Část poslanců soudí, že za výtkami sněmovny jsou politické motivy

Předvolební atmosféra, politické
vyřizování účtů a možná i prezidentská kampaň předsedy ODS a
Poslanecké sněmovny Václava Klause může podle některých poslanců
stát za výtkami, které dnes dolní komora adresovala prezidentu
Václavu Havlovi. Zástupci ODS a ČSSD však jakékoli politické
pozadí výtek odmítli.
Sněmovna dnes hlasy zástupců ODS a ministra vnitra Stanislava
Grosse (ČSSD) nepřímo vyjádřila nespokojenost s Havlovou prací
kvůli tomu, že prezidentská kancelář bez jakéhokoli rozhodnutí
dva a půl roku držela spisy o případu z 50. let, který se řadí
mezi zločiny komunismu. Kritika zazněla při projednávání odpovědi
ministra spravedlnosti Jaroslava Bureše na interpelaci
místopředsedy sněmovny Ivana Langra (ODS).
Předseda poslanců KDU-ČSL Jan Kasal podezřívá "autory a
protagonisty představení ve sněmovně spíše z toho, že chtěli pana
prezidenta pozlobit". Někteří poslanci podle něj ale také mohli
být opravdu znepokojeni tím, že "v prezidentské kanceláři padá
prach na nějaké spisy".
Poslanec ODS Zdeněk Švrček ale za výtkami politické
vyřizování účtů nevidí. Výhrady podle něj plynuly mimo jiné z
nespokojenosti s tím, jak Havel využívá institut prezidentských
milostí. "I Ivan Langer, i ministr Bureš cítí to, co lidé - že
pan prezident někdy nepoužívá těch milostí správně," řekl ČTK.
Právě politici z ODS v minulosti Havlovi často vytýkali, že
udělování milostí nemá průhledná pravidla.
Ani místopředseda ČSSD Stanislav Gross případ nevnímal
politicky. ČTK řekl, že ho jako ministra vnitra trápí, "když se
některé věci, na kterých by měl být zájem, aby byly rychle
řešeny, zbytečně zadrhnou a zůstanou viset někde u úředníků".
Myslí si, že Havel o problému ani nevěděl a že to byla spíše věc
úředníků.
Předseda poslanců KSČM Vojtěch Filip ČTK řekl, že sněmovní
výtka vůči Havlovi může souviset s prezidentskou kampaní Klause a
snahou ukázat, že "zástupce ODS by to dělal lépe" než Havel.
Klaus oficiálně svoji prezidentskou kandidaturu neoznámil,
nicméně v politických kuloárech se dlouhodobě spekuluje, že by se
počátkem příštího roku mohl o křeslo hlavy státu ucházet.
Prezidentská kancelář ze zatím nejasných důvodů zhruba dva a
půl roku držela spisy, jež se týkaly žaloby na někdejšího
pracovníka ministerstva obrany Oldřicha Kvapila, který měl v roce
1951 zastřelit na německé straně česko-německé hranice rakouského
státního občana Štefana Kollmanna. Útok byl podle obžaloby
připraven, protože Kollmann byl československým agentem a
hrozilo, že v cizině vyzradí tajné informace. Navíc měla být jeho
smrt výstrahou i pro další československé agenty, aby
nespolupracovali s cizími zpravodajskými službami.

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz