15. 10. 2002
ID: 19106upozornění pro uživatele
Borská pole zajistila nízkou nezaměstnanost a pracovní místa
Zejména stabilizace nezaměstnanosti a
velmi pestrá nabídka pracovních míst jsou hlavními přínosy
průmyslové zóny Borská pole. V tomto nejznámějším českém
industriálním parku o rozloze 130 hektarů je nyní zaměstnáno
téměř 4000 lidí a s další tisícovkou se počítá v příštím roce.
Většina firem navíc plánuje rozšíření výroby v dalších etapách.
ČTK to řekl plzeňský primátor Jiří Šneberger.
Zejména stabilizace nezaměstnanosti a
velmi pestrá nabídka pracovních míst jsou hlavními přínosy
průmyslové zóny Borská pole. V tomto nejznámějším českém
industriálním parku o rozloze 130 hektarů je nyní zaměstnáno
téměř 4000 lidí a s další tisícovkou se počítá v příštím roce.
Většina firem navíc plánuje rozšíření výroby v dalších etapách.
ČTK to řekl plzeňský primátor Jiří Šneberger.
Podle něj se právě díky Borským polím dlouhodobě drží v
krajském městě se 170 tisíci obyvateli nezaměstnanost dvě
procenta pod celostátním průměrem. "Masivní propouštění ve
Škodovce se obešlo bez sociálních otřesů zejména díky této zóně,"
dodal primátor. Podle něj bylo před šesti lety, kdy na zónu
vstoupil první investor, v plzeňském strojírenském podniku
zaměstnáno zhruba 14 tisíc lidí, nyní je to necelá polovina.
Firmy, které na průmyslovou plochu vstoupily, navázaly podle
primátora na tradici kvalitní a různorodé pestré pracovní síly v
Plzni.
"Tato zóna město velmi ovlivnila, ale zejména pozitivně,"
dodal Šneberger. Strukturu obchodní poptávky podle něj nijak
zásadně nenarušila, neboť na této ploše vznikl pouze jediný
hypermarket Carrefour a nedávné otevření velkoobchodního centra
Makro spíše malým prodejcům pomohlo.
"Investoři jsou pestří a výrobním programem odlišní a nejsou
výraznou konkurencí pro plzeňské firmy," uvedl plzeňský zástupce
agentury pro zahraniční investice CzechInvest Emil Chochole.
Podle něj je velmi dobré, že se vytváří silná konkurence na trhu
pracovních sil, neboť hrozilo "zakonzervování trhu."
Podle Chocholeho jsou však často slyšet z plzeňské Škody
hlasy, že jí noví investoři odčerpávají kvalifikované dělníky.
Podnik se sice brání odchodům vyššími platy než nabízejí firmy v
průmyslové zóně, ale Škoda musí podle Chocholeho nabídnout
zejména konkurenceschopné programy. "Lidé nemají motivaci, nevidí
budoucnost, a proto odcházejí i tam, kde dostanou méně," dodal.
Připustil, že právě škodovka je zdrojem pestrých pracovních sil
pro industriální zónu.
Podle Šnebergera už je zóna investory zcela zaplněna. "Minulý
týden jsme měli jednání s poslední velkou firmou, která chce
vstoupit," dodal. V průmyslovém parku má nyní svůj závod 17
investorů. Prvním a největším z nich je japonská Matsushita,
která odkoupila celkem 17 hektarů. Do areálu už investovala od
roku 1996 téměř tři miliardy korun a zaměstnává kolem 1800 lidí.
"Borská pole jsou suverénně nejlepší zónou v republice, jak
co se týče pestrosti, tak kvality investic," dodal Chochole.
Podle něj nikdy nesměřovala do Plzně výrazná podpora státu a
město si vždy pomohlo samo. "Na přípravu zóny získala radnice z
celkových nákladů pouze 18 procent státních dotací, u ostatních
zón je to kolem 50 procent," dodal.
Podle něj nepřišly do Plzně firmy "třetí technologické vlny"
a výroba všech investorů nevychází pouze z jednoduché práce.
"Není tu žádný podnik typu Flextronicsu, jehož podnikatelský
úspěch by závisel na výši nákladů," dodal. Chochole připustil, že
zatím v Plzni chybějí technologické špičky.
Tuto situaci ale mění právě Matsushita. Kromě toho, že
postupně přesouvá výrobu z velšského Cardiffu do Plzně, už loni
otevřela vývojové centrum, kde je zaměstnáno 50 lidí. Japonci
chtějí centrum rozšířit a už zažádali o dotace na podporu
technologických center. "Pochvalují si naše výzkumníky jak z
hlediska kvality práce, tak kvůli výši nákladů, které jsou ve
velmi dobrém poměru vůči světu," dodal Chochole.
Rozumná byla podle něj taktika města, aby se v zóně vytvořil
prostor také pro české firmy a podniky, které už v Plzni
"zapustily" kořeny.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
velmi pestrá nabídka pracovních míst jsou hlavními přínosy
průmyslové zóny Borská pole. V tomto nejznámějším českém
industriálním parku o rozloze 130 hektarů je nyní zaměstnáno
téměř 4000 lidí a s další tisícovkou se počítá v příštím roce.
Většina firem navíc plánuje rozšíření výroby v dalších etapách.
ČTK to řekl plzeňský primátor Jiří Šneberger.
Podle něj se právě díky Borským polím dlouhodobě drží v
krajském městě se 170 tisíci obyvateli nezaměstnanost dvě
procenta pod celostátním průměrem. "Masivní propouštění ve
Škodovce se obešlo bez sociálních otřesů zejména díky této zóně,"
dodal primátor. Podle něj bylo před šesti lety, kdy na zónu
vstoupil první investor, v plzeňském strojírenském podniku
zaměstnáno zhruba 14 tisíc lidí, nyní je to necelá polovina.
Firmy, které na průmyslovou plochu vstoupily, navázaly podle
primátora na tradici kvalitní a různorodé pestré pracovní síly v
Plzni.
"Tato zóna město velmi ovlivnila, ale zejména pozitivně,"
dodal Šneberger. Strukturu obchodní poptávky podle něj nijak
zásadně nenarušila, neboť na této ploše vznikl pouze jediný
hypermarket Carrefour a nedávné otevření velkoobchodního centra
Makro spíše malým prodejcům pomohlo.
"Investoři jsou pestří a výrobním programem odlišní a nejsou
výraznou konkurencí pro plzeňské firmy," uvedl plzeňský zástupce
agentury pro zahraniční investice CzechInvest Emil Chochole.
Podle něj je velmi dobré, že se vytváří silná konkurence na trhu
pracovních sil, neboť hrozilo "zakonzervování trhu."
Podle Chocholeho jsou však často slyšet z plzeňské Škody
hlasy, že jí noví investoři odčerpávají kvalifikované dělníky.
Podnik se sice brání odchodům vyššími platy než nabízejí firmy v
průmyslové zóně, ale Škoda musí podle Chocholeho nabídnout
zejména konkurenceschopné programy. "Lidé nemají motivaci, nevidí
budoucnost, a proto odcházejí i tam, kde dostanou méně," dodal.
Připustil, že právě škodovka je zdrojem pestrých pracovních sil
pro industriální zónu.
Podle Šnebergera už je zóna investory zcela zaplněna. "Minulý
týden jsme měli jednání s poslední velkou firmou, která chce
vstoupit," dodal. V průmyslovém parku má nyní svůj závod 17
investorů. Prvním a největším z nich je japonská Matsushita,
která odkoupila celkem 17 hektarů. Do areálu už investovala od
roku 1996 téměř tři miliardy korun a zaměstnává kolem 1800 lidí.
"Borská pole jsou suverénně nejlepší zónou v republice, jak
co se týče pestrosti, tak kvality investic," dodal Chochole.
Podle něj nikdy nesměřovala do Plzně výrazná podpora státu a
město si vždy pomohlo samo. "Na přípravu zóny získala radnice z
celkových nákladů pouze 18 procent státních dotací, u ostatních
zón je to kolem 50 procent," dodal.
Podle něj nepřišly do Plzně firmy "třetí technologické vlny"
a výroba všech investorů nevychází pouze z jednoduché práce.
"Není tu žádný podnik typu Flextronicsu, jehož podnikatelský
úspěch by závisel na výši nákladů," dodal. Chochole připustil, že
zatím v Plzni chybějí technologické špičky.
Tuto situaci ale mění právě Matsushita. Kromě toho, že
postupně přesouvá výrobu z velšského Cardiffu do Plzně, už loni
otevřela vývojové centrum, kde je zaměstnáno 50 lidí. Japonci
chtějí centrum rozšířit a už zažádali o dotace na podporu
technologických center. "Pochvalují si naše výzkumníky jak z
hlediska kvality práce, tak kvůli výši nákladů, které jsou ve
velmi dobrém poměru vůči světu," dodal Chochole.
Rozumná byla podle něj taktika města, aby se v zóně vytvořil
prostor také pro české firmy a podniky, které už v Plzni
"zapustily" kořeny.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
