upozornění pro uživatele

K novele zákona o soudních poplatcích a prvozápisu s.r.o.

Novela zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, z pera ministra spravedlnosti, reaguje na požadavky Evropské komise (dále jen „Komise“) opírající se o podporu podnikání malých a středních podniků, jež zohledňuje tzv. „Small Business Act“ (dále jen „SBA“). Podmínkou Komise je mimo jiné též „existence strategického rámce politiky podpory začínajících podniků přispívající k začlenění.“[1]

Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění zákona č. 87/2015 Sb., a zákon č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém (dále jen „NZSP“), cílí primárně na slnění tzv. předběžných podmínek stanovených Komisí a souběžné snížení nákladů na založení společnosti s ručením omezeným. Předběžné podmínky blíže upravuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013, o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006, a jejich splnění náleží do gesce Ministerstva spravedlnosti ČR (dále jen „Ministerstvo“).

Ministerstvo na požadavky Komise reagovalo již dříve, a to zákonem č. 87/2015 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s účinností rekodifikace soukromého práva (dále jen „RSP“). Došlo tak ke snížení soudního poplatku za zápis skutečnosti do veřejného rejstříku provedený notářem, a to za první zápis osoby do veřejného rejstříku, s výjimkou akciové společnosti nebo spolku. Soudní poplatek byl ve výše uvedeném případě stanoven částkou 2.700 Kč. S ohledem na ostatní nezbytné náklady, které musí její zakladatel nebo zakladatelé vynaložit při zakládání společnosti s ručením omezeným, dosahují tyto náklady částky 10.000 Kč. Minimální náklady zahrnují „odměnu notáře ve výši nejméně 4.000 Kč (bez DPH) za sepsání zakladatelské listiny či smlouvy; správní poplatek 1.000 Kč za ohlášení živnosti (živnostenské oprávnění není nezbytné pro veškerou podnikatelskou činnost) a soudní poplatek 6.000 Kč za prvozápis do obchodního rejstříku.“[2] Takové finanční zatížení dosahuje více než trojnásobku očekávání stanovených Komisí.

NZSP zahrnuje dvě možné varianty řešení nastalé situace. Varianta stagnace reprezentuje spíše rezignovaný přístup k požadavkům Komise, která může vyústit v ohrožení čerpání z Evropských strukturálních a investičních fondů (dále jen „fondy ESI“) nebo k pozastavení průběžných plateb dotčených částí programů ze strany Komise. Druhá varianta nicméně zavádí osvobození prvozápisu společnosti s ručením omezeným od soudních poplatků, a to za předpokladu tzv. přímého zápisu provedeného notářem na základě ustanovení § 113 a násl. zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. Osvobození od soudního poplatku zápisu skutečností do obchodního rejstříku se navrhuje jen za splnění níže uvedených podmínek, tedy „pokud tento zápis provede notář na podkladě notářského zápisu o zakladatelském právním jednání o založení společnosti s ručením omezeným, které obsahuje jen povinné náležitosti předepsané občanským zákoníkem a zákonem o obchodních korporacích a podle kterého vkladová povinnost má být splněna splacením v penězích.“[3] Povinnost platit soudní poplatek však zůstává zachována, pokud zápis skutečností do obchodního rejstříku provede rejstříkový soud.

Předpokládané zatížení státního rozpočtu a ostatních veřejných rozpočtů není dle obecných informací dostupných Ministerstvu spravedlnosti ČR vysoké. Důvodová zpráva k NZSP reaguje na již započitatelné náklady, které s sebou ponese RSP, avšak není možné s přesností odhadnout, jakou měrou NZSP ovlivní nárůst vznikající společností s ručením omezeným. V případě, že dojde k osvobození od soudních poplatků u 40% z celkového počtu společností s ručením omezeným, sníží se příjmy do státního rozpočtu a ostatních veřejných rozpočtů o částku maximálně 51 mil. Kč. Za předpokladu, že by se osvobození týkalo 75% všech společností s ručením omezeným, se částky propadu v příjmech mohou vyšplhat až k hranici 60 mi. Kč.  Výše uvedený propad však nelze považovat za nikterak drastický v porovnání s možnými následky ohrožení čerpání z fondů ESI.[4]

Primárním cílem NZSP je splnění předběžných podmínek stanovených Komisí, a tudíž zachování finanční podpory z fondů ESI. Ministerstvo věří, že podmínka je dostatečně splněna za předpokladu osvobození prvozápisu společnosti s ručením omezeným, jejíž zakladatelské právní jednání splňuje pouze zákonné požadavky, přičemž prvozápis do obchodního rejstříku provede přímým zápisem notář. Výše nákladů na založení společnosti s ručením omezeným tak nebude přesahovat požadovanou hranici 100 EUR a osvobození od soudních poplatků přispěje k jednoduššímu a rychlejšímu rozvoji podnikatelského prostředí v České republice.  Jsou to právě mikro, malé a střední podniky, které pohánějí ekonomický růst zemí nejen Evropské unie.


Jiří Bálek

Jiří Bálek
,
student Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci

e-mail: jiri.balek@icloud.com


-----------------------------------------------
[1] Důvodová zpráva k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění zákona č. 87/2015 Sb., a zákon č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém.
[2] Tamtéž
[3] Tamtéž
[4] Tamtéž


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz