Co dělat, když vám teče do bot?

"Na výrobku není žádná technologická, výrobní či materiálová vada," napsal vedoucí prodejny zákaznici. Znalecký posudek, který nechala vypracovat MF DNES, tvrdil ale něco jiného.

Boty do sucha i do vodičky
O koupi turistických bot, které si paní Fišerová loni v červenci vybírala v prodejně Gigasport v pražském Shopping parku na Zličíně, rozhodly dvě věci – materiál a cena. Boty s goretexovou membránou, která má zabránit prostupu vody do vnitřku boty, za 2100 korun nepřipadaly zákaznici nijak drahé.

"Před prvním použitím jsem boty podle doporučení prodavačů ošetřila impregnací. Bohužel hned při prvním dešti do bot špičkami zatékalo," říká Michala Fišerová. Proto boty reklamovala. Neuspěla. "Reklamace je neoprávněná, výrobek je plně funkční.

"Goretexová obuv není stoprocentně vodovzdorná," napsal vedoucí prodejny zákaznici a přidal radu: "Pokud s tím nesouhlasíte, obraťte se na soudního znalce. Jestli ten shledá výrobek závadným, reklamaci znovu přezkoumáme."

Zvláštní. Když mi boty prodávali, tvrdili, že vodu nepropouští. Když jsem si stěžovala, že do nich teče, najednou říkají, že mi sucho v botách nikdy neslibovali, pomyslila si zákaznice. S tím se nehodlala smířit. "Protiřečí to jednak ujištění prodavačů při nákupu, ale i přiloženému letáku, který je sice bohužel jen v angličtině, ale jednoznačně slibuje waterproofness, tedy nepromokavost, nepropustnost nebo vodotěsnost," uvádí.

Boty na cestách
Boty tedy opět zabalila a poslala zpět do obchodu s výzvou, aby jí vrátili peníze, protože jí prodali něco jiného, než co chtěla. Právník, s nímž se radila, jí totiž potvrdil, že prodávající porušil povinnost, kterou mu ukládá zákon o ochraně spotřebitele – pravdivě informovat o vlastnostech výrobku.

"Pokud nadále trváte, že obuv není vodotěsná, je absence této vlastnosti v rozporu s kupní smlouvou, obuv nemá vámi popsané vlastnosti. V takovém případě mám podle zákona právo od smlouvy odstoupit," napsala zákaznice firmě Gigasport.

Jenže boty se po čase vrátily se stejným verdiktem: "Reklamaci neuznáváme. V žádném návodu nenajdete, že goretexová membrána je stoprocentně vodoodpudivá." Tím pro ně případ skončil.

Právník paní Fišerové radil, aby záležitost předala soudu. Ta se však obávala, že soudní výdaje překročí původní cenu obuvi, a obrátila se na redakci spotřebitelské přílohy MF DNES s prosbou o radu.

Co na to soudní znalec?
Boty se tedy znovu ocitly na cestě, tentokrát putovaly k posouzení do Zkušebny materiálů, polotovarů a obuvi ve Zlíně. 

Zkouška, která simuluje běžné nošení obuvi, prokázala, že reklamace je oprávněná, protože obuv není vodonepropustná. Boty byly zevnitř mokré za necelých 19 minut, zatímco obuv se speciálními materiály proti pronikání vlhkosti by neměla propouštět při této zkoušce dříve než po hodině.

"K pronikání vody dochází v oblasti špice v blízkosti šitých spojů z vnitřní i vnější strany," napsala do posudku kromě jiného Marie Ordeltová, která je znalcem v oboru kůže a kožešiny. Zda byl vadný materiál, nebo boty v továrně špatně ušili, už posudek neřešil. Není to podstatné, důležité je, že boty neměly takové vlastnosti, jaké výrobce sliboval.

Se znaleckým posudkem v ruce už paní Fišerová pochodila lépe. V obchodě jí vrátili peníze a nabídli i uhrazení nákladů za znalecký posudek. Ten ostatně stál 525 korun.

Stejný příběh, jiný konec
Stejný pocit, že do bot teče, měl Michal Vašíček ze Stochova u Kladna, který si v červnu loňského roku koupil goretexové boty značky La Sportiva. Hned po prvním dešti se mu zdálo, že je v nich větší mokro, než by u goretexových bot za 3490 korun očekával. Reklamace v obchodě Hudy sport, kde je zakoupil, byla neúspěšná. Boty vodu nepropouštějí, uvedla prodejna do reklamačního listu.

I tyto boty putovaly na popud MF DNES do zlínské zkušebny. Jenže tady byl výsledek přesně opačný: boty vydržely víc než šest hodin nepřetržité simulované chůze ve vodě. "Z hlediska odolnosti proti průniku vody nebyla zjištěna žádná závada, která by opravňovala k její reklamaci," stálo ve znaleckém posudku. "Subjektivní pocit vlhkosti může být způsoben faktem, že použitá goretexová podšívka má všeobecně nižší schopnost absorpce vodní páry, která vzniká v obuvi při nošení."

Jak vybrat ty správné boty?

Dobré boty jsou nejdůležitější součástí vybavení pro příležitostného turistu i pro zkušeného alpinistu. Žádná část oděvu není tak náročná na pohodlí ani tolik namáhaná. Pokud boty nejsou prodyšné a nepromokavé, může se i krátký výlet změnit v bolestivou kalvárii. Jakou obuv tedy zakoupit a jak ji vybrat?

Kůže, nebo syntetika?
Turistické boty mají být ušity z kvalitního materiálu. Většina turistů i ortopedů se shoduje, že co se výdrže týče, nejlepší zůstává kůže, kterou dosud žádná syntetická ani plastická hmota nedokázala plně nahradit.

Kvalitní náhražkové materiály, například goretex, jsou sice lehčí, ale nevydrží tolik co pravá kůže. Goretexová membrána se také může poškodit v místech častého ohybu boty nebo při poničení svršku. U kůže je naopak nevýhoda, že vnitřek boty po namočení déle vysychá.

Dále je důležitá kvalita výroby. Šitá podrážka má daleko více výhod než lepená – neprovlhne, déle vydrží a obvykle se dá vyměnit. Pozornost by měl zákazník věnovat také materiálu a vzoru podrážky. Tvrdá podrážka klouže na vlhkém povrchu a často ničí nohy, měkká se snadněji opotřebuje a nechrání nohy před hranami kamení.

S traktorem do sněhu
Osvědčené jsou boty s hrubým vzorkem podrážky, kterému se říká "traktor". Ten je totiž vhodný na pevný povrch i sníh. Nejčastěji mají boty podrážku firmy Vibram, která má skoro monopolní postavení, i když většina velkých výrobců si vyrábí vlastní kvalitní podrážky, například Planika či Meindl.

Jazyk boty musí výrobce také kvalitně zpracovat. Nikde by neměly překážet zbytečné švy, které poraňují nohu, a neměla by kolem něj pronikat voda. Šněrování musí dobře stáhnout botu okolo kotníku.

Uvnitř boty, hlavně všude tam, kde noha přiléhá k botě (na prstech, nártu, patě a kotnících), by neměly být žádné ostré hrany a bota by neměla tlačit. U horního okraje je dobré mít polstrování, které přispívá k lepší pohodlnosti chůze, nohy nebudou odřené.

Kam se v botách chystáte?
Tradiční univerzální pohorky či pionýrky lze koupit ještě dnes, nosí je však už jen dělníci na stavbách. Do každého terénu výrobci nabízejí jiný druh, takže je moderní obuv mnohem pohodlnější a spolehlivější. Na druhé straně mít více párů by bylo velmi nákladné. Při výběru a koupi trekingových bot by si měl člověk uvědomit, na jakou činnost je bude používat.

"Musím si položit otázky: Budu chodit po zpevněných lesních a polních cestách, mám v plánu vícedenní vysokohorskou turistiku, nebo pohyb na sněhu s možností upnutí maček, tedy horolezeckých kovových podrážek?“ říká Tomáš Sýkora z redakce serveru treknet.cz.

Boty na treking lze jednoduše rozdělit na lehké pohorky, pohorky a skelety. Čím je bota těžší a dražší, tím bude odolnější, ale na druhou stranu méně pohodlná. "Chodit s těžkou pohorou po upravené pěšině je nesmysl a člověk začne za chvíli skřípat zubama. Ale chodit s lehkou trekovkou do suťoviska je taky nesmysl," míní Sýkora.

Přestože většina lidí zná velikost svých chodidel a koupit obuv pro ně nepředstavuje žádný problém, začátečníci často nevědí, že se trekingové boty zpravidla kupují alespoň o půl čísla větší než obuv na běžné nošení. V zimě se do nich totiž většinou nosí dva páry ponožek.

Kvalitní výrobci dělají trekingové boty ve velikostech po půl číslech a různých šířek. Obuv zkoušejte s ponožkou, kterou budete do bot používat, a vyzkoušejte i několik různých druhů a velikostí, abyste měli měřítko pro srovnání. "Dobré prodejny vám nabídnou zkoušku boty na traverzu nebo možnost postavit se na hranu boty, simulaci z kopce a do kopce – prostě vyzkoušejte předpokládané možnosti chůze v terénu," doporučuje Tomáš Sýkora.

Zdroj: idnes