozebrat možné varianty řešení celé situace (např. jiné nástroje ochrany než kamerové sledování, počet a nastavení kamer atd.) a tyto varianty porovnat mezi sebou, se stávajícím řešením i s případnými následky toho, kdy by situace nebyla vůbec řešena,

3. posouzení nezbytnosti vybrané varianty, které předpokládá provedení analýzy přínosů a návratnosti navrhované varianty řešení, a konečně

4. posouzení přiměřenosti zpracování osobních údajů, které balanční test uzavírá a představuje samotné finální porovnání práv provozovatele na ochranu oprávněných zájmů a práv a svobod subjektů údajů.

Součástí nové metodiky je současně i vzor balančního testu ve vztahu k zavedení kamerového sledovacího systému v bytovém domě, který by měl provozovatelům kamerových systémů poskytnout praktický návod, jak k balančnímu testu přistoupit a jakým způsobem jej zpracovat.

Dokumentace

Nová metodika (stejně jako původní metodika) specifikuje dokumentaci, kterou musí provozovatel kamerového sledovacího systému vypracovat a evidovat. Podobně jako v původní metodice se jedná o projektovou dokumentaci (zachycující technické řešení kamerového systému), avšak s ohledem na již zmíněný nový legislativní rámec je mezi takovou dokumentaci řazena i analýza povinnosti zpracovat posouzení vlivu na ochranu osobních údajů[9] (případně samotné posouzení) nebo záznamy o činnostech zpracování.[10]

Technická a organizační opatření v závislosti na klasifikaci kamerového systému podle míry porušení práv a zájmů subjektů údajů

Ve vztahu k zabezpečení kamerových sledovacích systémů nová metodika zavádí povinnost provést klasifikaci daného kamerového systému s ohledem na to, do jaké míry jsou provozováním kamerového systému porušována práva a zájmy subjektů údajů.

Na základě umístění a parametrů kamer využívaných pro sledování poté nová metodika zavádí čtyři klasifikační třídy kamerových systémů s tím, že kamerový systém je vždy nutné do jedné z těchto tříd zařadit (dle kritérií, která specifikuje nová metodika). Jestliže provozovaný kamerový systém neodpovídá kritériím uvedeným v nové metodice, je nutné při klasifikaci daná kritéria posuzovat analogicky.

Nová metodika poté velmi přehledně zpracovává přehled jednotlivých povinných a doporučených technických a organizačních opatření kamerového systému v závislosti na tom, do jaké klasifikační třídy byl daný kamerový systém zařazen, což dává provozovatelům velmi přehledný návod, jak k těmto opatřením přistoupit.

Závěr

Vzhledem ke skutečnosti, že kamerové sledovací systémy jsou v praxi stále velmi používaným nástrojem, má i nová metodika značný potenciál stát se využívaným dokumentem sloužícím provozovatelům kamerových systémů jako základní návod, jak k dané problematice přistoupit a plnit příslušné povinnosti.

Jako velmi pozitivní lze jistě hodnotit přehledné zpracování nové metodiky, praktické pokyny pro plnění jednotlivých povinností a v neposlední řadě i vzorové dokumenty.

Mgr. Martin Winter,
advokát

Kristína Nagyová,
právní asistentka

Doležal & Partners s.r.o., advokátní kancelář

Růžová 1416/17
110 00 Praha

Koliště 1912/13
602 00 Brno

tel.: +420 222 544 201
e-mail: office@dolezalpartners.com