20. 5. 2016
ID: 101539
Čas dluhů
eFocus
Tak nám chystají další novelu. Nutnou. Moderní. Zkrátka takovou, bez které by se současný systém exekučního řízení neobešel.
Novela prý má řešit zejména situaci dlužníků, které postihlo více exekucí, a když už se neorientují v počtu dluhů, mají se orientovat alespoň v počtu svých exekucí, neboť jednu si pamatovat snad budou. Sluší se také neobtěžovat je nějakými přehnanými poplatky navíc, neboť z pohledu těchto jde o nemorální lotrovinu, se kterou je třeba rázně zatočit. Také je třeba zatočit se samotnými nahromaděnými dluhy, nejlépe tak nějak urychlit jejich zánik, případně urychlit zánik věřitelů nebo exekutorů, protože co naplat, od zaklínadla jménem insolvence se přece jen čekalo víc.
V podobném duchu se vůbec nesou v posledních letech nejen nápady legislativců, ale i různých skupin, hnutí či sdružení, snažících se vcelku úspěšně nastolit atmosféru, že za dluhy vlastně může věřitel, případně jeho „věrný služebník“ exekutor. Dluhů je prostě moc a dlužících voličů též. Předhánění politiků, jak zatočí s exekutory, nyní nově i s věřiteli a dluhy vůbec, ovšem není v historii žádnou novinkou. V 6. stol. před Kristem jistý Solón, Athénský politik a reformátor, řešil beznadějnou situaci mnoha dlužníků. Škrtem pera prohlásil za neplatné všechny dlužní úpisy a všechny Athénské občany, kteří se dostali do otroctví kvůli dluhům, dal za státní peníze vykoupit. Nakonec se nezavděčil nikomu, chudí čekali navíc zestátnění a přerozdělení půdy, bohatí zase nečekali státem řízené odpouštění dluhů na jejich úkor, ovšem i tak je mu připisováno vyřešení tehdejší Athénské dluhové krize.
Pohledem do historie by tedy myšlenky pánů politiků na určitý restart většího množství předlužených osob, neměly být zatracovány, ptejme se ovšem jak to provést a na čí úkor? Odpověď je nelehká, a zřejmě ani slovutný Solón by si neporadil se současným stavem společnosti a současnou celosvětovou kulturou „žití na dluh“. Pokušení a cest, jak získat zbytné potřeby, je příliš mnoho. Jak definoval jistý ekonom, problémem pozdního kapitalismu je otázka, jak přesvědčit spotřebitele, aby si koupil to, co nepotřebuje, a na co nemá nota bene ani peníze. Ano, žijeme v době, kdy některé sektory vydávají už polovinu svých nákladů na „přesvědčování spotřebitele“ a půjčky a úvěry všeho druhu jsou nejsnazší cestou, jak obejít rozpočtové omezení jednotlivce či rodiny. Nikoliv ovšem, jak tomu bylo dříve, na nejzákladnější potřeby, ale bohužel až příliš často na vánoční dárky, dovolenou, nejnovější mobilní telefony všeho druhu nebo jiné „nezbytné věci“. Tato společnost je prostě drogově závislá na spotřebě. A při vší úctě, to žádné líbivé kroky vůči dlužníkům či restrikce směrem k společensky neoblíbeným leč potřebným institutům nevyřeší.
Žijeme v době, kdy dlužit se bohužel jeví jako normální, a každou další novelou i méně bolestné. A dluží všichni – jednotlivci, firmy i státy. Je to zkrátka takový podivný čas dluhů.
Mgr. Martin Tunkl,
soudní exekutor v Plzni,
člen prezidia Exekutorské komory ČR
Názor byl publikován v rámci vydání EPRAVO.CZ Digital - duben 2016.
Nové čísloEPRAVO.CZ Digital si můžete stáhnout ZDARMA na App Store, Google Play a Windows Store, a to přímo z Vašeho tabletu či chytrého telefonu. Pokud máte již aplikaci staženou, postačí si stáhnout pouze nové vydání. Využít můžete také webový archiv starších čísel na adrese tablet.epravo.cz.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
V podobném duchu se vůbec nesou v posledních letech nejen nápady legislativců, ale i různých skupin, hnutí či sdružení, snažících se vcelku úspěšně nastolit atmosféru, že za dluhy vlastně může věřitel, případně jeho „věrný služebník“ exekutor. Dluhů je prostě moc a dlužících voličů též. Předhánění politiků, jak zatočí s exekutory, nyní nově i s věřiteli a dluhy vůbec, ovšem není v historii žádnou novinkou. V 6. stol. před Kristem jistý Solón, Athénský politik a reformátor, řešil beznadějnou situaci mnoha dlužníků. Škrtem pera prohlásil za neplatné všechny dlužní úpisy a všechny Athénské občany, kteří se dostali do otroctví kvůli dluhům, dal za státní peníze vykoupit. Nakonec se nezavděčil nikomu, chudí čekali navíc zestátnění a přerozdělení půdy, bohatí zase nečekali státem řízené odpouštění dluhů na jejich úkor, ovšem i tak je mu připisováno vyřešení tehdejší Athénské dluhové krize.
Pohledem do historie by tedy myšlenky pánů politiků na určitý restart většího množství předlužených osob, neměly být zatracovány, ptejme se ovšem jak to provést a na čí úkor? Odpověď je nelehká, a zřejmě ani slovutný Solón by si neporadil se současným stavem společnosti a současnou celosvětovou kulturou „žití na dluh“. Pokušení a cest, jak získat zbytné potřeby, je příliš mnoho. Jak definoval jistý ekonom, problémem pozdního kapitalismu je otázka, jak přesvědčit spotřebitele, aby si koupil to, co nepotřebuje, a na co nemá nota bene ani peníze. Ano, žijeme v době, kdy některé sektory vydávají už polovinu svých nákladů na „přesvědčování spotřebitele“ a půjčky a úvěry všeho druhu jsou nejsnazší cestou, jak obejít rozpočtové omezení jednotlivce či rodiny. Nikoliv ovšem, jak tomu bylo dříve, na nejzákladnější potřeby, ale bohužel až příliš často na vánoční dárky, dovolenou, nejnovější mobilní telefony všeho druhu nebo jiné „nezbytné věci“. Tato společnost je prostě drogově závislá na spotřebě. A při vší úctě, to žádné líbivé kroky vůči dlužníkům či restrikce směrem k společensky neoblíbeným leč potřebným institutům nevyřeší.
Žijeme v době, kdy dlužit se bohužel jeví jako normální, a každou další novelou i méně bolestné. A dluží všichni – jednotlivci, firmy i státy. Je to zkrátka takový podivný čas dluhů.
Mgr. Martin Tunkl,
soudní exekutor v Plzni,
člen prezidia Exekutorské komory ČR
Názor byl publikován v rámci vydání EPRAVO.CZ Digital - duben 2016.
Nové číslo
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!
