4. 7. 2002
ID: 17689upozornění pro uživatele
Adhézní řízení
Poškozeným je dle zákona 141/1961 Sb. (trestní řád) ten, komu bylo trestným činem ublíženo na zdraví, způsobena majetková, morální nebo jiná škoda. Poškozený je procesní stranou a je mu trestním řádem přiznána řada oprávnění. Významnou je také skutečnost, že v určitých případech může být poškozený subjektem adhézního řízení.
Poškozeným je dle zákona 141/1961 Sb. (trestní řád) ten, komu bylo trestným činem ublíženo na zdraví, způsobena majetková, morální nebo jiná škoda. Poškozený je procesní stranou a je mu trestním řádem přiznána řada oprávnění. Významnou je také skutečnost, že v určitých případech může být poškozený subjektem adhézního řízení.
Adhézním řízením se rozumí projednání nároku poškozeného na náhradu škody způsobené trestným činem. Podle ustanovení § 43 trestního řádu je poškozený, který má podle zákona proti obviněnému nárok na náhradu škody, jež mu byla trestným činem způsobena, oprávněn navrhnout, aby soud v odsuzujícím rozsudku uložil obžalovanému povinnost nahradit tuto škodu. Tento návrh je třeba učinit nejpozději u hlavního líčení před zahájením dokazování, přičemž je nutné, aby z návrhu bylo patrno, z jakých důvodů a v jaké výši se nárok na náhradu škody uplatňuje. Z uvedeného je zřejmé, že nárok na náhradu škody nemůže uplatnit každý poškozený, ale jen některý, a sice ten, který má nárok na náhradu majetkové škody.
Adhézní řízení není zvláštní částí trestního řízení, ale splývá s ním. Trestní řád stanoví, že pokud soud odsuzuje obžalovaného pro trestný čin, kterým způsobil jinému majetkovou škodu, zpravidla mu v rozsudku uloží, aby škodu poškozenému uhradil, pokud byl nárok uplatněn včas. Jestliže tomu nebrání zákonná překážka, soud uloží obžalovanému povinnost k náhradě škody vždy, jestliže je výše škody součástí popisu skutku, jímž se obžalovaný uznává vinným, a škoda v této výši nebyla dosud uhrazena.
V odůvodněných případech může soud stanovit, že závazek má být splněn ve splátkách, přičemž musí určit výši splátek a podmínky splatnosti. V trestním řádem přepokládaných případech může být výrok rozsudku o plnění v penězích vyjádřen též v cizí měně.
Situace, kdy není podle výsledků dokazování pro vyslovení povinnosti k náhradě škody podklad nebo kdy by pro takové rozhodnutí bylo zapotřebí provádět další dokazování, které přesahuje potřeby trestního stíhání a podstatně by je protáhlo, řeší soud tak, že odkáže poškozeného na řízení o věcech občanskoprávních, popřípadě na řízení před jiným příslušným orgánem. Stejně se soud zachová v případě, že poškozenému přizná nárok z jakéhokoli důvodu jen zčásti. Též pokud soud obžalovaného zprostí, odkáže poškozeného vždy na řízení ve věcech občanskoprávních, popřípadě na řízení před jiným příslušným orgánem.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
Adhézním řízením se rozumí projednání nároku poškozeného na náhradu škody způsobené trestným činem. Podle ustanovení § 43 trestního řádu je poškozený, který má podle zákona proti obviněnému nárok na náhradu škody, jež mu byla trestným činem způsobena, oprávněn navrhnout, aby soud v odsuzujícím rozsudku uložil obžalovanému povinnost nahradit tuto škodu. Tento návrh je třeba učinit nejpozději u hlavního líčení před zahájením dokazování, přičemž je nutné, aby z návrhu bylo patrno, z jakých důvodů a v jaké výši se nárok na náhradu škody uplatňuje. Z uvedeného je zřejmé, že nárok na náhradu škody nemůže uplatnit každý poškozený, ale jen některý, a sice ten, který má nárok na náhradu majetkové škody.
Adhézní řízení není zvláštní částí trestního řízení, ale splývá s ním. Trestní řád stanoví, že pokud soud odsuzuje obžalovaného pro trestný čin, kterým způsobil jinému majetkovou škodu, zpravidla mu v rozsudku uloží, aby škodu poškozenému uhradil, pokud byl nárok uplatněn včas. Jestliže tomu nebrání zákonná překážka, soud uloží obžalovanému povinnost k náhradě škody vždy, jestliže je výše škody součástí popisu skutku, jímž se obžalovaný uznává vinným, a škoda v této výši nebyla dosud uhrazena.
V odůvodněných případech může soud stanovit, že závazek má být splněn ve splátkách, přičemž musí určit výši splátek a podmínky splatnosti. V trestním řádem přepokládaných případech může být výrok rozsudku o plnění v penězích vyjádřen též v cizí měně.
Situace, kdy není podle výsledků dokazování pro vyslovení povinnosti k náhradě škody podklad nebo kdy by pro takové rozhodnutí bylo zapotřebí provádět další dokazování, které přesahuje potřeby trestního stíhání a podstatně by je protáhlo, řeší soud tak, že odkáže poškozeného na řízení o věcech občanskoprávních, popřípadě na řízení před jiným příslušným orgánem. Stejně se soud zachová v případě, že poškozenému přizná nárok z jakéhokoli důvodu jen zčásti. Též pokud soud obžalovaného zprostí, odkáže poškozeného vždy na řízení ve věcech občanskoprávních, popřípadě na řízení před jiným příslušným orgánem.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
