Zaměstnavatel má dle § 313 zákona 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“) povinnost vydat zaměstnanci při skončení pracovního poměru, dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti potvrzení o zaměstnání. Jeho náležitosti a otázky s jeho vydáním spojené jsou obsahem následujícího…
Trendem evropské právní úpravy je ochrana spotřebitele jakožto zásadně slabší strany ve smluvním vztahu s podnikatelem. V důsledku transpozice evropských právních předpisů se tento trend promítnul též do českého právního řádu, a to zejména do zák. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele (dále jen jako „zákon o ochraně spotřebitele“), a do nové…
Zejména v případě smluv uzavíraných mezi podnikateli je poměrně často využívaným ustanovením klauzule přibližně následujícího znění: "V případě, že proti jedné smluvní straně bude zahájeno insolvenční řízení, má druhá smluvní strana právo odstoupit od smlouvy." Cílem zmíněného ustanovení (dále jen "doložka o odstoupení od smlouvy") je ochrana…
eFocus
Teprve na stará kolena jsem zjistil, že jsem celý život psal ústavní stížnosti špatně. Ústavní stížnost totiž není svou podstatou žádný procesní prostředek, řádný ani mimořádný, ale literární útvar svého druhu.
K problematice zesplatnění spotřebitelských úvěrů se vyjadřuje ne tak dávné rozhodnutí Krajského soudu v Plzni ze dne 17. 10. 2014, sp. zn. 64 Co 98/2014, na které bychom Vás tímto rádi upozornili.
Přestože se situace ohledně průtahů v řízení u našich soudů neustále zlepšuje a většina soudců přistupuje ke své práci odpovědně a svědomitě, stále se ještě objevuje dost případů, kdy si soudy dávají s procesními úkony a rozhodováním na čas. Mnoho účastníků občanského soudního řízení se tak setkává s průtahy v řízení způsobenými nečinností soudu.
Od roku 2015 došlo k povinnosti oznámit správci daně skutečné sídlo výkonu ekonomické činnosti společnosti či podnikatele. V tomto článku se dozvíte o hlavním rozdílu mezi sídlem zapsaným v obchodním rejstříku či obdobném veřejném rejstříku a skutečným sídlem, o významu sídla z pohledu zákona o DPH, o povinnostech vůči správci daně a o tom co se…
Určení výše vyživovací povinnosti je předmětem mnoha soudních sporů, většinou se však jedná o určení vyživovací povinnosti rodičům. Tento článek však pojednává o institutu méně častém, který se zpravidla uplatní v návaznosti na událost spíše negativního charakteru, a to přechodu vyživovací povinnosti na…
Trestný čin zabití zakotvený v ustanovení § 141 zákona 40/2009 Sb., trestního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů představuje privilegovanou skutkovou podstatu k trestnému činu vraždy. Zakotvením tohoto trestného činu do naší právní úpravy sleduje zákonodárce, po vzoru mnohých zahraničních úprav, za cíl postihnout nižším trestem společensky…
Nový občanský zákoník pochopitelně stanovuje stejně jako civilní kodex účinný do konce roku 2013 možnost domáhat se u soudu zrušení a vypořádání spoluvlastnických vztahů ke společné věci. Pravidla pro toto soudní vypořádání jsou však v určitých ohledech odlišná, přičemž se, pro někoho možná překvapivě, projeví i v řízeních zahájených za předchozí…
eFocus
Když jsem si 5. srpna zapnula zpravodajství České televize, dozvěděla jsem se, že spolkový ministr spravedlnosti Heiko Maas odvolal generálního státního zástupce SRN Haralda Rangeho jako reakci na započaté vyšetřování dvou německých blogerů serveru netzpolitik.org pro vlastizradu.
Každý si jistě vzpomene na legendární disenty již bývalého soudce Ústavního soudu Stanislava Balíka. Na tuto tradici zdá se „navázal“ soudce Ústavního soudu Radovan Suchánek v nálezu sp. zn. II. ÚS 2108/14, ze dne 1. 9. 2015, kde se pomyslným jablkem sváru mezi členy druhého senátu Ústavního soudu stala věta: „Obrazně řečeno, ani Eva by se nemohla…
Vláda schválila návrh zákona o zadávání veřejných zakázek. Na tiskové konferenci po jednání kabinetu to řekl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) s tím, že jde o jeden z nejdůležitějších návrhů v rámci mandátu této vlády. Zákon má podle ministerstva pro místní rozvoj zadavatelům poskytnout větší pravomoci, současně jim ale nařizuje postupovat…
Zákon 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „NOZ“) přinesl řadu zásadních změn mimo jiné také v právní úpravě nájmu. Za jednu z takových významných změn je možné považovat také nová zákonná ustanovení rozšiřující možnosti jednostranně se vyvázat z uzavřené nájemní smlouvy v případě, kdy smlouva byla uzavřena na delší dobu. Jedná se zejména o…
V souvislosti s novelizací zákona 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) a zákona 120/2001 Sb., exekuční řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „EŘ“) zákonem 164/2015 Sb. dochází s účinností ode dne 1. 9. 2015 k nezanedbatelným změnám týkajícím se postupu soudního exekutora.
Nynější právní úprava veřejných zakázek neumožňuje zadavatelům jakýmkoliv způsobem reagovat na skutečnost, že se do zadávacího řízení přihlásil uchazeč, se kterým má tento zadavatel z minulosti špatné zkušenosti s plněním předchozích veřejných zakázek. Na tuto problematiku by měl poskytnout jistý „nástroj“ připravovaný zákon o zadávání veřejných…
Zákon 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“) v § 142 odst. 1 stanovuje zaměstnavateli povinnost vyplácet mzdu nebo plat v zákonných penězích. Cílem tohoto článku je odpovědět na otázku, zda může zaměstnavatel v České republice vyplácet mzdu v cizí měně a za jakých…
Množství subjektů má sjednanou rozhodčí smlouvu (případně doložku), a to obvykle se svými obchodními partnery nebo dlužníky. Rozhodčí smlouva zakládá buď příslušnost stálého rozhodčího soudu (obvykle Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR), případně rozhodce ad hoc. V soudní praxi převažuje názor, aby rozhodce ad hoc byl v…
Výpověď daná zaměstnanci pro nadbytečnost po provedení organizačních změn u zaměstnavatele podle § 52 písm. c) zákona 262/2006 Sb., zákoníku práce, je jedním z nejčastěji užívaných výpovědních důvodů a také častým předmětem pracovněprávních sporů. Je totiž veřejným tajemstvím, že pokud se zaměstnavatel chce zbavit zaměstnance a nemá jiný…
V poslední době se nejen mezi insolvenčními správci, ale především mezi zajištěnými věřiteli, nahlas diskutuje o možnosti štěpení pohledávky vycházející z jednoho hmotněprávního nároku v insolvenčím řízení.
Příspěvek do garančního fondu dle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. nemá charakter mimosmluvní sankce postihující majetek dlužníka (ve smyslu § 170 písm. d/ insolvenčního zákona).
Rozhodnutí o záloze podle § 136 odst. 3 a 5 insolvenčního zákona musí být vždy odůvodněno. Proti rozhodnutí o záloze podle § 136 odst. 3 a 5 je odvolání přípustné.
Úkon právní služby lze posoudit jako mimořádně obtížný ve smyslu § 12 odst. 1 advokátního tarifu i proto, že zastupovaný trpí duševní poruchou, avšak jen pokud je v jejím...
Mimořádná opatření vydaná Ministerstvem zdravotnictví dle § 69 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, v době krizového stavu za účelem řešení krizové situace,...
Uvedení v omyl nemusí spočívat jen v jednorázovém konání, kterým pachatel předstírá okolnosti, jež nejsou v souladu se skutečným stavem věci, ale může se skládat z dílčích, na...
