Dovolená na kole, aneb z Prahy do Vídně

Historie trasy se datuje od roku 1990, kdy skupina amerických a českých nadšenců začala připravovat významnou evropskou stezku. Sdružení Greenways - Zelené stezky spojilo větší města i vlivné podnikatele na trase vedoucí atraktivními oblastmi tak, aby zájemci poznali co nejvíc přírodních, kulturních i historických pamětihodností.

Z iniciativy tohoto sdružení pak byla v roce 1997 vyznačena dálková cyklotrasa - vede mimo silnice s hustým provozem, měří 456 km, z toho podstatná část (350 km) je na českém území.

Přes Posázaví na jih
Výchozím místem putování je Praha - prohlídku města je však lepší nechat na jindy a pustit se rovnou na trasu. Ta vede ven z města směrem na Průhonice. Zámecký park v Průhonicích patří k nejkrásnějším v Evropě.

Z Průhonic pokračujeme přes Dobřejovice, Křížkový Újezdec a Petříkov do Štiřína - u zdejšího zámku je známé golfové hřiště. Odtud zamíříme do Kamenice - zdejší zámek je spojen s podnikatelskou rodinou Ringhofferů. Z Kamenice jedeme krátce po hlavní silnici půvabným údolíčkem k řece Sázavě - vlevo nad námi je zřícenina hradu Zbořený Kostelec, před námi Týnec nad Sázavou.

Za mostem je areál někdejšího hradu s cennou románskou rotundou a Muzeem kameniny. Za mostem uhýbáme vpravo, opouštíme Sázavu a přes Soběšovice zamíříme do Neveklova.

Příjemnou krajinou středního Povltaví pak přes Kosovu Horu dorazíme k Červenému Hrádku. Tady, poblíž Sedlčan, se spojují dvě větve naší cyklotrasy.

Druhá varianta vede z Prahy do Černošic a Zadní Třebaně, po úpatí Hřebenů a na dohled Českého krasu směřuje na Neumětely. Odtud přes Lochovice vede stezka do Hořovic (prohlédneme si především zámek), pak pokračujeme údolím Litavky, dotýkáme se Příbrami (pozornost si zaslouží Hornické muzeum a poutní areál na Svaté hoře), jedeme do Bohutína a Vysoké u Příbrami (památník A. Dvořáka).

U Milína (památník posledních výstřelů druhé světové války) přetneme frekventovanou R4, následují Smolotely a sjezd k hrázi Orlické přehrady. Po ní se dostaneme na pravý břeh Vltavy a přes Milešov pokračujeme do Krásné Hory nad Vltavou a Sedlčan. Tady se obě větve spojují.

Z Prčice do Kanady
Další zastávkou je dvojměstí Sedlec-Prčice. Na prčickém náměstí je neobvyklý památník ve tvaru tradičního prčického škrpálku - připomínka známého pochodu.

Pokračujeme do Borotína, zde se nabízí zřícenina Starého zámku nad rybníkem, patří k nejhezčím u nás. Pak jedeme do Liderovic a po bývalé hlavní "pražské" silnici do Tábora. To už máme za sebou více než 100 km a před sebou prohlídku husitského města s nádherným náměstím, věží Kotnovem jako připomínkou bývalého hradu, rybníkem Jordánem, Granátovou skálou a Husitským muzeem.

Z Tábora vyjíždíme přes Větrov (všimneme si Hýlačky, věže ve tvaru husitské hlásky) do Lomu a Plané nad Lužnicí. Opustíme frekventovanou silnici a přes Košice a Tučapy si to namíříme do Dírné a Červené Lhoty.

Málokdo ví, proč má zámek typickou červenou omítku. Vysvětluje to pověst o dceři někdejšího pána, která se odcizila víře a kříž vyhodila z okna do rybníka. Vzápětí ji čert odnesl a namaloval krvavý kříž na zeď. Ve snaze zakrýt neblahé znamení pak byl zámek přebarven na červeno... Nádhernou krajinou pokračujeme do Jindřichova Hradce. V městské památkové rezervaci je tolik zajímavostí, že se vyplatí věnovat nějaký čas městu.

Pak pokračujeme do České Kanady. Nejprve pozdravíme vlídné lučinaté údolí Nežárky, v Dolním Žďáru řeku opustíme.

Přírodním parkem Homolka - Vojířov dorazíme k Lesnímu hotelu Peršlák a do blízkosti nejsevernějšího bodu Rakouska. Po silničce lesem a mezi pastvinami pak pokračujeme do Nové Bystřice.

Následuje Albeř, vyhledávaný rekreační rybník Osika, kostel na místě někdejšího kláštera a hlavně hrad Landštejn uprostřed lesů.

Dál už pokračujeme česko-rakouským příhraničím. Míříme do Slavonic. Pak přes Písečné (zámek) a Rancířov do Vratěnína a do Uherčic.

Po česko-rakouském pomezí
Sjíždíme k Dyji a podél vody pokračujeme do Podhradí nad Dyjí (nad obcí se tyčí zřícenina hradu Frejštejna). Přes Starý a Nový Petřín sjíždíme kolem areálu zámku do Vranova nad Dyjí. Zamíříme k přehradě, mírně stoupáme podél zátoky a pak po silničce strměji vzhůru do Šumné a Lesné. Tady lze navštívit Muzeum motocyklů a bývalý větrný mlýn, adaptovaný na stylové stravovací zařízení.

Z Lesné zamíříme do Čížova, kde se dochovává jakýsi skanzen někdejšího pohraničního pásma. Notný kus romantiky na vás čeká, pokud odbočíte k Hardeggské vyhlídce. Ze skály je vidět na údolí Dyje a nádherné malebné městečko s hradem, již na rakouské straně.

Od Čížova sledujeme trasu nad údolím Dyje, k lávce přes údolí Dyje u vyhlášené vinice Šobes a stoupáme do Šatova. Na dohled vinohradů šlapeme otevřeným terénem přes Dyjákovičky do Strachotic. Na hlavní silnici se dáme vpravo do obce Slup - stojí tu perfektně upravený a veřejnosti přístupný vodní mlýn.

Kolem Horního Jaroslavického a Zámeckého rybníka pak zamíříme do Jaroslavic. Následují Hrádek, Dyjákovice, Hevlín a přes Nový Přerov a Dobré Pole jedeme do Mikulova. Půvabné město vína je nástupním místem k výletům přes Pálavu. Navštívíme zámek s rozsáhlými vinnými sklepy, vystoupíme na Svatý Kopeček, odkud se otvírá nejkrásnější vyhlídka na město.

Pak se vrátíme a sledujeme trasu přes Sedlec do Valtic. Další vinařské město se pyšní skvostným souborem barokních památek. Valtice jsou součástí Lednicko-valtického areálu vyhlášeného jako památka UNESCO.

Ve Valticích opustíme území České republiky, zbývá kratší úsek Rakouskem. Z Valtic přes Schrattenberg a Stockerau pokračujeme do Vídně.

Trasu (zdroj: MF DNES, repro: SHOCART, si můžete orientačně prohlédnout ZDE.

Zdroj: Idnes