Články

Ústavní soud České republiky (dále jen „Ústavní soud“) se v nálezu sp. zn. II. ÚS 3101/18 ze dne 2. 5. 2019 (dále jen „Nález“) zabýval otázkou ústavně konformního výkladu konkurenční doložky v pracovněprávním vztahu. Nález zejména potvrzuje, že konkurenční doložka sjednaná v souladu se zákoníkem práce není bezzubá a může sloužit k efektivní…

S růstem ekonomiky stoupá potřeba kvalifikovaných zaměstnanců. Proto zákonem o pobytu cizinců (326/1999 Sb.) zavedeny tzv. modré karty, které umožňují zaměstnání cizinců na vyšších kvalifikovaných místech. Podrobnosti jsou stanoveny v zákoně o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. (dále ZOZ). Tento způsob zaměstnávání se zavedl ve všech státech…

Lze závěť změnit krom pořízení nové závěti, vedle které nemůže původní závěť obstát, také změnou – přepisováním textu původní závěti? Nejvyšší soud řešil v rozsudku sp. zn. 21 Cdo 171/2018, ze dne 21. 1. 2019, otázku, zda změna závěti ohledně osob povolaných za dědice, provedená samotnou zůstavitelkou přímo v textu původní závěti, vyžaduje také…

V českém a evropském právu se pořád něco děje.

V následující glose chci stručně upozornit na jednu velice nebezpečnou novelu. Do dolní komory našeho váženého Parlamentu nyní míří novelizační návrh na zpřísnění anti-diskriminačního zákona! Přiznám se, že stejně jako některým přemýšlivějším opozičním zákonodárcům mi z ní naskakuje skoro…

Dlouho očekávaný zákon č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů (dále pouze jako „Adaptační zákon“) upřesňující Obecné nařízení o ochraně osobních údajů (dále pouze jako „Nařízení GDPR“) vešel ke dni 24. 4. 2019 vyhlášením ve sbírce zákonů v účinnost. Vejitím Adaptačního zákona v účinnost bylo do českého právního řádu zakotveno několik desítek…

Během dubna nabylo platnosti nařízení EU o prověřování přímých zahraničních investic směřujících do Evropské unie. Účelem nařízení je koordinace členských států, které již investice ze zemí mimo EU kontrolují podle své domácí legislativy, a to s přihlédnutím k potenciálním rizikům v oblasti bezpečnosti a veřejného pořádku. Lze očekávat, že řada…

Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů[1], ve svém § 90 odst. 4 stanoví, že správní orgán zruší správní rozhodnutí napadené odvoláním (nebo rozkladem) a správní řízení v téže zastaví, pokud shledá, že existují důvody, které odůvodňují zastavení správního řízení (srov. § 66 správního řádu, nebo důvody pro zastavení…

Přespříští rok tomu bude již 20 let od doby, kdy český zákonodárce poprvé v pracovněprávních předpisech normoval tzv. konkurenční doložku, která od té doby prošla značným vývojem, jenž, zdá se, stále není u konce. Jedná se o velmi často používaný institut, který zaměstnavatelé využívají k tomu, aby lépe chránili své know-how, a aby si tak upevnili…

Podle § 258 odst. 1 z. o. k. platí, že: „Stanovy mohou určit, že zaměstnanci společnosti mohou nabývat její akcie nebo akcie společností s ní propojených za zvýhodněných podmínek uvedených v odstavci 2.“ Podle § 258 odst. 2 z. o. k. platí, že: „Stanovy nebo rozhodnutí valné hromady o zvýšení základního kapitálu mohou určit, že zaměstnanci nemusí…

V říjnu roku 2018 publikoval autor článek pod názvem „Dojde (konečně) ke sjednocení pravidel při porušení rozpočtových pravidel?“ V článku bylo pojednáno o nejednotné judikatuře Nejvyššího správního soudu v otázce porušení rozpočtové kázně příjemcem dotace, kdy pro příjemce dotace bylo zcela zásadní, který senát Nejvyššího správního soudu bude…

Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu vydal dne 10. července 2018 rozsudek č. j. 4 As 149/2017 – 121, ve kterém se věnoval vztahu insolvenčního řízení a soudního řízení správního. Vztah těchto dvou řízení je dlouhodobě předmětem odborné diskuze.

Rozhodnout se pro prodej firmy je rozhodnutím, které je „na celý život“, a zpravidla již není cesty zpět. Jde o rozhodnutí majitelů firem pro případ, kdy se z rozličných důvodů nerozhodnou firmu předat, ale zvolí cestu prodeje své firmy. Jedním z motivů může být zpeněžení celoživotního úsilí. Přeneseně řečeno chtějí nést plody své práce a konečně…

Nejvyšší soud ČR v rozsudku spis. zn. 21 Cdo 862/2018, ze dne 16. 1. 2019, řešil otázku, zda také v případě sporu o neplatnost výpovědi z pracovního poměru dané zaměstnanci pro nadbytečnost podle ust. § 52 písm. c) zákoníku práce může zaměstnavatel v době soudního sporu o neplatnost této výpovědi vyzvat zaměstnance k výkonu práce podle pracovní…

Tento článek pojednává o zastoupení daňového subjektu během daňového řízení ve světle aktuální judikatury. Zastoupení v daňovém řízení je upraveno v Dílu 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen daňový řád). Nebudeme se zde zabývat ustanoveným zástupcem, ale zastoupením na základě vůle daňového subjektu…

Prof. JUDr. Jan Kuklík, DrSc. je děkanem pražské Právnické fakulty Univerzity Karlovy a významným právním historikem.

V posledních letech zaznamenala otázka ochrany osobních údajů významný vývoj. Nejen, že se o této otázce začalo živěji diskutovat, ale bylo přijato i společností stále silně rezonující Obecné nařízení o ochraně osobních údajů, známé pod zkratkou GDPR[1]. Spolu s touto otázkou úzce souvisí právo na informace, které je s ní často v kolizi, resp. je…

V čl. 8 odst. 3 stanov[1] obchodní společnosti Zemědělská a.s. Krucemburk,akciová společnost se píše: „Žádný z akcionářů nesmí zveřejňovat podniková tajemství technologického, hospodářského či jiného významu, jejichž zveřejnění by bylo na újmu podnikání společnosti, ani jiným protiprávním nebo jinak zavrženíhodným jednáním poškodit dobré jméno…

Ve své praxi se nezřídka setkáváme s požadavkem na přípravu smlouvy ošetřující vývoj webových stránek na zakázku dle požadavků objednatele. Vzhledem k tomu, že takový vývoj se neobejde bez investice nemalých finančních prostředků, je třeba o to více dbát na precizní přípravu smlouvy se zhotovitelem webových stránek. V následujícím příspěvku bychom…

Pokud má daňový subjekt konkrétní poznatky o blížící se daňové kontrole, např. prostřednictvím neformálního telefonního hovoru s pracovníkem finančního úřadu o úmyslu zahájit daňovou kontrolu, je vhodné se dobře připravit na takovou kontrolu již před jejím zahájením a nenechat v náhodě některé záležitosti.

Nejvyšší soud řešil v rozsudku sp. zn. 21 Cdo 4131/2018, ze dne 29. 1. 2019, otázku, jaký význam z hlediska stanovení náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti zaměstnance, který původně, po vzniku škody na výdělku po skončení pracovní neschopnosti byl veden v evidenci uchazečů o zaměstnání a poté v pracovním poměru dosahoval…