Daňové povinnosti fyzických osob při obchodování s kryptoměnami

Podle § 3 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“) jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob příjmy ze závislé činnosti, ze samostatné činnosti, z kapitálového majetku, z nájmu a ostatní příjmy. Přičemž příjmem se rozumí jak příjmy peněžité, tak nepeněžité dosažené směnou.

Jednou z klíčových otázek je právní kvalifikace kryptoměn, která má významný vliv na daňové posouzení příjmu z jejich obchodování. Kryptoměny nejsou doposud v českém právním řádu explicitně definovány, a proto je nutné vycházet z obecných definic. První otázkou, která se nabízí, je, zda jsou kryptoměny věcí.

Věc je definována v § 489 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“) jako vše, co je rozdílné od osoby a slouží potřebě lidí. V případě prvního kritéria lze jednoznačně dojít k závěru, že kryptoměny jsou odlišné od osob (ať už fyzických nebo právnických). Druhý požadavek – „slouží potřebě lidí“ – je nutné vykládat v co nejširším slova smyslu; nemusí se tedy jednat pouze o hospodářské nebo estetické potřeby, ale o jakoukoli lidskou potřebu.[1] Kryptoměny mohou sloužit zejména jako prostředek směny či k investičním a spekulačním účelům. I když se jejich využití může v budoucnu změnit, v současné době naplňují tuto definici a lze je považovat za věc v právním slova smyslu.

Mezi věci se řadí také cenné papíry, které jsou v § 514 OZ vymezeny jako „listina, se kterou je právo spojeno takovým způsobem, že je po vydání cenného papíru nelze bez této listiny uplatnit ani převést.“. Nejeden obchodník by kryptoměny rád zařadil právě pod cenné papíry, nicméně kryptoměny nejsou listinou a zejména pak v nich není „vtěleno“ žádné právo, a proto kryptoměny nelze považovat za cenné papíry.

Reklama

Diskusní fórum: Daňové právo v praxi (online - živé vysílání) - 25.3.2026

25.3.2026 09:003 975 Kč s DPH
3 285 Kč bez DPH

Koupit

Z dosavadní soudní judikatury a stanovisek úřadů pak vyplývá, že kryptoměny nelze považovat ani za peníze nebo cizí měnu. Tento závěr je podpořen skutečností, že kryptoměny nejsou uznávány státem, nemají regulační autoritu a nedisponují hmotnou existencí.[2] V rozhodovací praxi Soudního dvora Evropské unie pak sice najdeme rozsudek ze dne 22. 10. 2015 ve věci C-264/14 Skatteverket v. David Hedqvist, ve kterém soud označil kryptoměny za alternativní platební prostředek pro účely DPH. Tento pohled však má dopad pouze na DPH, ale již nikoliv na daň z příjmů. Z pohledu ZDP tak je třeba kryptoměny právně kvalifikovat jako věci, a to nehmotné movité.  

Příjem plynoucí z obchodování s nehmotnými movitými věcmi spadá do kategorie ostatních příjmů dle § 10 ZDP, konkrétně mezi příjmy z úplatného převodu majetku dle § 10 odst. 1 psím. b) bodu 3. ZDP. Pro tento druh příjmu platí, že se na něj nevztahuje osvobození podle § 10 odst. 3 ZDP, které se týká příjmů nepřesahujících výši 50 000 Kč za příslušné zdaňovací období. To znamená, že veškerý příjem plynoucí z obchodování s kryptoměnami podléhá zdanění bez ohledu na jeho výši.[3]

Základ daně se u ostatních příjmů dle § 10 odst. 4 ZDP stanovuje jako rozdíl mezi příjmy a výdaji prokazatelně vynaloženými na jejich dosažení.[4] V případě kryptoměn se může jednat nejen o nákupní cenu kryptoměny, ale i o poplatky za transakce na burze či jiné náklady související s jejich držením (např. poplatky za správu peněženky). V případě nákladu je pak nutné, aby byl poplatník schopen náklady doložit, a to např. prostřednictvím faktur, výpisů z burzovních účtů nebo jiných relevantních dokladů. Pro tyto účely je pak neméně důležitá evidence všech nákupů a prodejů, která je již zpravidla součástí většiny burz, ale je na ni vhodné pamatovat i u obchodů učiněných mimo burzu.

Příjmu lze při obchodování s kryptoměnami dosáhnout nejen při směně kryptoměny na měnu s nuceným oběhem (resp. fiat), ale rovněž i v případě směny kryptoměny za jinou kryptoměnu nebo i v případě použití kryptoměny ke směně za zboží či služby, resp. k jejich úhradě.

Sazba daně se u příjmů fyzických osob plynoucích z obchodování s kryptoměnami nijak neodlišuje od ostatních příjmů a činí 15 %, a to, pokud celkový základ daně poplatníka nepřesahuje 36násobek průměrné mzdy za zdaňovací období. Pokud je tento limit překročen, příjmy nad tuto hranici se zdaňují sazbou 23 %.

K dosavadním pravidlům v následujících měsících pravděpodobně přibude zásadní změna, která v některých případech může znamenat až úplné osvobození příjmu plynoucího z obchodování s kryptoměnami z jeho zdanění. Poslanecká sněmovna dne 6. 12. 2024 schválila sněmovní tisk č. 694[5], který primárně provádí změnovou směrnici k nařízení DORA[6] a nařízení MiCa[7] a s ním související regulaci tokenů a kryptoaktiv. Vlivem rozpočtového výboru se součástí sněmovního tisku nad rámec prováděcích ustanovení stala i změna § 4 ZDP, který upravuje osvobození od daně z příjmu. Konkrétně změna zavádí časový a hodnotový test pro kryptoaktiva, a to ve stejném rozsahu jako u cenných papírů. 

Pro účely časového testu bude rozhodná doba v délce 3 let mezi nabytím a úplatným převodem kryptoměny. Pokud tedy poplatník (resp. hodler) drží kryptoměnu déle než 3 roky, nebude příjem z prodeje takových kryptoměn podléhat dani z příjmu, resp. bude od daně osvobozen. Nicméně i v případě osvobození od daně za splnění podmínek časového testu se uplatní maximální výše příjmu, který je možné za příslušné zdaňovací období osvobodit (jako je tomu již nyní u příjmů plynoucích z úplatného převodu cenných papírů), a to příjem v maximální výši 40 mil. Kč.[8] I v případech osvobození od daně z příjmu mohou být na poplatníka kladeny povinnosti, kterým je potřeba věnovat pozornost. Takovou povinností je zejména oznamovací povinnost dle § 38v ZDP, dle které je poplatník povinen oznámit správci daně příjem, který je od daně z příjmů fyzických osob osvobozen a je vyšší než 5 mil. Kč, a to ve lhůtě pro podání daňového přiznání za příslušné zdaňovací období. V případě nesplnění oznamovací povinnosti se poplatník může vystavovat riziku pokuty ve výši až 15 % z částky neoznámeného příjmu.[9]

V rámci hodnotového testu budou příjmy z úplatného převodu kryptoaktiv osvobozeny v případě, že celkový úhrn příjmů plynoucí z jejich prodeje v příslušném zdaňovacím období nepřesáhne částku 100 000 Kč. Hodnotový test byl tedy nastaven rovněž obdobně jako u cenných papírů, a to ve výši, která se uplatňuje více než 10 let. K případné diskusi se nabízí otázka aktualizace daného limitu, nicméně tahle diskuse může být vedena rovněž i u dalších limitů a výší napříč právním řádem, které jsou stanoveny fixně a za dobu své existence již poměrně uzrály a změnily svou reálnou hodnotu.

Nově nastavené osvobození příjmu plynoucího z obchodování s kryptoměnami ze zdanění pak není ničím neobvyklým, byť se v jednotlivých zemích EU poměrně liší. Například v sousedním Německu je daňový režim pro fyzické osoby daleko příznivější a příjmy z obchodování s kryptoměnami jsou osvobozeny od daně, pokud doba jejich držení přesahuje jeden rok. Při nesplnění časového testu jsou případně osvobozeny příjmy do výše 600 EUR ročně. Naopak v Rakousku došlo v posledních letech k aktualizaci legislativy a od 1. března 2022 platí nový daňový režim, kdy příjmy z kryptoměn podléhají sazbě ve výši 27,5 %. V Rakousku není uplatňován časový test (vyjma kryptoměn zakoupených do 28. února 2021 a držených déle než 1 rok) a na příjmy plynoucí z obchodování s kryptoměnami je nahlíženo podobně jako před současnou novelou ZDP.

Zdanění příjmů z kryptoměn je složitou a neustále se vyvíjející oblastí. V Česku jsou kryptoměny právně kvalifikovány jako nehmotné movité věci, což znamená, že příjmy z jejich obchodování spadají mezi ostatní příjmy dle § 10 ZDP a podléhají zdanění. Novela ZDP přináší významné změny, a to časový test umožňující osvobození příjmu po 3 letech držení kryptoměny (s maximálním limitem 40 mil. Kč) a hodnotový test do výše 100 000 Kč za příslušné zdaňovací období. Pro bezproblémové splnění daňových povinností je klíčová pečlivá evidence všech transakcí, včetně směny mezi kryptoměnami či platby za zboží a služby. Každý investor by neměl opomenout pravidelné sledování legislativních změn, protože jak vyplývá ze sousedních zemí, pravidla se mohou kdykoliv změnit, a ne vždy se musí jednat o změnu příznivější.  

Mgr. Stanislav Mozgva
Advokátní koncipient