epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • insolvenční právo
    • finanční právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • evropské právo
    • veřejné zakázky
    • ostatní právní obory
  • ZÁKONY
    • sbírka zákonů
    • sbírka mezinárodních smluv
    • právní předpisy EU
    • úřední věstník EU
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • ostatní právní obory
  • AKTUÁLNĚ
    • 10 otázek
    • tiskové zprávy
    • vzdělávací akce
    • komerční sdělení
    • ostatní
  • E-shop
    • Online kurzy
    • Online konference
    • Další vzdělávaní advokátů
    • Konference
    • Roční předplatné
    • Monitoring judikatury
    • Publikace a služby
    • Společenské akce
    • Advokátní rejstřík
    • Partnerský program
  • Advokátní rejstřík
  • Více

    Zákon ze dne 25.3.1965 o odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání

    6.4.1965 | Sbírka:  30/1965 Sb. | Částka:  17/1965ASPI

    Vztahy

    Prováděcí: 32/1965 Sb., 31/1965 Sb.
    Aktivní derogace: 150/1961 Sb.
    Pasivní derogace: 65/1965 Sb.
    30/1965 Sb.
    ZÁKON
    ze dne 25. března 1965
    o odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání
    Soustavné prohlubování péče o bezpečnost a ochranu zdraví při práci vyžaduje, aby organizace zajišťovaly svým pracovníkům pracovní podmínky, v nichž pracující mohou plnit své pracovní úkoly bez ohrožení života a zdraví, a aby tak vytvářely předpoklady pro účinnou úrazovou prevenci. Pracovníci přispívají k dosažení tohoto cíle tím, že důsledně plní povinnosti ukládané jim předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci.
    Významným přínosem pro zvýšení úrazové prevence je i úprava odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání. Má-li se však tato úprava stát účinným nástrojem výchovy pracujících k bezpečné práci, je třeba, aby posílila vědomí větší odpovědnosti a kázně jak vedoucích pracovníků, tak ostatních pracujících a aby se v ní výrazně uplatnila hmotná zainteresovanost celého kolektivu pracovníků na vytváření nejpříznivějších podmínek pro bezpečnou práci, což bude významné zejména v podmínkách nového řízení národního hospodářství.
    Odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání vycházející z těchto zásad musí též zajistit, aby pracující, kteří utrpí při práci úraz, se mohli vrátit do pracovního procesu a podílet se tak podle svých schopností na vytváření hodnot pro společnost a aby při poškození na zdraví byla jim i jejich rodinám zajištěna dostatečná životní úroveň.
    K dosažení těchto cílů Národní shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:
    ODDÍL I
    Úvodní ustanovení
    § 1
    (1) Organizace je povinna pracovníka, který byl poškozen na zdraví pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, po skončení jeho pracovní neschopnosti zaměstnávat na jeho původním pracovním místě nebo na takovém pracovním místě, kde druh požadované práce a pracovní podmínky jsou pro něj vhodné vzhledem k jeho schopnostem a jeho zdravotnímu stavu a kde pracovník, i když jeho pracovní schopnost je změněna, může dosahovat výdělku, který měl před pracovním úrazem nebo zjištěním nemoci z povolání.
    (2) Nemůže-li organizace takové pracovní místo poskytnout, je povinna opatřit je pracovníku ve spolupráci s okresním národním výborem v jiné organizaci.
    (3) Utrpěl-li pracovník pracovní úraz nebo byla-li u něho zjištěna nemoc z povolání a organizace odpovídá podle dalších ustanovení za škodu tím vzniklou, je při nesplnění povinností stanovených v předchozích odstavcích povinna vzniklou škodu pracovníku nahradit.
    ODDÍL II
    Náhrada škody vzniklé z pracovních úrazů a nemocí z povolání
    Odpovědnost za vzniklou škodu
    § 2
    (1) Došlo-li u pracovníka při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním k poškození na zdraví anebo k jeho smrti úrazem (dále jen "pracovní úraz"), odpovídá za škodu tím vzniklou organizace, u níž byl pracovník v době úrazu v pracovním poměru.
    (2) Za škodu způsobenou pracovníku nemocí z povolání odpovídá organizace, u níž pracovník pracoval naposledy před jejím zjištěním v pracovním poměru za podmínek, z nichž vzniká nemoc z povolání, kterou byl postižen. Byla-li tato organizace zrušena a její práva a závazky nepřešly na jinou organizaci, odpovídá za škodu stát. Nemocemi z povolání jsou nemoci uvedené v předpisech o sociálním zabezpečení, jestliže vznikly za podmínek uvedených v těchto předpisech.*)
    (3) Pracovním úrazem není úraz, který se pracovníku přihodil na cestě do zaměstnání a zpět.
    (4) Organizace je povinna nahradit škodu, i když dodržela povinnosti vyplývající z předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, pokud se odpovědnosti nezprostí podle § 3.
    § 3
    (1) Organizace se zprostí odpovědnosti zcela, prokáže-li, že
    a) škoda byla způsobena tím, že postižený pracovník svým zaviněním porušil předpisy nebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ačkoliv s nimi byl řádně seznámen a jejich znalost a dodržování byly soustavně vyžadovány a kontrolovány, nebo
    b) škodu si přivodil postižený pracovník svou opilostí a organizace nemohla škodě zabránit a že tyto skutečnosti byly jedinou příčinou škody.
    (2) Organizace se zprostí odpovědnosti zčásti, prokáže-li, že
    a) postižený pracovník porušil svým zaviněním předpisy nebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ačkoliv s nimi byl řádně seznámen, a že toto porušení bylo jednou z příčin škody,
    b) jednou z příčin škody byla opilost postiženého pracovníka,
    c) pracovníku vznikla škoda proto, že si počínal v rozporu s obvyklým způsobem chování tak, že je zřejmé, že ač neporušil předpisy nebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jednal lehkomyslně a musel si přitom být vzhledem k své kvalifikaci a zkušenostem vědom, že si může přivodit úraz nebo nemoc z povolání.
    (3) Při posuzování, zda pracovník porušil předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci (odstavec 1 písm. a) a odstavec 2 písm. a)), není možno dovolávat se jen všeobecných ustanovení, podle nichž si má každý počínat tak, aby neohrožoval zdraví své a zdraví jiných.
    (4) Za lehkomyslné jednání (odstavec 2 písm. c)) nelze považovat běžnou neopatrnost a jednání vyplývající z rizika práce.
    § 4
    Zprostí-li se organizace odpovědnosti zčásti (§ 3 odst. 2), určí se část škody, kterou nese pracovník, podle míry jeho zavinění; v případě uvedeném v § 3 odst. 2 písm. c) uhradí však organizace alespoň jednu třetinu škody.
    § 5
    Organizace se nemůže zprostit odpovědnosti, utrpěl-li pracovník pracovní úraz při odvracení škody hrozící této organizaci nebo nebezpečí přímo hrozícího životu nebo zdraví.
    Způsob a rozsah náhrady škody
    § 6
    Pracovníku, který utrpěl pracovní úraz nebo u něhož byla zjištěna nemoc z povolání, je organizace povinna v rozsahu, ve kterém za škodu odpovídá, poskytnout náhradu za
    a) ztrátu na výdělku,
    b) bolest a ztížení společenského uplatnění,
    c) účelně vynaložené náklady spojené s léčením,
    d) věcnou škodu.
    § 7
    Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti pracovníka činí rozdíl mezi průměrným výdělkem pracovníka před pracovním úrazem nebo před zjištěním nemoci z povolání a plnou výší nemocenského, která by mu podle předpisů o nemocenském pojištění náležela při mimoústavním ošetřování.
    § 8
    (1) Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti anebo při uznání plné nebo částečné invalidity činí rozdíl mezi průměrným výdělkem pracovníka před pracovním úrazem anebo před zjištěním nemoci z povolání a jeho výdělkem po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání s připočtením případného invalidního nebo částečného invalidního důchodu poskytovaného z téhož důvodu. K zvýšení invalidního důchodu pro bezmocnost se nepřihlíží.
    (2) Náhrada za ztrátu na výdělku spolu s výdělkem postiženého pracovníka a případným invalidním nebo částečným invalidním důchodem poskytovaným při pracovním úrazu nesmí přesáhnout u pracovníka konajícího v době pracovního úrazu nebo zjištění nemoci z povolání práce zařazené podle předpisů o sociálním zabezpečení do I. pracovní kategorie částku 2200 Kčs měsíčně, do II. pracovní kategorie částku 1800 Kčs měsíčně a do III. pracovní kategorie částku 1600 Kčs měsíčně.
    (3) Pracovníku, který bez vážných důvodů odmítne nastoupit práci, která mu byla zajištěna (§ 1), přísluší náhrada za ztrátu na výdělku podle předchozích odstavců pouze ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před pracovním úrazem nebo zjištěním nemoci z povolání a průměrným výdělkem, kterého mohl dosáhnout na práci, která mu byla zajištěna.
    (4) Ministerstvo zdravotnictví stanoví v dohodě s Ústřední radou odborů, při kterých nemocech z povolání náleží náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti jen po dobu, než bude postižený pracovník schopen dosahovat původního výdělku.
    § 9
    Náhrada za bolest a za ztížení společenského uplatnění, které vznikly pracovníku následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, se poskytují jednorázově.
    § 10
    (1) Vznikla-li pracovníku následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání věcná škoda, hradí se jen skutečná škoda, a to v penězích, pokud ji organizace neodčiní uvedením v předešlý stav.
    (2) Při určení výše škody na věci se vychází z její ceny v době poškození.
    § 11
    (1) Jestliže pracovník následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání zemřel, je organizace povinna v rozsahu své odpovědnosti poskytnout
    a) náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s jeho léčením,
    b) náhradu přiměřených nákladů spojených s pohřbem,
    c) náhradu nákladů na výživu pozůstalých,
    d) jednorázové odškodnění pozůstalých.
    (2) Nároky vyplývající z předchozího odstavce nejsou závislé na tom, zda postižený pracovník uplatnil ve stanovené lhůtě své nároky na náhradu škody. Nutno je však uplatnit ve lhůtě podle § 18 odst. 1.
    § 12
    Náklady spojené s léčením a náklady spojené s pohřbem se hradí tomu, kdo tyto náklady vynaložil. Od nákladů spojených s pohřbem se odečte pohřebné poskytnuté podle předpisů o nemocenském pojištění.
    § 13
    (1) Náhrada nákladů na výživu pozůstalých náleží pozůstalým, kterým zemřelý výživu poskytoval nebo byl povinen poskytovat.
    (2) Při výpočtu této náhrady se vychází z průměrného výdělku zemřelého; přitom se však nepřihlíží k částce, o kterou tento průměrný výdělek přesahuje hranice uvedené v § 8 odst. 2.
    (3) Náhrada nákladů náleží, pokud není hrazena dávkami důchodového zabezpečení poskytovanými z téhož důvodu. Od těchto dávek se odečte částka, která odpovídá výši přídavků na děti dříve poskytovaných.
    § 14
    Jednorázové odškodnění náleží manželovi, manželce a dítěti, které má nárok na sirotčí důchod. Dítěti náleží ve výši 5000 Kčs, ostatním oprávněným ve výši po 3000 Kčs. V odůvodněných případech lze jednorázové odškodnění v úhrnné výši 3000 Kčs přiznat též rodičům zemřelého.
    § 15
    (1) Nároky na náhradu škody podle ustanovení tohoto oddílu náleží též při pracovních úrazech a nemocech z povolání učňů, členů výrobních družstev, členů jednotných zemědělských družstev, příslušníků ozbrojených sil a příslušníků bezpečnostních sborů ministerstva vnitra, studentů vysokých škol a vědeckých (uměleckých) aspirantů, žáků základních devítiletých a středních škol, jakož i osob, které jsou činny pro socialistické organizace v poměru obdobném pracovnímu poměru nebo poměru člena jednotného zemědělského družstva, a jiných osob, o kterých to stanoví Ústřední rada odborů.
    (2) Osobám uvedeným v předchozím odstavci odpovídá za škodu organizace, pro kterou byly činny.
    (3) U osob povolaných k službě v ozbrojených silách, jejichž pracovní poměr vůči organizaci po dobu této služby trvá, jsou ministerstva národní obrany a vnitra povinna spolupracovat při umísťování těchto osob podle § 1.
    § 16
    Nárok na náhradu škody se uplatňuje u organizace. Organizace je povinna náhradu škody projednat se závodním výborem základní organizace Revolučního odborového hnutí, a to nejpozději do 30 dnů od uplatnění nároku u organizace. Nedošlo-li k tomuto projednání, není tato skutečnost na překážku tomu, aby byl projednán spor a aby o něm bylo rozhodnuto.
    § 17
    Jakékoli úmluvy mezi pracovníkem a organizací nebo prohlášení, jimiž se pracovník předem vzdává svých práv upravených tímto zákonem, jsou neplatné.
    § 18
    (1) Nárok na náhradu škody se promlčí, nebyl-li uplatněn u rozhodčího orgánu, popřípadě u soudu, do jednoho roku ode dne, kdy se poškozený dověděl, jakou má škodu a kdo za ni odpovídá.
    (2) K promlčení přihlédne rozhodčí orgán nebo soud, jen bude-li namítnuto. Uplatní-li poškozený nárok u rozhodčího orgánu nebo soudu a v zahájeném řízení řádně pokračuje, promlčecí doba neběží od tohoto uplatnění po dobu řízení.
    § 19
    Nároky pracovníka na náhradu škody, s výjimkou nároků na náhradu za bolest a za ztížení společenského uplatnění, jeho smrtí nezanikají a stávají se součástí dědictví.
    ODDÍL III
    Ustanovení společná
    § 20
    Jestliže byly částky určené na náhradu škody vyplaceny nesprávně nebo omylem, lze je požadovat zpět, jen jestliže poškozený věděl nebo musel z okolností předpokládat, že jde o částky nesprávně určené nebo omylem vyplacené. Organizace může požadovat vrácení těchto částek do jednoho roku ode dne, kdy zjistila, že částky byly určeny omylem nebo že byly nesprávně vyplaceny, nejdéle však do tří let od jejich výplaty.
    § 21
    (1) Organizace, která nahradila poškozenému škodu, má nárok na náhradu vůči tomu, kdo poškozenému za takovou škodu odpovídá podle občanského zákoníku, a to v rozsahu odpovídajícím míře této odpovědnosti vůči poškozenému, pokud nebylo předem dohodnuto jinak. Nároky organizací na náhradu škody podle pracovně právních předpisů nejsou tím dotčeny.
    (2) Jde-li o náhradu škody při nemoci z povolání, má organizace, která škodu nahradila, nárok na náhradu vůči všem organizacím, u nichž postižený pracovník pracoval v pracovním poměru za podmínek, z nichž vzniká nemoc z povolání, kterou byl postižen, a to v rozsahu odpovídajícím době, po kterou pracoval u těchto organizací za uvedených podmínek.
    § 22
    Pokud tento zákon nebo předpisy podle něho vydané nestanoví jinak, platí podpůrně ustanovení občanského zákoníku.
    § 23
    Změní-li se podstatně poměry poškozeného nebo zaniknou-li podmínky, které byly rozhodující pro určení výše náhrady škody, může se poškozený i organizace domáhat změny v úpravě svých práv, popřípadě povinností.
    § 24
    (1) Předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci jsou předpisy na ochranu života a zdraví pracovníků, hygienické a protiepidemické předpisy, technické normy, dopravní předpisy, předpisy o ochraně proti požárům a předpisy o zacházení s hořlavinami, výbušninami, zbraněmi, jedy, látkami škodlivými zdraví a látkami radioaktivními, pokud upravují podmínky týkající se ochrany života a zdraví.
    (2) Za předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci se považují i pravidla o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci vydaná ústředním orgánem nebo vydaná organizací s předchozím souhlasem závodního výboru základní organizace Revolučního odborového hnutí; u pravidel vydaných organizací se mimo to vyžaduje, aby byla uznána za předpis o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci také vyšším orgánem Revolučního odborového hnutí.
    (3) Pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jsou konkrétní pokyny dané pracovníku jeho nadřízenými.
    § 25
    Invalidním důchodem, částečným invalidním důchodem a důchodem pozůstalých se rozumějí tyto důchody bez odečtení případné zvláštní daně z důchodu.
    § 26
    Povinnosti a práva organizace podle tohoto zákona má též každý, u něhož pracují osoby v pracovním poměru.
    § 27
    (1) Ústřední rada odborů vydá v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány předpisy potřebné k provedení tohoto zákona, ve kterých může též stanovit odchylky potřebné pro určení rozsahu náhrady škody a způsob jejího poskytování u učňů, studentů, žáků, pracovníků ve věku blízkém věku mladistvých, pracujících důchodců a osob uvedených v § 15.
    (2) Ministerstvo zdravotnictví, Státní úřad sociálního zabezpečení a Ústřední rada odborů stanoví v dohodě s ostatními zúčastněnými ústředními orgány výši, do které lze poskytnout náhradu za bolest a za ztížení společenského uplatnění, a upraví určování výše náhrady v jednotlivých případech.
    (3) Ministerstva národní obrany a vnitra vydají v dohodě s Ústřední radou odborů předpisy k provedení tohoto zákona v oboru jejich působnosti; v těchto předpisech mohou též stanovit potřebné odchylky.
    § 28
    (1) Nároky na náhradu škody z pracovního úrazu, k němuž došlo přede dnem počátku účinnosti tohoto zákona, a z nemoci z povolání, která byla zjištěna před tímto dnem, se posuzují podle dosavadních předpisů. Stejně se posuzují i nároky pozůstalých a osob odkázaných na výdělek postiženého pracovníka, který zemřel před tímto dnem. Nároky pracovníků na náhradu za ztrátu na výdělku a nároky pozůstalých na ušlou výživu, o nichž bude rozhodováno počínajíc tímto dnem, se však posuzují podle tohoto zákona.
    (2) Ode dne počátku účinnosti tohoto zákona se dávky sociálního zabezpečení přiznávané v souvislosti s pracovními úrazy vyměřují jen ve výši vyplývající z předpisů o sociálním zabezpečení.
    § 29
    Promlčecí doby, které počaly běžet přede dnem počátku účinnosti tohoto zákona, avšak do tohoto dne neskončily, skončí dnem 30. dubna 1966.
    § 30
    Zrušuje se zákon č. 150/1961 Sb., o náhradách při úrazech a nemocech z povolání.
    § 31
    Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. května 1965.
    Novotný v. r.
    Laštovička v. r.
    Lenárt v. r.
    *) Příloha č. 1 k vyhlášce č. 102/1964 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení.

    Novinky v eshopu

    Online konference

    • 19.10.2022Právo & Praxe 2022 (online - živé vysílání) - 19.10.2022
    • 10.11.2022Trestní právo daňové (online - živé vysílání) - 10.11.2022

    Online kurzy

    • Aktuality z práva veřejných zakázek (červenec 2022)
    • Aktuality z práva veřejných zakázek (červen 2022)
    • Framing v online prostředí a právo na sdělování autorských děl veřejnosti
    • Zvyšování a prohlubování kvalifikace zaměstnanců
    • Zákazy konkurence u zaměstnanců
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jiří Votrubec
    JUDr. Jiří Votrubec
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    doc. JUDr. Tomáš Gřivna, Ph.D.
    doc. JUDr. Tomáš Gřivna, Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Filip Seifert, MBA
    JUDr. Filip Seifert, MBA
    Kurzy lektora
    Mgr. Jiří Harnach
    Mgr. Jiří Harnach
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 19.10.2022Právo & Praxe 2022
    • 10.11.2022Trestní právo daňové - 10.11.2022
    Archiv

    Magazíny a služby

    • EPRAVO.CZ Magazine 2022
    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Posuzování okamžiku skutečného vzniku nemoci z povolání za účelem rozvázání pracovního poměru
    • Compliance program - prevence trestní odpovědnosti právnické osoby
    • Vylučovací žaloba
    • Jak legálně zpracovávat pacientská data pro vědecké účely?
    • 1. září 2022 nabývá účinnosti tzv. Milostivé léto II
    • Cloudy a právo - 2 díl: Tisíc a jeden právní požadavek
    • SVJ
    • Označení původu a zeměpisná označení – zásadní novinky
    • Nelegální stahování autorských děl z pohledu trestního práva
    • Zrušení naplánované nebo určené dovolené a odvolání zaměstnance z dovolené
    • Ověření skutečného majitele jako součást AML kontroly
    • Krajní nouze a nutná obrana – co mají společného, a v čem se liší?
    • Praktické postřehy ohledně autorskoprávních licenčních doložek ve smlouvách o dílo
    • Nařízení Brusel II ter: významné změny nejen v řízeních ve věcech rodičovské odpovědnosti
    • Přemítání nad judikaturou NSS aneb O zlobivých dětech a diskriminaci
    • Nejvyšší správní soud – finanční úřady mají právo si od policie vyžádat záznamy z kamer
    • Dohoda o ukončení pracovního poměru podepsaná pod nátlakem
    • Použití výpovědního důvodu dle ust. § 52 písm. f) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
    • Správní právo – obecní strážník , policista, mýty a bezpečnostní pásy
    • Výběr z judikatury nejen k zákoníku práce z r. 2022 - část 1.
    • Stavební deník
    • K jednorázovému příspěvku na dítě
    • Co a kdy přinese do pracovního práva směrnice EU o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách?
    • Letní problémy na pracovišti – řešení z pracovněprávního pohledu

    Pracovní pozice

    Soudní rozhodnutí

    Vylučovací žaloba

    Kupní smlouva, kterou se převádí nemovitost, jež je předmětem evidence v katastru nemovitostí, nemá účinek převodní, ale pouze účinek obligační. Zavazuje zcizitele (prodávajícího)...

    SVJ

    Je-li smyslem a účelem úpravy v § 8 odst. 1 zákona č. 87/2013 Sb. umožnit příjemci služeb účinnou kontrolu správnosti vyúčtování záloh na služby a určení jejich výše, nemůže...

    Smlouva o převodu obchodního podílu

    Zákon o obchodních korporacích klade na smlouvu o převodu podílu nevtěleného do kmenového listu požadavek na písemnou formu s úředně ověřenými podpisy (§ 209 odst. 2 z. o. k.)....

    Diskriminace

    Oddělení či oddělování příslušníků určité skupiny charakterizované rasovými či etnickými hledisky je nepřípustnou segregací, a to i tehdy, není-li odůvodněno ani motivováno...

    DPH, mezinárodní spolupráce

    K využití informací a podkladů získaných v rámci výměny informací podle kapitoly II nařízení Rady (EU) č. 904/2010 o správní spolupráci a boji proti podvodům v oblasti daně z...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2022, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapoměli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.